Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2001

9. Zaměstnanost a mzdová situace Českého rozhlasu

V roce 2001 činil v Českém rozhlase průměrný přepočtený stav zaměstnanců 1 474 lidí, což je o 15,5 zaměstnance méně než v roce 2000. Celkové mzdové náklady dosáhly hodnoty 463,3 mil. Kč, což ve srovnání s rokem 2000 bylo o 26,6 mil. Kč více.

Pokles počtu zaměstnanců odráží výzvy k efektivitě, k produktivitě a k lepší organizaci práce, což by se ve výsledném efektu mělo promítnout na snížení stavu pracovníků a následně na získání potřebných zdrojů na jejich vyšší ohodnocování. Z tohoto pohledu je konečný efekt nedostatečný. Průměrná hrubá mzda v Českém rozhlasu činila za rok 2001 18 662 Kč, což je sice o 4 020 Kč více než činí republikový průměr, v úvahu se však musí vzít fakt, že 1 000 pracovníků je zaměstnáno v Praze, tudíž v místě s nejvyššími platy v republice a zároveň s největší koncentrací mediální konkurence. Náročná tvůrčí práce jistě vyžaduje přiměřené ocenění. Zvyšovat objem celkových mzdových nákladů výraznějším způsobem však není z objektivních příčin možné, a proto problémy v této oblasti přetrvávají, resp. se prohlubují. Vedle již zmíněné poměrně nízké průměrné mzdy přetrvávají i značné rozdíly mezi jednotlivými divizemi. A to nejen v porovnání pražských a mimopražských divizí, ale i uvnitř těchto dvou skupin. Proto se nabízí cesta rozdělování stejného objemu mzdových prostředků pro nižší počet zaměstnanců.

Závažnost situace potvrdil i průběh kolektivního vyjednávání realizovaného z popudu představitelů odborů se zástupci  vedení Českého rozhlasu. Odboráři poukazovali na nedostatečné navyšování objemu mzdových prostředků, stagnaci příjmů u mnoha zaměstnanců a na již zmíněné rozdíly mezi jednotlivými divizemi.

Celkový objem vyplacených mezd včetně souvisejících nákladů se oproti roku 2000 zvedl v hodnoceném období o 26,6 mil. Kč, tj. 6,1 % Průměrná hrubá mzda tak stoupla o 820 Kč. Na podporu zaměstnanosti slouží rovněž opatření, která jsou realizována buď ze sociálního fondu instituce, případně přímo z nákladů. Tím základním je příspěvek na stravování, díky němuž se daří udržovat poměrně příznivou cenu obědů a stravenek pro zaměstnance. Český rozhlas se spolupodílí na penzijním připojištění u těch zaměstnanců, kteří splňují stanovené podmínky. Ze sociálního fondu jsou poskytovány bezúročné půjčky, a to v převážné míře na bytové účely. Zaměstnavatel také nezapomíná na své zaměstnance, kteří dosáhli významného životního jubilea. Podle charakteru pracovišť a potřeb zajišťuje ze sociálního fondu nápoje. Postupem doby bylo upuštěno od takových programů, které byly k dispozici pouze určitému okruhu zaměstnanců. Vedení instituce společně se zástupci odborů hledají další motivační prvky ke stabilizaci pracovníků v instituci.

Celkový vývoj finanční situace Českého rozhlasu předurčuje potřebu alespoň zachovat objem mzdových prostředků a ty přerozdělit mezi menší počet zaměstnanců, což ve svém důsledku přispěje k vyššímu ohodnocení nezbytně nutných pracovníků.


jdi na kapitolu 10