Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Středa 14. října 1998, 11.00 Kristýna už má Vysoký Atlas za sebou. Včera uletěla do 14.30 UTC 134 kilometrů, do večera dalších 150 kilometrů. Od posledního nocoviště se ale vzdušnou čarou vzdálila jen o 240 kilometrů; při přeletu Vysokého Atlasu totiž udělala docela velkou odbočku. Přesné souřadnice a mapy najdete na Čápech on-line. S Davidem nic nového - pořád je v Doňaně. Jonáše Argos znovu potvrdil u Plzně. Zatím nechceme zasahovat do přirozeného běhu věcí, ale otázka, co dělat až se zhorší počasí, začíná být docela naléhavá. Dva čtenáři nám už napsali, ať Jonáše chytíme a dáme do zoo; tím by byl ale Jonáš odsouzen zůstat v zoo navždycky. Objevil se i nápad, že bychom Jonáše mohli odvézt do míst, kde se čápi ještě zdržují, třeba do Doňany. Raději ani nebudu popisovat všechny biologické, etické, administrativní a finanční problémy, které by bylo nutné vyřešit. (Ještě poznámka k Jonášovým souřadnicím na Čápech on-line: z bezpečnostních důvodů je zveřejňujeme nepatrně pozměněné.) S Frantou Pojerem, Khalilem Baalbakim a Michalem Lázňovských za chvíli odjíždíme do Francie. -mb-
<<	>>