Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

Úterý 12. května 1998

Kristýna stále sedí na vejcích. Důležitá novinka: těch vajíček je pět, takže můžeme očekávat pořádnou nadílku čápat. Nerad bych to ale zakřikl.

Snuska a pocet vyvedenych mladat

Vzal jsem si k ruce Faunu a do grafů převedl údaje o velikosti snůšky čápa černého a o počtu vyvedených mláďat (na ose x je počet vajec v hnízdě, resp. počet vyvedených mláďat, na ose y počet případů). Docela mě překvapilo, jak jsou si oba grafy podobné, tudíž jak optimistické je jejich vyznění. Úspěšnost vyhnízdění čápů totiž ohrožuje řada faktorů. Pro ilustraci mi dobře poslouží Kristýna: její předloňské hnízdo shodil vítr (naštěstí až po vyvedení mláďat) a loni jí všechna mláďata utloukly kroupy. Abych to zkrátil: držme Kristýně a jejímu (budoucímu) potomstvu palce!

Od čápů k lidem kolem nich: Ivo Budilovi, autorovi Meteoru, je dnes pětašedesát. Když jsem za ním -svým tehdejším šéfem- před málem čtyřmi lety přišel s nápadem sledovat čápy, řekl jen dvě slova: "Proč ne." Má nehynoucí zásluhu na tom, že se ten bláznivý nápad podařilo v Rozhlase prosadit. Ivo, dík a všechno nejlepší!

<< >>


Africká odysea - projekt
Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz