Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu
o činnosti Českého rozhlasu
za rok 1998


O b s a h:

1. Úvodem

2. Český rozhlas jako služba veřejnosti

2.1. Poskytování informací pro svobodné vytváření názorů

2.2. Rozvíjení kulturní identity

2.3. Vysílání pro národnostní a etnické menšiny

2.4. Zprostředkování ekologických informací

2.5. Služba vzdělávání

2.6. Zprostředkování zábavy

3. Formy a náplň služby

3.1. Vysílací okruhy

3.2. Síť zpravodajů

3.3. Vytváření archivních fondů

4. Činnost Rady Českého rozhlasu

4.1. Výkon funkce členů Rady

4.2. Základní projednávané okruhy otázek a další činnost Rady

4.3. Zasedání a usnesení Rady

5. Generální ředitel Českého rozhlasu

5.1. Zhodnocení činnosti

5.2. Rozhodnutí o stížnostech

5.3. Ukončení funkčního období

6. Studia Českého rozhlasu

6.1. Studia Českého rozhlasu

7. Kontrolní činnost Rady

7.1. Obsah programů

7.2. Vysílání reklam

7.3. Vysílání sponzorovaných pořadů

7.4. Zabezpečení plurality a svobodné výměny názorů

7.5. Zabezpečení různorodé skladby pořadů

7.6. Problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí

8. Hlavní úkoly Českého rozhlasu pro rok 1999


1. Úvodem

Rada Českého rozhlasu (dále ČRo), jmenovaná pro své druhé funkční období 26. února 1997, předkládá tímto Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Výroční zprávu Rady o činnosti Českého rozhlasu za rok 1998. Podobně jako v loňském roce a na základě usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky bude část věnovaná hospodaření předložena v  pozdějším termínu jako zvláštní materiál.

Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 1998 má tentokrát zcela odlišnou strukturu než v předchozích letech. Jednotlivé body zprávy důsledně vycházejí z jednotlivých paragrafů zákona číslo 484/1991 Sb. Informace o práci Rady a Českého rozhlasu tak získává přehlednější a lépe kontrolovatelnou formu. Některé detailnější informace a přehledy obsahují Přílohy. Další pohledy z pozic Českého rozhlasu naleznou poslanci, senátoři a široká veřejnost v Ročence Českého rozhlasu, která se připravuje souběžně s touto zprávou, a která je rovněž významným informačním materiálem o všech aktivitách Českého rozhlasu v uplynulém roce a na níž Rada tímto také odkazuje. Novinkou však je, že celá Výroční zpráva je k dispozici na Internetu (http://www.cro.cz/rada/index.html).

2. Český rozhlas jako služba veřejnosti

2.1. Poskytování informací pro svobodné vytváření názorů

Ze zákona je posláním Českého rozhlasu ”poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů”.

K zajištění objektivity zpravodajství slouží obecné novinářské pravidlo ověřovat informace nejméně ze dvou zdrojů. To je v Českém rozhlase v zásadě dodržováno. Proto také je považován za seriózní zdroj informací v České republice. K objektivitě zpravodajství Českého rozhlasu se objevují pouze sporadické kritické hlasy a stejně tak byly kladně posuzovány informace z dvojích voleb v roce 1998, které zvládl Český rozhlas bez zásadních připomínek. Rada tomuto tématu věnovala mimořádnou pozornost a v usnesení 1/98 doporučila generálnímu řediteli, aby připomněl zaměstnancům, kteří se zabývají zpravodajstvím a publicistikou, že musí dodržovat zásady vyplývající z charakteru veřejnoprávního sdělovacího prostředku, které pak specifikovala. S tímto problémem se pak Rada znovu zabývala podrobně ve stanovisku k vysílání ČRo 1 Radiožurnálu, které vyjádřila podrobně v usnesení 18/98.

Všestrannost a vyváženost informací patří mezi úkoly, které sleduje jak vedení Českého rozhlasu, tak Rada. Vedení Českého rozhlasu to činí průběžně, Rada občasnými sondami, které vesměs přinášejí uspokojivé výsledky. Komentáře postihují všechny hlavní názorové proudy s vyloučením názorů extrémních. Také citace z denního tisku jsou celkově vyvážené. Rada se  tímto tématem podrobně zabývala a doporučila ve svém usnesení 18/98, aby byla věnována zvýšená pozornost tisku a jeho zpracování, aby byl brán ohled nejen na pestrost a vyváženost názorů, ale i na to, že kromě pražského tisku existují také regionální tiskoviny.

Všestrannost a vyváženost informací podporují také diskusní pořady (některých se posluchači mohou účastnit telefonicky) a komentáře a publicistické pořady. Určitým problémem jsou přímé telefonní vstupy posluchačů; nelze zabránit, aby v nich někdy nezazněly vulgární nebo jinak nevhodné výroky. Rada se domnívá, že veřejnoprávní rozhlas by neměl dávat prostor ve vysílání anonymním hlasům, živé vstupy by měly mít režim, který vyžaduje od osob vstupujících do vysílání podmínku představit se jménem. Přitom by měla platit demokratická zásada, že host má právo odpovědi na názor volajícího. V pořadu O kom se mluví rada doporučila změnu koncepce, aby názory posluchačů zazněly v jeho první části, aby osobnost tak měla možnost se k nim vyjadřovat. Rada přitom považuje za zcela samozřejmé, že komentátoři by měli vyjadřovat své názory v různém politickém a názorovém spektru a doporučuje právo je důsledně střídat. Nepovažuje přitom za vhodné, aby politici nebo veřejně činné osobnosti měli své pravidelné pořady. Tyto zásady se postupně prosazují, přestože jde často o zavedené pořady, kterých se autoři neradi vzdávají. Rada na tento problém upozornila generálního ředitele jak ve svém doporučení 5/98, tak již výše uvedeným usnesením 18/98.

Jednostranně vyznívající pořady jsou v Českém rozhlase výjimkou. Rada k tomuto problému přijala usnesení 15/98, ve kterém zastává stanovisko, že žádný občan České republiky nemá právo zařazovat do vysílání Českého rozhlasu pořady o své vůli a stanovila zodpovědnost, kdo o tom rozhoduje. Zařazovat materiály bez znalosti obsahu lze pouze na základě zákona 468/1991 Sb., kdy se poskytuje státním orgánům a orgánům veřejné správy nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení. Rada přitom upozornila, že pokud občan nesouhlasí s tím, že jeho názor či pořad nebyl zařazen, má právo postupovat podle Statutu rozhlasu čl. 6/3 v určené posloupnosti. Rada se bude  touto problematikou soustavně zabývat v souvislosti s vydáním Etického kodexu.

Rada uzavírá, že poskytování informací Českým rozhlasem bylo v roce 1998 na dobré úrovni. Na stanici ČRo 1 a ČRo 6 je zapotřebí tuto úroveň udržet za stálého důrazu na všestrannost a vyváženost informací. Protože zpravodajství a publicistika jsou oblastí, kde je veřejnoprávní rozhlas nezastupitelný, diskutuje se v současné době o možnosti rozšíření zpravodajského servisu i na dalších stanicích, tj. ČRo 2 a ČRo 3 a o větší provázanosti zpravodajství celoplošných stanic se studii Českého rozhlasu.

2.2. Rozvíjení kulturní identity

Zpravodajství z kulturní oblasti je opět oblastí, kde veřejnoprávní rozhlas je nezastupitelný. Děje se na všech okruzích Českého rozhlasu.

Vedle kulturního zpravodajství Český rozhlas také sám českou kulturu prezentuje tím, že tvoří a vysílá umělecké pořady. Řadou svých pořadů Český rozhlas nejen rozvíjí kulturní identitu národa, ale neoddělitelně také slouží vzdělání (příkladem může být oblíbený pořad ”Toulky českou minulostí”).

Podstatná část rozhlasové tvorby hudební i slovesné je soustředěna na stanici ČRo 3 Vltava, která svým formátem nemá v české mediální oblasti obdoby.

Zcela mimořádnou kulturní institucí je archiv Českého rozhlasu. Zachovává stovky hodin záznamů hudebních i slovesných, které patří k národnímu kulturnímu dědictví, a je stále doplňován současnými díly.

Český rozhlas tedy kulturní pořady tvoří, archivuje a o kultuře referuje; Rada Českého rozhlasu k tomu nemá podstatné připomínky. Vedle toho je však úkolem Českého rozhlasu rozvíjet kulturní identitu národa také celkovou kulturností rozhlasového vysílání (jde tu i o kulturu jazykovou, ale nejen o ni). A na tom je stále co zlepšovat, je to věčný úkol, s nímž Český rozhlas nebude nikdy hotov. Vyžaduje také stálou diskusi v rámci rozhlasu i mezi vedením rozhlasu a Radou. Kulturní úroveň totiž nejde objektivně měřit žádným jednoduchým ukazatelem, jakým je na př. poslechovost. Nelze ji také odvozovat od vkusu průměrného diváka. Má-li Český rozhlas rozvíjet kulturní identitu, musí být vždy alespoň o krok vepředu.

2.3. Vysílání pro národnostní a etnické menšiny

ČRo 1 Radiožurnál připravuje týdně tři pořady slovenskou národnostní menšinu (55 minut na ČRo 1 a dvakrát 15 minut pro studia ČRo). Kvalita slovenského pořadu Stretnutie si držela svou úroveň. Pořad se často charakterem přibližoval spíše ČRo 2, ale ve zpravodajské části doplňoval informační potenciál ČRo 1 o aktuální dění na Slovensku a zároveň reflektoval život slovenské menšiny v České republice. Redakce získala ke spolupráci řadu nových slovenských novinářů.

ČRo 1 v roce 1998 věnoval zvláštní pozornost romské problematice a snažil se integrovat práci romské redakce s dalšími redakcemi ČRo 1. Na pořadu O Roma vakeren se tak podílejí redaktoři zejména domácí redakce a naopak romští redaktoři přispívají do dalšího vysílání.

Dále týdně ČRo 1 připravuje dva pořady pro romskou národnostní menšinu (25 minut na ČRo 1 a 15 minut pro studia ČRo). Romská redakce ve spolupráci s domácí redakcí i editorem denního programu věnovali velké úsilí inovaci formy i obsahu pořadů O Roma vakeren. Kvalitě programu prospěla i větší spolupráce s neromskými redaktory ČRo 1. Romské pořady nesledují pouze konfrontační momenty česko-romských vztahů, ale snaží se přibližovat majoritní společnosti specifičnost romské kultury. Redakce experimentálně zařazuje i příspěvky v romštině.

Do vysílání studií Českého rozhlasu připravuje dva pořady v délce 15 minut pro německou národnostní menšinu.

Generální ředitel převzal cenu Mateja Hrebendu za rok 1998 za systematickou pozornost věnovanou národnostním menšinám ve vysílání Českého rozhlasu, zejména za úroveň pořadu ČRo 1 Radiožurnálu Stretnutie.

ČRo 2 Praha se problematice národnostních a etnických menšin věnoval jak v drobných aktuálních příspěvcích Dobrého jitra, tak i v samostatných publicistických programech, jako je středeční odpolední Téma dne nebo dopolední publicistika Hosta do domu. Tématicky byl život národnostních menšin vždy v kontextu aktuální celospolečenské situace přítomen také jako téma v rozhovorech Profilu nebo v diskusi Občanské hovorny.

ČRo 3 Vltava jako součást programového projektu Uprostřed pevniny, Dny romské kultury, které posluchačům představily kulturní aktivity českých Romů, zejména v oboru hudby a jejich vznikající literatury. Publicistické pořady se zabývaly především současnými společenskými problémy českých Romů. Od 3. do 9. listopadu odvysílala ČRo 3 Slovenské dny. Byla to především přehlídka slovenských rozhlasových her v původním znění a přehlídka slovenské vážné, operní a jazzové hudby.

ČRo 5 - regionální studia

Zvláštní postavení mají pořady pro národnostní menšiny, především pravidelné vysílání pro Slováky a další národnostní menšiny (většinou přebírané z centra) a vysílání pro Poláky v ČRo Ostrava - 5475 min/rok, za zmínku stojí ojedinělý rozsah tohoto vysílání v Regině Praha (mj. vysílání pro Vietnamce, Maďary, Chorvaty a Ukrajince). ČRo Ústí nad Labem zavedlo vysílání vlastního pořadu pro slovenské spoluobčany Slovenské minuty (čtyřikrát týdně) a týdeník pro romské spoluobčany Ko amen sam.

Všechna studia Českého rozhlasu přebírají dvakrát týdně 15 minut Vysílání pro slovenské spoluobčany, 15 minut vysílání pro Němce a 15 minut vysílání pro Romy z produkce ČRo 1. Výjimkou je ČRo Ústí nad Labem, kde v listopadu ukončili přebírání celostátního slovenského vysílání a zdvojnásobili četnost vysílání vlastního pořadu Slovenské minuty s akcentem na Severní Čechy (nyní čtyřikrát týdně).

ČRo Brno a ČRo Olomouc sledují romskou problematiku (např. causa budování romského musea v Brně, nezaměstnanost, kriminalita) za spolupráce romských poradců. Většinou jsou této problematice (kromě aktuálních zpravodajských příspěvků) vyhrazeny diskusní pořady. ČRo Ostrava navázal užší spolupráci s představiteli všech regionálních romských hnutí a iniciativ právě v uplynulém roce. ČRo Ústí nad Labem zavedl v roce 1998 zcela nově vlastní týdeník pro romské spoluobčany Ko amen sam aneb kdo jsou - tématu menšin je zde někdy podroben celý vysílací ráz dne.

Nedílnou součástí programového schématu ČRo Ostrava je vysílání pro polské spoluobčany Kwadrans polských aktualit (čtvrt hodiny každý všední den, v neděli je Polská půlhodinka).

ČRo Plzeň samostatně zpracovává na každou neděli pětiminutový pořad Pohledy přes hranice, výběr z německého (bavorského) regionálního tisku, v českém jazyce s určením pro Němce i Čechy. Česko-německým vztahům a soužití s romským etnikem se věnuje minimálně jedenkrát měsíčně 50timinutová Diskuse.

Regina Praha vysílala i v roce 1998 ambiciózní Klub dorozumění, v němž od pondělí do čtvrtka každý den nabízí původní dvacetiminutovou relaci střídavě pro Romy, Slováky, Němce, Ukrajince, Vietnamce, Maďary, Poláky a Chorvaty. Do národnostního a etnického vysílání lze částečně zahrnout i čtrnáctideník Pražské židovské obce Šalom alejchem (pořad tohoto druhu je v Evropě unikátní).

2.4. Zprostředkování ekologických informací

ČRo 1 Radiožurnál vysílá průběžně příspěvky s tématy životního prostředí ve zpravodajských a zejména publicistických relacích jako je Radiofórum, Pod kůži, O všem s Vámi, ale i Motorevue a v dalších specializovaných pořadech (často je na ekologii zaměřena celá relace). Každý týden je ekologii věnován také pravidelný pořad Živá voda.

Ekologické informace se staly pravidelnou součástí vysílání ČRo 2 Praha - každý den v Dobrém jitru (stav ovzduší, počasí, rozptylové podmínky, ozon), ale i jako náplň samostatného pořadu, čtrnáctideníku Minuty pro Zemi. Ekologické informace jsou výchozím tématem pro odpolední Odyseu, drobnosti ze zahraničního tisku přinášejí ekologická témata do Pohledů odjinud. V nejširším kontextu ekologie duše a života člověka ve společnosti patří tyto informace také pořadům Poradna, Cestou do Evropy nebo většině večerních a víkendových kulturních programů.

Ekologické tématice se ČRo 3 Vltava, stejně jako v minulých letech, věnovala v programové řadě Naše téma. Šlo především o zprostředkování a rozvedení informací, které přinesla konference o environmentálním zdraví konaná v Hradci Králové. Vysílání doplňovaly informace o vznikajícím ekologickém školství a zpravodajství o ekologických akcích.

ČRo 6 RSE zavedl dvacetiminutový ekologický týdeník Zeměžluč. Ekologickým otázkám se věnuje i v hlavním pořadu Události a názory nebo ve studiu Stop.

ČRo Brno se zaměřuje zejména na jadernou energetiku (JE Dukovany, Temelín). Dalším silným tématem byla rychlostní komunikace R43 a její dopad na životní prostředí, dále komunální odpady, problematika Moravského krasu a Bílých Karpat, vysilač na Pálavě, aktivity ekologických hnutí. Ekologické téma měl 1-2krát měsíčně diskusní pořad Fórum. Ve společenských a filosofických souvislostech se ekologii pravidelně věnuje magazin Zelný rynk. V ČRo České Budějovice se zajímali o všechny regionální problémy související s oblastí ekologie. Mezi hlavní témata patřily problémy kolem Temelína, Šumavy (těžba dřeva, kůrovec...) Rajchéřov, Pelhřimov, havarijní plány kraje ve vztahu k ekologii. Dále pak pokračovala spolupráce s Energycentrem České Budějovice, seriál Ekologická výchova domácnosti, živě se vysílalo z veletrhu o úsporách energií WELS.

ČRo Hradec Králové začal v roce 1998 vysílal jedenkrát týdně Ekologický magazín. Velmi dobrá je spolupráce s Krajskou hygienickou stanicí.

ČRo Olomouc úzce spolupracuje zejména s přírodovědeckou fakultou UP Olomouc a také se Správou CHKO Litovelské Pomoraví a s odborníky z těchto institucí pravidelně zpracovává aktuální ekologická témata. Ve vysílání se pravidelně objevují představitelé ekologických organizací. Takřka každý týden se v roce 1998 objevovaly názory ekologů na úpravu vodních toků po povodních. Několikrát bylo ústředním tématem dne ekologické téma.

ČRo Ostrava zlepšuje informovat veřejnosti o ekologických problémech regionu systematickou spolupráci s občanskými ekologickými iniciativami a s příslušnými institucemi (ČMHU Ostrava Mošnov, Správa CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky, Povodí Odry).

ČRo Plzeň nabízí kromě častých ekologických diskusí i tzv. Zelenou středu (středeční Zadáno možná i právě pro vás). Pořady sdělují informace všeho druhu ve vztahu k životnímu prostředí v regionu. Mezi nejžhavější causy poslední doby patřily: obchvat dálnice 05, spalovna odpadů v Plzni, černá skládka v CHKO Slavkovský les, čistota vod v přehradních nádržích, monitorování čistoty ovzduší v Plzni, atd. S ekologickými sdruženími a iniciativami spolupracuje ČRo Plzeň na každoročních Dnech rovnodennosti, nad nimiž má rozhlas mediální záštitu.

Regina Praha se ekologickou tématikou soustavně zabývá v pořadech Praha a její lidé, Obecně vzato, Zápisník našich zpravodajů. Hosty odpoledních proudů pravidelně bývají ekologičtí odborníci a zástupci nevládních ekologických organizací.

ČRo Ústí nad Labem vysílá kromě každodenního informačního servisu ekologické informace ve specializovaném čtvrtletníku Země a lidé.

2.5. Služba vzdělávání

Sloužit vzdělávání je samozřejmým úkolem veřejnoprávního rozhlasu. Rada souhlasí s vedením Českého rozhlasu, že příliš edukativně pojaté pořady rozhlasového posluchače spíše odrazují. Proto čistě vzdělávací pořady ve schematech okruhů Českého rozhlasu dnes nenajdeme. Český rozhlas má posluchače vzdělávat nenásilně celkovou svou úrovní. Vzdělávací prvky nemají být přítomny jen v pořadech, u kterých je to posluchač zvyklý očekávat (Meteor, Toulky českou minulostí…), ale ve všech kulturních i zpravodajsko-publicistických pořadech. Je to podobný problém, jako s rozvíjením kulturní identity (kapitola 2.2.). Má-li rozhlas vzdělávat a vychovávat, musí být o krok napřed. A určit směr, v němž má být o krok napřed, není možné žádnou objektivní metodou, ale jen trpělivou diskusí. Změřit a objektivně zhodnotit dokážeme totiž jen jaké věci jsou, ne jaké mají být.

2.6. Zprostředkování zábavy

ČRo 1 Radiožurnál se speciálně zábavným programům nevěnuje. Mezi jednotlivé pořady a zpravodajské a publicistické příspěvky jsou pouze zařazovány skladby většinových žánrů populární hudby, preferované většinou posluchačů cílové skupiny.

Naproti tomu celý program vysílání ČRo 2 Praha je sestaven tak, aby přispíval k zábavě a netradičnímu, atraktivnímu (nementorujícímu) poučení a zábavě. Zábavné pořady tvoří nejvýraznější podíl v časovém horizontu celého týdne. Je proto těžké vybrat jen některé zábavné programy - např. klasické páteční večery nebo nedělní dopoledne s Redakcí zábavy.

Prostor věnovaný ve vysílání zábavným pořadům se během roku 1998 podstatně rozšířil. Odpoledne ve všedních dnech jsou zařazovány zábavné dvacetiminutovníky, přibyla hodina věnovaná zábavnému pořadu v nedělním dopoledni, ale především začalo každodenní vysílání zábavných pořadů od půlnoci do čtvrté hodiny ranní (Smích až do svítání).

V koncepci zábavných programů došlo v roce 1998 k zásadní proměně od menšinových žánrů a didakticko-zábavných pořadů ke střednímu proudu, k navázání kontaktu s jeho předními reprezentanty, populárními entertainery, komiky a herci. Hlavní cíl byl dvojí: původní rozhlasová tvorba ve sféře zábavy a co nejširší žánrové spektrum, oslovující různé vkusové hladiny cílové skupiny posluchačů stanice.

Podařilo se vyprofilovat několik nových zábavných formátů. Například cyklus specificky rozhlasově komponovaného programu Sám doma. Jiným typem zábavné talk show je pořad Neváhej a povídej, opřený o autorskou a moderátorskou dovednost E. Hrubeše a J. Melíška. Byla navázána pravidelná spolupráce se Studiem Ypsilon (pořad Hodně pozdní večer s Ypsilonkou), vyvinul se osobitý ”kabaret” s politiky Voskování, v pořadech Zadáno pro ... zazněly hlasy dalších zajímavých osobností. Patrně nejvýraznějším vkladem do současné rozhlasové tvorby je série pořadů Škola života M. Lasici a J. Satinského s podtitulkem Kurs pro začátečníky, starší a pokročilé, autorsko-herecká improvizace na dané téma, navazující v jiné době a jiných společenských souvislostech na proslulé předscény Voskovce a Wericha.

Český rozhlas se pokusil obnovit klasický rozhlasový žánr skeč-malou komedii, aktuálně reagující na život kolem nás. S autorským okruhem Čepelka, Just, Melíšek, Steklač a Strnad, s hereckou účastí populárních komediálních herců v režii J. Fuchse bylo v roce 1998 realizováno na padesát těchto drobných dramatických útvarů.

Celoroční práce na poli zábavy vyvrcholila přípravou silvestrovského vysílání, které soustředilo plejádu nejpopulárnějších týmů a osobností současnosti ke skupině Šlapeto a společností pražských cimermanologů.

Do kompetence redakce zábavy patří také publicisticko-zábavný magazín Kolotoč. Proměnit zásadně jeho tvář a přizpůsobit ho modernímu formátu pořadu tohoto druhu se nepodařilo. Přes dílčí zlepšení zůstává jeho podoba konvenční, svým způsobem tradičně strnulá, neschopná konkurovat moderněji pojatým tržištím senzací v jiných populárních médiích.

Část programu stanice ČRo 3 Vltava, především hudební, literární a dramatické pořady byly určeny k zábavě posluchačů. Většinou nešlo o tzv. lehkou zábavu, nýbrž o pořady pro náročnější, vnímavé a disponované posluchače. Právě ti, zájemci o vážnou hudbu, jazz, hodnotnou beletrii a drama, v dopisových i jiných ohlasech oceňují, že v široké paletě rozhlasových stanic existuje jedna, která uspokojuje jejich potřeby.

ČRo 6 RSE přispívá k zábavě posluchačů vzhledem k náplni stanice pouze sporadicky.

ČRo 5 - regionální studia

ČRo Brno baví posluchače ve všední dny dvouhodinovým dopoledním Apetýtem a tříhodinovým odpoledním Rendez-vous, vše je samozřejmé závislé na úrovni a schopnostech a úrovni moderátorů. Kromě tradičních soutěží vynalezli v Brně cimrmanovsky mystifikační hodinky Mentální archeologie. Z rozhlasového archivu čerpá sobotní Zastavárna anebo Frc, Čtení na víkend sestává obvykle z humoristických textů. Dvanáct hodinovek Dvaja od Dunaja naplňuje humor známé dvojice Lasica - Satinský. Hudební redakce nabídla zábavu např. v pořadech Všech devět (dechovková hitparáda) nebo v cyklu Deset sezón Osvobozeného divadla.

Na programech celoplošných okruhů se brněnské redakce podílely pořady Trefa, Kdo to byl? Popčteníčko (pravidelný průzkum zábavné a populární literatury), dvaceti dvěma díly Literárních maličkostí, kabaretem Komediograf v éteru ve večerním klubu nebo hudebně zábavným pořadem Svět se baví.

V programovém schématu ČRo České Budějovice je řada pořadů, které jsou určeny pro volné chvíle, zábavu i poučení: Senior klub, Dvorana o 106,4, Světozor, Písničky pro radost, Rodinná pošta, Melodie podvečera, Siesta.

ČRo Hradec Králové spojuje příjemné chvíle s trochou vzdělání, poučení a dobré pohody - např. v Podvečerním klubu, v soutěžních pořadech Křížovka a Vabank, v nedělních Rozmluvách a dalších publicistických a hudebních pořadech.

ČRo Olomouc přispívá k zábavě posluchačů pravidelnou každodenní odpolední půlhodinkou Cukr, káva, čaj, v neděli je alternativní soutěžní pořad Stalo se, nestalo. V sobotu dopoledne se vysílá autorský pořad Koření života. Zábavný charakter má i odpolední Šestý den je sobota.

ČRo Ostrava baví posluchače zvýšeným počtem atraktivních soutěží a některými hudebními pořady (Dechovkářská liga, Byly hity tu ty, Hitparáda).

Jedním z prioritních úkolů ČRo Plzeň je ”úsměvnější ráno”. Klasickou zábavu nabízí ve víkendových pořadech Posezení s kytičkou, Archivem smíchu a v záznamech z Divadla Kruh. V průběhu týdne zazní v pravidelných blocích jako je dopolední Koktejl, odpolední Siesta či víkendové Panorama zábavné vstupy - celkem asi 315 minut týdně. Zábavné jsou i hudební pořady prokládané humorem a soutěžemi (Karneval melodií, Apatyka, 5P J. Pospíšila, Rock-time, Špalíček).

Zábava je jedním z prvků image vysílání Reginy Praha. V programu má několik humoristických relací - Z pamětí smíchu, S nimiž nás baví svět, Zpravodajství Ivana Hanouska.

ČRo Ústí nad Labem vysílá o víkendu půlhodinku českého humoru Český rozhlas Vás baví, šestkrát týdně telefonickou tipovací soutěž Rarity, aktuality, kuriozity i další zábavné soutěže, včetně dlouhodobých (před Vánocemi např. dvouměsíční Zlatý kapr, měsíční dětská Namaluj stromeček atd.). Posluchače baví od pondělí do středy odpolední anketa posluchačských názorů Hyde Park. Zábavně laděnými pořady, v nichž si posluchači vybírají písničky jsou Čaj po páté a sobotní Ruleta.

3.  Formy a náplň služby ( §3 zákona)

3.1. Vysílací okruhy:

ČRo 1 - Radiožurnál (dále ČRo 1) plnil v roce 1998 úlohu stabilizované stanice. Řada dílčích problémů v různých oblastech nicméně ukázala, že na udržování stabilní pozice, flexibility a progresivních trendů je nutné neustále pracovat. V roce 1998 se potvrdilo, že jedním z přirozených limitů pro poslechovost stanice je míra, jakou populace obecně věnuje hlavnímu obsahovému zaměření zpravodajsko- publicistické stanice, tedy politice, společenským jevům atd. Tyto "meze poslechovosti" sice částečně rozšiřuje kombinace zpravodajského programu s populární hudbou, ale její podíl v programu ČRo 1 nelze rozšiřovat a vůči klesajícímu zájmu o politiku není samospasitelný. Na ČRo 1 se také projevila negativa "úspěchu". Někteří pracovníci si na úspěch ČRo 1 zvykli, jako by měl být neustále a zákonitě musela vzniknout diskuse, jak uplatňovat prvky moderního programu. Znovu se tak vracely diskuse o účelnosti zavádění moderních programových prvků, o délce příspěvků, o vhodnosti progresivních pracovních metod pro ČRo 1 apod. Základní formát ČRo 1 zůstal založen na zpravodajském programu s aktuální publicistikou. Formát "info-rádia" byl dotvářen novými relacemi a pořady. Nejvíce jich vzniklo dopoledne a o víkendu; částečně byly opět omezeny hudební pořady. V roce 1998 se dále profilovala pevná programová struktura pravidelných každodenních relací. Volný tzv. "proudový program" zůstal jen v Odpoledním Radiožurnálu a Nočním proudu.

Rada se zabývala vzniklou situací a nechala si provést podrobnou analýzu zpravodajských pořadů stanice, kterou podle zadání vypracovalo Centrum mediálních studií FSVK UK, jakož i další hodnocení týkající se publicistiky, hudby a bralo v zřetel i připomínky posluchačů. Posléze pak diskutovala s vedením a pracovníky Radiožurnálu a přijala obsáhlé usnesení č. 18/98, ve kterém vyjádřila své stanovisko. Současně se usnesla, že bude nadále vysílání Radiožurnálu sledovat a vyhodnocovat, což také průběžně činila.

ČRo 2 Praha (dále ČRo 2). Rok 1998 byl pro ČRo 2 rokem změn, a to jak programových, tak organizačních. Tyto změny směřovaly k cíli postupně vybudovat moderní publicisticko-zábavnou stanici určenou posluchačům ve věkových skupinách nad 50 let, stanici, která se svým programem nebude "překrývat" se sesterskými celoplošnými okruhy a která bude mít početnou obec posluchačů. Na sklonku roku 1998 se podařilo vytvořit určité předpoklady pro dosažení tohoto cíle. V roce 1998 došlo k programovým změnám, které se odehrávaly v několika rovinách a především postupně. Východiskem podle vedení stanice nebylo jen "rozhlasové cítění", ale výsledky průzkumů a sociologická data, které si zadala. To vše znamenalo zásah do mnoha pořadů i do celého schématu s cílem, aby publicistika byla pro uvažovanou skupinu posluchačů zajímavá, přitažlivá a v nejširším smyslu toho slova také potřebná. Vedení vycházelo z předpokladu, že nemá být poučovatelská a odtržená od života a aby zábavné programy sázely na osvědčené žánry rozhlasové zábavy, ale pro posluchače přístupné, obsazené špičkovými hereckými osobnostmi. Hudební složka vysílání měla korespondovat s cílovou skupinou posluchačů a současně si ve všech vysílacích časech získat odpovídající místo. Naplňování výše popsaných základních požadavků spočívalo především v inovacích stávajících pořadů a v upřesňování zadání (tudíž i v diskusích s autory). Zásahy do vysílacího schématu Rada pečlivě sledovala vzhledem k sílícímu počtu posluchačů, kteří se negativně vyslovovali ke změnám v programu. Vycházela přitom z toho, že konzervatismus posluchačů je nutno brát v úvahu a vždy pečlivě rozvažovat a konzultovat dopad těchto zásahů a jejich nutnost. Protože k větší změně schématu, která byla připravována řadu měsíců, došlo až začátkem roku 1999, v předstihu nechala připravit řadu expertíz s tím, že se během prvého čtvrtletí sejde s jednotlivými redakcemi a vypracuje po vzájemné diskusi k tomu své stanovisko.

ČRo 3 - Vltava (dále ČRo 3). Uplynulý rok stanice byl standardní a její provoz po všech stránkách stabilizovaný, nedošlo k zásadním změnám v žádné ze základních oblastí. Potěšující je, že kulturní veřejnost stanici nadále vnímá jako profesionální, potřebnou a v současné rozhlasové nabídce ojedinělou jak charakterem tak vysokou úrovní programu. Od začátku roku realizovala dvouletý programový projekt Uprostřed pevniny, věnovaný počátkům, vývoji i současnému stavu české kultury. Uvedla v něm už stovky jednotlivých i cyklických pořadů, z nichž většina byla připravena pro tento účel. Mimořádnou akcí projektu byly Dny romské kultury, které vysílala v listopadu. Pokračovala v tradici zvláštních dnů vytvářejících kulturní portrét některé zahraniční metropole nebo země. V souladu se smlouvou mezi Českým rozhlasem a Slovenským rozhlasem pak v listopadu stejně jako loni vysílala Slovenské dny na stanici Vltava, jejichž hlavní součástí byla reciproční přehlídka rozhlasových her. Hudební formát stanice zůstal v charakteru i proporcích vysílaných hudebních žánrů beze změny. 52% vysílacího času bylo věnováno vážné hudbě (zahrnuta je i hudební publicistika) v plném žánrovém i stylovém rozsahu. Dalších 18% zaujala nonartificiální hudba, zejména jazz, dále etnická hudba, folklór, world music, relaxační hudba, okrajově muzikálová hudba a šanson. Pokud jde o jazz, je ČRo 3 v současné době jedinou rozhlasovou stanicí, která se u nás tomuto druhu hudby věnuje v plném jejím rozsahu.

Během roku proběhl ve dvou etapách sociologický průzkum jednak mezi současnými a jednak potenciálními posluchači stanice. Výzkum orientovaný na posluchače přinesl nadprůměrné pozitivní hodnocení všech oblastí programu. Současně ale výsledky obou etap obsahují několik námětů k úvahám o dílčích programových změnách. Jejich podstata byla vedením stanice už projednána a bylo také stanoveno, zatím jen v nejobecnějším smyslu, čeho by se uvedené změny měly dotýkat. Ve své činnosti zdárně pokračoval posluchačský Klub Vltava, který má v současné době přes 3000 členů, přičemž potěšitelný je stoupající zájem mladých lidí. Klub vydal pro své členy čtyři obvyklá čísla Čtvrtletníku a uspořádal 19 klubových setkání v Praze, Ostravě, Pardubicích, Českých Budějovicích, Písku, Hlinsku a Plzni. Koncem roku ČRo 3 zahájilo vlastní vydavatelskou činnost, kterou chápe především jako prostředek propagace a šíření dobrého jména stanice. Soustřeďuje se hlavně na slovesnou tvorbu, jíž se vydavatelství ČRo věnuje jen okrajově.

Rada ČRo se zabývala některými programy stanice a své stanovisko vyjádřila v usnesení 20/98. Především pak upozornila, že nízká poslechovost neodpovídá kvalitě programů a bude proto nutno v souvislosti s obdobnou situací na ČRo 6 uvažovat o vytvoření okruhu pro náročného posluchače s odpovídající publicistikou. To nemůže v současné době nahradit ani rozšířené zpravodajství na této stanici. Příkladem úspěšnosti takové symbiózy ukazují zahraniční zkušenosti, kde poslechovost je mnohonásobně vyšší.

ČRo 5 - studia Českého rozhlasu Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Regina Praha, Ústí nad Labem

Činnost studií Českého rozhlasu v roce 1998 lze hodnotit z několika základních hledisek:

Na základě těchto kritérií lze nejvýše (a již tradičně) a téměř bezkonkurenčně hodnotit výsledky studia České Budějovice. Renomé úspěšného studia si udržela Plzeň a přes snížení poslechovosti (v kontextu složité situace s rekonstrukcí nového objektu studia) i Hradec Králové.

K pozitivům patří nárůst posluchačů a konsolidace studia v Olomouci. Výraznou a nezbytnou transformací prošla studia v Ústí nad Labem a v Ostravě, zatím však se to neodrazilo ve zvýšené poslechovosti. Složitá situace ve studiu v Brně, která vyústila v konflikt vedení studia a většiny zaměstnanců (a posléze ve změnu vedení), evokovala potřebu jasné programové a organizační koncepce brněnského studia.

Ve složité situaci vyvolané dlouhodobou ztrátou posluchačů se ocitla Regina Praha. To si vyžádá důkladnou analýzu, která se připravuje na rok 1999 v souvislosti s nutností přesně vymezit formu i obsah jednotlivých okruhů.

Hlavním úkolem studií ČRo ve vlastním vysílání je regionální zpravodajství. V tomto směru dosáhla studia jako celek v porovnání s rokem 1997 kvalitativní i kvantitativní posun. Obecně se zvýšila četnost zpravodajských relací, evidentní je trend směřující ke zvýšení aktuálnosti a rozmanitosti témat (platí s výjimkou ČRo Brno). Postupné rozšiřování zpravodajských expozitur rozšířilo nabídku informací z okresů. V kontextu s vysíláním privátních rádií došlo i k pozitivním změnám ve formální úpravě a řazení zpráv (především ČRo Plzeň, Ústí, Ostrava a Regina).

Reflexí úrovně zpravodajství je snaha a schopnost studia - jako přirozené informační základny - prosadit se ve zpravodajství ČRo 1 Radiožurnál:

Zvýšení počtu zpravodajských příspěvků na ČRo 1 dokumentuje fakt, že v roce 1997 byl celkový počet příspěvků o 1 048 menší. V přehledu jsou zahrnuty příspěvky všech zpravodajských forem tak, jak je souhrnně vykazuje k 14. 12. 1998 ČRo 1. Nejmarkantnější je navýšení příspěvků z ČRo Brno s tím, že do 30. 4. zde působil zvláštní zpravodaj ČRo 1. Ve srovnání s minulým rokem se výrazněji prosadila studia v Českých Budějovicích, Ostravě, Hradci Králové a Ústí nad Labem.

Hlavním cílem studií Českého rozhlasu podle názoru Rady, která se po celý rok průběžně zabývala jejich problematikou, by mělo být především :

Reagovat na zřízení vyšších územně-samosprávních celků (krajů) přiblížením zpravodajství do center všech krajů včetně možnosti vysílání části programu z těchto center.

Důsledně profilovat formáty, obsahovou náplň a image studií především vůči programům ČRo 1 a ČRo 2 tak, aby se nepřekrývaly, ale navzájem doplňovaly.

Usilovat o proporcionální věkovou strukturu posluchačů a ponechat studiím jistou volnost při volbě optimálního hudebního formátu - budou tak moci pružně a kreativně reagovat na formátovou skladbu (celoplošných, regionálních i lokálních stanic) ve svém regionu.

Ve vhodných vysílacích časech a stopážích zachovat vysílání pro minority.

Postupně sbližovat základní kostru programových schémat studií tak, aby mohla využívat výhod centrálního servisu (například zahraničního a národního zpravodajství), ale i výhodně spolupracovat mezi sebou.

Vysílat v každou celou hodinu (v ranním vysílání každou půlhodinu) vlastní regionální zprávy a postupně sjednocovat zvukovou grafiku. S využitím profesionálního softwaru vytvářet především v proudovém vysílání konzistentní hudební formát s převažujícím podílem české hudby.

Snažit se o zvýšení denní poslechovosti v ČRo Ústí, Ostrava, Olomouc.

Upřesnit formát ČRo Regina Praha. Ze zatím dostupných studií totiž vyplývá, že vytvářet veřejnoprávní program zároveň pro hlavní město Prahu a pro celý region středních Čech je velmi obtížné. Jednou z možností je, že různé části středočeského regionu budou ”obsluhovány” nejbližšími mimopražskými regionálními studii Českého rozhlasu (ČRo Ústí nad Labem, ČRo Plzeň a ČRo Hradec Králové), zatímco vysílání studia Regina Praha se zaměří na hlavní město Prahu.

Jinou možností je, že se Regina Praha soustředí na středočeský region, jehož společná problematika je určována blízkostí hlavního města. Rada Českého rozhlasu se bude formátem Reginy Praha dále hlouběji zabývat.

Zvýšení prestiže studií a posilování důvěry veřejnosti v regionální veřejnoprávní rozhlas.

ČRo 6/Rádio Svobodná Evropa (dále ČRo 6). V roce 1998 se ČRo 6 / RSE nadále profilovala jako stanice analytické publicistiky, komentářů, názorů a zahraničních postojů ke světovým i domácím problémům ve srovnání s postoji České republiky. "Talk show" stanice politického typu, zaměřená především na analýzy, komentáře a diskuse o nejdůležitějších politických, sociálních, ekonomických a ekologických událostech a trendech. V neposlední řadě nadále usilující o prohloubení politické kultury v zemi.

ČRo 6 patří největší počet komentovaného zpravodajství a analýz ze všech českých elektronických sdělovacích prostředků, snažící se o názorovou pluralitu. Názory a stanoviska jsou podle nejnovějšího programového schématu rozsety po celých osmnácti a půl hodinách vysílání, nejen v "Událostech a názorech". Čtyři hodiny na vlnách ČRo 6 pak vysílá slovensky RFE/L.

Za tříleté působení stanice ČRo 6/RSE se programové schéma měnilo několikrát. Pozici si nadále upevnily pořady typu Události a názory, Hlasy a ohlasy z regionů, Demokracie v teorii a praxi nebo Ekonomika pro každého. V pořadu "Odpolední live", se živě ozývají posluchači, telefonující otázky či připomínky k názorům politiků, různých expertů nebo odborných lékařů a nadací. V současné situaci je nepochybně důležitý euroatlantický týdeník Kompas, věnovaný vstupu České republiky do evropských struktur. Ohlas má i týdeník "Zeměžluč" o ekologických problémech země. S "Událostmi a názory" dnes koresponduje živě vysílané Studio STOP s živými polemikami a diskusemi. Ve všední dny vysílá ČRo 6 18 a půl, o víkendu šestnáct hodin denně.

Rada v souvislosti s připravovanou profilací jednotlivých okruhů v roce 1999 připravuje nezávislý rozbor programů ČRo 6. Obdobně jako u ČRo 3 ji znepokojuje nízká poslechovost této stanice a z toho vyplývající nutnost, aby hodnotná publicistika a analytické pořady byly zařazeny do okruhu pro náročného posluchače.

ČRo 7 - Radio Praha (dále ČRo 7) - se skládá z české redakce, anglické redakce, německé redakce, francouzské redakce, španělské redakce. Česká redakce je o něco větší než ostatní redakce. Je to dáno tím, že jeden pracovník je permanentně vyčleněn na výrobu pořadů na zakázku, které si u Radia Praha prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí objednávají zahraniční instituce a kromě toho česká redakce připravuje speciální zpravodajské výtahy pro dvě krajanské rozhlasové stanice v Austrálii. Personální situaci Radia Praha dále charakterizuje to, že zde pracuje řada cizinců.

Rada věnovala ČRo 7 mimořádnou pozornost, protože byl vyvíjen velký tlak z Ministerstva zahraničních věcí v předcházejících letech, aby rozsah vysílání byl omezen pouze na českou a anglickou verzi a tím dosaženo podstatné snížení prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na jeho vysílání. Rada v této souvislosti vyvolala řadu jednání na úrovni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Ministerstva zahraničních věcí ve spolupráci s vedením Českého rozhlasu. Výsledky těchto jednání byly uspokojivé, rozsah vysílání byl zachován v dosavadním rozsahu a za pomoci Poslanecké sněmovny byly získány dostatečné prostředky pro jeho provozování.

Rada doporučila na svém 5. zasedání vedení rozhlasu, aby všechny okruhy Českého rozhlasu na závěr dne vysílaly státní hymnu, jak bylo běžnou zvyklostí a je i nadále ve veřejnoprávních rozhlasech v zahraničí. O půlnoci na vysílačích, které končí vysílání, byla tato tradice obnovena.

3.2. Síť zpravodajů

Domácí zpravodajství
Největšími zpravodajskými akcemi byly v roce 1998 volby do sněmovny, do senátu a komunálních zastupitelstev. Český rozhlas postupoval osvědčeným způsobem. Akce byly dopředu koordinovány, domácí redakce a studia ČRo v regionech vytvořila širokou síť linek a mobilních VKV vozů. Zpravodajové ČRo 1 a studií poskytovali nejrychlejší a vyvážený servis přímých vstupů ze sekretariátů stran, volebních středisek a z dalších míst v terénu a pracovali s průzkumy agentur. Kvůli volbám bylo operativně měněno programové schéma a vytvořeny zvláštní publicistické pořady. Podle pevných pravidel byla uplatněna přísná vyváženost zpravodajství.

Zahraniční zpravodajství
Nejvýznamnějším krokem v roce 1998 bylo zřízení nového místa zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu. Důvody jsou zřejmé a nový zpravodaj začal hned plnit významnou roli ve zpravodajství a aktuální publicistice ČRo 1. V Polsku došlo k předčasné výměně na postu zahraničního zpravodaje, protože původní odešel do České televize. Po sedmi letech byl vystřídán zpravodaj v USA, a to na základě nového systému častější obměny redaktorů na zahraničních postech.

ČRo 1 také přistoupil k těsnější vazbě některých externích spolupracovníků v sousedních zemích, zejména na Slovensku a v Rakousku. Dohodl s nimi formální statut zpravodaje Českého rozhlasu a poskytl jim větší materiální zázemí pro práci v terénu. Rozšířil se také tým zahraničních spolupracovníků ve světě, takže ČRo 1 podle možností pokrýval autentickým zpravodajstvím i Blízký východ, Asii, Latinskou Ameriku a nárazově Afriku.

3.3. Vytváření archivních fondů

Zákon 484/1991 Sb. ve svém §3 hovoří o významu archivních fondů a o jeho udržování a využívání jako součásti národního kulturního bohatství. Sledování tohoto úsilí věnoval Český rozhlas a potažmo Rada Českého rozhlasu v roce 1998 poměrně značnou pozornost, částečně ovlivněnou i faktem 75. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v českých zemích a ”kulatými” politickými výročími, která vyvolávají zvýšený zájem o zvukové záznamy.

Úsek archivních a programových fondů má z hlediska ochrany dvě základní oblasti: péče o uchování zvukových záznamů a péče o písemné fondy. Mezi zvukovými záznamy je vlastní Archiv zvukových dokumentů, Fonotéka a Gramoarchiv. Mezi písemné fondy náleží Archiv s písemnostmi převážně formátu A4, dále fond hudebnin s notovými materiály A4 a A3 a takzvaná Dokumentace s fondem osobností a výstřižkovým fondem.

Konkrétním výsledkem zvýšené pozornosti o archivní a programové fondy bylo rozhodnutí o digitalizaci archivních a programových fondů na nové technologie a zpracování harmonogramu této činnosti. Tento harmonogram má tři etapy, přičemž u zvukových fondů bude realizován vlastními silami, u písemných fondů dodavatelsky:

  1. etapa – zahájení digitalizace zvukových dokumentů v Archivu a Fonotéce a digitalizace písemných dokumentů v Archivu (fondu her a deníčků). Termín ukončení této etapy – rok 2000.
  2. etapa – pokračování digitalizace zvukových dokumentů, digitalizace dalších písemných fondů Archivu, digitalizace fondu osobností v Dokumentaci, evt. i výstřižkového archivu.
  3. etapa – digitalizace sbírek gramoarchivu, výběrové digitalizace notových materiálů.

První etapa digitalizace archivních a programových fondů byla zahájena od 1.7. 1998 přepisem archivních dokumentů na CDR paralelně v Archivu a Fonotéce. V současné době jsou v Archivu dvě přepisová pracoviště, z nichž ovšem pouze jedno je vybaveno tak, že umožňuje provádění úprav. Měsíčně je zhotoveno 100 CDR. Nutno podotknout, že digitální nosiče pro archivaci byly samozřejmě využívány již v minulosti (videokazety Beta, VHS, R-DAT a od roku 1996 i CDR). Řešení, s jehož realizací se započalo, přistupuje k problému digitalizace archivních a programových fondů systematicky a komplexně. V této souvislosti Rada Českého rozhlasu zastává názor, že na péči o archivní a programové fondy Českého rozhlasu, jako součásti národního kulturního dědictví, by měl přispívat stát, že by tudíž nemělo být hrazeno z rozhlasových poplatků. V tomto směru napsala Rada doporučení na doplnění příslušného paragrafu zákona.

4. Činnost Rady Českého rozhlasu

4.1. Výkon funkce členů Rady

Rada Českého rozhlasu je spojovacím článkem mezi Parlamentem České republiky a Českým rozhlasem. V této roli má ze zákona dvojí funkci:

a/ uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu veřejnoprávního vysílání, jehož hodnocení předkládá formou Výroční zprávy Rady Českého rozhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky,

b/ jmenuje a odvolává generálního ředitele Českého rozhlasu, na jeho návrh jmenuje ředitele regionálních studií, schvaluje finanční rozpočet Českého rozhlasu i jeho závěrečný účet, schvaluje Statut Českého rozhlasu a jeho změny.

Zákon jasně stanoví podmínky pro výkon funkce v Radě Českého rozhlasu (dle § 5, odst. 2). Tyto podmínky nebyly u žádného z devíti členů Rady v roce 1998 porušeny. Důvody, pro které na svou funkci abdikoval ke dni 30. 10. 1998 JUDr. Jan Kalfus, byly soukromého charakteru a souvisely s výkonem jeho povolání.

Na výročním zasedání dne 11. 2. 1998 bylo zvoleno předsednictvo Rady, a to ve stejném složení, jako v roce předcházejícím: předseda Vladimír Poštulka, místopředsedové Lenka Procházková a Pavel Scheufler. Po celý rok vystupovala Rada jako celistvý orgán, i dojíždějící členové se pravidelně účastnili zasedání, nikdo neměl neomluvenou absenci. V měsíci listopadu a v prosinci, po odchodu JUDr. Kalfuse, vyřešila Rada vznikou situaci přerozdělením úkolů na stávajících osm členů, aniž by tím byl narušen celkový výkon tohoto orgánu. Současně však upozornila jak Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, tak i Stálou komisi pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na skutečnost, že po rezignaci JUDr. Kalfuse není mezi členy žádný právník, což vede k nutnosti zadávat právní expertízy (týkající se především smluv o chystaném prodeji Rozhlasového střediska Pankrác) smluvně, což Rada nepovažuje za finančně výhodné ani operativní řešení, přestože její jednací řád tuto eventualitu umožňuje.

4.2. Základní projednávané okruhy otázek a další činnost Rady

Ad a/ Princip veřejnoprávnosti ve vysílání Rada podrobně sledovala a hodnotila již od počátku roku 1998. Hned ve svém prvním usnesení ze 7. ledna 1998 doporučila generálnímu řediteli Českého rozhlasu, aby připomněl zpravodajcům a publicistům zásady vyplývající z charakteru veřejnoprávního prostředku, především objektivitu a vyváženost, nutnost uvádět zdroj jednotlivých zpráv, zachovávat poměr v informovanosti o jednotlivých politických proudech a jejich zastoupení ve vysílání včetně diskusních pořadů. K tomuto tématu se Rada průběžně vracela a na svém pátém zasedání (dne 25. 2. 1998) doporučila generálnímu řediteli, aby vedoucím pracovníkům rozhlasu opětovně připomenul nezbytnost dodržování těchto zásad, které se sice teoreticky uznávají, ale v praxi mnohdy nedodržují. Na rozšířeném zasedání dne 25. 3. 1998 Rada diskutovala s vedením a pracovníky okruhu ČRo 1 Radiožurnál a následně vypracovala formou usnesení své konečné stanovisko k vysílání tohoto okruhu (zmíněné usnesení 18/98 je v plném znění uvedeno v přílohách).

Souběžně se Rada podrobně zabývala i hodnocením programů na stanici ČRo 2 Praha, a to opět především z hlediska veřejnoprávního principu. Z těchto důvodů rozšířila i počet spolupracujících expertů, kteří podle zadání sledovali a hodnotili pořady určené dětem, rodičům a pořady vzdělávacího a duchovního charakteru.

Na několika zasedáních se Rada zabývala cyklem pořadů o esoterických naukách, neboť posluchači i odborníci (zvláště zástupci Akademie věd a vysokých škol) měli k vyznění pořadů mnohé námitky. Po diskusi s Jiřím Grygarem Rada doporučila vedení Českého rozhlasu, aby věnovalo přípravě podobných pořadů zvýšenou pozornost, aby moderátory byli odborníci, a aby byla důsledně zachována vyváženost názorů.

Rada se detailněji zabývala i okruhem ČRo 6. Debatovala s šéfredaktorem této stanice Pavlem Pecháčkem a požádala generálního ředitele o vypracování přehledu finančních toků týkajících se ČRo 6. Stejnou pozornost Rada věnovala ČRo 7 a přispěla svou intervencí v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k navýšení finančních prostředků pro zahraniční vysílání.

Z regionálních studií Českého rozhlasu věnovala Rada největší pozornost vysílání ČRo Ostrava v souvislosti se změnou jeho vedení a z téhož důvodu se zabývala i studiem ČRo v Brně.

Během roku 1998 konstatovala Rada pouze několik zřejmých prohřešků proti veřejnoprávnímu principu, ke kterým došlo ve vysílání Českého rozhlasu. V pořadu Host do domu, živě vysílaném na stanici Praha dne 20. 1. 1998 vystoupil jako host hudební kritik Jiří Černý. Moderátor Otakar Svoboda mu kladením sugestivních otázek umožnil vyjadřovat se k prohranému občanskoprávnímu sporu, bagatelizovat své lidské selhání při pokusu o autorský podvod a zpochybňovat pravomocný rozsudek soudu. Rada Českého rozhlasu dostala řadu kritických ohlasů z řad posluchačů stanice Praha. Členové Rady si nechali ”stočit” záznam zmíněné debaty a na základě jejího poslechu doporučili generálnímu řediteli, aby vyvodil důsledky za zneužití veřejnoprávního vysílání pro soukromé účely. V této souvislosti Rada přijala usnesení 15/98, v kterém zmiňuje, že ”ustanovení Statutu Českého rozhlasu (čl. 6/2) nedává žádnému občanu České republiky právo zařazovat do vysílání Českého rozhlasu pořady, které nebyly předem projednání s příslušným odpovědným pracovníkem. Pokud autor nedodrží přede dohodnutý charakter pořadu, nemůže být pořad zařazen do vysílání. Pokud jde o ”živé” vysílání, nese veškerou odpovědnost za jeho obsah příslušný odpovědný redaktor. Je plným právem Českého rozhlasu spolupracovat jen s takovými autory, kteří jsou věrohodní a naplňují poslání veřejnoprávního média….”

V souvislosti s tímto usnesením vydal generální ředitel Rozhodnutí č. 13/98 o některých skutečnostech podmiňujících vznik nebo ukončení pracovního poměru, nebo autorských smluv k Českému rozhlasu. Jednou z podmínek uzavření pracovního poměru je dle tohoto rozhodnutí ”bezúhonnost uchazeče, přičemž za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin…” a dále ”uchazeč předloží čestné prohlášení, že nebyl v občanskoprávním řízení odsouzen k omluvě nebo náhradě škody za zásah do práva na ochranu dobré pověsti nebo do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby či autorského práva jiné osoby…” Rada vyslovila s tímto rozhodnutím souhlas (hlasování 7 pro, 1 proti).

Reakce pracovníků Českého rozhlasu i části veřejnosti však byla nečekaně bouřlivá. Ukázalo se, že rozhodnutí je vnímáno jako atak proti Jiřímu Černému, kterého mnozí (především hudebníci) pokládají navzdory jeho autorskému podvodu za osobu hodnověrnou. Rada se zasadila o pozastavení účinnosti rozhodnutí do doby, než budou vypracovány odborné právní expertízy, o které rada požádala Ústav státu a práva Akademie věd a právnickou fakultu University Karlovy. Vypracované expertízy specifikovaly vady zkoumaného rozhodnutí a upozornily na jeho možné rozpory s právním řádem České republiky. K účinnosti rozhodnutí tedy nedošlo a hudební publicista Jiří Černý zůstal i nadále spolupracovníkem Českého rozhlasu.

Na základě této zkušenosti Rada dospěla k poznatku, že stávající Statut Českého rozhlasu je nutné rozšířit o přílohu ”Etický kodex pracovníka Českého rozhlasu”. ve kterém budou vyslovena a zakotvena mravní kritéria na osobnost veřejnoprávního novináře, redaktora či moderátora. Vypracováním návrhu ”Etického kodexu” se rada bude zabývat ve II. polovině roku 1999.

K dalšímu prohřešku proti veřejnoprávnímu principu ve vysílání došlo 3. 11. 1998 ve zpravodajské relaci Radiožurnálu jmenováním několika konkrétních osob uvedených v tzv. Cibulkových seznamech, aniž by bylo uvedeno, že tuto informaci přebral Radiožurnál z ČTK. Rada k této situaci vydala usnesení 42/98, ve kterém požaduje, aby se podobné prohřešky proti veřejnoprávní etice řešily důsledně a razantně postihem konkrétních viníků, ”přitom je bezpodmínečně nutné, aby se Český rozhlas veřejně omluvil dotčeným lidem, resp. jejich příbuzným, na téže stanici a nabídl jim prostor k vyjádření”. Generální ředitel navíc napsal osobní omluvné dopisy dotčeným osobám, či jejich příbuzným. Stejným způsobem vyjádřil svou omluvu několika politikům, kteří byli v jiných pořadech nečestným způsobem osočeni či uraženi.

V této souvislosti Rada znovu diskutovala o dopoledním pořadu stanice Radiožurnál O kom se mluví, v jehož druhé části zaznívají telefonické názory posluchačů, aniž by se k nim pozvaný host mohl vyjádřit, případně vyvrátit mylnou či zavádějící informaci. Úroveň těchto živých posluchačských vstupů se mnohdy pohybuje v bulvární rovině a zůstává otázkou, zda tento způsob monologických výkřiků neodporuje jak veřejnoprávní etice, tak i demokratické zásadě ”práva na odpověď”.

K pozitivním událostem roku bezesporu patřilo vysílání Českého rozhlasu v období voleb. Rada ocenila úsilí pracovníků, kteří toto vysílání připravovali. V prvních týdnech po nástupu nové vlády však opakovaně upozorňovala na tendenci zpravodajců informovat o prvních krocích nové garnitury předpojatě. Znovu připomínala, že pracovník veřejnoprávního vysílání nesmí obsahem svého sdělení, ani jeho formou dávat najevo své osobní politické názory.

V případě politických komentářů, které názor vyjadřují, je nutné zachovat věcnou správnost a snažit se o vyváženost příspěvků (střídáním autorů). Veřejnoprávní vysílání je službou pro všechny občany, a proto musí obsáhnout celé spektrum politických proudů a ponechat posluchači právo na utvoření vlastního úsudku.

Ad b/ V roce 1998 došlo k výměně několika pracovníků Českého rozhlasu. Člen Rady Dr. Richard Seemann se jako pozorovatel zúčastnil výběrového řízení na obsazení funkce ředitele zahraničního vysílání (ČRo 7). Vítězným uchazečem se stal Dr. Miroslav Krupička, jehož jmenování Rada neschvaluje. Počátkem února byl uveden do funkce též nový ředitel studia Českého rozhlasu v Ostravě Ing. Horváth a v téže době nastoupil na uvolněné místo ředitele studia Českého rozhlasu Brno Ing. arch. Oweyssi, který však ke dni 14. 10. 1998 podal demisi, jejíž zdůvodnění Rada uznala a přijala. Na návrh generálního ředitele jmenovala (již bez vypsání veřejného výběrového řízení) do funkce ředitele studia Ludvíka Němce.

V září 1998 přijala Rada (po několika následných diskusích) usnesení, že nebude vypisovat výběrové řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu a že zahajuje jednání se současným generálním ředitelem o koncepci řízení Českého rozhlasu do roku 2005. Důvodem pro toto usnesení byla skutečnost, že Rada nemá ze zákona určenou metodu, jak jmenovat generálního ředitele, což je podrobněji zdokumentováno v 5. kapitole této zprávy.

Usnesením 43/98 rada schválila text hospodářské části Výroční zprávy za rok 1997.

4.3. Zasedání a usnesení Rady

Rada Českého rozhlasu uskutečnila v roce 1998 celkem 32 zasedání, tedy dvojnásobný počet oproti roku 1997. Jedno zasedání bylo ”výjezdní” (2. 10. 1998 v Poděbradech při příležitosti konání Prix Bohemia Radio). Jednou Rada zasedala společně s Radou České televize (2. 10. 1998). Toto společné zasedání se uskutečnilo v budově České televize a bylo věnováno především postoji obou rad k možným připravovaným legislativním změnám týkajícím se veřejnoprávních médií a přípravě mezinárodní konference na téma vymezení pojmu veřejnoprávnost.

Na svých zasedáních Rada přijala celkem 43 usnesení. Dvě z nich se týkaly žádosti o zvýšení rozhlasových poplatků a byly formou dopisu tlumočeny Stálé komisi pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V jednom usnesení Rada žádala generálního ředitele Českého rozhlasu o umožnění vstupu do vysílání stanice Radiožurnál (formou debaty o veřejnoprávnosti v pořadu Radiofórum). V šestnácti usneseních Rada schvalovala nájemní smlouvy na nebytové prostory patřící Českému rozhlasu. Celkem čtyři usnesení se zabývaly kupní smlouvou na prodej Rozhlasového střediska Pankrác.

Korespondence došlá na adresu Rady byla v uplynulém roce četnější, neboť i pracovníci Českého rozhlasu se naučili s Radou častěji komunikovat a sdělovat své připomínky a návrhy. Rada se zabývala stížnostmi na personální situaci ve studiu ČRo Ostrava a Brno, dva její členové (Iva Kotrlá a Milan Blažek) navštívili v té souvislosti brněnské studio.

Písemné posluchačské ohlasy se v roce 1998 několikanásobně zvýšily, což souviselo se skutečností, že se jednalo o volební rok, ve kterém též proběhla několikerá jubilea; oslavy 80. výročí založení republiky, 75. výročí zahájení rozhlasového vysílání v českých zemích a 30. výročí okupace země vojsky ”spřátelených armád”, kdy Československý rozhlas sehrál klíčovou roli.

Koncem roku vyjádřilo hodně pravidelných posluchačů stanice Praha zneklidnění nad razantními programovými změnami, které byly avizované na leden 1999. Rada získala od vedení stanice materiál popisující chystané změny včetně vysílacího schématu, diskutovala o nich a rozhodla, že v prvních měsících roku 1999 uskuteční několik debat s pracovníky této stanice, aby mohla vyslechnout jejich názory a praktické připomínky.

Členové Rady se pravidelně účastnili zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, včetně výjezdního zasedání v Lánech, které bylo zčásti věnováno debatě o přípravách volební kampaně ve veřejnoprávním vysílání.

V únoru 1998 pověřila Rada svou místopředsedkyni Lenku Procházkovou, aby neprodleně osobně navštívila redaktorku ČRo Hradec Králové Elišku Pilařovou v nemocnici ve Vrchlabí a vyjádřila jí jménem Rady Českého rozhlasu obdiv a poděkování za statečnost při pokusu o záchranu života topící se ženy. V této souvislosti Rada zaslala dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloši Zemanovi, ve kterém navrhovala, aby Poslanecká sněmovna využila svého práva a požádala presidenta republiky o udělení vyznamenání za statečnost pro paní Elišku Pilařovou. Této žádosti bylo vyhověno.

Od dubna 1998 jsou zápisy z jednotlivých zasedání Rady Českého rozhlasu dostupné na Internetu.

5. Generální ředitel Českého rozhlasu

5.1. Zhodnocení činnosti

V uplynulém roce generální ředitel Českého rozhlasu využíval svého práva a v souladu se svým pracovním programem se pravidelně zúčastňoval jednání Rady.

Na všechna jednání byl vždy velmi dobře připravený a jeho přístup k řešení společných problémů byl vstřícný a naprosto korektní. V této souvislosti je nutné rovněž říci, že podobně i všichni další vedoucí pracovníci rozhlasu přicházeli na jednání Rady vždy pečlivě připraveni.

Generální ředitel Radě předkládal ke schválení nejen pronájmy, ale informoval podrobně rovněž o jednáních o prodeji budovy na Pankráci.

Usnesení Rady generální ředitel akceptoval a podle charakteru usnesení k nim přijímal potřebná opatření.

Generální ředitel v roce 1998 kromě průběžné agendy soustředil svou činnost na některé zásadnější a dlouhodobější problémové okruhy:

obsahový okruh:

technologický a technický okruh:

organizační záležitosti:

5.2. Rozhodnutí o stížnostech

K činnosti generálního ředitele Mgr. Vlastimila Ježka neměla Rada Českého rozhlasu zásadní výhrady, některé drobnější nesrovnalosti měly marginální povahu. Z došlé korespondence projednávala Rada především stížnost na generálního ředitele v souvislosti s jeho postupem v záležitosti Jiřího Černého (zápis ze zasedání číslo 10 a 11) a podpořila jeho postup.

5.3. Ukončení funkčního období

Rada si byla s dostatečným předstihem vědoma své odpovědnosti v souvislosti s blížícím se ukončením funkčního období generálního ředitele koncem června 1999. Po zvážení všech možností vyplývajících ze zákona pro volbu generálního ředitele a po důkladné rozpravě na svém 16. zasedání dne 3. června 1998 se Rada rozhodla vyzvat Mgr. Vlastimila Ježka, aby na dalším zasedání Rady vystoupil se svojí představou o další činnosti Českého rozhlasu. Rada pak na své schůzi 17. června 1998 poprvé zevrubněji jednala s generálním ředitelem o jeho působení ve funkci od roku 1993 a o jeho představách perspektiv Českého rozhlasu v dalších letech. Po několika dalších jednáních dospěla Rada na svém 21. zasedání dne 9. září 1998 k rozhodnutí nevypisovat výběrové řízení na funkci generálního ředitele a zahájit s Mgr. Vlastimilem Ježkem jednání o koncepci řízení Českého rozhlasu do roku 2005. Generální ředitel předal Radě na 28. zasedání 11. listopadu 1998 písemnou koncepci, která se stala podkladem pro další společné jednání. (Koncepce obsahuje více než 100 stran textu + přílohy v rozsahu více než 200 stran).

6. Studia Českého rozhlasu

6.1. Studia Českého rozhlasu

ČRo regionální studia dosáhly 6,1 % podílu na trhu všech stanic v českém rozhlasovém prostředí. Významné pořady probíhaly v roce 1998 při zvýšené náročnosti v období mimořádných voleb do Senátu. Regionální studia ČRo opět plně obstála v ohlasech občanů za povodní v roce 1998 (Východní Čechy atd.). Díky sledování hlavního úkolu zpravodajských relací s poprvé rozšířenou nabídkou informací z okresů. A to díky postupu v rozšiřování zpravodajských expozitur v průběhu celého roku 1998. V tomto ohledu je nutné do zřízení vyšších územně – samosprávných celků dokončit sítě okresních zpravodajů a přiblížit zpravodajství do center všech budoucích krajů. Též bude nutné provést stabilizaci pracovníků především zpravodajských redakcí. Publicistice, která si vyžaduje více erudované redaktory, scházejí tito odborníci v některých studiích. Na příklad u pořadu s náboženskou tématikou je značný rozdíl v délce této speciální publicistiky. Tak studio v Plzni věnuje této publicistice 300 min. týdně, v Olomouci 40 minut týdně, v Hradci Králové náhle 675 minut v celém roce 1998 a stejně tak v Brně 660 min. za rok. Regina Praha jich uvedla v minulém roce 230.

V pořadech pro děti a mládež měla Ostrava 3 120 min./rok, Brno 1 120 min./rok, Hradec Králové 1 275 min./rok. Plzeň pak 70 minut týdně, Olomouc 30 minut týdně.

V pořadech pro národnostní menšiny je významné vysílání pro Poláky v ČRo Ostrava (5 475 min./rok), za zmínku stojí ojedinělý rozsah tohoto vysílání v Regině Praha (mj. vysílání pro Vietnamce, Maďary, Chorvaty a Ukrajince). ČRo Ústí n/Labem zavedlo vysílání vlastního pořadu pro slovenské spoluobčany ”Slovenské minuty” (4x týdně) a týdeník pro romské spoluobčany ”Ko amen sam” (Kdo jsme).

Slovesně-umělecká tvorba mimo produkce pro vlastní regionální studia se zabývala výrobou i pro další okruhy ČRo, zejména pro ČRo 3 a ČRo 2. Ke studiím s tradicí produkce literárních a dramatických žánrů v Brně, Plzni a Ostravě se v roce 1998 přidaly významným způsobem České Budějovice a Olomouc. V hudební výrobě a vysílání je studiová prvovýroba časově i profesionálně velmi náročná, a tak jí ubývá v tradičních studiích – Brno, Plzeň. Přesto regionální studia ČRo natáčejí na hudebních festivalech, snímají koncerty, pořizují veřejné nahrávky a připravují přímé přenosy pro ČRo 3. ČRo v regionálních studiích ztrácí pozici producenta mladých talentů v oblasti popu, folku, rocku či dechovky. Důležitou změnou se stal od druhé poloviny roku 1998 přechod na nový systém Music Selector, který v proudovém vysílání umožňuje vytváření konzistentního hudebního formátu.

Programové schéma zaručuje, že všechna studia vysílají v současné době dvanácti hodinový program s výjimkou ČRo Plzeň (19 hodin denně) a ČRo Ústí n/Labem (14 hodin denně). Dobré je úsilí některých studií (České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Regina) o oživování pravidelného (zpravidla víkendového) schématu vysíláním ze zajímavých lokalit regionu (s nezanedbatelným komerčním a promotion efektem).

V roce 1998 se výrazně zvýšil počet veřejných akcí – viz: Dny otevřených dveří, Daruj krev s ČRo doplněné veřejným rozhlasovým vysíláním. K výjimečným akcím patřily: ČRo Brno – prezentace a vystoupení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů, v ČRo Ostrava – festival Janáčkův Máj a živé vysílání z Ostravské radnice k 80. výročí vzniku republiky, ČRo Hradec Králové – vyhlášení ankety o nejšaramantnější osobnost roku 1998, ČRo Plzeň – soutěž o plzeňský soudek, atd.

V investiční činnosti bylo nejdůležitějším počinem dokončení nového sídla ČRo v Hradci Králové. Tato stavba byla v závěru roku 1998 ukončena (26. února 1999 byl celý objekt slavnostně otevřen). Studio ČRo Hradec Králové se tak stává prvním plně digitálním v rámci Českého rozhlasu. Také tam došlo k realizaci nové počítačové sítě. V roce 1998 byly také vybudovány nové radioreléové trasy, které zabezpečují distribuci modulací přímo ze studií až na vysílače (bez mezičlánku SPT Telecom) ve studiích ČRo Plzeň, Ústí n/Labem, Olomouc a Ostrava. ČRo Hradec Králové je připraven a bude uveden do provozu s novou budovou. Tento způsob distribuce umožňuje již i přenos dynamických dat RDS a navazuje tak na vybavenost vysílačů kodéry.

V Brně byla dokončena komplexní oprava střechy na celém objektu sídla studia ČRo. V souvislosti se zkušenostmi vyplývajícími ze shora uvedených aktivit se projevila naléhavá potřeba důkladného přehodnocení dosavadního způsobu procesu financování investic stavebního charakteru v jednotlivých studiích ČRo. Pro oblast telefonních ústředen ve výběrovém řízení zvítězila firma Siemens a do konce roku byly nové ústředny nainstalovány v Regině Praha, Hradec Králové a ČRo Plzeň.

U programu ČRo 5 regionální studia už díky programové autonomii a rozdílné tradici studií dochází k proměnlivé škále pořadů. To se projevuje i v Radiožurnálu, kde vstupy z regionů zajišťují v roce 1998 nově zřízené pravidelné relace v 6,20 a v 8,40. Domácí zpravodajství díky studiím ČRo v regionech vytváří širokou síť co nejrychlejších přímých vstupů. Tak regionální studia přispívají nejen ČRo 1. I pro ČRo 2 byl uskutečněn k 75. výročí vysílání cyklus sedmi přímých přenosů. Bylo představeno sedm měst a regionů ČR od 12. 6. postupně do 11. 12. 1998. V ČRo 2 se díky společné přípravě celodenních přímých přenosů a dopoledního vysílání zlepšila spolupráce s regionálními studii. Na ČRo 3 byly vysílány literární a hudební pořady, publicistika a regionální kulturní zpravodajství ze studií v Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Ostravě. I pro ČRo 6/RSE se v roce 1998 prosadily pořady Hlasy a ohlasy z regionů. Ve vysílání pro národnostní a etnické menšiny sleduje romskou problematiku Brno, Olomouc, Ostrava, za spolupráce romských poradců. V roce 1998 byla zřetelně navázána užší spolupráce s představiteli všech regionálních romských hnutí a iniciativ.

V oblasti mezinárodních soutěží a festivalů chce ČRo Brno po třech desetiletích tradice pokračovat v mezinárodní soutěži hudebních, slovem provázených pořadů Prix musical de Radio Brno. V roce 1998 místo soutěže bylo pod stejnou hlavičkou uspořádáno pouze pracovní setkání – seminář na téma ”Umění, kulisa, zboží…? Hudba jako součást rozhlasu”.

V roce 1997 zahynul při autonehodě tehdejší ředitel studia Českého rozhlasu Brno JUDr. Tomáš Vencálek. Na jeho místo byl uveden na základě výběrového řízení Ing. arch. Ruzbeh Oweyssi. Ten ke dni 14. října 1998 rezignoval. Usnesením rady 40/98 byl jmenován bez výběrového řízení ředitelem studia Českého rozhlasu Brno Ludvík Němec (ke dni 22. října 1998), který tuto funkci v polistopadovém období již zastával.

V poslechovosti studií ČRo nedošlo v roce 1998 k dramatickým změnám. Ke kolísání počtu posluchačů docházelo především v Praze, kde je pro Reginu nejsložitější konkurenční prostředí. Stejně tak k poklesu poslechovosti docházelo v Plzni. Rostoucí trend naznačují výsledky ČRo Olomouc a Brno. Pokles posluchačů zaznamenal Hradec Králové a k oslabení došlo i u ČRo Ostrava. Nejsilnější stanicí ve svém regionu (o nejmenším počtu obyvatel v ČR) zůstávají České Budějovice.

Budoucí cíle regionálních studií v roce 1999 jsou povinnosti důsledně profilovat formáty, obsahovou náplň a image studií, především vůči programům ČRo 1 a ČRo 2 tak, aby se nepřekrývaly, ale navzájem doplňovaly. Je také nutné sjednotit začátek ranního programu studií na 5,00, kde je přirozený šev programu ČRo 2. Usilovat o proporcionální věkovou strukturu posluchačů, v níž budou dominovat posluchači ve věku 30-50 let (ve shodě s programovým cílem studií klást ”důraz na produktivní složky obyvatel”). Vysílat v každou celou hodinu (v ranním vysílání každou půlhodinu) vlastní regionální zprávy a postupně sjednocovat zvukovou grafiku. Ve vhodných vysílacích časech a stopážích zachovat vysílání pro minority. Stálý důraz na kulturní projev, čistotu jazyka (hovorovou, spisovnou, literární, slangovou i folklórní češtinu), rozvíjení kulturní identity nesmí být opomíjeno.

7. Kontrolní činnost Rady

7.1. Obsah programů

Rada se na svých zasedáních zabývala problematikou ”objektivních a vyvážených informací nezbytných pro svobodné vytváření názorů” především v souvislosti se zpravodajskými a publicistickými pořady (usnesení 1/98). Otázkami zpravodajství a publicistiky se Rada zabývala průběžně a věnovala jim důkladnou pozornost. Jedno z nejdůležitějších usnesení, které Rada v této souvislosti přijala, je usnesení 18/98, jež vyplynulo z rozsáhlé diskuse o vysílání ČRo 1 Radiožurnálu a objasňuje stanovisko k výkladu § 4 příslušného zákona.

Rada Českého rozhlasu při příležitosti předvolebního období s dostatečným předstihem (5. zasedání ze dne 25. 2. 1998) upozornila na nezbytnost dodržování zásad veřejnoprávního média a prostřednictvím generálního ředitele doporučila všem vedoucím pracovníkům, aby ”zlepšili svou kontrolní činnost a z nedodržování veřejnoprávních zásad vyvozovali důsledky”. Při hodnocení přístupu k předvolebnímu a volebnímu vysílání v období parlamentních voleb Rada svým usnesením 25/98 ocenila úsilí pracovníků Českého rozhlasu o nepředpojaté a vyvážené zpravodajství.

Na svém 7. zasedání 7. 3. 1998 Rada projednávala možnosti, jak předejít zneužití živého veřejnoprávního vysílání a dospěla ke stanovisku, které formulovala v usnesení 15/98, v němž se uvádí, že ”výběr autorů je plně v pravomoci odpovědných pracovníků a autor musí dodržet předem dohodnutý charakter pořadů.”

Rada na svých zasedáních průběžně projednávala stížnosti posluchačů, které se týkaly nedodržování zásad ”objektivního a vyváženého zpravodajství”. Většinou se jednalo o individuální názory, často motivované i určitou nevraživostí k moderátorům. V některých případech se však Rada obrátila na generálního ředitele s žádostí o vyjasnění (viz zápis z 22. zasedání ze dne 16. 9. 1998).

Vážnějším případem se stal prohřešek proti veřejnoprávní etice týkající se vysílání Radiožurnálu, ke kterému Rada přijala usnesení 42/98.

”Rada posoudila prohřešek proti veřejnoprávní etice, jehož se dopustili pracovníci Radiožurnálu 3. 11. 1998 ve zpravodajské relaci jmenováním konkrétních osob uvedených v tzv. Cibulkových seznamech.

Rada se shodla v názoru, že podobné prohřešky proti veřejnoprávní etice by měly být řešeny důsledně a razantněji postihem konkrétních viníků. Přitom je bezpodmínečně nutné, aby se Český rozhlas veřejně omluvil dotčeným lidem, resp. jejich příbuzným, na téže stanici a nabídl jim prostor k vyjádření. Rada navíc vyslovila podivení nad vysvětlením, které poskytl deníku Právo šéfredaktor Radiožurnálu Alexandr Pícha”.

7.2. Vysílání reklam

Český rozhlas má vysílací čas věnovaný reklamě přísně limitovaný. Představuje na celoplošných stanicích tři minuty denně, což je zcela zanedbatelný rozsah ve srovnání s vysílacím časem pro obchodní aktivity veřejnoprávních rozhlasů v jiných zemích. Přesto se i přes přísnou restrikci zákona 135/97 Sb. podařilo v roce 1998 dosáhnout čistého obratu 30 mil. Kč. Z finančního výsledku je zřejmé, že výnosy z komerční činnosti nepředstavují vzhledem k daným limitům významnou částku v rozpočtu Českého rozhlasu.

Český rozhlas má pro oblast reklamy uzavřenou výhradní obchodní smlouvu se společností IP Praha s.r.o. Podle této smlouvy je IP Praha oprávněna uzavírat výhradně smlouvy na vysílání reklamy na všech celoplošných a nevýhradně na všech regionálních rozhlasových stanicích Českého rozhlasu.

V uplynulém kalendářním roce Rada sledovala reklamní vysílání především v době před parlamentními a před regionálními volbami a neshledala žádné porušení zákona.

Vzhledem k  společenským (např. etickým) dopadům reklamy jednala Rada na svém zasedání 11. listopadu 1998 se zástupci společnosti IP Praha. Rada se na svých zasedáních zabývala zákonem určeným množstvím času vyhrazeného reklamě a po zkušenostech se zeměmi Evropské Unie dospěla k názoru, že bude prosazovat zvýšení reklamního času.

7.3. Vysílání sponzorovaných pořadů

Podle zákona 468/1991 Sb. se sponzorováním rozumí jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou k přímému nebo nepřímému financování pořadů za účelem propagace jména, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, nebo postavení takové osoby.

Veškeré sponzorské aktivity ve vysílání Českého rozhlasu se řídí ”Pravidly sponzoringu”, tj. Rozhodnutím generálního ředitele Českého rozhlasu ze dne 23. 11. 1994. Podobně jako u reklamního vysílání má i pro sponzoring Český rozhlasu uzavřenou smlouvu se společností IP Praha s.r.o. Všechny okolnosti vysílání sponzoringu se řídí Smlouvou o sponzoringu a Všeobecnými smluvními podmínkami pro vysílání rozhlasové reklamy IP Praha platnými od 1. 8. 1998.

V uplynulém roce získal Český rozhlas ze sponzoringu příjem ve výši 28 mil. Kč.

Rada se v roce 1998 sponzoringu jako samostatnému tematickému okruhu nevěnovala. Zabývala se jím pouze v souvislosti s dalšími aktivitami rozhlasu (např. Poděbrady, Concertino Praga apod.) resp. při zasedání se zástupci IP Praha.

7.4. Zabezpečení plurality a svobodné výměny názorů

ČRo 1 - kvalita práce redaktorů Radiofóra byla kolísavá; na práci redakce se v první polovině roku 1998 projevily nedostatky pevného vedení. Redaktoři málokdy koordinovali témata besed se zpravodajstvím, výběr hostů nepodléhal redakční diskusi a besedy často neodpovídaly na otázky, které si kladla veřejnost, ale kopírovaly mediálně frekventovaná témata. Po nástupu nového vedoucího se v publicistické redakci zavedlo hodnocení pořadů a společná příprava námětů. Novinkou v řadě Radiofóra je páteční "bilanční" RF, v němž publicisté, sociologové a další osobnosti hodnotí události týdne. Zcela novým pořadem je sobotní Duel Radiofóra, v němž se dvě osobnosti střetávají v názorech na aktuální problémy společnosti.

Pozitivním krokem pro vyváženost a nezávislost veřejnoprávního vysílání bylo ukončení pravidelné relace s prezidentem Hovory v Lánech. Tento pořad vznikl v "revoluční" době stejně jako řada dalších pravidelných rozhovorů. Je symbolické, že jak se upevňovala nezávislost veřejnoprávního programu, byly všechny podobné relace rušeny. Politici nyní nemají prostor ve vysílání předem zajištěn, ale ČRo 1 vysílá jejich vyjádření pouze v obecně relevantních případech. Této záležitosti se Rada věnovala v usnesení 18/98. Pokud došlo k nedostatkům, Rada na ně reagovala tím, že pokud dojde k prohřešku proti veřejnoprávní etice, je nutno řešit jej důsledně a postihem konkrétních viníků (usnesení 42/98).

ČRo 2 - ranní vysílání Dobré jitro procházelo celý rok vývojem, jehož cílem bylo vytvoření dynamického proudu s pevnou obsahovou stavbou i stálým, početně omezeným a výrazně obměněným týmem moderátorů. Změny se týkaly všedních dnů, ve kterých jsme postupně upouštěli od rozdílného zaměření jednotlivých dnů (pondělí - vstup do týdne, úterý - život v krajích, středa - výpověď známé osobnosti, čtvrtek - poradna s hostem ve studiu, pátek - přenos) a začali budovat nové schéma platné pro každý všední den s přesně stanovenými konstantami, jejichž obsah v každé hodině respektuje potřeby a požadavky typického, právě vstávajícího posluchače. Dobré jitro se tak v roce 1998 proměňovalo z tříhodinového komponovaného pořadu ve všestranný ranní servis zaměřený především pro posluchače nad 50 let. V souvislosti s přípravou této změny proběhl i specializovaný kvalitativní výzkum, ze kterého se ve značné míře vycházelo. Rozšíření moderované plochy dopoledního vysílání (z původních šesti hodin na patnáct týdně), bylo posluchači přijato celkem kladně. Ve vysílání se častěji začaly uplatňovat aktuální vstupy, reagující na události zejména v komunální sféře a v kultuře. Důsledněji se ČRo 2 věnoval dramaturgii dopoledního vysílání tak, aby odpovídala formátu stanice. Byl zachován podíl přímé účasti studií Českého rozhlasu na tvorbě dopoledního bloku, vznikly a osvědčily se týmy v Plzni, Ostravě, Brně, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem. Ve druhé polovině roku se začaly připravovat další změny, které se uskuteční v roce 1999. Zejména dojde k dalšímu rozšíření plochy o půl hodiny směrem k Dobrému jitru a k přípravě nových programových typů jako je seriál Okresní noviny či publicisticko-vzdělávací encyklopedie Deset minut po desáté. Změnami prošlo odpolední vysílání všedních dnů. Vznikla řada Odysejí (po cestách poznání přírody, historie, vědy a techniky, světa), Poraden (každý den má rovněž své tématické zaměření), čtvrthodinek Kultura s oblohou, drobných segmentů Úsměv pro... a Kdo to ví, odpoví (zaměření "vy se nás ptáte a my společně s odborníky odpovídáme"). Večerní a víkendové vysílání procházelo spíše drobnými úpravami (s výjimkou ukončení vysílání Na nedělní vlně), opět s cílem důsledněji naplňovat zadání publicisticko-zábavné stanice pro posluchače nad 50 let. Navázala se pravidelná spolupráce se Studiem Ypsilon (pořad Hodně pozdní večer s Ypsilonkou), vyvinul se osobitý "kabaret" s politiky Voskování (zatím postupně s J.Vodňanským, M.Palečkem a M.Janíkem, J.Suchým a J.Molavcovou vystupovali J.Ruml, P. Buzková, P.Tigrid a V.Klaus), v pořadech Zadáno pro... zněly hlasy dalších zajímavých osobností.

Rada v této souvislosti upozornila v usnesení 15/98 na některé nedostatky porušující princip vyváženosti pořadů, že do vysílání je možno zařazovat jen takové pořady, které byly projednány s příslušným odpovědným pracovníkem, který za ně nese veškerou odpovědnost. Pochopitelně má autor možnost nesouhlasit, že jeho názor či pořad nebyl zařazen a má právo postupovat podle Statutu Českého rozhlasu čl. 6/3 v určené posloupnosti.

ČRo 3 Na publicistické produkci se podílely všechny redakce. Úspěšné byly cyklické pořady Idea českého státu v proměnách staletí a Tvůrci naší demokracie, které do projektu Uprostřed pevniny připravila redakce rozhlasových her a dokumentu. Literární redakce do projektu připravila sérii pořadů o české literární polemice Proti a pro a cestopisnou řadu Jak Češi poznávali svět. Zajímavý nápad rozvinula jedenadvacetidílná Kronika jednoho města. Na osudech Hlinska ukazuje celé české dvacáté století tak, jak je autenticky prožívali konkrétní obyvatelé této země. Dobrou úroveň měl nedělní pořad typu talk show Setkávání a páteční blok Oty Nutze Studio Vltavín. Totéž se dá říci o diskusním pořadu Naše téma, který se věnuje akutním i chronickým problémům společnosti a její kultury (školství a vzdělání, umělecké památky, ekologie, rasismus, xenofobie, antisemitismus). Spornější je ranní pořad Mozaika. Udržuje sice slušnou úroveň, ale působí mechanicky, chybí mu osobitost. Je to dáno jeho strnulou strukturou, především ale lidmi, kteří ho připravují - jsou svědomití, ale nic víc. Výhodný ranní čas, zřejmě nejvýhodnější vůbec, by asi bylo možné využít lépe. Zřejmě se už vyčerpal sobotní odpolední pořad Kdyby všechny krásy světa. Nabízí se možnost zkrácení z 90 minut na 60 a nebo ho úplně nahradit. V současné době je zadán pilotní pořad - bude-li dobrý a trvale realizovatelný, zvolíme druhou možnost.

Z výsledků deníkového průzkumu vyplynulo, že nejméně poslouchaným pořadem dopoledního Studia Vltava jsou Kritické rozhledy. Všechny redakce byly vyzvány, aby předložily návrhy na účinnější využití času Kritických rozhledů. Autoři několika návrhů předloží do konce roku pilotní pořady a na základě jejich posouzení bude definitivně rozhodnuto. Jeden z návrhů, memoárová řada Život - osudy - osobnosti, je už od ledna příštího roku zařazen do vysílání. Náhrada, případně rekonstrukce pořadu Kritické rozhledy by neměla vést k úplné rezignaci na kritickou reflexi ve vysílání Vltavy. Jde pouze o to, že nemůže mít nezáživnou podobu, jak tomu dosud často je.

Rada se na svých zasedáních zabývala některými pořady, jež se vztahovaly k tématům jako astrologie, hypnóza, reinkarnace, biotronika, ufologie, numerologie nebo alternativní medicína. Vzhledem k různým námitkám především od Akademie věd a vysokých škol upozornila, že je nutno věnovat podobným pořadům zvýšenou pozornost, aby moderátory byli odborníci a v jejich konečném sestřihu byla důsledně zachována vyváženost názorů (viz usnesení 20/98)

ČRo 5 Publicistika přináší všeobecně jiné nároky než zpravodajství, vyžaduje si jiný typ redaktorů, schopných srozumitelnou formou reflektovat jevy a události a dávat je do souvislostí. Ne všechna studia disponují v tomto směru potřebným lidským potenciálem. Přesto lze rok 1998 charakterizovat v oblasti publicistické tvorby studií ČRo za období jednak zkvalitňování pořadů stávajících, tak především vytvářením pořadů nových.

Pořady s náboženskou tématikou produkují především studia v Plzni, Olomouci, Hradci Králové a Brně, Regina Praha. Pořady pro děti a mládež mají pevné místo v programech ČRo Ostrava (60 min/týdně), Plzeň (70 min/týdně), Olomouc (30 min/týdně), Brno (22 min/týdně) a Hradec Králové (25 min/týdně). Průzkumy sledovanosti regionálních studií však zpravidla nepotvrzují, že by tyto pořady mladé posluchače skutečně zasahovaly. Samozřejmým programovým typem studií jsou specializované kulturní týdeníky jako Kulturní revue (30 min), Rozhlasový podvečer (60 min, sestřihy novinek Jihočeského divadla, operní střípky, literární dramatizace) a Siesta (240 min blok zajímavostí, literárních maličkostí, komentovaných hudebních drobností a rozhovorů) v Č.Budějovicích; Pulzy (kulturní dění v regionu) v Brně; Kulturní magazín a Kulturní pozvánky v Hradci Králové; Větrník v Olomouci; Premiéra v Ostravě;

Literární a dramatická rozhlasová tvorba

ČRo 6 Publicistika se plně kryje s náplní programu okruhu viz 3.1

ČRo 7 Celková délka produkce všech pěti jazykových redakcí včetně repríz činí 21,5 hodiny denně. Osou programové produkce ve všech redakcích je výroba půlhodinových zpravodajských pořadů s následující strukturou: prvních pět minut tvoří zprávy, následuje 15-20 minutový zpravodajský blok (ilustrovaný bulletin), v závěru zhruba 5-minutová odborná rubrika (ekonomika, kultura, sport apod.), přehled tisku. Jde o vyzkoušenou programovou strukturu, kterou používají i jiné zahraniční rozhlasy. Případné změny se dají uplatnit pouze v délce jednotlivých segmentů. Charakter víkendových pořadů je poněkud jiný. Není aktuálně zpravodajský, protože se natáčí předem (o víkendu se živě vysílají pouze zprávy) a dal by se charakterizovat jako kulturně zaměřený. Vedle kultury v podobě recenzí, rozhovorů, ukázek české hudby atd. se ve víkendových pořadech uplatňují rubriky "Nad dopisy posluchačů", "Cestování po ČR", "Portréty" nebo příležitostné seriály. Například od ledna bude česká redakce vysílat seriál "Slavní čeští sportovci". Výjimečně jsou víkendové pořady monotematické, věnované významným osobnostem, výročím či svátkům (vánoce). V roce 1998 (respektive od dubna 1998) došlo ve vysílání české redakce k zavedení nové rubriky "O čem se mluví". Je věnována zajímavému zpravodajskému námětu dne (ne vždy tomu nejpolitičtějšímu) a vzdáleně připomíná "Tady a teď" zpravodajství České televize. Ohlasy posluchačů na její zavedení jsou pozitivní. Česká redakce dále zkrátila přehled tisku, který někdy zabíral prostor na úkor jiných informací. Dílčí změny proběhly i ve vysílání anglické redakce, která zavedla několik zcela nových rubrik. V diskusích o dílčích změnách chceme pokračovat i v roce 1999, uvažujeme např. o zavedení některých dalších rubrik v českém vysílání. Pozornost budeme věnovat tematickému obohacování rubrik (včetně zpráv z regionů) i co možná nejširšímu využití rozhlasových prostředků.

Rada se detailně programy ČRo 7 zatím nezabývala, protože podle dosavadní praxe je toto v kompetenci příslušného odboru Ministerstva zahraničních věcí a jeho požadavků, které vyplývají z příslušné objednávky. Rada již vyjádřila svůj názor, aby v novelizaci zákona bylo ČRo 7 považováno za rovnoprávný veřejnoprávní subjekt, přičemž by výši jeho rozpočtu stanovila Poslanecká sněmovna. Za této situace by pak i po stránce programové patřilo do kompetence Rady, která by pak předkládala zprávu o jeho činnosti v plném rozsahu.

Pokud jde o zpravodajství a publicistiku, Rada se podrobně zabývala otázkou jeho vyváženosti a ihned začátkem roku 1998 přijala v tomto směru závažné usnesení 1/98. Je nutno přísně dodržovat zásady objektivity a vyváženosti a zachovat poměr v informovanosti o jednotlivých politických proudech a jejich zastoupení ve vysílání a neupřednostňovat žádnou politickou stranu či hnutí. V diskusních pořadech je zapotřebí usilovat o zastoupení rovnováhy v zastoupení představitelů různých politických proudů a moderátoři musí dodržovat od nich odstup. Přitom je nutno dbát, aby nedošlo k propagaci takových myšlenek, které jsou v rozporu s platnými zákony. Pokud Rada zjistila nedodržování těchto zásad, pak na ně důrazně upozornila a žádala nápravu.

7.5. Zabezpečení různorodé skladby pořadů

Rada považuje za důležité, aby úkoly vedení Českého rozhlasu při zabezpečování různorodé skladby pořadů pokračovalo v důsledné diverzifikaci programů Českého rozhlasu podle základních cílových skupin a plnění úkolů stanovených Zákonem o Českém rozhlasu. Proto v roce 1999 bude podle názoru Rady nezbytně nutné provést důkladnou analýzu struktury programů Českého rozhlasu a na základě této analýzy provést k 1. 1. 2000 příslušné změny. V rámci programových typů jako celku je potřebné pokračovat v programových změnách ČRo 2, zvážit spojení ČRo 3 a ČRo 6 do jedné stanice (zvážit zároveň přesun přímých přenosů bohoslužeb z ČRo 2 a případně i dětského vysílání), zvážit užší propojení ČRo 2 a sítě ČRo 5. Přitom uvážit další existenci stanice REGINA PRAHA vzhledem k poklesu posluchačů, po případě možnou transformaci na dlouze uvažovaný okruh ČRo 4 určený mladým posluchačům.

7.6. Problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí

Seznam všech vysílačů programových okruhů Českého rozhlasu je uveden v přehledné tabulce, která je v příloze. Mapky pokrytí signálem je však nutno považovat pouze za orientační.

Všechny vysílače v pásmu VKV jsou vybaveny kodéry, které umožňují vysílání doplňkových služeb (RDS), prozatím jsou využívána základní statická data.

Posouzení současného stavu.

Českému rozhlasu byly zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání přiděleny celkem 2 sady kmitočtů v pásmu VKV (+ další kmitočty pro regionální vysílání) a 1 sada kmitočtů v pásmu SV. Dodatečně byla ještě přidělena v pásmu SV sada kmitočtů pro šíření programu ČRo 6 / RSE.

Technicky nejdokonalejší síť v pásmu VKV využívá okruh ČRo 1, zejména z důvodu potřebné kvality šíření, nutné pro dopravní vysílání. Celkem 16 stejných lokalit využívá i síť pro ČRo 3, ostatní jsou rozděleny podle lokálních potřeb a možností.

V roce 1996 začala být z rozhodnutí Grémia ČRo budována síť vysílačů v pásmu VKV i pro okruh ČRo 2, který byl do té doby šířen pouze v pásmu SV. Externí firmou, zabývající se oblastí telekomunikací, byla zpracována optimalizace tehdejšího stavu a navrženy určité změny. Vzhledem k fyzikálním vlastnostem šíření elektromagnetického vlnění však nelze beze zbytku eliminovat zbytečné přesahy jednotlivých vysílačů a proto dochází v některých oblastech k možnosti příjmu z několika vysílačů. Na druhou stranu však ani jedna ze současných sítí (přes poměrně velký celkový počet vysílačů) nepokrývá 100 % území České republiky. Soukromá rádia Alfa a Frekvence 1, která jsou všeobecně v pásmu VKV považována za celoplošná, však mají pouze 10, resp.12 vysílačů - převážnou většinu na stejných lokalitách, jako ČRo.

Možnosti řešení.

V současné době je pásmo VKV naplněno cca 240 kmitočty českých vysílačů, mnoho dalších zasahuje svým signálem na naše území ze sousedních zemí. Možnost získání kmitočtového přídělu pro nový vysílač vyššího výkonu, který by pokryl svým signálem větší území, je dnes již prakticky nulová. Pro celoplošné pokrytí území je tak zapotřebí mnoho vysílačů malého výkonu, pro které ještě (občas) lze kmitočty vytipovat a následně možná získat. Pro tyto činnosti je však potřebné mnohamilionové technické vybavení i personální zajištění, ČRo si proto v nutném případě nechává zpracovat podklady od specializované instituce, kterou je Testcom Praha. I tak jsou však náklady na 1 kmitočet značné.

V případě získání kmitočtového přídělu pak následuje vlastní výstavba nového vysílače, kterou nám v mnoha případech zajišťují soukromí provozovatelé na svých lokalitách. Za poslední necelé 3 roky bylo takto vybudováno celkem 21 vysílačů, dalších několik nových bylo uvedeno do provozu na stávajících lokalitách Českých radiokomunikací, a.s.

Vzhledem k již značně omezeným možnostem nepostupuje výstavba vysílačů v pásmu VKV pro okruh ČRo 2 - Praha snad tak rychle, jak bychom si všichni přáli. Přesto se podařilo k dnešnímu dni zajistit příjem v mnoha oblastech České republiky.

Dalším možným řešením je samozřejmě i omezení počtu vysílaných programů s průběžným zdokonalováním sestavených sítí.

Vysílače pro ČRo 7 by potřebovaly ve svých výkonech zdvojnásobit, což je technicky proveditelné a vyžádalo by si to náklady ve výši 2,7 miliónu Kč. V roce 1999 je pak možnost šířit anglické a španělské vysílání v Americe prostřednictvím rozhlasové stanice Radio Miami International za 600 tisíc korun. Rada ČRo toto podporuje již s ohledem na to, že Smlouva o provozování vysílání do zahraničí v letech 1998-1999 uzavřená s ministerstvem zahraničí přímo ukládá vysílání do zahraničí "zajistit přiměřený kvalitní příjem v Evropě a v Severní i Jižní Americe".

Nejbližší výhled.

Veškeré vysílače, které byly uvedeny do provozu v loňském roce, jsou uvedeny v přiložené tabulce a do poloviny 1999 předpokládá se uvedení do provozu těchto vysílačů :

Ve stádiu příprav (jednání, koordinace, teoretické zpracování) jsou pro letošní rok prozatím v úvaze vysílače :

Závěr

S provozem vlastních vysílačů samozřejmě úzce souvisí distribuce příslušných modulací a další návazné služby. Ve Zprávě ÚT za rok 1998 jsou vyjmenovány kvalitativní změny, ke kterým došlo v loňském roce (vysílání RDS, satelitní distribuce, radioreléové trasy z regionálních studií na vysílače u většiny RS atd.). V roce 1999 bude uskutečněna změna způsobu distribuce u ČRo Brno a zahájeny úpravy v návaznosti na nově navrhované územní uspořádání České republiky.

Rada samotná nemá vliv na přidělování jednotlivých vysílačů, ale musí bohužel konstatovat, že nedokrytí některých lokalit má silný vliv na poslechovost. Velmi špatná situace je na příklad u regionálního vysílání Ostravského rozhlasu, ale i v případě nedokonalého šíření signálu ČRo 2.

8. Hlavní úkoly Českého rozhlasu pro rok 1999

  1. nový prodej Rozhlasového střediska Pankrác
  2. dostavba a rekonstrukce Českého rozhlasu Vinohrady
  3. zlepšování platební kázně neplatičů rozhlasových poplatků
  4. podíl na novelách mediálních zákonů včetně návrhu na zrušení monopolu  České pošty při výběru rozhlasových poplatků
  5. opatření ke zefektivnění provozu Českého rozhlasu
  1. zachovat poslechovost Českého rozhlasu jako celku na úrovni 33-35 %
  2. provést důslednou diverzifikaci programů Českého rozhlasu
  3. hledat dokrytí programu ČRo 2 na vysílači FM (a síť AM neopouštět)
  4. digitalizovat zpracování, výměnu a odbavování zvukových příspěvků v rámci celoplošných okruhů a následně v rámci studií Českého rozhlasu
  5. postupně digitalizovat archiv programových fondů
  6. zefektivnit činnost Úseku komunikace s cílem dosáhnout přesného propojení marketingové strategie s programem a vytvoření nové PR strategie.

Praha, 15. června 1999

Za Radu Českého rozhlasu: Richard  S e e m a n n
předseda