Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Středa 29. července 1998 Ráno mi přišel mail, že v 8.25 se nejstarší mládě vzneslo zhruba do metrové výšky a přeletělo přes hnízdo. Skoro půl hodiny jsem pak strávil prohlížením našeho elektronického archívu, ale inkriminovaný obrázek jsem nenašel. Odpoledne za mnou přišel Honza Hošek, malíř a filmař, který o našem čapím přímém přenosu natáčí pro ČT patnáctiminutový dokument. Ukazoval jsem mu, co máme na našich webech a hlavně co je za nimi, takže jsme spoustu času proseděli nad Ivovými stránkami, kde je sledována digitální část přenosu, kde je pohledová laboratoř, kde se generují videa a statistiky a kde máme archív obrázků. Na archív obrázků došlo až nakonec, už jsme docela pospíchali, a tak Honzovi povídám, že otevřu jen jeden záběr, třeba z osmi dvaceti. Tak jsem kliknul na 980729082039_6311 a před námi bylo to, co jsem hledal ráno, tedy mládě vznášející se nad hnízdem. Obrázek je sice zarušený, ale myslím, že stojí za to. (Krom toho přikládám ještě jednu momentku, ze včerejška, na které se mláďata dotýkají zobáky; nevím, co to znamená, bude se muset projet analogové video.) Mláďata už jsou si jistá v křídlech i v nohách. Není to jako před čtrnácti dny, kdy zamávala křídly a jen se trošičku vznesla, hned si vylekaně dřepla na zadek. Dělají teď na hnízdě hotové manévry (viz animace u nedělního i dnešního zápisu): obíhají hnízdo a mají přitom roztažená křídla, anebo s nimi i mávají tak, že občas doopravdy popoletí - jak třeba právě dnes v 8.20.39. -mb- Miroslav Bobek
<<	>>