 | |
|
Desetitisíce lidí z devadesáti zemí nahlížely loni na jaře a v létě do brdského hnízda vzácných a plachých černých čápů. Samička Kristýna, sameček David a jejich mláďata si tak díky přímému přenosu na Internet získali příznivce téměř na celém světě. Už v předchozích letech se však přinejmenším pro posluchače Českého rozhlasu stala čápice Kristýna hlavní hrdinkou projektu Africká odysea. Od roku 1995 odlétala na své zimoviště ve východním Senegalu s miniaturním "batůžkem", který umožňoval nejen zmapovat její cesty, ale také ji doprovázet doslova krok za krokem. Loňský přímý přenos z Kristýnina hnízda na Internet byl úvodem do sledování osudů celé čapí rodiny. "Batůžky" dostala v červenci kromě Kristýny a Davida také jejich tři mláďata - čapí samečkové Ondřej, Hynek a Jonáš. Na přelomu srpna a září, kdy mnoho tažných ptáků už bylo na cestě do tropů, zůstávali ještě všichni čápi v Brdech. Doba jejich odletu se však nezadržitelně blížila a spolu s ní se zvětšovala naděje, že se podaří poodhalit další tajemství ptačího života. Úterý 8. září 1998 Čekání skončilo, Odysea začíná. Prostředního ze tří samečků Hynka dnes ráno družice zaznamenaly jihozápadně od Plzně. O Ondřejovi déle než týden nevíme; poslední údaje senzorů naznačují, že jeho satelitní vysílač selhal a že zmapovat cesty celé čapí rodiny se nám letos nepodaří... Pátek 11. září 1998 Několik kilometrů za Plzní se z přijímače ozvalo hlasité pískání. Jonáš je tu! Dokonce přesně ve stejných místech, kde ho odpoledne zaměřily družice. Ale co Kristýna? Momentálně o ní nemáme přesné zprávy; co když letí s Jonášem? Sjeli jsme ke krajnici, vystoupili do deště a přeladili na Kristýnin kmitočet. Nic. Stejně jako Hynek vyletěl i Jonáš do Afriky nezávisle na svých rodičích. Pátek 18. září 1998 Kristýna opustila hnízdiště a uletěla několik desítek kilometrů jihozápadním směrem. Zdá se, že současně se na cestu vydal i David. Pondělí 21. září 1998 Kristýna a David už dosáhli podhůří Jury ve východní Francii a je téměř jisté, že letí společně. (V noci na dnešek byli nanejvýš několik kilometrů od sebe a také ze soboty na neděli mohli v jihozápadním Německu nocovat na jednom místě. Určitě letí společně!) Zůstali si Kristýna a David věrni i poté, co vychovali mláďata, anebo se nezávisle jeden na druhém jenom náhodou připojili ke stejnému hejnu? Přikláním se ke druhé možnosti, ale současně se nemohu zbavit dojmu, že i kousíček věrnosti v tom asi bude. Úterý 22. září 1998 Zatímco Kristýna včera podnikla jen kratší výlet za potravou, David pokračoval v cestě a nad Francií uletěl skoro dvě stě padesát kilometrů. Oba dospělí čápi se tedy sedm set kilometrů od svého brdského hnízda rozdělili. Neděle 27. září 1998 David je v západních Pyrenejích, Kristýna se potuluje po střední Francii a Hynek už doletěl do jihozápadní Francie. Jenom Jonáš pořád zůstává u Plzně, kde ho od minulého týdne vidělo hned několik pozorovatelů, z nichž někteří uváděli, že zahlédli "čápa s kabelkou". Na místě je teď František Pojer. Jonáš se prochází po poli a chytá hraboše (za půl hodiny ulovil čtyři!). Zdá se být v pořádku, přesto nás znepokojuje, že ještě neodletěl. Úterý 29. září 1998 Před čtvrtou zazvonil telefon. "Mám špatnou zprávu," ozval se belgický zoolog Gérard Jadoul. "Ve Francii zabili vašeho čápa." Ani po několika hodinách nevíme o moc víc. V povodí Garonny nějaký vandal zastřelil čápa s vysílači a s modrým kroužkem. Nemůže být pochyb, že jde o jednoho z našich samečků (Kristýna a David mají kroužky oranžové). Jonáš nepřipadá v úvahu. Tedy Hynek nebo Ondřej. Spíš Hynek - v minulých dnech byl nedaleko inkriminované oblasti. Nedostává se mi slov. S horším vandalismem jsme se za osmatřicet měsíců, co čápy sledujeme, ještě nesetkali. Středa 30. září 1998 Jak nám ráno potvrdil Gérard, jde opravdu o Hynka. Podle Gérarda je teď ve Francii lovecká sezóna a pálí tam po všem, co se hýbe. Není divu. Ve Francii vlastní lovecký lístek půldruhého miliónu lidí, kteří mají nezanedbatelný vliv a tomu odpovídají tamní zákony -Francie je kvůli nim ve sporu s Evropskou unií- i chování lovců. Pátek 16. října 1998 Šli jsme na snídani a během pěti minut se v celém bistru mluvilo o čápech, šli jsme po ulici a zastavil nás starší pán, jestli prý jsme přijeli kvůli čápovi. Jsme druhý den v prefektuře Lot-et-Garonne na jihozápadě Francie, kde před necelými třemi týdny zahynul Hynek. Už při příjezdu nás spolu s ochránci přírody čekal v Tonneins štáb francouzské televize. Následovalo setkání s místními politiky a návštěva školy, kde prvňáčci a druháci malovali Hynka a psali dopisy svým českým vrstevníkům. Takovou vstřícnost jsme nečekali, říkáme si cestou na schůzku s četníky, kteří vyšetřují Hynkův případ. Neděle 18. října 1998 Kristýna velmi rychle letí nad Saharou, denně uletí dvě stě až tři sta padesát kilometrů. David zůstává na jihu Španělska a je stále jistější, že bude mezi rýžovými poli v deltě Guadalquiviru zimovat. Tím by se potvrdilo, že ve Španělsku nezůstává přes zimu jen místní populace černých čápů, ale že tam také přilétají zimovat ptáci ze střední Evropy. O Jonášovi už několik dnů nevíme; na svém oblíbeném stanovišti u Plzně není. Pondělí 19. října 1998 Významná, nikoli však potěšující novinka: Jonáš minulý týden přeletěl od Plzně na Domažlicko a po několik dnů se choval velmi podivně. Nezbývalo, než ho odchytit a v těchto chvílích už je v Záchranné stanici ptactva v Plzni. Možná, že jsme svědky typického osudu nejmladšího a nejslabšího mláděte a že se takové věci dějí zcela běžně. Jenže Jonáš není obyčejný čáp přinejmenším proto, že ho sledujeme od vylíhnutí. Čtvrtek 22. října 1998 Jonáš je přiotrávený! Právě jsme se dozvěděli výsledky jaterních testů, léčení bude trvat řádově měsíce. Jak k otravě došlo není jasné, možná z hrabošů, které lovil u Plzně. Středa 4. listopadu 1998 Kristýna je přinejmenším od včerejška na svém tradičním zimovišti u Khossanta ve východním Senegalu. S trochou nadsázky by se dalo napsat, že sedí na své oblíbené palmě. Počtvrté se totiž vrátila do naprosto stejných míst. V následujících měsících bude ráno lovit potravu ve vysychajících přítocích řek, které se už jistě proměnily v bahnité kaluže, pak bude odpočívat na stromech a palmách a odpoledne vykrouží do výšin, aby se ochladila a přehlédla své území. Čtvrtek 12. listopadu 1998 Jonáš absolvoval další veterinární vyšetření. Je ve velmi dobré kondici a bylo by možné jej vrátit na svobodu. Všichni čápi ale dávno odletěli. Středa 16. prosince 1998 Jak dál s Jonášem? Je rozhodnuto! Čím dřív se dostane do přírody, tím lépe. Proto jsme se usnesli, že se ho pokusíme dopravit na zimoviště. Kam? Do jižního Španělska, kde zimuje David a kde máme přátele, kteří Jonáše vypustí a budou nějakou dobu sledovat. Čtvrtek 17. prosince 1998 Prodávám jak jsem koupil: Příští podzim prý bude na Ruzyni mela. Napochodují tam černí čápi obtěžkaní zavazadly a budou se domáhat vstupu do letadel, aby si stejně jako letos Jonáš ulehčili cestu. Pondělí 28. prosince 1998 Jonáš co nevidět opustí vzdušný prostor České republiky. Let Swissairu číslo 447 z Prahy do Curychu odstartoval v půl osmé. V Curychu Jonáše přeloží do dalšího letadla, které v patnáct hodin přistane v Malaze. Úterý 29. prosince 1998 V jedenáct hodin jsme přerušili odpočítávání; vypuštění Jonáše je odloženo minimálně o 24 hodin. Dopoledne bylo u Sevilly oblačno a chvílemi pršelo, podle předpovědi mají být bouřky. Nechce se nám pouštět Jonáše za nepříznivého počasí, i pod slunnou oblohou bude mít starostí nad hlavu. Středa 30. prosince 1998 Jonáš je první den na svobodě. Španělé ho po poledni vypustili do hejna více než dvou desítek černých čápů, v jehož blízkosti se zdržuje i David. Jonáš se k hejnu okamžitě připojil a začal se chovat jako ostatní čápi: tu a tam sice o pár desítek nebo stovek metrů popoletí, ale většinu času postává u některého ze zavlažovacích kanálů a buď se krmí, anebo odpočívá. Pondělí 25. ledna 1999 Cristina Parkes a Alejandro Torés nás pravidelně informují o Jonášovi a Davidovi, kteří se zdržují stále ve stejných místech a často se potkávají. Troufám si napsat, že Jonášův návrat do přírody se podařil. Během následujících několika týdnů se Kristýna a David vydají na zpáteční cestu. Doufejme, že oba šťastně doletí do brdských lesů a setkají se na hnízdě. Pokud jde o Jonáše, možná zůstane ve Španělsku, možná se bude toulat po Evropě; může nám zkrátka připravit velká překvapení. Miroslav Bobek
Český rozhlas 2 - PRAHA
Africká odysea - projekt Českého rozhlasu 2 - PRAHA Texty: Miroslav Bobek, František Pojer Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje Grafika: Tom Vild Webmaster: Lenka Hampapová Připraveno za podpory společnosti Internet Servis. Africkaodysea@internet.cz |
