Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. 10. panafrický ornitologický kongres a Africká odysea Panafrický ornitologický kongres (PAOC) se uskutečnil ve dnech 3. až 8. září 2000 na půdě Makererské university v hlavním městě Ugandy, Kampale. Tento ornitologický kongres se koná každé čtyři roky v různých koutech afrického kontinentu. Předposlední byl například v západoafrické Ghaně a ten přístí v roce 2004 se uskuteční v Tunisu. PAOC je jedinečnou příležitostí k vzájemnému setkaní mnoha ornitologů, kteří mají jedno společné, a to sice výzkum nejrůznějších druhů afrických ptáků. V Kampale se tak letos sešlo více než 150 ornitologů z téměř 25 afrických a 10 mimoafrických zemí. Takovéto velké setkání bylo tedy pro nás jedinečnou příležitostí k prezentaci českého čapího projektu Africká odysea. Během čtyř dnů kongresu bylo ve dvou sálech odpřednášeno celkem 60 různých dvacetiminutových přednášek, v úterý 5. září v 15:40 pak zazněl i náš čapí referát, který jsme nazvali: "Ekologie černých čápů ze stejných hnízdišť zimujících na různých místech Afriky- telemetrický projekt" (anglický abstrakt). Musím se přiznat, že mne velice příjemně překvapil nejen značný počet posluchačů, kteří dali přednost "čapí" přednášce před referátem v druhém sále, ale hlavně pak velký zájem o diskuzi, která se leckdy odehrávala v podobě jediného dotazu. Jeden z diskutujících pak svůj čas určený pro dotazy využil nikoliv k otázce, ale k pouhému vyslovení díků a obdivu všem členům týmu projektu Africká odysea za jejich práci. Asi nemusím zdůrazňovat, jak bylo příjemné slyšet tato slova a v tu chvíli jsem jen litoval, že je se mnou nemohou slyšet i ostatní. S úspěchem se setkaly nejen odborné výsledky o tahu čených čápů, ale také způsob jakým se o naší práci dovídají posluchači Českého rozhlasu či čtenáři webových stránek. Hlavní nosnou osou celého kongresu byla totiž ochranářská problematika, o čemž svědčil mimo jiné i fakt, že kromě jedné byly ochránářským aspektům věnovány všechny hodinové úvodní přednášky, které vždy začínaly každý půlden referátů. Mezi hlavní sponsory kongresu pak mimo jiné patřila Britská královská společnost na ochranu ptáků (RSPB) a BirdLife International, jehož partnerem je například i Česká společnost ornitologická. Kongres také přinesl celou řadu nových kontaktů a informací o výskytu či znalosti černých čápů v různých místech Afriky. Velice zajímavou informací bylo například zjištění, že když na jaře roku 1996 Kristýna zaletěla na tři týdny do národního parku Comoé na severu Pobřeží Slonoviny, stala se historicky druhým černým čápem, který byl kdy v této zemi zjištěn. Řada afrických ornitologů pak slíbila že se pokusí sbírat informace o zimování či tahu černých čápů ve svých zemích; velmi důležitý byl pak zájem ornitologů pracujících v Senegalu či v Mauretánii , kteří nabídli spolupráci při sledování eventuálních čápů značených barevnými kroužky v oblastech početného zimoviště, kde loni zimovala Dominika. -jš-