Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Pod dohledem družic se letos na cestu do Afriky vydali čtyři čápi černí: Kristýna, Jakub, Tereza a Martin Pátek 17. ríjna 1997, 15:30 Pátek 17. října 1997, 15:30 Jak se potvrdilo ve středu, Tereza zahynula v jižním Maroku. Co se tam mohlo stát? Jedno z možných vysvětlení mi včera mailoval Luboš Peške: ... vzbudil jsem se před čtvrtou, takže jsem měl dost času přesně zaměřit na té nejpodrobnější mapě polohu Terezy. K mému překvapení to padá mimo vodní toky do blízkosti hory 1740 m vysoké v Antiatlasu, tedy ne k jeho úpatí. Že by Terezu ulovil orel jestřábí a zanesl ji na trhaniště na skále? Možná mám příliš bujnou fantazii, ale vzpomínám si, jak mi Willem říkal, že loni pozoroval v Izraeli jednoho orla jestřábího, který se specializoval na čápy a nejméně dva zabil a ostatní nebezpečně proháněl. Samozřejmě by nás zajímalo, jaké byly příčiny Tereziny smrti (nemluvě o tom, že by bylo záhodno získat zpět vysílače, které nejsou zrovna levné). Produkční Odyseje Magdaléna Pilná proto strávila poslední tři dny u telefonu - a možná, že příští týden poletíme do Maroka. Kristýna, jak Pes také informoval už včera, je od středy na svém zimovišti ve východním Senegalu a s největší pravděpodobností tu zůstane celou zimu. Jakub letí Egyptem a Martin překonal v Maroku vrcholy Vysokého Atlasu. Miroslav Bobek
<<	>>