Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. O Kryštofovi a Dominice (středa 22. září 1999) Kryštof je stále ve Francii a jak se zdá, hledá cestu přes Pyreneje. Ohlédněme se několik dnů nazpátek: buď v pátek 17. nebo v sobotu 18. září doletěl k úpatí východní části Pyrenejí. V neděli 19. odpočíval a na další cestu se vydal až v pondělí 20. září. Přes Pyreneje ovšem nepřeletěl a nepokusil se jim ani vyhnout z východní strany (jak to naši čápi už několikrát udělali), ale postoupil o 120 kilometrů na západ a pak se znovu zastavil. Všude v Pyrenejích bylo v těchto dnech hodně ošklivo, a tak se nabízí vysvětlení, že Kryštof než aby čekal na zlepšení počasí, raději si prodloužil cestu a pokusil najít jiný koridor na západě, ale ani tam mu to nevyšlo. I chování Dominiky je obtížné vysvětlit. Ve čtvrtek 16. září přeletěla do Afriky, v následujících dnech postupovala poměrně rychle Marokem na jih a z neděle 19. na pondělí 20. září už nocovala na Sahaře v Alžírsku (tedy jižně od vádí Draa, které jí nabízelo poslední možnost k odpočinku). Během pondělí pak pokračovala v cestě - místo přímo na jih ovšem letěla k jihovýchodu! Překonala 330 kilometrů a na noc se zastavila v Ergu Iguidi. Pokud se podíváte na mapku, zjistíte, proč se nad tím pozastavuji. Dominika si cestu přes Saharu dost prodloužila; navíc se zdálo, že směřuje kamsi do střední Afriky. V pondělí ovšem vál nad Saharou západní vítr, který při zemi dosahoval rychlosti 20 až 25 mil za hodinu a ve výšce to mohlo být ještě mnohem víc. Možná, že si Dominika nemůže na Sahaře dovolit čekání, a tak raději letí i ve větru, který ji snáší z ideální trasy. Včera, v úterý 21. září, už vítr foukal mnohem méně - a Dominika letěla přímo na jih. Zastavila se po 160 kilometrech v Ergu Chech. -mb-
<<	>>