Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Úterý 11. května 1999 Jonáš opustil deltu Guadalquiviru. Nejmladší z Kristýniných a Davidových mláďat, které jsme loni na sklonku roku dopravili do jihozápadního Španělska, se vydalo na toulky. Alespoň tomu nasvědčuje satelitní lokalizace z dnešního rána, která ukazuje na španělsko-portugalskou hranici (nedá se jí ale věřit na sto procent). První co nás napadá je, že Jonáš následuje portugalské čápy, s nimiž zimoval u Guadalquiviru. Přesné souřadnice a mapa jsou na Čápech on-line. David se se svou novou "manželkou" střídá v Brdech v sezení na vajíčkách. Tuto rodinu nejenom, že bychom chtěli sledovat v letošním roce, ale navíc by o ní měl vzniknout dokument, který pro ARD připravuje Bayerischer Rundfunk. Zatím ovšem není jisté, že se pro Němce podaří získat povolení ke vstupu do vojenského prostoru. Na loňském Kristýnině a Davidově hnízdě, kde máme kameru, se stále objevují cizí čápi, dokonce hnízdo přestavují, ale nezdá se, že by se odhodlali hnízdit. Kameru tedy budeme muset přemístit a přímý přenos na Síť uskutečnit odjinud; snad ho zahájíme koncem května. I v tomto případě to však bez souhlasu a spolupráce armády nepůjde. S Khalilem zpracováváme materiály ze Senegalu, v návalu jiné práce to ale jde pomaleji, než bychom si představovali. Texty i fotografie se zde budou objevovat postupně. -mb-
<<	>>