Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Silvestr (Kayes, sobota 1. ledna 2000 ráno) Pohled do jedné z usedlostí v Yatelu. Žena z kmene Djallonké. Poslední den roku 1999 jsme z větší části prožili na cestě z tábora v buši do Kayes. Cestou jsme se jen na chvíli zastavili v zapadlé vesničce Yatela, v níž žijí Djallonkové. Jinak je ovšem tato oblast osídlena především Bambary. V prašném Kayes, kde se ve vzduchu nestále vznáší pach tlejících ryb, jsme se ubytovali v Hotelu du Rail. Pamatuje lepší časy a včerejší oslavy Silvestra byly jen jejich matnou připomínkou. Před devátou se do hotelu začala sjíždět místní smetánka, v restauraci se podávalo několik chodů a v zahradě burácela reprodukovaná hudba. Nic moc. Slavilo se i na jiných místech města, ale celkově se nám zdálo, že místní lidé magický zlom letopočtu příliš neprožívají. Mládež ve svátečním oblečení korzovala po hlavní třídě; někde se ještě krátce před půlnocí pracovalo - jako v krejčovské manufaktuře u hlavního tržiště, kde pod jednoduchými přístřešky vyšívaly na starých singrovkách desítky krejčích. Muslimská většina zkrátka letošního Silvestra vnímala jako jeden z mnoha svátků, kterému není nutné přikládat až takovou důležitost. V Kayes jsme se poprvé během naší cesty setkali s křestanskou komunitou. Na noční bohoslužbu v jazyce bambara, kterou doprovázel zpěv a chvílemi i dunění afrických bubnů, asi nikdy nezapomeneme... Zvuková ukázka 1 Zvuková ukázka 2 Zvuková ukázka 3 Zvuková ukázka 4 -mb-
<<	>>