Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.
Věštírna
(středa 7. března 2001)
Víme málo, skoro nic.
Martin vysílač, respektive jeho baterie, se blíží ke konci své životnosti.
Vysílač byl naprogramován tak, abychom se dozvěděli co nejvíc o Martině
cestě do zimovišť a o pobytu na zimovištích, nicméně trocha energie měla
zbýt ještě i na zpáteční cestu. Vysílač však bohužel nyní už vysílá tak
slabě, že satelity jen občas zachytí jediný signál. Naposled zaznamenal
jediné písknutí minulý týden NOOA-16 (satelit vypuštěný loni v září). Z
jeho polohy v okamžiku zachycení signálu můžeme usuzovat, že Marta byla
ještě hluboko na jihu Afriky - byť možná již na zpáteční cestě. Obrázek
oblasti, nad kterou byl NOAA-16 v onom okamžiku, si můžete prohlédnout
zde.
Dá se pokládat za téměř
jisté, že Marta je v těchto dnech na cestě k domovu. Při troše štěstí se
časem snad alespoň rámcově dozvíme, kde se Marta pohybuje. A kdo ví, třeba
se s ní setkáme u Dvora Králové. To už bychom ale museli mít hodně velké
štěstí, protože od ročních mláďat se návrat do blízkosti rodného hnízda
nedá očekávat.
-mb-
|