Parlament České republiky
7. Kontrolní činnost Rady ve smyslu ustanovení zákona 468/91 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání
7.1. Obsah programů
Výkladem požadavku ”objektivních a vyvážených informací” v pořadech Českého rozhlasu se Rada na svých zasedáních zabývá průběžně. Hodnotícími podklady jsou pro ni krom poslechu a posluchačských dopisů i četné expertízy, které zadává. Již v předchozím roce 1998 stálo v popředí zájmu Rady vysílání zpravodajsko-publicistického okruhu ČRo 1 - Radiožurnál. V usnesení 18/98 Rada vyslovila návrhy a doporučení, v kterých objasňovala stanovisko k výkladu § 4 příslušného zákona.
V roce 1999 vyslovila Rada uznání pracovníkům ČRo 1 ”za pohotové, vyvážené a objektivní podávání informací a komentářů o ‘kosovské krizi’”(Usnesení 22/99.). Jak již tato zpráva uvedla, Rada v závěru roku 1999 zhodnotila celkovou úroveň a skladbu programu ČRo 1 a v usnesení 83/99 požádala generálního ředitele, ”aby provedl opatření, která by vedla k obnovení důvěry veřejnosti v program ČRo 1. Součástí těchto opatření by mělo být přehodnocení přístupu k výběru a k délce příspěvků...” Zpravodajsko-publicistická stanice Radiožurnál je sice ponejvíce ”službou dni”, to však neznamená, že by její programy měly rezignovat na systematičnost a hlubší pohled na současné dění. Rada konstatovala, že tato stanice sice v zásadě naplňuje své zadání a poslání veřejné služby, přesto upozornila na konkrétní nedostatky, diskutovala o jejich příčinách a svá stanoviska včetně kritických ohlasů dávala průběžně k dispozici generálnímu řediteli Českého rozhlasu.
Rada věnovala pozornost i ostatním okruhům Českého rozhlasu. Poukázala ve svém usnesení 19/99 na poslání Českého rozhlasu při rozvíjení kulturní identity českého národa a při službě vzdělání a požádala generálního ředitele o předložení koncepce vysílání pro děti a mládež, jak již tato zpráva připomněla výše. Dalším svým usnesením 91/99 Rada upozorňovala na skutečnost, že nepovažuje za vhodné, aby Český rozhlas inicioval agenturní výzkumy na témata, která nesouvisí s činností Českého rozhlasu. Rada přijala řadu doporučení, týkajících se programových otázek Českého rozhlasu.
7.2 Vysílání reklam
I v minulém roce byl čas věnovaný reklamě v Českém rozhlase přísně limitován. Existence reklamy ve veřejnoprávním rozhlase je sporná. Tuto okolnost však musíme zatím vzhledem k finanční situaci rozhlasu pominout. Stejně tak nemá bohužel Český rozhlas možnost ovlivnit výrazně samotnou výrobu vysílaných reklamních spotů. Jenom velmi nepatrnou část reklam vyrábí rozhlas sám. V uplynulém roce získal Český rozhlas za reklamu 31 118 000 Kč. Tato suma je čistý výnos bez provize IP Praha.
7.3. Vysílání sponzorovaných pořadů
Podle zákona 468/1991 Sb. se sponzorováním rozumí jakýkoli příspěvek poskytnutý fyzickou či právnickou osobou k přímému nebo nepřímému financování pořadu za účelem propagace jména, tovární nebo obchodní známky, známky služeb nebo propagace postavení takové osoby.
Podobně jako u vysílání reklam má Český rozhlas i pro sponzoring uzavřenu smlouvu se společností IP Praha. V uplynulém roce získal Český rozhlas ze sponzoringu 31 468 000 Kč.
7.4. Zabezpečení plurality a svobodné výměny názorů
Český rozhlas jako celek usiluje na všech okruzích a v celém programu o přísné dodržování části zákona, v němž se praví, že "jeho posláním je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů". Ne vždy se daří zachovat naprostou názorovou rovnováhu v rámci jednotlivého pořadu (především v některých diskusních pořadech). Cílem Českého rozhlasu však je dodržet tuto vyváženost v rozměru celého vysílání. Pokud má Rada k tomuto požadavku kritické připomínky, vznáší je ke generálnímu řediteli.
7.5. Zabezpečení různorodé skladby pořadů
Pestrost a různorodá skladba pořadů veřejnoprávního vysílání Českého rozhlasu je dána odlišnou koncepcí jednotlivých celoplošných okruhů a existencí regionálních studií. Ve svém celku tedy veřejnoprávní rozhlas usiluje oslovit všechny vrstvy obyvatelstva.
Na stanici ČRo 1 - Radiožurnál nedošlo v roce 1999 k zásadním programovým posunům. Nově vznikl sobotní pořad Ozvěny dne plus. Zato v programové skladbě stanice ČRo 2 - Praha v tomto roce k posunům došlo. Pozvolné přetváření tohoto okruhu ve stanici tzv. rodinného typu se povětšinou setkalo s příznivým ohlasem posluchačů. Vedení stanice upustilo od otázek diferenciace pořadů jen podle věkových skupin posluchačů, neboť například Meteor, určený ”mladým všech generací”, je podle výzkumů sledován skutečně všemi věkovými skupinami. Stanice Praha je určena pro soustředěnější poslech, a přestože se její rytmus nutně přizpůsobuje zrychlenému tempu doby, zůstává okruhem, který i dnes vyvolává nejčetnější ”zpětnou vazbu”. Z dopisových a telefonických reakcí posluchačů Prahy i z pořadů kontaktní povahy je zřejmé, že příznivci tohoto okruhu se chtějí podílet na podobě své stanice a že vyjadřování názorů na jednotlivé pořady, ale i na problémy společnosti považují za samozřejmost. V této souvislosti Rada upozorňuje na problém stále nedostatečného pokrytí vysílačů Prahy a podporuje generálního ředitele v jeho úsilí o nápravu této situace. (Viz oddíl 7.6. této zprávy.)
Zpětná vazba v podobě přímých telefonických vstupů posluchačů však není jen specifikem ČRo 2 Prahy, ve značné míře se uplatňuje i v debatních pořadech ČRo 1 Radiožurnálu. Jak již bylo uvedeno, Rada se v této souvislosti na svých zasedáních v roce 1999 opakovaně zabývala etickým a právním problémem této moderní rozhlasové praxe a zamýšlela se nad tím, jak zabránit občasným excesům posluchačů, kteří své právo na svobodné vyjádření názoru zaměňují s příležitostí urážet debatující hosty. Řešení této situace není jednoduché a nelze je ponechávat na bedrech moderátorů pořadů. Vzniká totiž právní i etická nerovnováha: posluchač na rozdíl od debatujících a moderujících vystupuje de facto anonymně. Podle zkušeností zahraničních veřejnoprávních rozhlasů se tato situace dá řešit buď časovou prodlevou mezi ”přebráním” posluchačova telefonického ohlasu a jeho zařazením do přímého vysílání, nebo zpětným telefonováním ze studia na udané číslo posluchače. První možnost je pro rozhlasovou stanici úspornější, neboť nezvyšuje náklady za telefon, posluchač čeká ”na lince”, ale ta je ”blokována” pro další vstupy a v případě, že režie vyslechnutý ohlas z etických důvodů nezařadí, může být tato praxe chápána jako předběžná cenzura. Z těchto důvodů se Rada přiklání k druhé možnosti, přestože je technicky i finančně náročnější. Na některém ze svých zasedání v roce 2000 se k této problematice přímých vstupů do pořadů vrátí a vypracuje v tom smyslu doporučení. Je si vědoma toho, že právě živé posluchačské vstupy vytvářejí demokratické tržiště názorů a úzké sepětí mezi veřejnoprávním vysíláním a jeho posluchači a že je to ”kontrola” účinku vysílání. Ne každý, kdo o demokracii mluví, však už demokratem je, a právě veřejnoprávní rozhlas, který má přispívat k výchově k občanství, musí se svými možnostmi zacházet promyšleně a přispívat nejen k pluralitě názorů, ale i k jazykové kultuře národa, k etice a k utváření právního vědomí všech vrstev posluchačské obce.
Český rozhlas je úzce spjat s historií republiky, a to nejen v přeneseném slova smyslu, ale přímo fyzicky; boje o budovu rozhlasu v Praze dosud mají své pamětníky a přímé účastníky, rozhlasový archív obsahuje zvukové dokumenty z celé naší novodobé historie a kultury. Je to tedy svým způsobem národní památník. Na rozdíl od bronzových soch a oprašovaných muzeí však tento památník pulzuje životem, dokumentuje a glosuje minulost, podílí se na přítomnosti a vztahuje se k budoucnosti. To, že sousloví Český rozhlas vzbuzuje u jeho posluchačů obdobnou citovou reakci jako u obyvatel Velké Británie název BBC, je však nejen potěšitelné, ale i zavazující. Tak dobrý firemní štít si zaslouží zvláštní ochranu před devalvací hodnot, které prezentuje.
Rada si je vědoma toho, že veřejnoprávní vysílání Českého rozhlasu je normotvorné, a prostřednictvím generálního ředitele doporučuje některé konkrétní změny pro další zkvalitnění pořadů, neboť ČRo 1 je nejposlouchanější v zemi a oslovuje 2,5 milionů posluchačů.
7.6. Problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí
V průběhu roku 1999 byly na úseku techniky plněny tyto úkoly:
Rozhlasové přenosy zajišťovaly své standardní úkoly na obvykle vysoké úrovni, zvláště je třeba upozornit na zajištění vysílání a natáčení festivalu PRIX Bohemia Radio 99 a Concertina Praga 99 a vysílání koncertů EBU a ostatních hudebních a slovesných pořadů i ve spolupráci s televizními společnostmi. Celý rok rovněž probíhala jednání a příprava projektu nového přenosového vozu, který nahradí omšelý a opotřebovaný Furgon. Je třeba vzpomenout i na nekonečná a složitá jednání o pronájmu studia v Senátu ČR, která byla završena přejímkou a podepsáním smlouvy.
Odbor vysílacích provozů mimo to, že běžně odbavoval vysílání, bez větších problémů zvládl přechod na nový odbavovací systém Dalet a přechod na nový odbavovací digitální pult. Obě tyto akce byly velmi důležité vzhledem k přechodu na nové digitální technologie, které budou ve Studiovém domě.
Významná byla účast úseku techniky na projektových pracích i realizaci počítačové sítě v objektu nového Studiového domu a podíl na rekonstrukci počítačových sítí ve studiích Českého rozhlasu Hradec Králové, Plzeň, Ostrava a České Budějovice. V oblasti technické péče informačních technologií se jednalo zejména o
7. 7 Problematika technického zázemí
V oblasti vysílačů probíhala po celý rok příprava (jednání, koordinace, podkladová měření apod.) k tomu, aby v roce 2000 mohlo být zprovozněno několik dalších nových vysílačů.
Pro stanici ČRo 2 - Praha byl od 1. 1. 1999 uveden do provozu nový vysílač Hradec Králové/Hoděšovice (kmitočet 104,7 MHz, výkon 10 kW), pro stanici ČRo 3 - Vltava od 1. 7. 1999 nový vysílač Kašperské Hory/Javorník (kmitočet 107,2 MHz, výkon 500 W ERP).
Výrazným vylepšením pro posluchače, ke kterému došlo ke konci roku 1999, bylo rozšíření doplňkových služeb (RDS) na celoplošných stanicích - doposud byla vysílána pouze tzv. statická data, která byla vložena přímo do kodérů na jednotlivých FM vysílačích. Vysílací pracoviště Radiožurnálu, Prahy a Vltavy byla vybavena počítači s potřebným RDS softwaru, který umožňuje např. operativní změnu textu. Odstraněna byla také značná nepřesnost vysílaného času, který byl na každém vysílači vysílán individuálně - nyní je čas řízen přímo z počítače na vysílacím pracovišti (synchronizováno 1x denně). Změna byla provedena i u spínání dopravního zpravodajství na ČRo 1 - byla zrušena slyšitelná kódová znělka a využit datový kanál. Dynamické RDS je prozatím zprovozněno na vysílačích Českých radiokomunikací, s ostatními provozovateli se jedná průběžně o podmínkách.
Na výstavě COMNET bylo v květnu předvedeno zkušební vysílání T-DAB, které pak pokračovalo po celý rok. Na základě vzájemné dohody toto vysílání technicky zabezpečují České radiokomuninace, a.s., Český rozhlas poskytl pro šíření potřebné modulace a data. Průběžně probíhá subjektivní poslech tohoto vysílání, pro technická měření však ani v Českých radiokomunikacích není potřebné technické vybavení. Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání a Český telekomunikační úřad byly požádány, aby povolily prodloužit povolení tohoto experimentálního vysílání i pro rok 2000.
Úpravami došlo k subjektivnímu zlepšení zpracování modulace pro vysílače ČRo 1 Radiožurnál. Na jejich základě byl nově nastaven modulační procesor v Českém rozhlase, došlo k subjektivnímu zlepšení posluchačského vjemu.