Zpracovalo: Centrum pro mediální studia FSV UK

říjen 1999, Centrum pro mediální studia FSV UK © CEMES 1999

2.1 Pojetí veřejné služby, médií, jež mají tuto službu poskytovat, resp. pojetí tzv. "veřejnoprávnosti" vůbec

2.2 Financování a organizační struktura ČRo a kontrola jeho činnosti

a) Financování ČRo

b) Organizace řízení a organizační struktura ČRo

c) Kontrola činnosti ČRo

2.3 Hodnocení stávající programové nabídky ČRo

2.4 Programové změny v ČRo

2.5 Nové technologie a budoucnost veřejnoprávního vysílání

Rada Českého rozhlasu (RČRo) se obrátila na Centrum pro mediální studia (CEMES) se žádostí o zpracování vybraných projektů kandidátů na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu (ČRo) do uceleného přehledu, z něhož by bylo patrné spektrum přístupů k některým zásadním otázkám, které se týkají podstaty a funkce médií veřejné služby (a rozhlasu zvlášť), řízení ČRo, řešení programových otázek apod.

RČRo poskytla osm projektů předložených kandidáty, kteří dali svolení s dalším využitím projektů. Sedm projektů bylo v tištěné podobě (z toho čtyři navíc ještě v elektronické verzi) a jeden projekt pouze v elektronické verzi. Soubory však bohužel - zřejmě pro nekompatabilitu softwaru - nebylo možné ke zpracování využít.

Přehled se tedy opírá o projekty těchto kandidátů: Vladimíra Baka (VB), Pavla Hanuše (PH), Michala Chlebouna (MCh), Martiny Kemrové (MK), Borise Kobrleho (BK), Vlastimila Rába (VR) a Marie Šotolové (MŠ). Přehled obsahuje citace z jednotlivých projektů, přičemž citovaní či parafrázovaní autoři jsou v textu uvedeni příslušnou zkratkou jména.

Přehled se snaží vždy nejprve celkově charakterizovat přístupy kandidátů k jednotlivým oblastem a pak citacemi a parafrázemi doložit, jak tyto přístupy konkrétně vypadaly. V přehledu se pracuje především s pojmem médium (rozhlas) veřejné služby, což je v zásadě ekvivalent častějšího, ale méně přesného výrazu veřejnoprávní médium (rozhlas).

2. Zpracování projektů podle jednotlivých tematických celků

2.1 Pojetí veřejné služby, médií, jež mají tuto službu poskytovat, resp. pojetí tzv. "veřejnoprávnosti" vůbec

Představa o podstatě či pojetí "služby veřejnosti", resp. o poslání médií veřejné služby, je v předložených projektech ve většině případů - ať otevřeně či implicitně - vázána na vymezení, jaké nabízí pro poslání médií veřejné služby česká mediální legislativa, konkrétně v tomto případě § 2 Zákona č. 484 Sb., o Českém rozhlasu. Projekty se liší především v míře závislosti na Zákoně o ČRo: jeden kandidát § 2 v úvodu v podstatě jen parafrázuje a v další části rozvíjí do konkrétní podoby (VB), jiní se snaží jít za rámec zákonných formulací a domýšlet je (MK, MŠ, VR), někteří jsou zřejmě obeznámeni pouze s "duchem" zákona a na téma poslání tzv. veřejnoprávního média spíše volně improvizují (PH, MCh, BK). Zajímavé je, že tři kandidáti (BK, VR a MŠ) se rozhodli umístit představu o poslání rozhlasu veřejné služby do přílohy, jako by neměla tvořit součást vlastního projektu. Přitom je zřejmé, že autoři projektů se velmi obtížně vyrovnávají s obsahem pojmu "veřejnoprávnost", pomáhají si nejrůznějšími etymologickými výklady a v některých případech dokonce považují za nutné pojmy "veřejnoprávnost", resp. "veřejnoprávní médium (rozhlas)" definovat. Snad to svědčí o poněkud nezřetelném zakotvení podstaty a poslání médií veřejné služby v povědomí laické i odborné veřejnosti, snad je to výrazem potřeby vyrovnat se s relativně novým jevem, jímž média veřejné služby v české společnosti nepochybně jsou. Zdá se, že rozdílnost vývoje české společnosti a západoevropských společností v poválečném období, jež nedovolila prožít a promyslet historickou podmíněnost duálního systému jako výsledku "přirozeného" vývoje, vedla k tomu, že se tento systém jeví do značné míry jako "uměle" nastavený, a nutí k tomu, aby byl dodatečně vysvětlován. Jeden z kandidátů ve svém projektu konstatuje, že během příštích šesti let, respektive pokud možno ještě dříve, by mělo dojít k jasnému definování role České rozhlasu, neboť v uplynulých letech ...došlo k formulování pozice instituce jen velmi nevýrazně. (MCh)

V předložených projektech je tedy možné najít tyto pokusy o definici "veřejnoprávního rozhlasu":

[ČRo je] masově komunikační médium, uspokojující veřejný zájem v intencích základních lidských práv, nezávisle na vládě a jakékoliv zájmové skupině, financované občany, avšak nikoli v rámci státního rozpočtu. (MŠ)

Veřejnoprávní vysílání je takové, které je

1. vytvářené pro veřejnost
2. veřejností financované
3. veřejností kontrolované.

Mělo by být univerzální, jak ve smyslu technické dostupnosti pro všechny domácnosti dané oblasti, tak z hlediska programu - takové vysílání by mělo pokrývat zájmy všech skupin a částí společnosti, bez ohledu na sociální, zájmové, etnické, rasové, náboženské aj. rozdíly. (MK)

V Evropě 80. a 90. let se službou veřejnosti (v oblasti médií, pozn. CEMES) rozumí zejména geografická univerzálnost v poskytování a v přijímání, snaha uspokojit celou škálu zájmů, úsilí poskytnout službu menšinám, starost o národní identitu a o komunitu, snaha zachovat vysílání nezávislé na vládě a parciálních zájmech, zabezpečit přímé financování veřejností (tedy omezit nebo vyloučit příjmy od zadavatelů reklamy), podpora soutěže mezi programy, podpora svobody provozovatelů. Jako cíl se chápe zvýšení kvality služeb v zájmu veřejnosti, což většinou zahrnuje představu o rozmanitosti, pluralismu, o národních, sociálních, ekonomických, politických a kulturních zájmech, o kontinuitě vzdělání, historie, jazyků a tradic jakožto základní části světového kulturního dědictví. (BK)

Veřejnoprávní vysílání by se ...mělo zaměřit na oblast, která je (možná poněkud nepřesně) označována jako občanská společnost. Významným úkolem je též prezentace České republiky navenek, k čemuž má zejména ČRo relativně dobré možnosti. (PH)

Kandidáti se často snaží blíže vymezit roli a poslání ČRo buď tím, že poukazují na kvalitativní nároky kladené na média veřejné služby, nebo odvozují úlohu ČRo od jeho pozice v české mediální krajině. Z podstatných rysů stojí za zmínku kladení médií veřejné služby do protikladu k médiím zábavním (bulvárním). V jednom projektu se takto spojují veřejnoprávní média se spolehlivostí a důvěryhodností:

Je však velmi potěšitelné, že veřejnoprávní média jsou vnímána jako důvěryhodná, která se nepídí po bulvárních zprávách a senzacích. (VR)

Kandidáti odvozovali poslání médií veřejné služby od představy, že veřejnoprávní média představují v ustavující se české mediální krajině alternativu, která zajistí to, na co ostatní média "nemyslí", a že budou společensky akceptovaným garantem této alternativy:

Veřejnoprávní vysílání má v současné informační společnosti garantovat tuto (§ 2 zákona o Českém rozhlasu vymezenou, pozn. CEMES) kvalitu v disproporčním vývoji současného industrializovaného světa, v duálním komunikačním systému představovat prevenci proti unifikaci a hegemonizaci, proti novým formám nežádoucí kulturní nerovnosti a nesvobody, jež hrozí novými a nekontrolovatelnými konflikty sociálními a etnickými. Tuto garanci a prevenci nelze zajistit jen byrokraticky, nýbrž především proaktivně a imaginatině. (MCh)

Několikrát se v projektech projevuje snaha vymezit ČRo jako alternativu ke komerčnímu vysílání, a to zpravidla jako potenciální záruku kvality a odpovědného chování, resp. jako součást občanského (nikoliv spotřebitelského) vidění společnosti a jednotlivce:

...postavit se případnému nadměrnému pronikání komerčních stanic na český mediální trh (PH)

Zatímco pro soukromá média je rozhodující poslechovost promítnutá do vysokých příjmů plynoucích z reklamy a dalších obchodních činností, pro médium veřejnoprávní je rozhodující služba posluchači - občanovi. Zatímco soukromý sektor je závislý na majitelích, kteří určují program, často v zájmu určitých sociálních, politických či zájmových skupin, veřejnoprávní vysílání slouží pouze zájmům a potřebám veřejnosti, je tedy v tomto smyslu nezávislé. (MK)

V uplynulém desetiletí došlo na našem mediálním trhu k mnoha událostem, které vykrystalizovaly v existenci mnoha nových typů médií a - to je pro Český rozhlas zvlášť významné - v existenci několika skupin konkurence na poli rozhlasu. Tyto proměny rovněž znamenaly zásadní změnu vztahu veřejnosti k médiím a jejich vnímání a především ukázaly - často velmi názorně -, že média jsou z hlediska příjemce sdělení v mnohem větší míře dosažitelnější ...Českému rozhlasu vyrostla během uplynulých let "konkurence" jak na celoplošných frekvencích, tak také v regionech. Přitom nedošlo - dle mého názoru - k jasnému deklarování postavení instituce. (MCh)

Veřejnoprávnímu médiu se přirozeně přisuzují specifické kompetence, spočívající v kombinaci specifických práv, specifických povinností a specifické odpovědnosti. Zatímco privátní - komerční - médium těchto specifických vlastností někdy může (ale nemusí) nabývat, veřejnoprávní médium je jimi definováno. Ke specifické odpovědnosti veřejnoprávního média patří odpovědnost institucionální (to, jak je veřejnoprávní instituce vnímána jakožto součást otevřené občanské společnosti), odpovědnost občanská (umožňující svobodnou tvorbu názorů v pluralitě informací při ochraně menšin), odpovědnost etická (kodifikující etická pravidla i uvnitř instituce a vstřícně se otevírající každé oprávněné stížnosti posluchače či diváka), odpovědnost finanční (maximum prostředků se investuje do tvorby programů, do vysílání, a to efektivně, tedy co možná kvalitně a levně), odpovědnost programová (sledují se významné události, pěstují se žánry v plné šíři, usiluje se o profesionální kvalitu a inovaci), odpovědnost kulturní (pěstuje se jazyk umělecké žánry a formy, při péči o archivy a jejich využití), odpovědnost technologická (umožňující udávat tón v technických aplikacích, zejména v přechodném období od analogu k digitálu ...), odpovědnost personální (vůči zaměstnancům ...pěstující pocit sounáležitosti v rámci podnikové kultury. (BK, zvýraznil CEMES)

Kandidáti se také vyrovnávali s tím, jak v České republice vznikl duální systém audiovizuálních médií, opírající se o protiklad médií licencovaných (soukromých, komerčních) a médií ze zákona (veřejnoprávních). Duální systém se zde v první polovině 90. let ustavil přijetím příslušné zákonné normy, jež významně předběhla vlastní vývoj (a podstatným způsobem ho ovlivnila), tedy v podstatě "seshora", (i když naprosto logicky, protože existence médií veřejné služby je jedním z konstitutivních prvků moderních evropských demokracií), nikoliv jako logický důsledek rostoucí síly komerčních médií, jak tomu bylo v jiných evropských zemích. Důsledkem této historicky podmíněné skutečnosti je, alespoň podle některých autorů projektů, přetrvávající splývání státních a veřejnoprávních médií v očích veřejnosti:

Nesprávný názor, že veřejnoprávní rovná se státní, a tedy závislé na vládních a politických strukturách, je proto ještě silně zakořeněn v povědomí našich občanů. (VR)

...snažit se o co největší nezávislost na státu (PH)

...v ČR veřejnoprávní média nesou těžko odstranitelný punc státních [médií] a jak občané, tak pracovníci veřejnoprávních médií si teprve na vzájemnou odpovědnost musí zvykat. (MK)

2.2 Financování, organizační struktura ČRo a kontrola jeho činnosti

a) Financování ČRo

Pokud jde o financování veřejnoprávních médií, a ČRo zvlášť, projekty nepřinášejí v podstatě mnoho nového. Jeden z kandidátů (MCh) se problematice financování nevěnuje vůbec.

Kandidáti v zásadě akceptují stávající kombinovaný způsob financování z vybraných koncesionářských poplatků doplňovaných výnosy z vlastní hospodářské činnosti (největší měrou z reklamy a sponzoringu), uvědomují si především jeho výhody a zamýšlejí se spíše nad tím, jak zefektivnit jednak vlastní činnost ČRo, jednak výběr poplatků (zde se objevuje i představa o možné spolupráci s Českou televizí). V některých projektech se projevuje poněkud zdrženlivý vztah k zařazování reklamy do vysílání médií veřejné služby, popř. i náznak ochoty se tohoto zdroje příjmu vzdát (např. výměnou za indexaci koncesionářského poplatku). Návrhy na změny v zákoně se objevují jen sporadicky.

...U formy koncesionářského poplatku se ...občan spolupodílí na obsahu veřejnoprávního vysílání. V ostatních případech za něj rozhoduje stát nebo soukromé komerční zájmy. (VR)

Placení poplatků je zákonnou povinností, takže velká část veřejnosti je bere jako jakýsi druh daní, tedy povinnost. Fakt, že ...neexistuje zákonná možnost zjištění neplnění této povnnosti, a tedy i postihu (zejména u fyzických osob), do celé záležitosti vnáší "hravý" prvek - placení se tak stává věcí morálky, ochoty a (doufejme) vyjádřením spokojenosti s nabízenou službou. (MK)

Díky tomu, že ČRo je ze zákona na státu relativně nezávislý, nemůže přímo využívat mechanismů, které mají pro případné vymáhání plateb za nejrůznější úkony od občanů k dispozici státní orgány. Vzhledem k neoddiskutovatelnému významu, který nejen ČRo, ale i Česká televize má, mohou tato dvě média spolupracovat právě i na možnostech, jak eliminovat nepříznivé chování mnohých "konzumentů" veřejnoprávních médií. (PH)

Jakkoli nejsem stoupencem reklamy ve veřejnoprávním vysílání, jsem si vědom toho, že v nejbližších letech ji bude třeba akceptovat. (BK)

Je pravděpodobné, že při stávající "české mentalitě" by vedly ke ...zvýšení počtu poplatníků ...demonstrativní způsoby vymáhání dlužných částek.

Ve dvou projektech se objevuje otázka financování v souvislosti s rozdělením odpovědností mezi jednotlivé organizační útvary, resp. s úvahami o budoucích organizačních změnách:

Ekonomické oddělení dbá na výběr koncesionářských poplatků. Zajišťuje akce proti neplatičům. (MŠ)

...společný orgán ČRo a České televize by se též mohl zasadit o možné zřízení "inspekčních pracovišť", jejichž úkolem by bylo ve spolupráci s Českou poštou aktivně vyhledávat neplatiče rozhlasových a televizních poplatků. (PH)

V témže projektu je také - stejně jako v několika dalších - naznačena v souvislosti s vybíráním koncesionářských poplatků nutnost legislativní změny. Úvahy o úpravách koncesionářských poplatků zákonnou normou jsou motivovány buď technologickými proměnami (příjem rozhlasového signálu prostřednictvím multimediálních počítačů), nebo snahou o zvýšení ekonomické stability ČRo (kontrola výběru poplatků, popř. automatické navyšování podle zvoleného ukazatele).

ČRo pořádá kampaň, která informuje uživatele multimediálních počítačů na povinnost platit koncesionářské poplatky ...Ekonomické oddělení spolu s generálním ředitelem vyvíjí tlak na prodejce PC, aby ...byl do ceny zakalkulován paušální poplatek "koncese" za příjem rozhlasového vysílání. Tento požadavek musí být podložen legislativě. (MŠ - zvýraznil CEMES)

...nové (novelizované) mediální zákony ...postavení ČRo upevní po vzoru vyspělých evropských zemí ...zajištěním financování novelou zákona o koncesních poplatcích, který by zajistil důslednou kontrolou subjektů financování ČRo, případně i inflační valorizaci inkasa, i za cenu zastavení vysílání reklamy v ČRo a ČT. (VB)

[Dalším námětem je] ...forma určitého zvláštního zpoplatnění prodeje, či lépe dovozu nebo výroby, rozhlasových nebo televizních přijímačů. (PH)

Jeden z autorů projektů věnuje zvláštní pozornost finančním prostředkům nutným na dokončení Studiového domu a rekonstrukci budovy Vinohradská (VR).

b) Organizace řízení a organizační struktura ČRo

Pokud jde o organizaci ČRo jako instituce, autoři projektů v zásadě považují současný stav za udržitelný a využitelný a přemýšlejí buď o tom, jak existující organizační schéma, tedy stávající stav, lépe využít, nebo o tom, jaké v něm udělat drobnější korekce (v jednom případě se zřetelným protiřečením si - viz dále). Úvahy o korekcích jsou různě motivovány (někdy špatnými mezilidskými vztahy v ČRo, jindy měnícím se vnějším i vnitřním kontextem činnosti ČRo). Jeden z kandidátů se organizací ČRo nevěnuje (MCh).

V předložených projektech se opakuje předpoklad, že řízení, ekonomika a práce s lidskými zdroji v ČRo musí být průhledné, jelikož médium veřejné služby je správcem veřejných prostředků a transparentnost je nutným konstituujícím prvkem jeho důvěryhodnosti.

Pokud jde o řízení, objevují se v projektech především náznaky přesvědčení, že vertikální struktura odpovědnosti a pravomoci je příliš strmá, tedy že v rozhodovacích procesech je příliš mnoho mezistupňů. Navrhované změny se obvykle spojují s vedením ČRo, resp. s kanceláří GŘ.

- zahájit spolupráci s profesionální právní kanceláří. (VR)

Vzhledem k tomu, že největší část [finančních] prostředků je získávána právě formou rozhlasových poplatků, je nanejvýš nutné zajistit maximálně průhledné a efektivní hospodaření s těmito prostředky. /.../

Generální ředitel by tak měl mít k dispozici svou pracovní skupinu, která by sestávala jednak ze šéfredaktorů jednotlivých stanic a dále z odborných ředitelů (ekonomický, technický, personální, obchodní, programová atd.). (PH)

...chci usilovat o zvýšení role a odpovědnosti šéfredaktorů celoplošných stanic, v současné úrovni nikoliv změnou organizačního schématu, ale

c) grémia ČRo [pořádat] střídavě v osmi sídlech ČRo - pro vnímání sounáležitosti všech divizí ČRo a poznání místních podmínek práce. (VB)

Zvláštní pozornost věnují autoři projektů práci s lidskými zdroji. Většinou vycházejí z toho, že tato oblast není v ČRo dostatečně propracována a že jí není věnován dostatečný prostor a přiměřená vážnost. Změny v oblasti lidských zdrojů - zvláště motivaci, vzdělání a možnost kariérního růstu - považují za jeden z klíčů ke zlepšení úrovně řízení ČRo.

[Návrhy na změny v oblasti] Řízení, organizace, lidské zdroje:

- vypracovat ...průhledný a jednotný systém odměňování a motivace (MK)

Lidským zdrojům v ČRo není věnována patřičná pozornost, přestože lidský potenciál je největším bohatstvím každého podniku ...Neexistuje informační systém, který by dokázal přesně popsat konkrétní pracovní místo včetně vymezení kompetencí, o možnosti kariérního růstu ani nemluvě ... Úroveň řízení v ČRo se dá v lepším případě označit jako průměrná, vezmeme-li jako měřítko úroveň informovanosti či motivaci zaměstnanců ...Nedostatek identifikace zaměstnanců s Českým rozhlasem se odráží v kvalitě práce a její efektivitě, jakož i v prezentaci firmy navenek. Nicméně ... stále ještě existuje řada oddaných "rozhlasáků". (MK)

Za hlavní a nejdůležitější úkol v daném období považuji změnu podnikové kultury, tvorbu nového, demokratického klimatu. Znamená to orientovat se od konfrontace ke kooperaci: destruktivní konflikty odvést, pokud možno, z oblasti mocenské do oblasti hodnotové ...Vytvořit z ČRo organizaci založenou na informacích ...Organizační schéma takového systému může zůstat v podstatě zachováno nebo se měnit jen málo. Výhodou je potřeba daleko menšího počtu úrovní řízení ...Organizace založená na informacích spočívá více na odpovědnosti než na rozhodovací pravomoci. (BK)

Tentýž autor (BK) ovšem o několik stran dále poznamenává na adresu personální politiky a lidských zdrojů, že ...tato oblast vyžaduje velmi radikální změnu. Cílem je, aby pracovníci zvládali snadno úkoly, které se před ně kladou. Uvolnit jejich fixaci na dosavadní funkce redaktor - dramaturg - provozní pracovník - produkční a připravit je k transformaci do nových funkcí manažér - žurnalista - producent. To ovšem fakticky znamená přechod na tzv. producentský systém, což by nepochybně byla - v rozporu s výše uvedeným prohlášením o zachování organizačního schématu - zásadní organizační změna.

c) Kontrola činnosti ČRo

Projekty, které se zabývají otázkou, jak má být činnost ČRo kontrolována, jednoznačně nutnost kontroly akceptují, opírajíce její legitimitu především o skutečnost, že ČRo jedná v zájmu veřejnosti, je (nebo by měl být) výrazem potřeb a zájmů veřejnosti a nakládá se svěřenými prostředky, jež mají veřejnou povahu. Hlavním tématem v oblasti kontroly činnosti ČRo je vztah k Radě Českého rozhlasu (RČRo). Existenci RČRo nikdo nezpochybňuje a kandidáti, kteří se s ní vyrovnávají, více či méně intuitivně chápou roli rad veřejnoprávních médií jako standardní výraz odpovědnosti média vůči veřejnosti. Autoři projektů vycházejí z toho, jak postavení RČRo vymezuje zákon, ale většinou jdou v úvahách za hranice zákona a chápou standardní vztah mezi RČRo a ČRo poněkud šířřeji (např. ve vztahu RČRo k záměrům vedení či v možnosti RČRo účastnit se zasedání grémia).

V jednom případě (MŠ) autor projektu chybně označuje Radu Českého rozhlasu jako Radu pro rozhlasové vysílání, což zamlžuje definování reálného stavu věcí a vymezení ČRo vůči RČRo. Další projekt (PH) ignoruje právní vymezení vztahu RČRo a GŘ a staví se za myšlenku, že je vhodné, aby nadále pokračoval stav, při němž bude generální ředitel pravidelně zván jako host k zasedání Rady. Jeden projekt (MK) sice vymezuje funkční kontrolní mechanismy, mezi něž počítá především monitoring a výzkumy vysílání, monitoring ohlasů a tisku a standardní systém porad, grémií a rad, kontrolu úkolů, postavení RČRo však zcela pomíjí a o RČRo se vůbec nezmiňuje Jeden projekt (BK) vztah RČRo ani žádný jiný aspekt kontroly činnosti ČRo neřeší.

Paralelně s vymezením úlohy RČRo se v některých projektech samostatně řeší otázka kontroly efektivity hospodaření a nutnost auditu jako základního nástroje kontroly hospodaření.

Rada, která před podstatnou částí veřejnosti (odbornou, zákonodárnou) Český rozhlas zastupuje, a musí tedy a priori být nositelem a supervizorem deklarovaného poslání instituce, by měla mít možnost zasahovat nikoliv do obsahové části programu, ale do kvalitativního vymezení vysílání. Vzhledem k tomu, že Rada představuje ucelenou skupinu odborníků ...měla by především sledovat ty náležitosti, které se týkají dlouhodobějších charakteristik, ne každodenního programu ...Rada by měla mít dostatek informací o běžném chodu instituce a měla by být ve větší míře informována o provádění koncepce stanovené vedením Českého rozhlasu a o ohlasech posluchačů, stejně tak jako o řešeních, která vedení navrhuje a která se netýkají jen zásadních otázek daných právní definicí vztahu Rady a generálního ředitele. (MCh)

Rada ČRo, která na základě jmenování parlamentem zastupuje v ČRo zájmy a kontrolu veřejnosti, volí nebo odvolává generálního ředitele, kontroluje přípravu a čerpání rozpočtu ...Spolupráce Rady ČRo s vedením a ostatními pracovníky ČRo má ustálenou podobu. Rada se zajímá o veškeré činnosti ČRo a na svá zasedání zve kromě GŘ i další pracovníky ČRo. Do dalšího období by bylo užitečné, aby se alespoň některých jednání grémia zúčastnil vybraný člen Rady. Osobním setkáním se členy grémia se zprůhlední vztahy, zrychlí se přenos informací, zabrání se jejich případnému zkreslení a prohloubí se vzájemná důvěra. (VR)

2.3 Hodnocení stávající programové nabídky ČRo

Naplňování poslání ČRo podle § 2 zákona o Českém rozhlasu chápou autoři projektů jako výsledek součtu programové nabídky všech stanic ČRo (program má univerzální charakter, avšak to neznamená, že na všech stanicích ČRo se souběžně vytváří celé žánrové a tematické spektrum pořadů, MŠ).

Jednotlivé projekty se vyrovnávají se stávající programovou nabídkou ČRo jako s fungujícím souborem stanic, které mají svůj profil a jež je možné dále profilovat, rozvíjet a posilovat v jejich zaměření (Plnění programových záměrů je pod neustálým dohledem Rady ČRo a v zásadě se dá usuzovat, že Rada nenachází vážnější problémy, VR). V projektech je ovšem přítomna - víceméně otevřená - nespokojenost s tím, jak nízká je úroveň programové koordinace jednotlivých stanic (např.: Za nejdůležitější úkol v oblasti programu považuji nutnost nastolit programovou koordinaci, která by umožňovala formulovat programovou strategii a politiku ČRo jako celku, to je na úrovni ředitele programu plánovat, organizovat, integrovat, motivovat a měřit, BK; nebo: Jsem toho názoru, že stanice by měly spolupracovat ...také v rovině programové. Mezi nimi by mělo docházet k výměně programů tak, aby významnější informace oslovily větší skupiny občanů, kteří stabilně poslouchají jedné stanici Českého rozhlasu, MCh).

Při hodnocení se řada projektů shoduje v tom, že ČRo zanedbal péči o mladou generaci, resp. o posluchačské skupiny ve věku 12-19 a 20-29 let. V projektech se také objevují poznámky svědčící o tom, že autoři si uvědomují obtížnost změn a omezení, jež pro ČRo představuje způsob, jak historicky vznikl a jak se vyvíjel. Založení médií veřejné služby transformací státních médií vedlo mimo jiné k tomu, že médium veřejné služby se transformovalo, ale zachovalo si posluchačskou (diváckou) obec se všemi rysy stabilizovaného publika, mezi něž patří i jistá konzervativnost (i když ta měla na počátku 90. let trochu jinou podobu, než je běžné). Možnost drastičtějších změn je tím velmi omezena (ČRo ...se snaží za provozu zjistit, pro koho vlastně [jeho stanice] vysílají a výsledku víceméně přizpůsobují své zaměření ...Vzhledem k dlouhé tradici a militantní obci věrných posluchačů je pak obtížné stanovit si odvážné cíle a hledat nové metody k jejich dosažení, neboť by nesly řadu konfliktů. MK)

Popis stávajícího stavu zpravidla nemá ucelený charakter, takže je třeba představy autorů vyčíst z úvah o budoucnosti celého ČRo, popřípadě jednotlivých stanic, kde se hodnocení současnosti objevuje jako východisko k formulování představ o budoucnosti.

I) Pokud jde ČRo-1 Radiožurnál, tato stanice je vnímána ve své definici jako zpravodajsko-publicistický program určený lidem v produktivním věku, s dynamickým životním stylem a potřebou ekonomicky využívat čas. Stanici je přisuzován mírně maskulinní charakter (Hlavní cílovou skupinou mají být mladší posluchači a střední generace a větší důraz je kladen na témata zajímající především muže, VR). Za největší hodnotu této stanice je považováno zpravodajství (vysoce je oceňována existence sítě zahraničních zpravodajů), a to nejen politické, kulturní a ekonomické, ale i sportovní a dopravní. Výrazně veřejnoprávní charakter se přisuzuje i potenciální roli, kterou může ČRo-1 sehrát v případě živelních katastrof jako součást civilní obrany. S jistými rozpaky je přijímána hudební složka stanice (... jako by přestávala platit ustálená pravidla výběru hudby a kvalita je někdy zaměňována s popularitou jejích interpretů, VR). jednoznačně velmi negativně je - alespoň v jednom případě - je hodnoceno chování moderátorů v diskusních a kontaktních pořadech (Přerušování hostů uprostřed věty, polemiky s volajícím posluchačem a prezentování osobních politických názorů nebo politické orientace jsou v přímém rozporu s ... veřejnoprávním posláním ...Úkolem nového vedení bude zajistit rychlou nápravu, VR), jeden kandidát upozorňuje na sílící pragocentrické tendence (PH), další si všímá zastarávání některých pořadů, např. S mikrofonem za hokejem a za fotbalem (VR).

II) ČRo-2 Praha je stanice chápaná jako rozhlasový kanál pro střední a starší generaci (rodinný typ rádia, MŠ) s klidnějším životním tempem, v jednom případě dokonce jako komplementární stanice k ČRo-1 (Praha ...je stanicí, která ve své podstatě doplňuje ...vysílání Radiožurnálu tím, že svým posluchačům zprostředkovává a detailně přibližuje zpravodajské informace, PH). Stanice má mít (i když v praxi podle některých projektů nemá) převážně rekreativní, částečně edukativní zaměření ([Pořady] Čro-2 ...pomáhají vnímat a chápat složitosti doby a společenských změn, pomáhají překonávat tíživé situace osobního a intimního života, dotýkají se obzvlášť silně psychické sféry, stimulují lidi starší, hendikepované, nemocné, lidi s komunikačními problémy a na okraji většinové existence ,..., [Jde o stanici] pozitivně ladící posluchače - příběhem, osobní výpovědí, radou, zábavou, hudbou, VB). Za významnou hodnotu této stanice je považováno vysílání pro děti a programy zábavně-vzdělávací povahy (s cílem přinášet zábavu a poučení, VR), resp. vědecko-popularizační pořady. ČRo-1 je současně výrazným nositelem poslání média veřejné služby sloužit menšinám, alespoň podle jednoho z kandidátů (MŠ). Kandidáti si všímají nevyjasněnosti zacílení ČRo-2 (otázkou je, ze které podmnožiny posluchačů z konečné množiny posluchačů v České republice mají přicházet noví posluchači stanice Praha, VR) a nevyváženosti některých pořadů, zvl. zábavních (Například v převzatém pořadu Trefa se průvodci pořadem podbízejí posluchači množstvím vulgárních výrazů a pochybným vtipem, VR).

III) ČRo-3 Vltava je autory projektů vnímána jako stanice pro náročnější (vzděláním připraveného, MŠ) posluchače se zaměřením na kulturu (VR). V jednom případě (a to je jedinkrát, kdy se taková úvaha v předložených projektech objevuje!) kandidát poznamenává, že ČRo-3 snese srovnání s podobně zaměřenými stanice v zahraničí (... seriózní a kvalitní stanice, která může obstát i v konfrontaci s obdobnými evropskými institucemi, PH). ČRo-3 je chápána jako kulturně (a žánrově) menšinový kanál, akcentující - pro evropské prostředí tradiční - sepjetí rozhlasu s uměním, zejména s literaturou a hudbou. Kandidáti vesměs oceňují vysokou kvalitu a úroveň jednotlivých pořadů, nejsou spokojeni s nízkou poslechovostí a hledají cesty, vysvětlují si ji mimo jiné malou přitažlivostí (Stárnoucí a unavené hlasy, špatná výslovnost a nevhodné tempo čtení činí zpravodajské relace na stanici Vltava naprosto zbytečnými, VR) a jak ji zvýšit. Odpověď nacházejí jednak v lepší programové koordinaci (Kvalitě přenášených pořadů však neodpovídá nízká poslechovost ...Proto bude třeba zúžit roztříštěnou programovou nabídku a vyloučit prolínání programů s ostatními stanicemi ČRo, VR), jednak v lepší sebeprezentaci stanice (Na stanici musí zaznít nové a svěží hlasy moderátorů, kteří budou navozovat optimistický pohled na svět a příjemnou náladu, VR), popřípadě v jistém odlehčení (ČRo-3 by mohl intenzivněji hledat hlasový projev se špetkou oduševnělého a noblesního vtipu, VB).

IV) ČRo-5 (regionální studia) je i při regionálním omezení jednotlivých regionálních studií chápána jako na základě univerzálně platných charakteristik - zaměření na místní veřejné dění a na kulturní identitu příslušného regionu. Výjimku tvoří pražská Regina, jejíž postavení ovlivňuje jednak to, že vysílá pro hlavní město, takže má spíše charakter metropolitního rozhlasu a pohybuje se ve vysoce konkurenčním prostředí, jednak to, že sídlí v Praze, stejně jako celoplošné stanice ČRo. Každé ze studií svým regionálním programem podle mínění autorů projektu oslovuje zvláště posluchače v produktivním věku a starší generaci. Objevují se výhrady k celkové úrovni regionálních studií (nízká výkonnost a neprofesionalita, nízká kvalita českého jazyka a nářeční zabarvení, ..., chybějící pocit sounáležitosti s ČRo či někdy až nutnost vzájemně soupeřit s Prahou ...Ve vysílání některých studií je možno slyšet špatnou výslovnost, výběr hudby bez dlouhodobější koncepce, poněkud zastaralé vysílací techniky, VR).

V) ČRo-6 Svobodná Evropa je autory projektů chápána jako jasné rozšíření nabídky pro posluchače s hlubším zájmem o politické dění (klade si za cíl oslovit ty, kteří jsou v rozhodujících pozicích ve všech sférách naší společnosti, VR; nebo: ...vyhledávájí vysílání RSE nadále posluchači, kteří mají zájem o hlubší rozbor konkrétních událostí a návazností, PH) a jako stanice se stabilizovaným postavením (... našel své pevné místo na rozhlasovém poli, VR). Zajímavé je, že kandidáti vnímají ČRo-6 jako nezávislou a nadstranickou stanici (MŠ), ale současně ji přisuzují výrazný potenciál politického uvědomování (Je stanicí, upevňující skrze odpovědného svobodného občana demokratické hodnoty, MŠ). Nízkou sledovanost ČRo-6 přisuzují projekty jednak omezeným technickým možnostem šíření signálu odrazujícím náhodné posluchače, jednak - alespoň v jednom případě - také malé atraktivitě (Ke zvýšení atraktivity by přispělo oživení jazyka zejména zahraničních moderátorů o prvky současné češtiny, VR).

VI) Pokud jde o ČRo-7 vysílání do zahraničí, kandidáti se shodují na tom, že je to užitečná služba a že by si zasloužila větší existenční jistotu garantovanou státem. Mrzí je však, že tato stanice má málo propagační charakter a že by se vysílání mělo zaměřovat i na prezentaci České republiky navenek (PH).

2.4 Programové změny v ČRo

Programové změny obsažené ve sledovaných projektech se věnují jednak vymezení obecných programových cílů, jednak konkrétním programovým změnám.

Obecné programové cíle se zpravidla věnují těm oblastem, které autoři projektů považují za deficitní z hlediska služby, kterou ČRo veřejnosti poskytuje jako celek. Do hodnocení kandidátů se promítá jejich vnímání stávající úrovně vysílání (přičemž často celková představa o žádoucím fungování ČRo překračuje hranice programové nabídky a týká se i jiných oblastí, např. vnitropodnikových vztahů) a nedostatky stávajícího řízení, zvl. koordinace činnosti. Jeden z kandidátů (MCh) dokonce označil celek programové nabídky metaforou hypertext a nastolil požadavek, aby ČRo svým chováním respektoval potřebu hypertextuality.

Potřeba hypertextuality se jeví důležitá nejen pro jednu konkrétní událost, ale také pro celou šíři programů a vzhledem ke komplexu Českého rozhlasu je možné ji rozšířit nejen na vysílání jedné stanice, ale na všechny vysílací okruhy. Jsem přesvědčen, že jednotlivé informace, jež spolu významným způsobem souvisejí, by měly v průběhu vysílání odkazovat jedna na druhou a měly by nabídnout širší pohled na problematiku, o níž s hovoří. (MCh)

Představy o žádoucím stavu jsou z hlediska činnosti ČRo velmi obecné a často se vztahují k jednotlivým typům výstupů, jež ČRo nabízí (zpravodajství, publicistika apod.).

K novým úkolům programových složek bude patřit:

- zavést centrální telefonickou službu pro posluchače

- vylepšit úroveň moderátorů, dbát na čistotu projevu a správnost českého jazyka

- zvážit možnost zvýšení poměru hudby oproti slovu s cílem udržet posluchače delší dobu u rozhlasového přijímače (VR)

Úlohou programového ředitele by mělo být urychlené vytvoření jednotné metodiky kvantitativního sledování a vyhodnocování všech programových žánrů - tuto metodiku dosud ČRo nemá, a proto jsou vykazované výsledky nepřesné. (BK)

Zpravodajství musí být pohotové, vyvážené, přesné nezaujaté a srozumitelné /.../

V domácím zpravodajství zasazuje události do světového kontextu tak, aby nedocházelo ani k přeceňování ani podceňování významu domácích událostí

Zatímco zpravodajství je maximálně objektivní interpretací událostí, publicistika zaujímá subjektivní, ale na věcných základech vytvořený postoj; proto je nezbytné, aby komentáře byly důrazně odděleny od zpráv.

Jako nepřípustné se pravidelné pořady veřejných představitelů. /.../

Debatní pořady by měly být věnovány aktuálním kauzám a svěřovány nejlepším moderátorům s patřičnou znalostí problému a schopností "uřídit" diskusi, kde nebudou jen pasivními nahrávači, ale provokujícími oponenty.

Vzdělávací, popularizační a výchovné pořady [nesmí dopustit] šíření pseudovědeckých myšlenek.

Zábavné pořady [se musí] vyhýbat "nováckému" typu humoru [a] najít specifické typy zábavných pořadů pro stanici pro mladé. (MK)

Navrhované konkrétní programové změny v nabídce ČRo vycházejí vesměs z toho, co autoři jednotlivých projektů považují za slabá místa ve vysílání (a co bylo shrnuto v oddíle 2.3 tohoto přehledu), a dále z toho, co podle mínění jednotlivých kandidátů ve vysílání ČRo chybí.

Slabá místa v nabídce ČRo se zpravidla projevují v podobě návrhů na zkvalitnění činnosti jednotlivých stanic. Kandidáti vesměs vycházejí ze stávajícího stavu jako z potenciálně správného a hledají cesty, jak tento stávající stav co nejlépe naplnit.

I) U stanice ČRo-1 Radiožurnál se objevuje poznámka, že by měla myslet na zvyšující se průměrný věk posluchačů jako důsledek zvyšování průměrné délky života vůbec a snažit zahrnout i starší aktivní občany se zájmem o aktuální dění do své cílové skupiny posluchačů (VR).

V oblasti žurnalistiky by ČRo-1 měl jednak být výkladní skříní ČRo v žánru investigativní žurnalistiky ...důsledně pracuje v této souvislosti s vlastním zvukovým archivem (MŠ), jednak by měl zvyšovat počet zahraničních zpravodajů. Dále by měl nabízet nejrozsáhlejší dopravní zpravodajství (MŠ) a sloužit jako dispečer dopravních informací i pro ostatní okruhy ČRo (MŠ).

Postavení hudební složky by se mělo změnit a v hudebním vysílání dále vytlačovat speciální hudební pořady tak, aby hudba hrála na ČRo 1 pouze doplňkovou úlohu ...Podíl domácí hudební tvorby by měl na ČRo 1 dosáhnout 50% (VB). Jiný kandidát uvažuje o posunu ČRo-1 blíže k formátovému typu "all news" stanice a o omezení hudby ve prospěch širšího zpravodajství ...[přičemž] změny ČRo 1 Radiožurnálu zřejmě ovlivní podobu ČRo 6 RSE (BK).

Dále by ČRo-1 měl podle některých kandidátů proměnit tematicky a více se soustředit na problematiku typu přibližování se k Evropské unii, společné evropské měny a trh pracovní síly, nové pohledy na vzdělání a kvalifikaci, naše účast v NATO, problémy vznikající globalizací ekonomiky a ekologie, nově vznikající problémy s postupem demokracie nebo problémy tzv. třetích světů (VR). Tomuto požadavku je blízká i úvaha o nutném posílení komentářů jako součásti programové nabídky této stanice (... navázat spolupráci s předními komentátory prestižních tiskových periodik ..., VB) a představa o tom, že se ČRo-1 cíleně zpravodajsky zabývá NATO a EU a vytváří podmínky pro práci redaktorů specializovaných na tyto vojensko-ekonomické struktury (MŠ).

Jiní se naproti tomu domnívají, že se má ČRo-1 v rámci poskytovaných služeb podílet na formování pozitivního vztahu posluchačů k světu: ...s ohledem na nejrůznější průzkumy veřejného mínění je též vhodné poněkud eliminovat informace z nejvyšší politiky, naopak je doplňovat pořady o běžném každodenním životě, a ve vysílání tak přispívat k potlačení negativních jevů ve společnosti, které se v poslední době označují termínem "blbá nálada". (PH)

II) ČRo-2 Praha je zřejmě stanicí, s jejímž profilem se kandidáti těžko vyrovnávají a v návrzích si nejsou příliš jisti její budoucností. V případě, že by stávající programová koncepce nebyla nadále nosná, navrhují posun ČRo 2 směrem k vyššímu podílu uměleckého slova při současném zvýšení podílu vážné hudby na ČRo 3 (VB) anebo uvažují o přeměně v regionální stanici "velké Prahy" ...vedle či místo metropolitní Reginy (VB), popř. o orientaci na starší generaci posluchačů v souvislosti s demografickým vývojem české společnosti (MŠ a také PH, který upozorňuje na to, že vysílání ČRo-2 je pro tyto posluchače často pokračovatelem utlumovaného vysílání rozhlasu po drátě).

Jeden z projektů uvažuje o tom, že ČRo-2 je vhodným kanálem pro pořady, které by mohly posluchačům přiblížit obsah a náplň rozhlasové práce (PH).

III) V úvahách o budoucnosti stanice ČRo-3 Vltava se objevuje především snaha nějak vyřešit zmenšující se zájem posluchačů. Kandidáti hledají řešení poukazy na potřebu omlazení a zvýšení aktraktivity (viz výše 2.3/iii), dále návrhy na zúžení programové nabídky (především zvýšení podílu vážné hudby, VB), zvýšení kultury projevu moderátorů (VR, VB) a lepšího využití možností propagace a sebepropagace (PH). Objevuje se i poznámka o tom, že pro přiblížení pořadů ČRo-3 širší vrstvě posluchačů je vhodné využít např. jistě bohatý a rozsáhlý archív, který obsahuje i skutečně skvostné a unikátní záznamy (PH).

IV) U ČRo-5 (regionální studia) se objevuje především požadavek na zvýšení spolupráce mezi studii a zvýšení kvality nabízené služby odstraněním neprofesionálních projevů (VR). Dále se uvažuje o zpřesnění nabídky těchto okruhů zřetelnějším definováním postavení zpravodajství, zvláště vymezením vztahu regionálního k akcentovanému univerzálnímu zpravodajství (neboť představa, že posluchače v širším měřítku zaujme pouze regionální zpravodajství, je mylná. Zpravodajství omezené pouze na region není nosné samo o sobě, udržuje studio v minoritním postavení( VB) a naproti tomu o posílení stávajícího pojetí jako cesty jak čelit pragocentrickým tlakům (PH).

V) Nabídka ČRo-6 Svobodná Evropa je zřejmě chápána jako zajímavá a žádoucí, některé výkony a hlavně postavení této stanice jako poněkud problematické. Proto by se měla jazykově modernizovat (viz výše 2.3/v) a rozšířit o tříbení názorů a kontroverzní diskuse, které mají velký význam pro přirozený vývoj společnosti (VR). Postavení ČRo 6 by dále prospělo zařazení do finančního rozpočtu ČRo, nezávisle na americkém i sponzorských příspěvcích (VB). Kandidáti vesměs odvozují kvalitu této stanice od spolupráce s jinými rozhlasovými stanicemi a uvažují o jejím dalším rozšíření (Za zvážení stojí možnost přebírání některých pořadů od Slovenského rozhlasu, PH, ...nadále stavět na pohledu zvenčí, na spolupráci se zahraničními médii, MK).7

VI) Stanice ČRo-7 vysílání do zahraničí by především měla expandovat technologicky (viz dále 2.5) a více využívat stávajících programových fondů ČRo.

Pokud jde o zaplnění mezer v nabídce ČRo, jednoznačně převažuje ve většině projektů návrh na doplnění spektra programové nabídky stanic ČRo zřízením ČRo-4 (v projektu MŠ ve verzi ČRo-7 Rádio Ahoj) jako stanice pro mladší posluchače, tedy pro věkovou skupinu 12-19, případně 20-29, jež je podle názoru řady kandidátů ve vysílání přehlížena (Denní rytmus stanice bude přizpůsoben běžnému pracovnímu dni studenta a pracující mládeže, VR). V argumentaci obhajující nutnost vzniku takové stanice nechybí ani odkazy na rozhlasovou praxi jiných evropských zemí (byť formulované velmi vágně).

...již delší dobu je plánován vznik rozhlasové stanice (ČRo 4), která by se svým zaměřením specializovala na dosud nepříliš oslovenou cílovou skupinu posluchačů mladší generace. Pravdou je, že tato skupina je co do oblastí zájmů poměrně různorodá. Nicméně po zkušenostech z vysílání obdobných veřejnoprávních stanic v Evropě lze vytvořit určitý "střední proud", který by byl zřejmě vystavěn na soudobé populární hudbě a slovesných pořadech, které by byly svým obsahem zaměřeny právě na tuto cílovou skupinu. (PH)

Je třeba se zamyslet nad staronovým projektem stanice pro mladé ČRo 4 a při jeho formulování využívat zkušeností ze zemí, kde veřejnoprávní stanice pro mládež úspěšně fungují (např. Finsko - RadioMafia - YLE2) ...Zřízení této stanice se jeví jako nezbytné. (MK)

...zprávy budou orientovány na zprávy "pro mladé", které se budou jen okrajově věnovat politice, ekonomice a dalším, pro mladé posluchače nezajímavým tématům. Naopak nezapomenout na novinky z vědy a techniky, zdravotnictví, počítačové technologie apod. (VR)

Cílem Rádia Ahoj je jednak přinášet mládeži kvalitní zábavu a orientovat je v životě, jednak je přivést v pozdějším věku k poslechu ostatních okruhů Českého rozhlasu. (MŠ)

V úvahách o charakteru ČR-4 převažuje představa o hudební stanici s výrazným podílem zábavy (hudebně-informační stanice s podílem zábavy, MK) a jistým náznakem základního a nepříliš náročného informačního zaměření (... poradenský servis týkající se vzdělání, možností brigád, zaměstnání, vztahů; netradiční sporty, slavné osobnosti, film, počítač a co s ním souvisí, kontaktní pořady ..., MK). Velký důraz je kladen na interaktivitu navrhované stanice (... diskusní pořady na dané téma, telefonické soutěže, autorské dílny, souběžný internetová chat ...pozornost [by měla být] věnována i žhavým tématům drogové závislosti, sexuální výchovy, zneužívání, šikany, atd., MK). Jeden z projektů klade důraz na kultivační funkci stanice (Stanice musí mít rytmus a vtip a mladé hlasy se správnou výslovností, ze kterých je patrné nadšení pro věc. průvodní slovo nesmí být sprosté a vulgární, VR). V porovnání jednotlivých projektů však jednoznačně převažuje představa hudební stanice.

S ohledem na hodnotové preference mladých lidí nabízí především hudební pořady ...

Svým mladým posluchačům nabízí v odpovídající formě rovněž zpravodajské a publicistické pořady. V porovnání s ostatními okruhy ČRo je mimořádně interaktivní a živé.

V hudební oblasti se bude orientovat na moderní hudbu 90. let, různé typy rocku, pop, českou i zahraniční hudbu pro věkovou skupinu 12-19 let. Pro starší věkovou skupinu 20-29 let bude doplněn "black-pop" a český folk. Výběr hudby bude náročný na zkušenost hudebního redaktora, aby stanice měla tvář a nepůsobila chaoticky. Živé vysílání bude proloženo soutěžemi posluchačů ...Vysílání bude přenášet zajímavé koncerty z hudebních klubů. (VR)

2.5 Nové technologie a budoucnost veřejnoprávního vysílání

Velká většina kandidátů považovala za nutné vzít při přemítání o budoucnosti ČRo v úvahu vývoj technologií, ať již výrobních, či distribučních, a současný stav techniky a jejího organizačního zajištění (technického útvaru.

Pokud jde o organizační zajištění, hodnocení současného stavu je spíše neuspokojivé.

Pokud jde o vlastní technologie, rozhodující je jednak otázka digitalizace, jednak vysílání po Internetu. Digitalizace, zdá se, představuje problém především organizační a pracovní.

Plně digitální systém předpokládá vnitřní modulační síť, která propojí všechna technologická pracoviště. To vytvoří tlak na všechny programové pracovníky, neboť se tím počítač stane jejich základním pracovním nástrojem ...Nová, nastupující technologie předpokládá dobré ovládnutí počítače, schopnost zcela samostatně vytvořit program a provozně jej odbavit v celém rozsahu, schopnost vybavit program dodatečnými daty (např. vedle statických dat RDS také dymanická data RDS - radiotext) ...(BK)

Řada autorů projektů se dále shoduje na tom, že největším potenciálním nebezpečím rozhlasu v současné době jsou multimédia (MCh) a hledají způsoby, jak se s touto skutečností vyrovnat.

Jsem toho názoru, že nastává doba, kdy by měl rozhlas novým způsobem pracovat se zvukem, měl by rozšířit definici vysílání o nové zvukové dimenze tak, jak to činí počítačové technologie. /.../

...jsem přesvědčen, že pokud rozhlas pochopí svou novou roli a začne skutečnost zobrazovat za využití moderních komunikačních prostředků, bude to k jeho užitku. (MCh)

Někteří kandidáti, kteří upozorňují v souvislosti s ČRo-1 na přednosti vysílání prostřednictvím počítačové sítě Internet, zanesli do svých úvah možnosti dalšího rozšíření vysílání po Internetu a současně poukázali na možnosti Internetu při autoprezentaci ČRo.

Během ledna 1998 si našly tisíce posluchačů z celého světa "vysílací server" ČRo a odezva ze zahraničí ...byla fascinující. Protože vysílací server je počítač, vede přesnou statistiku o každém posluchači ...Toho je možné využít pro vyhodnocení poslechovosti. (VR)

Na tomto místě je třeba vyzvednout i velmi kvalitní prezentaci činnosti ČRo na webovských stránkách ...v této nastoupené cestě zatraktivnění vysílání ...je proto třeba pokračovat a využít všech možností, které síť Internet (a nejrůznější multimediální aplikace) dává. (PH)

Úvahy o využití nových technologií přenosu se zcela logicky dostaly i do představ o proponované "chybějící" stanici ČRo-4.

Dobré zkušenosti s internetovým vysíláním ...ukazují, že zavedení experimentálního vysílání ČRo 4 je reálné. Bude nutné použít kombinaci nově se rozvíjejících technologií: Internet, satelitní vysílání v režimu subnosné zvukové frekvence televizního kanálu, šíření pomocí kabelových televizních přípojek, postupná instalace lokálních nízkovýkonných vysílačů FM, ve velkých městech (VR).

Vzhledem k nedostatku frekvencí využívá (Rádio Ahoj, pozn. CEMES) nové technologie, jako např. internet, DAB, případně další multimediální možnosti 3. tisíciletí ... Český rozhlas využívá ke svému působení na posluchače a veřejnost webový životní styl. Zvlášť pak při získávání mladých posluchačů. (MŠ)

3. Základní informace o Centru pro mediálních studia UK FSV

Centrum pro mediální studia UK FSV - CEMES - bylo založeno v roce 1996 na Fakultě sociálních věd UK jako výzkumné pracoviště zaměřené na studium vývoje, struktury, obsahů a účinků masových médií, jejichž působení má pro (post)industriální, resp. informační společnost zásadní význam. Vznik CEMESu byl především umožněn tím, že členové katedry masové komunikace IKSŽ FSV UK získali grantové prostředky MŠMT na podporu rozvoje vědy na vysokých školách. Vedoucím CEMESu je mediální historička doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc., jež byla rovněž jedním z předkladatelů základního projektu CEMESu.

Členové CEMES se vedle studia dějin a současnosti médií a studia novinářské profese a vzdělávání věnují i expertní činnosti a od samého založení CEMES provádějí analýzy obsahů masových médií. Od roku 1997 soustřeďuje CEMES svoji činnost i na otázku tzv. mediální gramotnosti české společnosti a navržení koncepce mediální výchovy.

CEMES spolupracuje s řadou zahraničních akademických institucí a vysokoškolských pracovišť, např. s Universität Nurnberg-Erlangen, New York University, Colorado University v Boulderu či s University Oslo. V roce 1997 uspořádal CEMES ve spolupráci s katedrou masové komunikace a kolegy z Universität Nurnberg výzkum předvolební mediální agendy "Jak volily české televizní stanice" podporovaný nadací Volkswagen. Výstupem z tohoto výzkumu byl seminář a publikace Analýza obsahů mediálních sdělení, která vyšla v roce 1998 v nakladatelství Karolinum.