500 milionů ptáků nad Izraelem Ivo Budil Do České republiky přilákal izraelského vědce doktora Yossiho Leshema náš projekt Africká odysea. Chtěl se dozvědět o této výzkumné aktivitě podnícené Českým rozhlasem víc. Setkali jsme se při jeho přednášce v Agentuře ochrany přírody a krajiny. Leshem: Izrael je rájem pro tažné ptáky a pokud mluvíme o zemi, přes kterou dvakrát v roce táhne pět set milionů ptáků, jsem opravdu šťastný, že mohu v takové zemi žít. Budil: Jak je široké použití této nové techniky? Leshem: Myslím si, že v tomto století, kdy se ke sledování ptáků začaly používat satelitní vysílače a internet, jsme úspěšní zejména ve dvou oblastech: první z nich je ochrana přírody, druhou je využívání moderních technologií ve vyučování studentů. Yossi Leshem během své pražské přednášky Foto Khalil Baalbaki Budil: A konkrétně, mohl byste ukázat to propojení Internetu, satelitního příjmu, vysílaček na konkrétních případech, co vám umožňuje vlastně tak rozšířit poznávání života ptáků, rozšiřovat výzkum života ... Leshem: Uvedu jeden příklad: ministr školství v Izraeli pochopil, že tyto metody mohou být velice mocným nástrojem, jak děti motivovat jednak v činnostech souvisejících s ochranou životního prostředí a také je naučit využívat počítač. Takže máme nyní už 140 škol, které se už podle osnov učí o stěhování ptáků, geografii a práci s počítačem. Jedním z takových konkrétních příkladů je příběh Arabů a Židů, kteří se setkávají a jejichž společný projekt nese název: Stěhovovaví ptáci neznají hranice. Také se nám podařilo do našich projektů na základních školách zapojit ornitology z Palestiny a Jordánska. Postup je následující: nejprve se děti spolu učí u počítačů a sledují ptáky přes internet, poté jdou ven do terénu a sledují skutečnou migraci ptáků. Budil: Hranice na Středním východu nejsou někdy přátelské. Jak se vám daří takto spolupracovat? Leshem: Nejsem politikem, pouze se zajímám o migraci ptáků. Ještě před několika měsíci byla ale situace výtečná a bez ohledu na hranice se nám dařilo provádět společné projekty s Palestinci i Jordánci. Pak jsme museli dočasně spolupráci přerušit a já doufám, že po nastoletí politické dohody a dojednání mírového stavu se situace opět zlepší. Ptáci, kteří hranice neznají, jsou v tomto smyslu nositeli velmi příznivého odkazu. Budil: Jakými konkrétními projekty se zabýváte, které ptáky zkoumáte? Leshem: Pracujeme s bílými čápy, jeřáby a v současné době i se supy běhlohlavými. Budil: A mohl byste nám podrobněji povědět o těchto jednotlivých projektech? Jak probíhá ten výzkum, co se chcete dozvědět? Leshem: Například o čápech bílých a jejich tazích jsme měli velice jasnou představu. Nicméně pomocí družice jsme dokázali vystopovat místa, kde se zastavují a shlukují a zmapovali jsme významná místa, ve kterých je třeba takové zastávky bránit. Tato místa se nacházejí například v Turecku nebo v Sýrii. Konkrétně, nyní po pěti letech výzkumů, jsme v Izraeli přesně zmapovali místa, na která jsme též upozornili vládu, ta jsou pro zachování přirozeného prostředí stěhovavých ptáků nejdůležitější a zasloužila by si zvýšenou pozornost ze strany ochránců. Budil: Co vás velice překvapilo na životě ptáků, co jste dosud nevěděli a co bylo pro vás největším překvapením? Leshem: Z tohoto projektu vyplynulo, že počasí je nejdůležitějším faktorem, podle kterého se odvozuje úspěšnost celé migrace ptáků. Dříve se počasí taková váha nepřikládala. Budil: A jak je důležité tedy počasí? Leshem: Například hejno čápů se může zastavit na nějakém místě v Turecku, když jsou dlouhé desetidenní deště, a pokud nenajdou dost potravy, mohou zde i zahynout. Loni na podzim nastal velký problém se silným větrem a ptáci byli doslova zahnáni k Ejlatu, městu při Akabském zálivu Rudého moře, kde zahynulo zhruba 1 500 ptáků. Budil: A kterými ptáky se dál vy zabýváte, které zkoumáte? Leshem: Zabývám se také místními ptáky, kteří v Izraeli hnízdí. Svou diplomovou práci jsem například napsal o orlech jestřábích hnízdících v Izraeli, kteří byli z osmdesáti procent vyhubeni používáním pesticidů. Zabýváme se také noční migrací, protože drobnější ptáci se stěhují zejména v noci. Pomocí radarů pozorujeme přibližně 400 milionů ptáků každou jarní a podzimní migraci... Budil: Dokážete je dokonce vidět nad sebou v prostoru? Leshem: Ano pomocí radaru jsme schopni zjistit, kdy se ptáci vyskytuji právě nad námi. Když například ptáci přelétají ze Středozemí do Jordánska, na radaru to vypadá, jako by byl celý Izrael pokryt mlékem. Budil: A vy je pozorujete přímo prostorově, jak v různých hladinách nad zemí letí? Leshem: Ano, náš radar umožňuje přesně zjistit výšku, v které ptáci letí, většinou letí ve výšce tak jeden až dva kilometry, ale někdy dokáží letět i ve výšce deseti kilometrů. Budil: Kteří ptáci přelétají Izrael nejvýše? Leshem: Nejsme schopni identifikovat všechny ptáky, ale nad Izraelem se nejvýše pohybují pravděpodobně racci. Budil: A kterým projektům se chcete věnovat v budoucnu? Leshem: Mé budoucí plány? To je jeden důvodů, proč jsem přijel do Čech. Lidé u vás uskutečnili fantastický projekt s čápy černými a nyní i s bílými. A já si myslím, že v tom, co dělají, jsou nejlepší na světě. Rád bych navázal s vašimi kolegy z České republiky spolupráci. Budil: Mohl byste uvést konkrétně, jak bychom mohli spojit své síly při výzkumu ptáků? Leshem: Naším cílem je spojit síly při pozorování čápů černých a možná i bílých, kteří se stěhují z Čech do Izraele a pak do Afriky. Izrael je země, kde vlastně se ty tahové cesty setkávají. Domnívám se, že takový projekt by mohl posloužit také vzdělávání mládeže, studentů, s využitím například Internetu.