RADA ČESKÉHO ROZHLASU

Zpráva o výsledcích hospodaření
Českého rozhlasu za rok 2000

TEL/FAX RADA ČESKÉHO ROZHLASU 420 – 2 – 2423 9592
Vinohradská 12 – Praha 2 – 120 99
e-mail: rada-cro@cro.cz


Zpráva o výsledcích hospodaření Českého rozhlasu za rok 2000

Tuto zprávu na základě usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky předkládá Rada Českého rozhlasu jako druhou část Výroční zprávy Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2000.


Obsah:

  1. Úvod
  2. Vývoj ekonomiky Českého rozhlasu
  3. Základní ukazatele hospodaření za rok 2000
  4. Vývoj nákladů v porovnání s rozpočtovanými hodnotami
  5. Vývoj nákladů v porovnání s výsledky roku 1999
  6. Vývoj výnosů v porovnání s plánovanými hodnotami
  7. Vývoj výnosů v porovnání s výsledky roku 1999
  8. Výsledky hospodaření jednotlivých divizí Českého rozhlasu
  9. Nákladové skupiny u jednotlivých divizí Českého rozhlasu
  10. Finanční situace Českého rozhlasu
  11. Výnosy z reklamy a sponzoringu
  12. Rozhlasové poplatky
  13. Hospodaření s majetkem Českého rozhlasu
  14. Investiční činnost Českého rozhlasu
  15. Majetková účast Českého rozhlasu
  16. Divize ČRo 6 Svobodná Evropa
  17. Divize ČRo 7 Radio Praha
  18. Audit a daňové přiznání
  19. Závěr

1. Úvod

Cílem této části Výroční zprávy Českého rozhlasu je podat informaci o způsobu ekonomického řízení této veřejnoprávní instituce a o dosažených výsledcích za rok 2000. Podkladem jsou nástroje ekonomického řízení realizované formou vnitřních legislativních norem a výsledky hospodaření, obsažené v účetní závěrce za rok 2000. S ohledem na termín zpracovávání výroční zprávy jsou popsány hospodářské operace, realizované v loňském roce. Pozornost je rovněž věnována opatřením, připravovaným v průběhu roku 2000 pro uplatňování ekonomického řízení v dalším období.

2. Vývoj ekonomiky Českého rozhlasu

Hlavním ekonomickým nástrojem řízení v Českém rozhlase je rozpočet na daný účetní rok. Tento rozpočet je již tradičně sestavován jako vyrovnaný. Podkladem pro jeho tvorbu jsou Pravidla ekonomického řízení instituce. Vnitřní hospodářská struktura Českého rozhlasu je postavena na uspořádání po divizích, přičemž toto základní členění je podřízeno uspořádání podle hlavní náplně činnosti, tj. rozhlasovému vysílání. Základním článkem jsou tudíž jednotlivé stanice, a to jak celoplošné, tak regionální, z ekonomického hlediska rovnocenně postavené. Své poslání dané zákonem naplňuje Český rozhlas prostřednictvím zpravodajské stanice ČRo 1 Radiožurnál, vysíláním rodinného typu na ČRo 2 Praha, kulturně zaměřenou stanicí ČRo 3 Vltava, publicistickým programem ČRo 6 Svobodná Evropa a smluvně podloženým vysíláním ČRo 7 Vysílání do zahraničí a dále osmi regionálními stanicemi v Brně,v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Olomouci a Ostravě, v Plzni, Praze a Ústí nad Labem. K těmto třinácti jednoznačně programovým divizím jsou přiřazeny dvě divize vedení Českého rozhlasu, kterými jsou úseky generálního ředitele a ředitele programu. Struktura je doplněna útvary, které mají buď nadstaniční charakter jako jsou archivní a programové fondy nebo divize Internet či jsou typickými útvary služeb. Do poslední skupiny patří úsek techniky, ekonomický a správní úsek a úsek komunikace. Vzhledem k charakteru činnosti má zcela ojedinělé postavení ve vnitřní hierarchii Symfonický orchestr Českého rozhlasu, historicky nenahraditelná součást hudebního spektra české kultury.

Na podzim roku 1999 byla zahájena vyjednávání s odpovědnými zástupci jednotlivých divizí o hospodářských potřebách pro následující rok. S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo dosáhnout vyvážené podoby mezi příjmovou a výdajovou částí, byla vyhlášena plošná 5 % restrikce nákladových položek. Uvedenou úpravou bylo dosaženo vyrovnaného rozpočtu, který byl v prosinci roku 1999 schválen jako základní hospodářských dokument Radou Českého rozhlasu.

V návaznosti na rozpočet byla aktualizována Pravidla ekonomického řízení pro rok 2000. Základním prvkem změn byl zřetel na zvyšování odpovědnosti jednotlivých vedoucích pracovníků za dodržování přijatých ekonomických ukazatelů. Hodnocenými parametry byly a jsou doposud hospodářský výsledek divize jako rozdíl mezi náklady a výnosy účetní jednotky, dodržení stanoveného limitu mzdových nákladů a limitní počet zaměstnanců divize. V kompetenci divizí je nakládání s provozními náklady mimo tak zvané účelové položky. Těmi jsou vnitřně v průběhu roku neovlivnitelné položky – dlouhodobě smluvně vázané platby, odpisy apod.

Současně s novým rozpočtem vstoupila v platnost upravená pravidla hospodaření, která na jedné straně dávají možnost divizím při hledání cest k úsporám stimulačními prvky v nákladových položkách a v mzdových prostředcích, vedle toho se zvyšuje odpovědnost řídících pracovníků za dosažení sjednaných ekonomických parametrů divize.

Dodržování sjednaných ekonomických pravidel je průběžně kontrolováno vedením Českého rozhlasu. Čtvrtletně jsou zprávy o hospodaření součástí jednání Grémia jako poradního orgánu generálního ředitele a současně jsou podávána čtvrtletní hlášení Radě Českého rozhlasu. Rok 2000 byl rokem, ve kterém přes drobná kolísání v jeho průběhu byly stanovené hospodářské výsledky na konci roku dosaženy nebo často překročeny.

Významnou změnou v hospodaření bylo zpracování a uvedení nového odpisového plánu do praxe. Tím byla využita odlišnost přístupu k daňovým a účetním odpisům se zřetelem na specifika Českého rozhlasu. Rok 2000 byl i rokem změny v plánování investičních akcí, čemuž se bude věnovat samostatná kapitola této zprávy.

Základní ukazatele hospodaření za rok 2000

V následující tabulce jsou uvedeny hlavní ukazatele hospodaření Českého rozhlasu za rok 2000 a dosažený hospodářský výsledek.
 

údaje v tis. Kč

rozpočet

skutečnost

odchylka

odchylka v %

celkové náklady

1 646 739

1 596 595

50 144

3,0

celkové výnosy

1 646 739

1 699 629

52 890

3,2

hospodářský výsledek

0

103 034

103 034

X

Český rozhlas v roce 2000 dosáhl zisku ve výši 103 034 tis. Kč. Rovnocenně se na tomto dobrém výsledků hospodaření podílela úspora nákladů i překročení plánovaného objemu výnosů. Pro větší ilustrativnost je přiložena tabulka porovnání celkových nákladových a výnosových položek se shodnými údaji roku 1999. Jelikož v tomto roce se realizovala pro Český rozhlas netypická účetní i obchodní operace - prodej rozhlasového střediska na Pankráci, jsou pro porovnání použita čísla, očištěná o dopad zmíněné transakce.

Z níže uvedených čísel je patrný vývoj, který je v delší časové řadě alarmující. Náklady, a to zejména díky vnějším vlivům, stoupají pouze o necelé procento, zato nenaplněné výnosy toto procento překračují.
 

skutečnost roku 1999

skutečnost roku 2000

procentní vyjádření

externí

celkové

externí

celkové

externí v %

celkové v %

náklady

1 507 081

1 584 725

1 510 793

1 596 595

100,25

100,75

výnosy

1 642 465

1 720 109

1 613 827

1 699 629

98,26

98,81

4. Vývoj nákladů v porovnání s rozpočtovanými hodnotami
 

údaje v tis. Kč rozpočet skutečnost odchylka v %
náklady na vysílání

358 413

323 133

9,8

poplatek za inkaso

107 000

99 638

6,9

honoráře a poplatky organizacím 

50 719

59 436

-17,2

zpravodajství agentur

17 092

16 989

0,6

záznamový materiál

6 910

4 348

37,1

ostatní materiál

23 812

23 594

0,9

služby

154103

176 895

-14,8

energie

17 120

13 464

21,4

opravy a udržování

10 568

12 408

-17,4

cestovné

22 736

20 853

8,3

osobní náklady celkem

532 389

525 745

1,2

odpisy

111 175

102 337

7,9

ostatní náklady

160 694

131 953

17,9

externí náklady celkem

1 572 731

1 510 793

3,9

vnitropodnikové náklady celkem

74 008

85 802

-15,9

náklady celkem

1 646 739

1 596 595

3,0

Při posuzování nákladů se jimi budeme zabývat podle důležitosti jejich významu. Hodnoceny budou pouze externí náklady, protože vnitropodnikové mají dopad pouze do hospodaření jednotlivých divizí, ale celkový výsledek hospodaření neovlivňují. Dosažené náklady ve výši 1 510 793 tis. Kč jsou o téměř 62 mil. nižší než jak očekával rozpočet. Dále budou podrobněji rozebrány odchylky větší než milion Kč tak, aby bylo patrné, že je jejich příčinou dosažená úspora, nerealizace plánového rozsahu, nebo prostá chyba rozpočtování.

Nejvýznamnější úspora je vykazována u nákladů na vysílače, a to v hodnotě 30 mil. Kč, společně s modulačními linkami a náklady na vnitrostátní i mezinárodní přenosy až 35 mil. Kč. Důvodem je nečerpání vytvořené rezervy na uvedení do provozu nových vysílačů, a to z důvodů jejich nevyhledání nebo nepřidělení. Proces plánování u této položky vždy vychází z předpokladu, že bude snaha rozšiřovat pokrytí území, což je spojeno s náklady na vyhledávání vhodných kmitočtů, jejich přidělení a uvedení do provozu (zpravidla nájmem). V průběhu roku byl tento proces omezen na jednoznačně nezbytné zásahy a současně se započalo s vypracováváním podkladů pro objektivizaci přidělených kmitočtů jednotlivým stanicím. Dokončení úkolu je realizováno v letošním roce.

Pozitivně se na vykazovaných číslech odrazilo využívání moderních technologií, jakými jsou např. ISDN linky pro přenášení informací. Snižují se tak náklady na pronajaté linky např. ze sportovních utkáních. (Úspory se získávají i špatnými výsledky našich sportovců, například až nečekaně rychlým ukončením účasti fotbalistů na olympijském turnaji).

8,8 mil. Kč Český rozhlas nečerpal z položky odpisů, zde se jedná o příliš pesimistický odhad nárůstu odpisů po dokončení nového studiového domu a jeho uvedení do provozu. Termínové posuny realizace do posledního čtvrtletí roku se pozitivně projevily v úsporách odpisů.

Bohužel značnou úsporu ve výši 7,4 mil. Kč jsme zaznamenali u položky inkasného, tj. platby za výběr koncesionářských poplatků České poště. Tato je přímo propojena s množstvím registrovaných poplatníků a náš odhad poklesu byl příliš optimistický.

Celkový vývoj v roce 2000 nutil ke zvýšené opatrnosti v čerpání rozpočtovaných nákladů, což se projevilo v úspoře téměř 6,8 mil. Kč ve mzdových nákladech mimo honoráře. Pro hodnocení této položky nákladů bude významnější porovnání s náklady předchozího roku, kterému se budeme věnovat v následující kapitole.

Kolem tří mil. Kč oscilují úspory energií a materiálu. U energii je to objektivní úspora z titulu pozdějšího uvádění studiového domu do provozu. Stejný důvod je u úspory nákladů na úklidové služby. U materiálu jde jednoznačně o efekt příkladného přístupu odpovědných pracovníků, a to při užívání záznamového materiálu.

Důkazem zvýšené pozornosti jsou rovněž úspory v oblasti cestovného a čerpání nákladů na reprezentaci. Téměř tří milionová úspora je výsledkem zodpovědného povolování služebních cest a čerpání v nezbytně nutné míře.

Při nezbytném objektivním pohledu je také nutno se zastavit u těch položek, u kterých se naopak nepodařilo dosáhnout plánovaných hodnot. Nejvýraznější překročení zaznamenaly služby propagace. Vynakládání těchto nákladů souvisí se skutečností, že Český rozhlas je neoddělitelnou součástí mediálního trhu a je nucen věnovat část svých zdrojů na sebepropagaci. Zákonná existence není zárukou pevného postavení v tvrdě konkurenčním prostředí. Na tomto místě je jistě vhodné podotknout, že management Českého rozhlasu přísně hlídá, aby náklady na propagaci jednotlivých stanic byly důsledně kryty z tzv. ostatních zdrojů, to je ze zdrojů mimo koncesionářské poplatky. Jak již bylo výše popsáno, jednotlivé divize si samy zpracovávají položkový rozpočet na podkladě schválených syntetických položek. Po jeho odsouhlasení se stává nedílnou součástí hodnoceného mechanismu s tím, že konkrétně položky na vlastní propagaci je možno překročit pouze tehdy, objeví-li se na straně výnosů příjem ze sponzoringu nebo reklamy nad plánované hodnoty.

Dosti vysoko, až o 11,6 mil. Kč byl překročen objem salda daně z přidané hodnoty. Tato položka se velice špatně plánuje v natolik netypickém roce, jakým byl rok 2000 s vazbou na náročné investiční výdaje. Metoda koeficientování je natolik složitou, že tento rozdíl je nutno akceptovat jako přijatelný.

Značné navýšení jsme zaznamenali u honorářů, a to zejména honorářů placených prostřednictvím organizací, tj. ochranných svazů. Nejvýznačnější podíl připadá na Ochranný svaz autorský. Smluvně jsme vázání k odvodu příslušného procenta z výnosů. Toto procento má lehce stoupající tendenci. Při náročných smluvních jednáních jsme často upozorňování na podhodnocování umělců v českých poměrech a nutnost pozvolnému se přibližování okolnímu světu. Smlouvy s ochrannými svazy obsahují většinou dlouhodobá ustanovení, která se management snaží upravovat ve prospěch Českého rozhlasu, najde-li vstřícnost u smluvního partnera. Pozitivním výsledkem uplynulého období bylo např. zpomalení tempa nárůstu odvodu ve prospěch Ochranného svazu autorského. Zde je vhodné podotknout, že výrazně náročnější situace se očekává v souvislosti s uplatňováním nových pravidel podle autorského zákona.

V ostatních nákladech je podstatnou položkou 28 mil. Kč rezerva na opravu budovy Vinohradské. Jejím nevytvářením by instituce byla ochuzena o efektivní daňový dopad. Výše této rezervy v celku tvoří 112 mil. Kč a byla stanovena jako odhad podílu mezi provozními a investičními náklady z předpokládané výše nákladů na opravu a rekonstrukci v hodnotě 450 mil. Kč. Jak je níže uvedeno, v současné době je přehodnocován celkový náklad vzhledem k aktuálnímu stavu a se zřetelem na finanční možnosti. Objem nákladů na opravy jistě nebude nižší než je očekávaná výše kryta vytvořenou rezervou.

5. Vývoj nákladů v porovnání s výsledky roku 1999

Porovnání výsledků hospodaření z minulým rokem lépe zachycuje trendy okolního světa, zejména ty inflační, a je schopno odhalit i pozitivní nebo negativní přístup k hospodaření uvnitř hodnocené instituce. Proto jim přikládáme větší váhu. Při hodnocení zcela pomineme dopady prodeje rozhlasového střediska Pankrác, protože již nejsou pro hodnocený rok relevantní.

Těch oblastí, ve kterých se podařilo dosáhnout absolutní úsporu oproti roku předchozímu, není mnoho. Největší a jistě pozitivně hodnocenou je úspora více než 6 mil. Kč na honorářích vyplacených fyzickým osobám. Toto číslo je důkazem, že rok 2000 byl velice významný z hlediska posuzování významu práce vlastních zaměstnanců a tzv. externistů. Výrazné snížení nákladové položky jistě nepřineslo zhoršení umělecké hodnoty našeho vysílání. Bylo dosaženo kvalifikovaným posuzováním přiměřenosti dělení práce mezi interní a externí pracovníky. Tento proces přešel i do roku 2001.

Tři miliony korun se Českému rozhlasu podařilo ušetřit na opravách a udržování majetku. Vzhledem ke skutečnosti, že opravami je velice často - zejména v budově na Vinohradské - odstraňování havarijní situace, můžeme konstatovat, že hodnocený rok byl z hlediska takto pojaté “vyšší moci” k Českému rozhlasu příznivý.

Při hodnocení plánovaných ukazatelů jsme pozitivně vyzdvihli úsporu v nákladech na záznamový materiál. Rovněž v porovnání s rokem předchozím dochází k poklesu čerpání, což potvrzuje právo na kladné hodnocení. Náklady na poštovné rovněž klesají, důvodem může být propagovaný hospodárnější přístup a hledání nových forem, např. elektronické pošty. V hodnoceném roce se snížily náklady na nájemné. Důvodem je sestěhování se do nové budovy a opuštění pronajatých prostor s vazbou na rozhlasové středisko Pankrác.

Kde jsou naopak trendy nárůstu absolutní? Je to zejména u nákladů na sebepropagaci, zde si dovolíme připomenout již výše zmíněnou vnitřní podmínku, která byla dodržena, a to získání zdrojů mimo rozhlasové poplatky. Celé této problematice se budeme věnovat v samostatné kapitole.

Téměř čtrnácti milionový nárůst v osobních nákladech oproti roku 1999 vypadá velice optimisticky. Ve skutečnosti však znamená pouze 3,5 % nárůst ve mzdových prostředcích, což ve vztahu k průměrné mzdě Českého rozhlasu a převažujícího charakteru vykonávané práce jistě není mnoho. Současný stav odměňování v návaznosti na vývoj příjmů instituce vyvolal již v minulém roce započaté druhé kolo objektivizace počtu zaměstnanců. Výsledky jistě nemohou být již tak markantní jako tomu bylo v prvních letech po přechodu od Československého k Českému rozhlasu. Přesto ale očekáváme zhruba 10 % snížení s tím, že se nepromítne do snížení objemu vyplacených mzdových prostředků, ale naopak pomůže zmírnit palčivé rozdíly v odměňování pilířových zaměstnanců instituce. Rada Českého rozhlasu vývoj zaměstnanosti a mzdové poměry také sleduje, a to s ohledem na možné přeplácení kvalitních a zkušených pracovníků privátním mediálním sektorem.

Navazující položkou jsou honoráře vyplacené prostřednictvím příslušných organizací. Zde se potvrzuje trend již dříve nastíněný. Téměř 60 mil. Kč, které odtekly v minulém roce tímto směrem, jsou důkazem velkého zatížení Českého rozhlasu v této oblasti, které nepochybně ještě dozná navýšení. I v této oblasti je rozdíl oproti privátní rozhlasové sféře, která zpravidla nezná vyplácení honorářů spojených s uměleckou rozhlasovou tvorbou, jenž je součástí zákonného poslání Českého rozhlasu.

Šestimilionové překročení nákladů na vysílače, modulační linky a přenosy potvrzuje správnost předchozích výkladů o dalším vývoji těchto poplatků. Ovlivnění jejich výše je ovšem zcela mimo možnost přímého působení Českého rozhlasu, ten může působit pouze na jejich další rozvoj. V této skupině se objevuje i objektivní skutečnost, že v roce 2000 se konaly Letní olympijské hry, což se zákonitě projeví na zvýšených nákladech a má to již pravidelnou sledovatelnou periodicitu. Stejný vývoj se dá vysledovat u cestovného. Výrazný nárůst v porovnání s předchozím rokem byl již předpokládám při tvorbě rozpočtu a je objektivní.

Hodnocený rok byl již celý v režimu nové smlouvy, uzavřené s Českou poštou. Proto nárůst inkasného není bezprostředně spojen se zvýšeným počtem koncesionářů, ale bohužel se zvýšeným poplatkem za provádění služby.

Výrazné navýšení u odpisů a salda DPH je zcela objektivní. V odpisech se již projevují nově dokončené a zařízené prostory studiového domu. V saldu DPH jsou to naopak důsledky dokončovacích prací na stejné akci.

6. Vývoj výnosů v porovnání s plánovanými hodnotami
 

údaje v tis. Kč

rozpočet

skutečnost

rozdíl v %

rozhlasové poplatky

1 360 644

1 338 451

-1,6

reklama

39 544

49 309

24,7

sponzoring

44 250

63 800

44,2

tržby z vydavatelské produkce

740

442

-40,3

vysílání do zahraničí

64 000

62 000

-3,1

ostatní výnosy

63 193

99 825

58,0

externí výnosy celkem

1 572 731

1 613 827

2,6

vnitropodnikové výnosy celkem

74 008

85 802

15,9

výnosy celkem

1 646 739

1 699 629

3,2

Nejvýznamnější výnosovou položkou jsou stále pro Český rozhlas inkasované rozhlasové poplatky. Postupné trendy poklesu poplatníků, a tím i inkasovaných poplatků, měly v roce 2000 mnohem strmější linku než Český rozhlas očekával a pro Radu je to alarmující skutečnost. V rozpočtu bylo plánováno získat 1 361 mil. Kč, ve skutečnosti se nám podařilo vybrat o 22 mil. Kč méně. Vzhledem k významu této položky bude problematice věnována samostatná kapitola.

Výnosy ještě nebyly naplněny v příjmech na zabezpečení zahraničního vysílání. Zde se jedná o objektivní důsledek vzájemné dohody. S ohledem na pozdější zahájení vysílání v ruském jazyce nebyla čerpána celá původně smluvně sjednaná částka.

Význačné překročení plánu ve výnosech z reklamy a sponzoringu o více než 29 mil. Kč zaručuje zdroje na krytí neprogramových potřeb, zejména na sebepropagaci.

Na celkových výnosech se rovněž významně podílel Symfonický orchestr Českého rozhlasu tržbami ve výši přes 23 mil. Kč. Překročení plánované položky ostatních výnosů je plně kryto vrácením poplatku z Městské části Praha 4 za užívání veřejného prostranství v areálu Pankrác. Na podkladě výměru byl Český rozhlas nucen v roce 1999 poplatek ve výši 19 mil. Kč zaplatit. Odvolal se ovšem a zdlouhavé procesní řízení bylo úspěšně dovršeno v minulém roce.

7. Vývoj výnosů v porovnání s výsledky roku 1999

Rovněž porovnáním s rokem 1999 lze spatřit výrazný propad v  inkasovaných poplatcích, a to o 17 mil. Kč. Položky finanční výnosy a ostatní výnosy jsou v roce 1999 výrazně ovlivněny operacemi kolem rozhlasového střediska Pankrác. Ve finačních výnosech je zachycena smluvní pokuta, která zůstala Českému rozhlasu po odstoupení předchozího zájemce od kupní smlouvy. V ostatních výnosech je zúčtována kupní cena definitivního prodeje.

Naopak jako pozitivní lze hodnotit příjem 19 mil. Kč zúčtovaný v tržbách, důvod je výše popsaný. Rovněž příjmy z reklamy v roce 2000 byly o 4 mil. Kč vyšší než v roce předchozím.

8. Výsledky hospodaření jednotlivých divizí Českého rozhlasu

Pravidla hospodaření pro jednotlivé divize jsou v rámci rozpočtování postavena tak, že příslušní vedoucí divizí, kterými jsou ředitelé studií, šéfredaktoři, ředitelé úseků a vedoucí specifických divizí, jsou přímo generálnímu řediteli odpovědni za dodržení dohodnutých ukazatelů, kterými jsou hospodářský výsledek divize, maximální objem mzdových prostředků a limit počtu zaměstnanců. Kontrolou dodržování sjednaných hodnot v průběhu roku je pověřena ředitelka ekonomického a správního úseku. Mimo průběžné hodnocení je čtvrtletní vyhodnocování jedním z bodů zasedání grémia generálního ředitele.

Při hodnocení jednotlivých divizí lze konstatovat, že se s plánovanými ukazateli více či méně dobře vyrovnaly všechny divize. K malému překročení došlo u ČRo 6 Svobodná Evropa. Při podrobnějším pohledu je patrné, že k navýšení nákladů došlo v oblasti vnitropodnikového zúčtování, a to o 770 tis., úsporou v externím hospodaření bylo sníženo překročení na 285 tis. Kč. Jedná se o oblast vnitřní spolupráce, která se ve vztahu k ostatním divizím začala rozvíjet právě v průběhu roku, tudíž nemohla být dostatečně zohledněna v rozpočtu. Rovněž objem překročení není z celkového pohledu významný. Výkazy ukazují překročení u regionální stanice Brno v hodnotě 146 tis. Kč. Jelikož bylo v průběhu roku stanici povoleno vydání 407 tis. Kč na nákup vybavení do nově rekonstruovaných prostor nad rámec rozpočtu, nejedná se o nedodržení sjednaných hodnot. Překročení hospodářského výsledku o 48,6 miliónů Kč na zúčtovacím středisku je naopak významnou položkou a znamená navýšení zisku oproti rozpočtu, tudíž si zaslouží kladné ohodnocení.

Celkově lze konstatovat, že plošné snížení nákladů všech divizí o 5 % v době tvorby rozpočtu na rok 2000 nijak katastrofálně nezasáhlo činnost jednotlivých útvarů, pouze zúžilo jejich vlastní manévrovací prostor. K této skutečnosti bude mimo jiné přihlédnuto při tvorbě rozpočtu na rok 2002.

9. Nákladové skupiny u jednotlivých divizí Českého rozhlasu

Ve srovnání s minulými roky byla pro zprávu za rok 2000 nově vytvořena tabulka rozdělující náklady jednotlivých divizí podle skupin. Při jejich sestavování se vycházelo ze základního dělení na náklady na program, náklady na techniku a ostatní. Jelikož velice často dochází k proplétání jednotlivých činností a v systému není možné jednoznačně uvedené rozdělení dodržet, jsou samostatnou skupinou náklady na pracovní sílu.

Programové divize jsou rozděleny do tří skupin podle své specifičnosti. První skupinu tvoří celoplošné stanice. Spojuje je 24-hodinové vysílání, obdobné územní pokrytí, sídlo v Praze a z toho plynoucí vztah k obslužným procesům. Naopak je rozděluje programové schéma, které je výrazně odlišné podle typu vysílání jednotlivých stanic. Druhou velkou skupinu tvoří stanice regionální. Těm je společné naplňování jejich poslání pro vymezené území, pokrývání všech potřeb stanice v daném místě, liší se však historicky danými podmínkami pro výrobu původní rozhlasové tvorby. Jistou vyjimkou v této skupině je pražská Regina, která určitým způsobem osciluje mezi oběma skupinami. Zcela ojedinělé je vysílání do zahraničí, protože se jedná o službu, vykonávanou na základě smlouvy.

Členění uvedené v tabulce č. 1 umožňuje porovnat jednotlivé skupiny nákladů v jednotlivých divizionálních seskupeních. Z čísel je patrná určitá logika dělení a výrazná srovnatelnost ve skupinách. Odchylky od průměrů budou v době přípravy plánu na další rok předmětem zkoumání, zdůvodňování a popřípadě eliminace, jestliže nebude nalezeno logické a oprávněné vysvětlení.

10. Finanční situace Českého rozhlasu

Rada Českého rozhlasu může s hrdostí konstatovat, že Český rozhlas je z hlediska finančních ukazatelů zdravou nezadluženou společností. Jediným dluhem instituce jsou krátkodobé závazky, v převážné míře ve lhůtě splatnosti.

Na konci roku 1999 byla doplacena zbývající část kupní ceny za rozhlasové středisko Pankrác. Vedení Českého rozhlasu v té době s vědomím Rady rozhodlo, že podstatná část utržených peněz bude tezaurována jako budoucí zdroj na krytí nákladů spojených s opravou a rekonstrukcí historické budovy na Vinohradské ulici. Toto rozhodnutí bylo zcela realizováno. Stav finančních prostředků na konci hodnoceného roku je více než trojnásobný oproti vykazovanému hospodářskému výsledků. Část těchto zdrojů bude užita k vyrovnání daně z převodu nemovitosti, která nebyla dosud vyměřena.

Přes značné finanční jmění instituce jsou využívány pouze zcela bezrizikové formy uložení peněz. Tento přístup je uplatňován k veškerým zdrojům bez ohledu na skutečnost, jestli jsou příjmem z koncesionářských poplatků nebo je Český rozhlas získal jiným způsobem, např. prodejem majetku. Hlavním cílem je zajištění dobře úročeného běžného účtu, jelikož tento efekt je zajímavý i z hlediska daňového zatížení. Občas se v menší míře využívají také termínové vklady. Český rozhlas se snaží mít své prostředky uloženy co nejvýhodněji, a to bezpečně rozloženy ve více bankách. Důkazem je pozitivní výsledek v podobě finančních výnosů, které v loňském roce dosáhly téměř 15 mil. Kč.

11. Výnosy z reklamy a sponzoringu

Ve sledovaném roce činily výnosy z reklamy 49,3 mil. Kč, což představuje navýšení o 4,1 mil. Kč oproti předchozímu roku. Rozpočet byl překročen dokonce o 9,8 milionů, ale zde je nutno připomenout, že v době tvorby rozpočtu ještě nebyla podepsána nová smlouva s agenturou ARBOmedia, tudíž opatrnost při rozpočtování byla na místě. Pravidelně se daří vyprodávat reklamní časy na ČRo 1 Radiožurnálu, situace na ostatních celoplošných stanicích a v regionech je trvale nevyhovující. Přes agenturu je prodáno minimální množství časů a zejména regionální studia získávají tržby za reklamu vlastní iniciativou.

Popsaný jev je patrný i na výsledcích podle jednotlivých divizí. Na zúčtovací středisko se účtují výnosy celoplošných stanic a je patrné, že výsledek roku 1999 a 2000 je prakticky shodný. Nárůst je zaznamenán u reklamy zabezpečované prostřednictví úseku komunikací nebo přímo v regionech. Nejvýraznější nárůst je patrný v Ostravě. Divize můžeme rozdělit na takové, kde dochází k dosažení vyšších výnosů, a takové, kde registrují pokles v naplnění reklamních časů. Zvláště v regionech je patrná převaha privátních rádii a na ně napojených reklamních agentur.

Výnosy ze sponzoringu výrazně překročily plánované hodnoty, což bylo při tvorbě rozpočtu ovlivněno rovněž smluvním vyjednáváním s partnerem. V porovnání s rokem předchozím došlo k 600 tis. poklesu, což pravděpodobně potvrzuje přiměřenou míru takto získaných prostředků. Dělení mezi jednotlivými divizemi potvrzuje stoupající význam úseku komunikace jako hlavního článku vnitřní propagace Českého rozhlasu.

12. Rozhlasové poplatky

Rok 2000 bohužel potvrdil negativní trendy předchozích let ve výběru koncesionářských poplatků. Český rozhlas měl průměrně v roce 2000 v evidenci, vedené Českou poštou, přihlášeno 3 185 526 rozhlasových přijímačů. Z tohoto počtu musíme vyčlenit 25 488 rozhlasových přístrojů, na které se vztahuje některá z podmínek osvobození od placení rozhlasového poplatků. Zůstává jich tudíž platících 3 160 038.

V účetnictví se Českému rozhlasu díky evidenci vedené u České pošty objevují pouze inkasované poplatky, což znamená, že výnos z koncesionářských poplatků se pro Český rozhlas rovná příjmu. Skutečně získaných 1 338 mil. Kč je o 65 miliónů méně, než bychom měli získat, pokud by svou povinnost plnili všichni přihlášení poplatníci.

Jiným úhlem pohledu můžeme hodnotit vývoj v počtu koncesionářů. Jediná skupina, která vykazuje nárůst, kategorie obyvatelstva osvobozeného od placení rozhlasového poplatku. Celkový počet 25 799 přijímačů na konci roku 2000 je o 692 vyšší oproti lednu a určitě nemá zásadní význam. Výraznější dopad má pokles přihlášených koncesionářů z řad obyvatelstva, který poklesl na konečnou hodnotu 2 743 571 přijímačů, tudíž o 27 489 méně než na počátku roku. Pokles o 11 006 přijímačů u právnických osob je v procentuálním vyjádření ještě výraznější.

Ve výroční zprávě obchodní společnosti by nyní muselo zákonitě následovat popsání systému, pomocí kterého jsou dlužné částky vymáhány a důsledně analyzován a kontrolován vzniklý stav. Bohužel v Českém rozhlasu tomu tak není. Důvodem není ani tak fakt, že Český rozhlas není obchodní společností, ale konstatování, že se hovoří o poplatku ze zákona. Příčinou zdánlivě laxního přístupu je nedostatek nástrojů k domáhání se práva. V této souvislosti si dovolíme připomenout situaci v Německu, kde tamní centrála pro výběr rozhlasového (a televizního) poplatku GEZ zaměstnává pro celé Německo 1 800 kontrolorů, odměňovaných za nalezení “neplatiče”. A ročně tak dojde v celém státě na 66 000 vymáhání, z nichž 800 skončí u soudu.

V hodnoceném období i v první polovině roku 2001 platila zákonná norma, na základě které byla jediným inkasistou poplatků Česká pošta. Ta rovněž ze zákona vedla prvotní evidenci poplatníků. Český rozhlas má na samostatném síťovém okruhu zakázkový evidenční systém, naplňovaný daty České pošty. V průběhu roku pokračovaly programátorské činnosti, vedoucí k jeho zdokonalení a rozšiřování funkčnosti. Systém je využíván jednak jako kontrolní nástroj pro fakturaci dodavatele inkasovaných poplatků, ale zejména jako podklad pro vymáhání poplatků dlužných. Ať přímou cestou, nebo následně pomocí smluvně vázané společnosti se podařilo v loňském roce získat 21,9 mil. Kč dluhů na poplatcích. Paradoxem je skutečnost, že ze zákona má Český rozhlas právo udělit pokutu těm osobám, které neplní svou evidenční povinnost, popř. ji plní úmyslně chybně. Ale protože Český rozhlas nemá právo vstupu do objektů ani fyzických, ani právnických osob, není schopen prakticky zjistit fakt, který by mohl vést k užití represivního prostředku. Pomocným prostředkem u jistého okruhu právnických osob (hotelů, penzionů, restaurací, apod.) by bylo zjišťování proklamovaného počtu přijímačů v  reklamě či v  inzerci a následné porovnání se skutečným stavem v evidenci poplatníka.

Obdobnými problémy se zaobírá rovněž Česká televize, s níž by podle názoru Rady mělo dojít k užší spolupráci. (Česká televize má například větší počet registrovaných právnických osob – majitelů televizorů, Český rozhlas má naopak více poplatníků z řad obyvatelstva). Rada Českého rozhlasu ve spolupráci s vedením ČRo velmi intenzivně spolupracovala při vypracovávání návrhů nových zákonných norem, zachycujících významný posun ve vymahatelnosti poplatků.

V době tvorby této zprávy je projednávána zákonná změna, umožňující i přímý výběr poplatků provozovatelem ze zákona. Český rozhlas se intenzivně připravuje na přímé inkasování poplatků od právnických osob. Po dopracování evidenčního systému do té podoby, že bude moci být naplňován údaji i cestou přímého vstupu, budeme postupně oslovovat jednotlivé koncesionáře a nabízet jim bezhotovostní platební styk k úhradě poplatků. Postupný převod volíme proto, že bychom rádi vyzkoušeli výběr vlastními silami mírným posílením útvaru evidence poplatků. Při hromadném převodu by prodlevou v kontrolním systému mohlo dojít k odlivu poplatníků, což by bylo proti smyslu celé akce.

U fyzických osob Český rozhlas nadále počítá s využíváním služeb České pošty s ohledem na její síť a poměrně dobře zavedený institut sdruženého inkasa. Vedle toho ale Český rozhlas nebude odmítat ty poplatníky z řad obyvatelstva, kteří budou chtít platit přímo Českému rozhlasu prostřednictví bankovních účtů. (Cesta placení poukázkami není vhodná, protože je nevýhodná pro obě strany: poplatník musí zaplatit České poště za manipulaci a v Českém rozhlase by to znamenalo výrazný nárůst administrativy). Česká pošta již avizovala snahu o zvýšení částky za výběr poplatku, kterou by chtěla realizovat od příštího roku. Tento poplatek za výběr koncese v současné době činí u fyzických osob 2,80 Kč, u právnických 5,50. U obyvatelstva se jedná o 7,56 % ze zákonem stanoveného poplatku. Poplatek za výběr koncese za užívání televizního přístroje určitě vyzní v procentuálním porovnání mnohem příznivěji. U právnických osob nelze podíl na poplatku jednoznačně určit, jelikož platíme za poplatníka, nikoliv z každého rozhlasového přístroje. Zde je ale nutno podotknout, že poplatek účtuje Česká poště za všechny přihlášené koncesionáře bez ohledu na to, jestli svou povinnost platit plní nebo ne. Na vývoji těchto smluvních jednání bude záviset rozhodování, zda postupně realizovat výběr vlastními silami, pomocí České pošty, popřípadě prostřednictvím smluvní agentury.

13. Hospodaření s majetkem Českého rozhlasu

Český rozhlas hospodaří s poměrně velkým množstvím nemovitostí a rovněž zařízení rozhlasové techniky mají značnou pořizovací hodnotu. Nehledě na skutečnost, že obdobně jako u počítačové techniky, která je rovněž významně zastoupena v majetku instituce, uvedená technická zařízení poměrně rychle morálně stárnou. Správa majetku je ještě komplikovaná rozprostřením majetku prakticky po území celé republiky.

V uplynulém roce pokračovaly práce na aktualizaci řídících aktů, vztahujících se k hospodaření s majetkem. Jedná se o sjednocení kroků od rozhodovacích momentů přes způsob pořízení a evidenci až po konečné vyřazení a likvidaci nepotřebných předmětů. Se souhlasem Rady Českého rozhlasu byl prováděn pokus o odprodej nepotřebné budovy v Ostravě a do 30. 6. 2001 bohužel nebyl neúspěšný. V současné době lze konstatovat, že instituce disponuje pouze budovou v Ostravě, Na Vizině a domkem v Přerově nad Labem, které by bylo vhodné prodat. Ostatní budovy jsou více méně využívány, ale jsou natolik propojeny s vysílacími prostory, že volné kapacity jsou pronajímány a není možné je prodat. Následně po určitých stavebních úpravách se v  tomto směru změní vazba na budovu v  Českých Budějovicích a v Ostravě. Rozhodování ale připadá v úvahu až v příštích letech a je nutné při něm brát ohled rovněž na situaci na trhu s nemovitostmi, která není momentálně příznivá.

Hospodaření s majetkem je ošetřeno vnitřní legislativou, převážná část rozhodovacího procesu pořizování majetku je v instituci řešena komisionálně, a to investiční komisí, škodní komisí a komisí likvidační. Všechny tyto týmy jsou poradními a jejich doporučení hodnocena a eventuálně schvalována generálním ředitelem. Při prokázání nepotřebnosti technického vybavení jsou hledány různé formy odprodeje a realizovány různé nabídkové akce než je přistoupeno k fyzické likvidaci.

V rámci vnitřní legislativy jsou prakticky u všeho majetku určené osoby zodpovídající za jeho umístění a řádné a hospodárné nakládání s ním. Tam, kde to umožňují zákonné normy, jsou podepisovány hmotné odpovědnosti za svěřený majetek. V případě jeho poškození nebo ztráty jsou prostřednictvím škodní komise navrhována taková opatření, která vedou k náhradě škody a tyto jsou následně po odpovědných osobách vymáhány. Lze konstatovat, že ve většině případů zdárně. V několika opačných případech jsou hledána opatření ve spolupráci s šéfredaktory a řediteli divizí vedoucí k úspěšnému konci, to je úhradě vzniklé škody.

Základním kontrolním nástrojem mimo průběžně využívané mechanismy je inventarizace. Rozhodnutím generálního ředitele je pravidelně k 1. listopadu vyhlašovaná inventarizace vážící se k danému účetnímu roku. V souladu se zákonem o účetnictví je v rámci tří měsíců prováděna fyzická inventura majetku a dokladová inventura vybraných účetních operací. Průběžně, a to minimálně čtyřikrát do roka jsou prováděny inventury pokladních hotovostí. Vyhlášené inventury jsou realizovány periodicky ve všech divizích Českého rozhlasu. Podstatná část je prováděna za účasti pracovníků inventárního oddělení odboru majetku, tudíž se zárukou účasti nezávislého člena komise. Výsledky fyzické inventury jsou následně na inventárním oddělení porovnávány s účetními stavy inventovaného majetku. Zjištěné inventurní rozdíly jsou předány k dohledání, eventuálně k vysvětlení vedoucím příslušných divizí. Nevyjasněné rozdíly jsou předmětem závěrečné zprávy o inventarizaci za daný rok.

Poté následuje již výše naznačený mechanismus – manka jsou předána k šetření škodní komise, k vyhledání odpovědné osoby a po posouzení všech okolností k předpisu náhrady škody a jejího vymáhání. Nelze-li jednoznačně určit hmotně zodpovědnou osobu, protože ze zákona nelze uzavírat dohody o hmotné zodpovědnosti na veškerý majetek, využívají se všechny právně dostupné cesty ke zjednání nápravy. Celý tento systém je zastřešen rozhodnutím generálního ředitele o vyrovnání rozdílů zjištěných inventarizací a stanovení osob zodpovědných za jeho realizaci.

Podrobnosti k této otázce jsou uvedeny v příloze č. IV. Doplňující dokumenty.

14. Investiční činnost Českého rozhlasu

Pro rok 2000 byl změněna metodika tvorby dosud dlouhodobého plánu investiční činnosti. Dříve schválený výhled na několik let dopředu, který musel být často a tudíž operativně měněn podle momentální potřeby, byl nahrazen tříletým tzv. rolujícím se plánem investičních akcí na tří následující roky. První rok je zpracován v podobě očekávaného čerpání v jednotlivých měsících a je schvalován generálním ředitelem. Na další roky je zpracován soubor akcí, přicházejících v úvahu včetně odhadu výdajů na jejich realizaci. Před koncem roku byl aktualizován a upřesněn plán na rok 2001 a doplněny požadavky na rok 2003.

Investiční akce pro rok 2000 byly plánovány v celkovém objemu 313,7 mil. Kč. Nejvýznamnější položkou byly náklady na dokončení stavební části studiového domu a jeho technologické vybavení, a to ve výši 250,7 mil. Kč. Dalšími položkově významnými akcemi byla započatá rekonstrukce budovy brněnské stanice, vybavení regionálních stanic systémem Dalet, nakoupení přenosné rozhlasové techniky pro využívání linek ISDN v regionech. Jako podpora pro využívání nových technologií muselo dojít k posílení datových linek mezi Prahou a mimopražskými stanicemi.

V průběhu roku byla provedena revize skutečně nutných nákladů a rovněž byla provedena kontrola nutnosti vynaložit uvedený objem s ohledem na jeho značnou výši. Výsledkem bylo snížení plánovaného objemu na 283 mil. Kč. Skutečné čerpání za rok 2000 pak dosáhlo výše 240 mil. Kč. Důvodem byla dosažená úspora proti očekávanému čerpání, např. u stavební části studiového domu ve výši 11 mil. Kč. Vedle toho se nepodařilo všechny naplánované akce dokončit. Tou nejvýznamnější, která přesáhla až do letošního roku, je instalace odbavovacího systému Dalet. Realizační posuny byly částečně zaviněny i ze strany Českého rozhlasu, ale v převážné míře se jednalo o problémy za strany dodavatele. V současné době dochází ke změně exkluzivního zastoupení firmy Dalet na českém území.

Pro rok 2001 a další období došlo k výrazné změně, ovlivňující systém plánování a přípravy investičních akcí. Český rozhlas byl zařazen ke státním institucím, které jsou povinny realizovat nákupy v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Vzhledem ke skutečnosti, že větší nákupy byly v instituci vždy realizovány formou vnitřních výběrových řízení a byla přísně dodržována pravidla objektivního výběru a jeho průkaznosti, dochází nyní paradoxně při uplatňování normy, směřující k efektivnějšímu hospodaření, k časovým posunům a zejména zvýšeným nákladům na realizaci zákonných kroků při výběru. Výběrová řízení byla vypisována generálním ředitelem, výběrové komise jsou skládány z širokého spektra odpovědných pracovníků, hájící zájmy technické i finanční. V současné době jsou plně respektována ustanovení zákona a jednotlivá výběrová řízení jsou realizována v duchu zákonných stupňů veřejné zakázky.

Jak již je uvedeno výše, nejvýznamnější investiční akcí uplynulého roku byla dostavba a zprovoznění studiového domu v Římské. Rozhodnutí o jeho výstavbě navazovalo na ukončení výstavby areálu na Pankráci a zvolení levnější a úspornější alternativy potřebných vysílacích pracovišť. V květnu loňského roku byla provedena kolaudace budovy a bylo započato s instalací nové technologie. Po zkušebním tzv. vysílání do zdi byla na podzim roku 2000 budova uvedena do provozu. Výstavba trvala celkem 2,5 roků a celkově bylo proinvestováno 616 286 tis. Kč, z toho 409 715 tis. Kč ve stavební části, zbytek byl vynaložen na technické a kancelářské vybavení.

Výstavba nové budovy Československého rozhlasu na Pankráci byla sice pojata velice rozšafně, na druhé straně je nutno si uvědomit, že měla již v polovině sedmdesátých let řešit problém nevyhovujícího technického a stavebního stavu budovy na Vinohradské ulici, hlavního sídla instituce. Zcela logicky a ekonomicky správně se přestaly vkládat prostředky na obnovu historické budovy. Bohužel téměř 30 let se pouze řešily havarijní situace, což se nepříznivě odrazilo na celkovém stavu budovy.

Proto bylo po zastavení výstavby areálu na Pankráci rozhodnuto, že bude vybudován v prostoru mezi ulicemi Vinohradská, Balbínova a Římská nový studiový dům a následně proběhne rekonstrukce a oprava původní budovy. V době přípravy podkladů pro výstavbu studiového domu v Římské ulici byla zpracována i studie na opravu a rekonstrukci historické budovy Českého rozhlasu na Vinohradské ulici. Odhad celkových nákladů byl tehdy stanoven na 640 mil. Kč. Zdrojem na provedení akce měla být právě tržba z prodeje rozhlasového střediska na Pankráci. Od roku 1997 využíval Český rozhlas rovněž zákonné možnosti vytváření daňově uznatelné rezervy na opravy a postupně po 28 mil. Kč ročně v letošním roce dosáhl konečné výše 112 mil. Kč.

Skutečně utržené peníze z prodeje ale zdaleka nedosáhly potřebné výše zdrojů na opravu a rekonstrukci. Tato situace donutila současné vedení Českého rozhlasu přehodnotit přístup a přizpůsobit realizaci akce finančním možnostem. S ohledem na závažnost konečného rozhodnutí byla provedena objektivizace přístupu k rekonstrukci. V současné době se zpracovává nová architektonická studie, respektující krizová místa budovy jako jsou např. rozvodné sítě se zřetelem na potřeby provozu instituce. Tato bude sloužit pro konečné rozhodnutí o rozsahu a časovém rozložení prováděných prací. Samotná realizace bude prováděna v souladu s nově schválenými zákonnými ustanoveními, zejména dle zákona o veřejných zakázkách. Definitivní rozhodnutí o rozsahu prováděných prací a jejich finanční náročnosti bude známo do konce 3. čtvrtletí letošního roku.

15. Majetková účast Českého rozhlasu

Jedinou majetkovou účastí Českého rozhlasu je 100 % podíl ve společnosti Radioservis a. s., představující hodnotu finanční investice ve výši 8,3 mil. Kč.

Činnost Radioservisu se zaměřuje na hudební vydavatelství a vydávání Týdeníku Rozhlas. Radioservis v souladu s nájemní smlouvou sídlí v objektu Českého rozhlasu na Žižkově. Vliv rozhodujícího vlastníka je uplatňován přes představenstvo společnosti, které se pravidelně schází. Dalším kontrolním mechanismem je tříčlenná dozorčí rada, kde zasedá i člen, jmenovaný na toto místo Radou Českého rozhlasu. Činnost představenstva i dozorčí rady není odměňována.

Největší podíl vzájemné spolupráce probíhá v rámci hudebního nakladatelství, kde jsou využívány archivní fondy Českého rozhlasu, pronajímána studia pro úpravu materiálů a přípravu mastrů. Vliv instituce na chod hudebního nakladatelství je uplatňován prostřednictvím ediční rady, která sestavuje ediční plán vydavatelství a dohlíží na jeho dodržování. V radě jsou zastoupeny obě instituce pod vedením zástupce Českého rozhlasu.

Redakce Týdeníku Rozhlas spolupracuje s programovými pracovníky Českého rozhlasu a s redaktory při přípravě jednotlivých vydání. Českému rozhlasu jsou dávány k dispozici reklamní plochy v časopise pro inzerci.

Veškerá výše popsaná spolupráce je realizována na podkladě smluvních vztahů včetně obvyklého ocenění.

16. Divize ČRo 6 Svobodná Evropa

Popis smluvních vztahů týkající se stanice ČRo 6 Svobodná Evropa obsahuje první část Výroční zprávy v kapitole 3.1.4 a v příloze č. 7; v této kapitole se omezíme pouze na popis finančních vztahů.

Český rozhlas financuje přidělené frekvence, provozované Českými radiokomunikace včetně frekvencí pro slovenské vysílání, které přefakturovává RFE/RL. RFE/RL financuje satelitní přenosy.

Náklady Českého rozhlasu na vysílání mimo vysílače se stabilně pohybují kolem 20 mil. Kč, v roce 2000 dosáhly konkrétní výše 20,3 mil. Kč. Externí náklady v celkové výši 17,2 mil. Kč jsou v převážné míře tvořeny mzdovými náklady ve výši 15,2 mil. Kč, z toho téměř polovinu tvoří honoráře a náklady vedlejší pracovní činnosti. Zbývající část do celkového objemu tvoří náklady na vnitropodnikové služby nakupované od ostatních útvarů Českého rozhlasu. Doposud nejvýznamnější byly náklady na služby úseku techniky. V letošním roce mají vzrůstající tendenci náklady spojené se spoluprací s ostatními stanicemi instituce.

17. Divize ČRo 7 Radio Praha

Vysílání do zahraničí zajišťované divizi ČRo 7 Radio Praha je specifickou službou, vykonávanou Českým rozhlasem na základě smluvního vztahu pro Ministerstvo zahraničních věcí. Na počátku roku 2000 se vysílalo v anglickém, německém a španělském jazyce. Po vzájemné dohodě byl pro rok 2000 navýšen rozpočet s tím, že bude zahájeno vysílání v ruštině.

Oproti předpokladu bylo toto vysílání zahájeno až v posledních měsících roku, tudíž ze smluvní částky 64 mil. Kč bylo užito pouze 62 miliónů a zbytek nebyl po smluvním partnerovi uplatňován.

Na základě jednání, probíhajících v průběhu loňského roku, došlo letos ke změně v uzavírání ročních smluv a byla uzavřena dohoda dlouhodobá, což vede k vytvoření určité jistoty a stability zaměstnanců.

18. Audit a daňové přiznání

Účetnictví Českého rozhlasu zahrnuje veškeré hospodářské operace, jejichž průkaznost a správnost je ověřena účetním auditem. Výrok bez výhrad auditora, společnosti PricewaterhouseCoopers, je přílohou výroční zprávy.

V průběhu roku spolupracuje Česká rozhlas s daňovými poradci – firmou Kocián, Šolc, Balaštík. Vedle poradenské činnosti v oblasti daňové se spolupodílejí na přípravě a podání daňového přiznání za hodnocený rok. Přes výše popsaný pozitivní výsledek hospodaření není odváděna daň z příjmu právnických osob, jelikož je vyrovnávána ztráta z roku 1999 jako účetní dopad prodeje rozhlasového střediska na Pankráci.

19. Závěr

Má-li být stručně a věcně zhodnoceno hospodaření Českého rozhlasu v roce 2000, lze říci, že se úspěšně vyrovnalo s nepříznivými vnějšími vlivy. Instituce vystačila se zdroji získanými převážně z koncesionářských poplatků a současně si vytvořila malý zdroj na krytí investičních potřeb. Tohoto příznivého stavu se podařilo dosáhnout realizací postupných úsporných kroků uvnitř Českého rozhlasu, které ukazují i na budoucí nutnou cestu vývoje. Nepříznivá situace v platební morálce poplatníků, neměnnost zákonné výše poplatku, negativní dopad privatizace Českých radiokomunikací společně s ostatními vnějšími dopady mohou ale nepříznivě až destrukčně ovlivnit příští vývoj Českého rozhlasu jako jediné veřejnoprávní rozhlasové instituce v této zemi.

Praha, 25. července 2001

Za Radu Českého rozhlasu
Richard  Seemann
předseda


zpět na stránky Rady ČRo