Český rozhlas i v roce 2001 vysílal své pořady na čtyřech celorepublikových okruzích, a to ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha, ČRo 3 Vltava a ČRo 6/SE.

3.1.1. Český rozhlas 1 - Radiožurnál

ČRo - 1 Radiožurnál je celoplošná zpravodajsko-publicistická stanice. Zaměření stanice Radiožurnálu především na zpravodajské a publicistické pořady vyžaduje vysokou profesionální připravenost redaktorského týmu a dobré řízení stanice, bezprostředně reagující na aktuální dění a aktivně se vyrovnávající se současným vývojem českého mediálního trhu. Jednou z podstatných současných tendencí ve vývoji rozhlasového vysílání je využívání možností, které nabízí rozvoj počítačových sítí, a rozšiřování informačních služeb poskytovaných posluchačům. ČRo tyto skutečnosti citlivě vnímá a aktivně na ně reaguje. To se projevuje i v nabídce ČRo - 1 Radiožurnálu. Od roku 2001 má ČRo 1 například plnohodnotnou textovou, zvukovou i obrazovou podobu na internetovém iŽurnálu. Přitom dále nabízí dnes už standardní služby (například RSD) a průběžně rozvíjí potenciál interaktivity moderních médií a vytváří si dlouhodobé vazby se svými posluchači (například podporou dopravního zpravodajství dlouhodobé akce Zelený anděl).

Rada Českého rozhlasu se v průběhu roku 2001 soustředila především na kvalitu zpravodajství, které ČRo - 1 poskytuje, a sledovala měsíčně úroveň zpravodajství a publicistiky prostřednictvím rozborů, jež připravoval spolupracovník Rady ing. Slavomír Vosecký. Vedle toho Rada zadala Centru pro mediální studia CEMES UK FSV analýzu zpravodajských pořadů vysílaných v období přelomu roku 2000/01 a věnovaných tzv. vánoční krizi v České televizi a analýzu zpravodajství náhodně vybraného týdne od 19. do 26. listopadu.  Vybraným jednotlivým pořadům se průběžně věnovali i sami členové Rady.

V dlouhodobém hodnocení se ukazuje, že Radiožurnál v zásadě naplňuje poslání formulované v § 2 Zákona o Českém rozhlasu.

Poslechovost

Stanice Radiožurnál je mezi stanicemi Českého rozhlasu svou poslechovostí na prvním místě. Pokud bychom přikročili ke srovnání se soukromými celoplošnými stanicemi, udržel se i v uplynulém roce ve většině ukazatelů (např. počet posluchačů) na prvním místě, jen v některých ukazatelích (např. délka poslechu) ho předstihla stanice Impuls.

Poslechovost jako ukazatel má ovšem jen velmi povšechnou výpovědní hodnotu, pokud jde o charakter a kvalitu služby, kterou příslušné médium poskytuje (je to ostatně toliko ukazatel, který slouží především inzerentům a jejich zástupcům při jejich rozhodování o tom, kam vložit prostředky). Rada Českého rozhlasu proto nepokládá ukazatel poslechovosti za rozhodující kvalitativní ukazatel, nýbrž jen za orientační údaj nabízející možnost hrubého srovnání intenzity zájmu posluchačů o jednotlivé stanice ČRo i stanice ostatní. Větší pozornost věnuje Rada Českého rozhlasu kvalitě obsahů, které vysílání nabízí posluchačům.

Personální zajištění

Radiožurnál je personálně stabilizovaná stanice. V roce 2001 zaměstnávala stanice ČRo - 1 109 pracovníků (v průběhu roku došlo ke snížení o dva pracovníky) pro vysílání vlastního Radiožurnálu; pět pracovních míst připadá pro ČRo 1 – iŽurnál. S ČRo - 1 v roce 2001 pracovalo smluvně (formou dohody) 69 pravidelných a 20 nepravidelných externích spolupracovníků.

Zpravodajství

a) domácí:

Domácí zpravodajská redakce se v uplynulém roce snažila zprostředkovat posluchačům všechny podstatné zprávy v co nejaktuálnější podobě, a tedy i v co nejkratším čase. Na kvalitě zpracování jednotlivých zpráv této redakce se nepochybně kladně projevila i práce nové pracovnice - rešeršistky, která redaktorům vyhledává v archivu a v oddělení dokumentace potřebné podklady. Zřízením této funkce se Radiožurnál začal blížit práci moderních evropských médií a dává svým způsobem příklad i médiím ostatním. Vždyť právě věcnost a důraz na fakta, jejich pozadí a souvislosti mezi nimi se po celá 90. léta v české žurnalistice neprosazuje zcela úspěšně. Radiožurnál tak plní společenskou úlohu, jež médiu veřejné služby přísluší a která ho zdobí – posouvá nároky na kvalitu novinářské práce v médiích obecně.

V roce 2001 došlo také k rozšíření ekonomického zpravodajství a jeho koncepční aktualizaci. Ve vysílání se tak díky tomu objevilo více spotřebitelských témat. Zpravodajství se také snažilo důkladně se věnovat otázkám privatizace bankovního sektoru a strategických energetických podniků. Celkový obraz vývoje české ekonomiky byl v podání Radiožurnálu komplexní, věcný, vysvětlující a postihoval všechny podstatné události, k nimž v průběhu roku došlo.

b) zahraničí:

Zahraniční zpravodajství vykazuje ustálenou profesionální úroveň a solidní organizační zázemí opírající se o využívání vlastních zahraničních zpravodajů ČRo. Důraz na význam zahraničního zpravodajství je jedním z podstatných rysů, jimiž se Český rozhlas významně liší od ostatních rozhlasových stanic.

c) sportovní zpravodajství:

Informace o sportovním dění patří mezi tradiční úkoly spojované s působením rozhlasu veřejné služby. Sportovní zpravodajství Radiožurnálu informovalo o všech podstatných sportovních událostech roku 2001. Nepochybně právě sportovní zpravodajství patří mezi posluchači (muži) k nejoblíbenějším. Pozornosti se těší zvláště dramaturgicky propracované zpravodajství z hokejových a fotbalových “ligových dnů”, které je ukázkou moderního sportovního zpravodajství.

d) informace pro motoristy:

V roce 2001 se v Českém rozhlase zavedl nový systém dopravního zpravodajství. Podařilo se rozšířit pravidelné pořady Zelené vlny ve srovnání s předchozím rokem téměř o dvojnásobek a tím také přispět k rozšíření zpravodajské služby stanice. Současně Radiožurnál v roce 2001 systematicky podporoval akci Zelený anděl (a to ve vysílání i na internetu), která má výrazně interaktivní povahu a představuje užitečnou službu veřejnosti a současně posiluje věrnost posluchačů stanici.

e) kulturní zpravodajství:

Informace z oblasti kulturního dění se ve zpravodajství Radiožurnálu bohužel až na výjimky neobjevují. Stanice nemá ve zpravodajství vyvinuté postupy, které by jí umožňovaly věnovat se této problematice systematicky. Mezi výjimky, jež je možné kladně hodnotit, patří např. zpravodajské pokrytí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, odkud Radiožurnál průběžně podával zajímavé zpravodajství, a to i velmi přínosnou formou samostatného internetového zpravodajství.

Publicistika:

V programovém schématu publicistiky ČRo 1 – Radiožurnálu nedošlo v roce 2001 k zásadnějším změnám. Osu publicistické nabídky tvoří – v souladu se zaměřením stanice – především aktuální, denní publicistika, která je na této stanici zastoupena hlavně živě vysílanými diskusními pořady, méně již poznámkami a komentáři. Úroveň této publicistiky závisí především na přípravě a úrovni moderátorů a volbě hostů.

Poznámky reprezentují ve vysílání Radiožurnálu především vystoupení Ivana Hoffmanna, charakter komentářů lze přisoudit také vystoupením Petra Nováčka a někdy i Jana Pokorného (zvláště v pátečním dopoledním pořadu komentujícím události týdne). Nejaktraktivnějším diskusním pořadem s hosty a s aktivní účastí telefonujících posluchačů bylo i v průběhu roku 2001 podvečerní Radioforum. Zajímavým a publicisticky přitažlivým je pořad Nad věcí.

Přes veškeré úsilí však publicistika Radiožurnálu trpí stejnorodostí postojů a postupů. Rada Českého rozhlasu v průběhu roku opakovaně poukazovala na to, že tu chybí širší názorová škála. Vzhledem k tomu, že však Rada nemůže podle zákona do programu zasahovat, konstatuje, že vedení stanice má na tento problém zřejmě jiný názor.

Shrnutí

Český rozhlas 1 – Radiožurnál je zpravodajsko-publicisticky orientovaná stanice rozhlasu veřejné služby, která své poslání dané zákonem plní standardně. Po stránce organizační i z hlediska nabízeného programu je to stanice stabilizovaná a koncepčně vedená, reagující v mezích svých možností na současné vývojové tendence v rozhlasovém vysílání. Přednost této stanice, tedy stabilita jejího výkonu, je současně i rizikovým faktorem, který může ohrozit dynamiku vývoje této stanice. “Vždy je co vylepšovat” by se mělo stát interním heslem pro její další působení.

3. 1. 2 ČRo - Praha

V průběhu roku 2001 se stanice zaměřila především na vyprofilování hlavního vysílacího času – vysílání ve všedních dnech v době od pěti do sedmnácti hodin. Nové vysílací schéma, zaváděné do praxe už ke konci roku 2000, se v zásadě osvědčilo. ČRo 2 Praha je stabilní stanicí, která je dobrým společníkem pro chvíle odpočinku a nabízí možnost zábavy i poučení.

Všednodenní vysílání zahajuje každý den v 5,00 hod. Dobré jitro. Vedle základních informací – čas, zprávy, počasí, ekonomické a sportovní aktuality, zajímavosti ze zahraničí, z oblasti vědy a kultury – nabízí tento ranní blok témata běžného života. Vysílání zkvalitnila dobrá spolupráce s regionálními stanicemi Českého rozhlasu, které se přímo na objednávku podílejí na přípravě vysílaných témat Dobrého jitra. Větší pestrosti bylo docíleno i tím, že na rozdíl od dřívější pevné struktury, kdy každý příspěvek měl své neměnné místo, je nyní většina témat volně řaditelná podle záměrů redakce. Ve vysílání byl také zvýšen počet časů pro propagaci dalších pořadů stanice.

Oblíbenou “stálicí” dopoledního Hosta do domu je hodina mezi 8,00 a 9,00, nazvaná Jak to vidí, a především její osvědčení moderátoři Cyril Höschl a Ivan Rynda, ale i nové “hlasy” – Lenka Žižková či Jiří Pilka.

Oblibu si získali i každodenní rubriky Hovorna a Malý rodinný servis s tématy: sběratelství, zahrádkářství, kutilství, sport, chovatelství atp. Tyto rubriky se vyhraňují do podoby skutečných rádců jednotlivých posluchačských skupin. V závěrečné hodince dopoledního bloku se vystřídalo kolem dvou set osobností. Tito hosté patří mezi špičky ve svých oborech, ať už se jedná o vědce, umělce či lidi jinak veřejně činné. Mnozí z nich nepatří mezi osoby mediálně známé a o to je jejich účast ve veřejnoprávním vysílání prospěšnější.

Novinkou ve vysílání je od září 2001 Víkendový Host do domu s přílohou U stolu. Podle dopisových ohlasů jej posluchači přivítali.

Důležitou složkou se v minulém roce staly zpravodajské relace. ČRo 2 připravuje samostatné zpravodajství oddělené od ČRo 1. Významnou kvalitativní změnou je vysílání vlastní rozšířené zpravodajské relace Rozhlasové noviny – původně Ozvěny dne z Radiožurnálu. Zpravodajská redakce ČRo 2 vytvořila stabilizovaný a dobře pracující tým, který má dobré výsledky.

Dobré odpoledne vysílá stanice jako magazín zajímavostí pro celou rodinu. Moderátorský tým, který se ustálil, je kvalitní a vyrovnaný. Začátek odpoledního bloku byl ze 13,00 předsunut na 13,15. V úvodu lze poslouchat Splněná přání aneb Co v rozhlase mám rád. Autoři čerpají z bohatého archivu Českého rozhlasu a jednotlivé příspěvky dramaturgicky koordinují. Zde je potřeba vyzdvihnout práci vynikajícího rozhlasového profesionála Karla Tejkala, který je motorem nejen pořadů v úvodu odpoledního bloku, ale stál i při zrodu kvalitní zpravodajské redakce ČRo 2.

Nosným pilířem mezi 14. a 15. hodinou je Aréna fejetonistů. Hudebním oživením je i rubrika Pozpěvování, podle ohlasů se osvědčil i pořad Káva o čtvrté. Značný ohlas mají i živá vysílání z Atria studiového domu. Pořad Pohledy odjinud zatím nenaplňuje představy redakce, stejně jako Vstupenka, která nabízí informace z kultury. Podoba tohoto pořadu není definitivní a bohužel někdy sklouzává do přílišné odbornosti. Jistým problémem je i dětský pořad Hnízdo. Potěšitelné je, že v kategorii tvorby pro mladé posluchače získal dokument z cyklu Osudy ve stínu drog (autor Karel Navrátil) hlavní cenu Prix Bohemia Radio. To lze přičíst k programovým úspěchům stanice. Za úspěch lze označit i hudební složku na ČRo 2. V roce 2001 pokračovala předem stanovená “dvojakost” hudební tváře stanice: v prime time minimálně 85 % tuzemské či česky (slovensky) zpívané produkce. V ostatních časech širší hudební formát s poněkud větším podílem písní cizojazyčných. Ze žánrů, které se jinde nehrají, je třeba jmenovat operetní hudbu. V přípravě je i pravidelný cyklus o tzv. vyšším populáru. Janu Spálenému se už několik let daří udržet hudební výraz ČRo 2 jako jasný a s jinými stanicemi nezaměnitelný.

Na ČRo 2 Praha se stále daří držet i kvalitní úroveň přenosů nedělních bohoslužeb.

Dismanův rozhlasový dětský sbor byl v roce 2001 zapojen do rozhlasového vysílání ve větší míře než v minulosti. Bylo uvedeno celkem šest premiér. Projevila se spolupráce s elévskou školou. S asistenty jen o málo staršími nastudovaly děti písně Václava Hraběte či Hrubínovu Krásku a zvíře.

O zábavě na ČRo 2 podává Rada zprávu pod bodem 2.7. Zprostředkování zábavy. Programu ČRo 2 se rovněž věnuje kapitola 7.1. této zprávy.

3.1.3. ČRo 3 Vltava

Zprávy Rady Českého rozhlasu vždy spravedlivě konstatovaly tradičně vysokou profesionální úroveň vysílání stanice ČRo 3 Vltava. Svou pověst si tato stanice vybudovala už v letech sedmdesátých a osmdesátých, kdy zřetelem k nepominutelným hodnotám světové i domácí hudební, literární a dramatické kultury soustřeďovala k přijímačům posluchače, kteří uprostřed společnosti zasahované agresívními vlivy komunistického režimu hledali sféru zakotvenou hlouběji, v pravém smyslu slova kulturně. Toto směřování si stanice udržela i v devadesátých letech a formuje své vysílání v tomto duchu i dnes.

V roce 2001 byl nesmírně významný projekt Sláva barokní Čechie, který navazoval na stejnojmennou výstavu v Národní galerii. Český rozhlas 3 - Vltava vytvořil k tomu tématu cyklus Světla a stíny baroka, a to o 28 dílech, na nichž se podíleli přední čeští barokisté. Příležitostné téma ČRo 3 příkladně zpracoval v obsažných Dnech slovenské kultury, kdy uvedl nejrůznější umělecké pořady v originálním slovenském provedení. Ve spolupráci se stanicí ČRo 2 - Praha byl připraven nápaditý víkendový soubor pořadů pod názvem Víkend s Julesem Vernem. Jedním z nejcennějších cyklických pořadů byl shakespearovský cyklus vynikajícího současného překladatele a shakespearovského odborníka Martina Hilského. Koncepční práce stanice se projevila i na zbrusu novém Literárním magazínu.

Potěšitelně se vyvinul informační blok Mozaika, který konečně nalezl optimální podobu, je pestrý obsahově i formálně a neunikne mu žádná aktuální kulturní událost. Pražský divadelní festival německého jazyka, Knižní veletrh ve Frankfurtu, Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Pražské jaro, Den divadla - to jsou jen namátkou vybrané příklady svědčící o pečlivém sledování kulturního dění u nás i u našich sousedů, zejména u Rakušanů, Němců a Švýcarů.

Několik přímých přenosů a záznamů odvysílal ČRo 3 z festivalu Pražské jaro, věnoval pozornost Festivalu Bohuslava Martinů, Dnům soudobé hudby atd. Ojediněle velkorysý projekt představuje příprava nahrávek cyklu kantát G. P. Telemanna. V sobotu se ČRo 3 zabývá operními pořady, aktuální výročí Mozarta a Dvořáka připomněl Mozartovský a Dvořákovský den, nápaditý způsob, jak hlouběji vepsat skladatelovo dílo do paměti posluchačů.

Ani tzv. nonartificiální hudba nepřišla na ČRo 3 zkrátka, ať už jde o jazz, etno, šansony, rockovou hudbu a hudbu elektronickou.

Světový den divadla oslavila stanice sedmnáctihodinovým souborem pořadů. Uvedla několik desítek rozhlasových her, které vynalézavě spojovala do nejrůznějších cyklů. Na konto redakce ČRo 3 spadá i trojice zdařilých seriálů. Umberto Eco a jeho slavný román Jméno růže se stal předmětem rozsáhlého projektu, na němž se na ČRo 3 pracuje. Vynikající byly výsledky práce některých dokumentaristů, kteří se například v cyklu Cesty soustředili na nejrůznější lidské osudy a osvědčili i formální invenci. Pestrá byla rovněž žeň literárního vysílání, do jehož přípravy se zapojily i regionální stanice. Jejich součinnost byla ostatně patrná i na jiných námětových okruzích ČRo 3 - Vltava. K šedesátému výročí zahájení židovských transportů zařadila ČRo - 3 Vltava společně s ČRo 2 - Praha pořad Přednostně koně. Připomněl historii lodžského ghetta, kde na čtyřech čtverečních kilometrech umíralo 160 tisíc Židů z Evropy, mezi nimi také z Čech.

Všechny tyto pořady byly samozřejmě chvályhodné. Stanice je strážkyní vynikajícího rozhlasového řemesla, což je zvlášť důležité v době vpádu některých pokleslých návyků příznačných pro komerční rádia, jejichž moderátoři a redaktoři často přecházejí do služeb veřejnoprávního rozhlasu a své špatné obyčeje přinášejí s sebou. Na druhé straně už loňská Zpráva Rady poukazovala na to, že ČRo 3 Vltava jako by ustrnul na vážném profilu, který se mu podařilo vtisknout svým pořadům, a neoslovuje mladší a mladé posluchače. Zpráva si všimla nedostatku humoru ve vysílání, a to nikoli v kvantitativním smyslu, nýbrž v duchu kvalitativním. Nové nápady ČRo 3 Vltava sice přináší, ale jsou to spíš obměny nápadů starších a vžitých.

Rada Českého rozhlasu si je vědoma toho, že kritiku je třeba přesně zacílit a že nesmí jít o to, aby osláblo kulturní zaměření stanice. Pokud je tedy řeč o potřebě nové ofenzívy nápadů zasahujících i obecenstvo, které zatím k pravidelným posluchačům ČRo 3 Vltava nepatří, a o překonání některých schémat, která dlouhodobým uplatňováním ztrácejí působnost, nutno zdůraznit, že má jít o ofenzívu řízenou kulturními zřeteli, která by neměla dosavadní věrné posluchače vyděsit a zpochybnit jejich posluchačskou oddanost, nýbrž ji prohloubit a přičinit se o její další růst. Koncem roku 2001 začalo vedení Českého rozhlasu s vedením stanice ČRo 3 Vltava na toto téma jednat. Bude to nepochybně delší proces a jeho výsledky se těžko projeví ze dne na den, ale Rada ČRo je přesvědčena, že začal v pravý čas.

3.1.4 ČRo 6 / RSE

Rada Českého rozhlasu věnovala mimořádně značnou pozornost tomuto okruhu vzhledem k jeho specifickým programovým, ekonomickým a z toho plynoucím právním aspektům a vnitřnímu uspořádání. V návaznosti na navrhovaná řešení, která jsou již obsažena ve Zprávě Rady za rok 2000, se spolu s generálním ředitelem snažila na základě jednání s vedením RFE/RL uzavřít novou smlouvu o spolupráci při vysílání této stanice. Na tento problém upozornili i někteří členové Stálé komise pro sdělovací prostředky PS PČR. Pokud má ČRo odpovědnost za vysílání ČRo 6 na základě zákona, pak ji musí realizovat se vším všudy. Vzhledem k složitosti jednání se nepodařilo tuto smlouvu uzavřít do konce roku, ani do skončení mandátu této Rady. Rada se při uzavírání nové smlouvy aktivně účastnila práce a za pomoci svých právních expertů spolupracovala s generálním ředitelem na konečném textu smlouvy. V rámci těchto jednání došlo k výměně dopisů mezi Radou ČRo a prezidentem RFE/RL Thomasem Dinem, týkajících se probíhajících jednání o uzavření nové smlouvy, která podle Rady jednoznačně musí odpovídat mediálním zákonům platným na území České republiky i vnitřním předpisům Českého rozhlasu. Během jednání došlo i k personálním změnám, když s platností od 1. 11. 2001 dosavadní šéfredaktor ČRo 6 (a prezident Radia Svobodná Evropa) Pavel Pecháček odešel na vlastní žádost z těchto funkcí. Vedením stanice generální ředitel pověřil Ivana Šterna, náměstka programového ředitele Českého rozhlasu. Funkcí prezidenta Thomas Dine pověřil dlouholetou redaktorku a vedoucí pracovnici RSE Olgu Kopeckou,známou z mnichovského vysílání Svobodné Evropy pod jménem Waleská.

V průběhu roku se realizační tým stanice nezměnil. Má dvacet zaměstnanců jako v roce 2000, se kterými stabilně spolupracuje celá řada externích autorů. Cílem stanice bylo v roce 2001 usilovat o to, aby i nadále byla vnímána posluchači jako stanice analytické publicistiky, komentářů, diskusí, názorů a zahraničních postojů ke světovým a domácím problémům. Snažila se přidat ke konkrétním událostem nejen dostupné názorové spektrum, ale využít je současně co možná nejvíce analyticky, a umožnit tak posluchači vytvářet si na věci vlastní názor. Rada vzhledem k situaci, která vznikla na přelomu začátku loňského roku, tj. k tzv. televizní krizi, zadala CEMESu Univerzity Karlovy vypracovat studii, jak okruh ČRo 6 reagoval ve zpravodajství a publicistice na tyto události. Obsáhlá analýza, která podle názoru Rady byla profesionálně zpracována, byla dána k dispozici poslancům Stálé komise pro sdělovací prostředky.

Analýza upozornila, že "zatímco … zpravodajská část Svobodné Evropy poukazovala na poměrně široký okruh možných nezákonných jednání, směřovali komentátoři této stanice pozornost spíše na jevy, které byly nepříznivé novému vedení televize…. Podobný postoj zastávali komentátoři a hosté publicistických pořadů Svobodné Evropy. Jejich úvahy se do určité míry odpoutaly od konkrétních aktérů sporu, ačkoli svou argumentací nepřímo podporovaly pozici vzbouřených redaktorů. Komentátoři stanice vyjadřovali souhlas s Havlovým názorem, že důležitá je především hodnota “ducha zákona". Jiní mluvčí prohlašovali, že významnější než zákon sám jsou principy, které stojí nad ním a kterým konkrétní zákony musí ustupovat.” Citace jsou doslovně převzaty z hodnocení CEMESu, který došel k závěru, že výše uvedené postoje nejsou prohřešek proti profesním zásadám ,neutrality' a ,nestrannosti', nýbrž důsledek postojové orientace společnosti. Rada ve svém usnesení 24/01 jednomyslně vyslovila souhlas s hodnocením odborníků na mediální problematiku, odmítla však konstatování, že výše uvedené postoje nejsou prohřešek proti profesním zásadám ,neutrality' a ,nestrannosti', nýbrž důsledek postojové orientace společnosti. Rada konstatovala, že postojovou orientaci společnosti nikdo objektivně nehodnotil, a proto je nutno tento názor považovat za neprokázaný. Stanovisko bylo vypracováno na základě usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky.

Druhá analýza byla provedena na základě zadání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání firmou Innovatio na vysílání stanice v květnu 2001. Výsledkem bylo konstatování, že stanice z hlediska svého veřejnoprávního působení poskytovala vyvážený obraz názorové hladiny ve společnosti.

Ze stanice ČRo 6, která byla zakládána se záměrem, že se stane stanicí Českého rozhlasu, prostředkující česká vysílání zahraničních rozhlasových společností, konkrétně BBC, Hlasu Ameriky, Deutsche Welle, RFE/RL., postupem času někteří partneři z projektu odešli (Deutsche Welle) nebo svůj program stanici dodávaný redukovali, popřípadě dál redukují (Hlas Ameriky, RFE/RL), případně si začali na území České republiky budovat vlastní paralelní vysílací síť (BBC). Naposledy došlo k redukci dodávaného programu ze strany RFE/RL. Konkrétně se jedná o program dodávaný jeho slovenskou redakcí, který se ze čtyř hodin denně zmenšil nejprve na tři hodiny denně (včetně jedné hodiny reprízované). Od roku 2002 program nebude dodáván vůbec. Na tyto měnící se skutečnosti okruh ČRo 6 reaguje jednak vytvářením nových programových relací, jednak sílící spoluprací s ostatními stanicemi Českého rozhlasu. Zejména jde o spolupráci s ČRo 1, odkud přebírá většinu produkce redakce národnostních menšin a trvale ji zařazuje do svého vysílacího schématu. Dále jde o spolupráci s ČRo 2. Zde je namístě zmínit se především o přebírané relaci Univerzity třetího věku. Rada ČRo v důsledku těchto změn doporučila generálnímu řediteli, aby tzv. šestistranná dohoda se zahraničními subjekty byla zrušena a nahrazena smlouvou novou, respektující novou realitu. K tomu pak bude nutno připravit nové programové schéma, které by mělo vstoupit v platnost od 1. 4. 2002.

Zpravodajství stanice je především poskytováno servisem RFE/RL. Proto i jeho těžiště je především v zahraničních informacích. Hlavní publicistický pořad stanice Události a názory vedle komentářů k jednotlivým politickým událostem má snahu uvádět je v analytické podobě do širších souvislostí. Politickou publicistikou není tento žánr stanice vyčerpaný. V rámci ostatních pořadů, jak ve Studiu STOP, v živých vysíláních, tak v dalších pořadech se zabývá tématy, která tak či onak odrážejí život společnosti v širokém záběru, popřípadě mají vzdělávací charakter.

V roce 2001 stanice navázala velmi úzkou spolupráci s redakcí národnostních menšin ČRo 1 a pravidelně do svého programu zařazuje relace, které jsou připravovány pro romskou, slovenskou a německou menšinu. Vedle toho se problematikou národnostních menšin a sžíváním různorodých kultur, vyskytujících se na území Česka, zabývá i v jiných pořadech, a to navzdory tomu, že na tuto problematiku nejsou výlučně zaměřeny (např. Na rovinu).

Stanice věnuje napříč svým programem velmi intenzivní pozornost otázkám Evropské unie a směřování Česka do ní. Nejen tedy celou řadu specializovaných programů (Se Svobodnou Evropou do Evropy, Kompas apod.), ale otázky spojené s EU reflektuje takřka denně téměř ve všech svých ostatních publicistických pořadech (Události a názory, Studio STOP apod.).

V tomto roce stanice uvedla nový program STUDNA, který připravují zejména studenti FSV UK. Jedná se o čtvrthodinový týdeník, který z pohledu studentů reflektuje studentský život na českých univerzitách, kolejích, ve studentských klubech. Koncem roku program doznal několika změn. Jeho délka se prodloužila a jeho název se mění. Pod titulkem RADIUM byl již na sklonku roku vysílán na internetu ČRo a počínaje rokem 2002 dostane i odpovídající prostor v rámci vysílacího schématu stanice. Dále se připravuje v rámci prohlubování menšinového vysílání s důrazem na multikulturní charakter otevřené demokratické společnosti i spolupráce s ČRo 7, Radiem Praha. Hlavními úkoly pro rok 2002 je:

• dotvořit profil stanice v rámci programové nabídky Českého rozhlasu. V této souvislosti přehodnotit dosavadní projekt (viz úvodní část zprávy) v důsledku změněné situace jak u dosavadních partnerů (Deutsche Welle, Hlas Ameriky, RFE/RL), tak i na českém rozhlasovém trhu (nové vymezení BBC na českém trhu), a toto přehodnocení promítnout i do vlastního programu stanice;

• dalším úkolem je usilovat o zvýšení poslechovosti, která zaznamenává sestupnou tendenci a na konci roku 2001 klesla až na 0,6 %; úsilí o zvýšení poslechovosti se musí dát jak cestou vyšší míry sebepromoce, tak i cestou získávání nových posluchačů novými programovými produkty. Charakter programu stanice neumožňuje tzv. kulisový poslech, naopak vyžaduje poslech soustředěný. Proto u ní nelze očekávat nijak výraznou míru poslechovosti, ani významnou délku průměrného poslechu. Vždy se bude jednat o stanici menšinovou. Opakované výzkumy potvrzují, že je stanice více poslouchána v místech s větší koncentrací obyvatel, posluchači ve věkovém rozpětí již od 30-ti let a výše, s dominantním vzděláním středoškolským (50 až 60% všech posluchačů stanice). V posledních třech letech lze poslechovost stanice hodnotit jako nerostoucí. Příčin je nepochybně celá řada. Jedna z nich je i skutečnost, že na českém rozhlasovém trhu v těchto letech stanici konkurence vyrostla. Jde zejména o české vysílání BBC, které rozšiřuje jak počet svých vysílacích časů, tak technické prostředky, a které se formátem nejvíce podobá profilu ČRo 6;

• úkolem je připravit digitalizaci vysílání natolik, aby celá řada pořadů mohla být vyráběna samoobslužným způsobem, a tak byla dosažena vyšší efektivnost redaktorské práce;

• usilovat o vysílání i v pásmu VKV, a to i cestou sdílení kmitočtů (zejména ve večerních, popřípadě nočních hodinách);

Pokud jde o technickou stránku, byla stanice v průběhu listopadu 2001 vybavena třemi stanicemi digitálního audiosystému DALET. Již v prosinci byly z DALETU vysílány všechny zpravodajské relace a připravován a vysílán základní publicistický pořad Události a názory. Současně jsou některá redaktorská pracoviště vybavována audiosystémem SoundForge. Začátkem roku 2002 má být sestava stanice DALET obohacena o další stanici. Cílem je dosáhnout snížení nákladů na analogový materiál, nejvyšší možné míry v samoobslužnosti, a docílit tak vyšší efektivity práce redaktorského týmu stanice.

Podle předběžných ekonomických výsledků byl stanovený rozpočet na rok 2001 pro okruh ČRo 6 dodržen. V žádné rozpočtované položce nebylo zjištěno překročení plánované částky.

3.1.5. ČRo 7 Radio Praha

Rada ČRo věnovala značnou pozornost plnění úkolů vysílání do zahraničí vyplývajícího z požadavků jeho objednavatele - Ministerstva zahraničních věcí České republiky, které prostřednictvím státního rozpočtu financuje jeho provoz. Vycházela přitom ze zásady, že nejde o vládní nebo státní vysílání, ale o veřejnou službu poskytování informací posluchačům v zahraničí o dění v České republice. Rada byla zastoupena svým předsedou v Konzultační radě MZV pro vysílání do zahraničí, jakož i v příslušném sněmovním podvýboru pro propagaci do zahraničí. Předseda Rady též informoval o problematice vysílání i předsedu zahraničního výboru. Rada především kladně hodnotí, že v uplynulém roce došlo k dalšímu zkvalitnění a dolaďování programu (nové rubriky, koprodukované pořady s partnerskými stanicemi v zahraničí, více vlastních příspěvků z terénu – z ČR i zahraničí, inovace zpráv a diskusní klub v českém vysílání). V roce 2001 proběhla kampaň k 65. výročí zahájení vysílání do zahraničí s cílem zvýšit jeho sledovanost. Podařilo se získat rebroadcastery v Rusku a ve Španělsku. Zvýšil se dopisový ohlas a návštěvnost na internetu asi o čtvrtinu. Ministerstvo zahraničí i příslušné poslanecké výbory hodnotily vysílání do zahraničí pozitivně a nebyla vznesena žádná zásadní kritika k jeho provozování.

Programovými dominantami roku 2001 byl kromě procesu začleňování ČR do EU také teroristický útok na USA a následná opatření v ČR. Podle jednotlivých jazykových redakcí ( česká, anglická, německá, španělská, francouzská a ruská) byly zaznamenávány události společného zájmu. Dále pak vnitropolitické události zaznamenané v zahraničí ( krize v České televizi, britské kontroly na pražském letišti, kampaň proti rasismu, česko-německo-rakouské vztahy v souvislosti s uváděním Temelína do provozu). Tato i menší témata byla zpracovávána autorsky, tj. z vlastních zdrojů, zejména s cílem pochopitelnosti pro zahraničního posluchače.

V českém vysílání byly zavedeny tři nové rubriky, tj. Historická rubrika, Knihovnička a Diskusní klub – profilové rozhovory s významnými osobnostmi, kterým mají možnost položit otázky i krajané. Významnými hosty byli Tomáš Halík, Jan Kavan a Václav Klaus. Od prosince česká redakce vysílá tzv. ilustrované zprávy, které umožňují hlubší rozbor hlavních událostí dne ve zpravodajském bloku.

Zásadní význam Rada přikládá pořadům koprodukovaným se zahraničními partnery. Takové projekty fungují v anglickém vysílání (Weekend, Central Europe Today), ve francouzském vysílání (Accents d´Europe) a v německém vysílání (Radio E, Europa in Gespräch). V roce 2001 nově vznikl koprodukovaný magazín Begegnungen, který vyrábí německá redakce Radia Praha spolu se Slovenským vysíláním do zahraničí a podílí se i na projektu středoevropského vysílání, jež vzniká pod záštitou Rakouského vysílání do zahraničí a má být spuštěno v letošním roce. Koncem roku 2001 byl zprovozněn FTP server Nizozemského vysílání do zahraničí, který se jeví jako nejvhodnější k transferu zvukových souborů do zahraničí a Radio Praha ho k zasílání příspěvků začíná využívat.

Dalším pozitivním krokem v roce 2001 bylo získání tří rebroadcasterů. Počátkem roku se redaktor ruské redakce Anton Kaimakov zúčastnil mediálního veletrhu v Petrohradu, kde získal dva rebroadcastery – Studio Gorod v Jekatěrinburgu a Radio Ivanovo, které přebírají většinu rubrik ruské redakce Radia Praha. Podobně se v létě podařilo získat Radio Cadiz, které na základě příslušné dohody přebírá dvě rubriky iberoamerické redakce.

Podařilo se uskutečnit i několik zahraničních cest s českými politiky – např. cesta na Kubu v souvislosti se zadržením českých občanů krizí Pilipa a Bubeníka nebo cesta s premiérem Milošem Zemanem po USA.

V oblasti marketingu byla hlavní událostí kampaň k 65. výročí zahájení vysílání do zahraničí. Její hlavní akcí byla soutěž, které se zúčastnilo 921 posluchačů z celého světa. Díky úseku techniky se podařilo získat dva sponzory – lázně Třeboň a ČSA, a tak mohl vítěz soutěže – Juan Carlos Buscaglia z Argentiny – navštívit Českou republiku a strávit příjemný týdenní pobyt v Třeboni. Akce poskytla vhodný námět k vysílání v letních měsících.

Vedle soutěže všechny redakce ČRo 7 odvysílaly zvláštní pořady či seriály o historii Radia Praha. Byl vydán zvláštní lístek potvrzující poslech a věrnostní diplom. V srpnu byla k tomuto výročí uspořádána tisková konference a díky vstřícnosti ostatních stanic se tuto akci podařilo prezentovat na všech stanicích ČRo – od ČRo 1 po ČRo 6. Výročí se promítlo i do Týdeníku Rozhlas a do zahraničního krajanského tisku. Nyní je v tisku brožura o historii Radia Praha.

Aktivní přístup redaktorů Radia Praha je znát i na přírůstcích korespondence. V roce 2001 přišlo do Radia Praha 15 653 dopisů, což ve srovnání s předchozím rokem představuje zvýšení zhruba o 25 procent. Podobně vzrostla i návštěvnost webových stránek Radia Praha. Počet individuálních návštěv v roce 2001 dosáhl v průměru 50 000 měsíčně, v předchozím roce to bylo 40 000. Pokud jde o webové stránky, Radio Praha koncem roku začalo intenzivně pracovat na jejich nové podobě v souladu se zaváděným designem webových stránek ČRo. Vzhledem ke zpoždění v dodávce nového serveru, kterého jsme se dočkali až koncem roku, očekáváme přechod na nový design v první polovině roku 2002.

Rada spolu s vedením ČRo považuje za důležité, aby se více využívala produkce ČRo 7 i na území ČR. Zatím s výjimkou anglického vysílání se nepoužívá, přičemž například se nabízí využít ruských pořadů vzhledem k vysokému počtu občanů z oblastí bývalého Sovětského svazu žijících na našem území. Vývoj na ČRo 6 i na Regině je příslibem, že v roce 2002 by mohlo dojít ve využití k částečnému obratu.

Za alarmující považuje Rada, že se stále nepodařilo stabilizovat personální situaci (na odchodu jsou další dva redaktoři), když personální stav ČRo 7 byl v průběhu roku 2001 snížen o 3 pracovní místa na 60. Rada v této souvislosti upozornila příslušné parlamentní orgány, že je nutné do připravované novely zákona zakotvit ustanovení, že vysílání do zahraničí je pevnou součástí Českého rozhlasu financované ze státního rozpočtu. Nejistá situace pro zaměstnance ČRo 7, kdy se uzavírá na dva roky smlouva o jeho financování a kdy jde o náročnou práci a o pracovníky vysoce jazykově vybavené, má vliv na to, že na trhu práce nelze očekávat radikální zlepšení. Proto v příštím období by se mělo po desetiletí nejistoty o existenci vysílání do zahraničí zakotvit do zákona jeho postavení a z toho plynoucí financování.

3.1.6. Internet

Rok 2001 byl pro rozvoj internetových stránek Českého rozhlasu rokem zásadním. Zvýšilo se množství obsahu nabízeného na stránkách, které vznikly v minulosti, a bylo zřízeno rovněž mnoho stránek nových. Stránky na adrese rozhlas.cz díky tomu začaly výrazněji vstupovat do povědomí veřejnosti, a to - soudě podle ohlasu - jako spolehlivé a seriózní médium.

Počínaje 1. lednem 2001 byl do ostrého provozu uveden redakční systém, který umožňuje vytvářet dynamické stránky. Naprostá většina stránek na adrese http://www.rozhlas.cz  je nyní provozována za pomoci tohoto systému.

K 31. prosinci 2001 se dynamické stránky Českého rozhlasu skládaly ze 47 webů (např. 1 stanice nebo 1 tematická stránka = web), které se rozpadaly na 399 témat a obsahovaly 21 225 textových příspěvků, 12 632 obrázků, 6 738 zvuků, 55 videozáznamů, 384 obrazových galerií a 194 anket.

Obsah stránek

Zvlášť významné jsou stránky iŽurnálu, jehož obsah vytváří zpravodajská směna ČRo 1 – Radiožurnálu. Tyto stránky poskytují aktuálnější a komplexnější zpravodajství než známé a renomované servery typu iDnes nebo Českých novin. Velmi výrazně se to projevilo v době událostí 11. září a následujících, kdy ve vzorné spolupráci ČRo 1 a divize Internet vznikaly speciální stránky, které nejen zpravodajsky odrážely právě probíhající dění, ale poskytovaly i kontextové informace.

Pokračovaly snahy o multimedializaci stránek. To se z pohledu návštěvníku projevovalo především větším množstvím zvukových ukázek (příkladem muže být “zvukový atlas naší fauny” Hlas pro tento den) nebo i zřízením zvláštních rubrik (Rozhlasové klenoty). Jistým vyvrcholením těchto snah se v závěru roku staly “vánoční stránky”, které nabízely 6 hodin původního zvukového programu. Faktem ale je, že jak z technických, tak z finančních důvodů je streamování zvuku stále velice problematické (nejvíce se to ovšem dotýká regionálních stanic, které na rozdíl od stanic celoplošných vesměs na internetu nemohou nabízet své vysílání). Ve spolupráci se společností Atlas se uskutečnily i vysloveně multimediální projekty (obrazový přímý přenos projevu ministra školství k zahájení školního roku a přímý přenos z Národního divadla). Mimořádný úspěch a publicitu měl projekt “Sokoli v srdci velkoměsta”, kdy záběry dvou online kamer nabízely pohled do hnízda sokolů na Týnském chrámu.

Byla zavedena služba Program e-mailem, kde se za první měsíc zaregistrovalo 590 odběratelů. Byl zahájen projekt Ambice - Virtuální redakce Českého rozhlasu, na kterém se podílí společnost WPublisher. Jeho cílem je poskytnout možnost publikování na internetu i méně zkušeným uživatelům a zároveň by měl přispět k vyhledávání talentů. Pokračoval projekt Malujeme – po Síti. V roce 2001 byl tématem dětských obrázků Výlet do fantazie. Soutěž proběhla s velkým ohlasem  (4000 došlých prací). Vítězné práce tvoří originální galerii dětských  prací na internetových stránkách ČRo a byly též  vystaveny v červnu a červenci v  Praze v Národním technickém muzeu. Pokračoval rovněž projekt Africká odysea. Přestože formálně jeho hlavním organizátorem zůstává Český rozhlas, fakticky je již jeho vklad minimální. Projekt realizují dobrovolníci a zčásti pracovníci spolupořádajících institucí.

Návštěvnost stránek

Nezávislým auditorem byly zpracovávány logy ze serveru www-ext, tedy serveru, na kterém jsou dynamické stránky.

PV – počet shlédnutých stran, uIP – unikátní IP adresy (pozor, není totéž co jednotlivý návštěvník; jednu IP adresu může mít jednotlivec stejně jako firma o tisících zaměstnanců nebo větev akademické sítě, kterou využívají tisíce studentů)

Přestože je interpretace dat z výše uvedených důvodů obtížná, lze konstatovat, že dva vrcholy návštěvnosti se kryjí jednak s projektem Sokoli v srdci velkoměsta (duben, květen), jednak se zářijovými událostmi, o kterých internetové stránky Českého rozhlasu přinášely včasné a podrobné informace. V září by návštěvnost patrně byla ještě vyšší, kdyby obslužný server a připojení měly vyšší kapacitu (velká část návštěvníku nebyla obsloužena). V říjnu proto byla titulní stránka přesměrovávána na “náporový” server www3. Z technického pohledu je důležité uvést, že zatímco koncem roku 2000 byly měsíčně přenášeny objemy dat v řádu jednotek GBytes, koncem roku 2001 už to bylo v řádu desítek GBytes.

Propagace stránek

Po většinu roku nebyla propagace příliš významná, protože stránky se svou kvalitou v podstatě propagují samy. Pokračovala spolupráce se servery Neviditelný pes, IAN, Atlas a dalšími. Internetové stránky Českého rozhlasu byly příležitostně propagovány ve vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu a ČRo 2 – Praha (rozhovory, spoty). Významná byla publicita spojená s projektem Sokoli v srdci velkoměsta, a to jak ve vysílání Českého rozhlasu, tak v dalších vysíláních.

Na závěr roku 2001 a začátek roku 2002 připravil Úsek komunikace kampaň, jejímž cílem bylo informovat potenciální uživatele z řad posluchačů i neposluchačů o existenci internetových stránek ČRo..

Rada Českého rozhlasu věnovala rozvoji Internetu jako samostatné programové složky ČRo 8 velkou pozornost. Uspořádala seminář o budoucnosti nových technologií se vztahem k rozhlasovému vysílání, svým usnesením 81/99 deklarovala mimořádnou podporu této formě programové činnosti Českého rozhlasu.

zahraniční zpravodajové ČRo:

David Šťáhlavský - zpravodaj v Berlíně
Pavel Novák - zpravodaj ve Varšavě
Petr Voldán - zpravodaj v Moskvě
Olga Krupauerová - zpravodajka ve Washingtonu
Milan Fridrich - zpravodaj v Bruselu
Jaromír Janev - zpravodaj v Damašku a v oblasti Blízkého východu
Renata Havranová - zpravodajka na Slovensku
Marie Woodhamsová - zpravodajka ve Vídni

Spolupracovníci Českého rozhlasu

Gregor Martin Papucsek - spolupracovník v Budapešti
Vědunka Lunardi - spolupracovnice v Římě
Michal Kotyk - spolupracovník v Tel Avivu
Zdeněk Müller - spolupracovník v Paříži
Veronika Uhlířová - spolupracovnice v Paříži
Miroslav Karas (ČT) - spolupracovník ve Varšavě
Martin Jazairi (ČT) - spolupracovník v Moskvě
Milan Kocourek - spolupracovník v Londýně
Simona Hejlová - zpravodajka z Dubaje
Emira Holmeyová - spolupracovnice v Norsku
Dana Braunová - spolupracovnice v Turecku
Yvona Nouzová - spolupracovnice v Sydney
Veronika Vildmanová - spolupracovnice v Korei
Eva Ostřanská - spolupracovnice v Egyptě
Alžběta Kobzová - spolupracovnice v Číně
Karel Barták (ČT) - spolupracovník v Bruselu
Petra Flanderková (ČT) - spolupracovnice ve Washingtonu

Významným bohatstvím každé mediální instituce jsou kvalitně zpracované a řádně ošetřované archivní fondy. V případě veřejnoprávního rozhlasu lze bez nadsázky hovořit o Národním zvukovém archivu či Národní fonotéce, na jejich péči by se měl podílet podle názoru Rady také stát.

O tento skutečný poklad se v Českém rozhlase stará Odbor archivních a programových fondů (dále APF). Posláním APF je shromažďovat, vytvářet, zpracovávat, zpřístupňovat a poskytovat dokumentární a informační zdroje pro tvorbu rozhlasového programu. Dále zajišťovat všestrannou odbornou péči o archivní fondy a sbírky písemných, obrazových i zvukových dokumentů, které rozhlas již vytvořil za dobu své existence.

Po padesáti letech provizoria, ve kterých sbírky a fondy vystřídaly více než dvacet objektů, jsou v současné době prakticky všechna pracoviště APF umístěna ve studiovém domě Českého rozhlasu v Římské ulici. Zde se archiváliím dostává všestranné odborné péče. Kromě klimatizovaných depozitářů je součástí pracovišť APF i dezinfekční komora, vybavená odprašovacím boxem a mobilní digestoří pro chemickou očistu. Uchovávané soubory jsou na území České republiky často zcela unikátní jak velikostí (např. vyhlášená sbírka gramodesek), tak i historickou cenou. Jsou zde zvukové nahrávky vytvořené na různých typech historických i soudobých zařízení, notové materiály a hudebniny, korespondence, dokumentační, výstřižkový materiál, knihy, noviny, časopisy. Fondy a sbírky jsou cenným pramenem pro rozhlasovou i obecnou historii. V posledních letech se významnou měrou podílejí i na propagaci Českého rozhlasu, zároveň jsou zdrojem využití pro programové účely i případnou komerci.

Ošetření fondů, jejich přestěhování a zajištění následné péče o dobrý fyzický stav, to vše si vyžádalo nemalé finanční prostředky. I to je jeden z důkazů, že Český rozhlas je institucí, která dobře a uváženě pečuje o kulturní odkaz minulosti a jeho uchování pro příští (nejen rozhlasové) generace. V této souvislosti se nabízí otázka, zda k ošetřování APF by nebylo možné významněji finančně přispět z různých grantů – včetně mezinárodních.,

Odbor APF vypracoval v listopadu 2001 rozsáhlou a velmi kvalitní studii o své struktuře a činnosti. Z tohoto materiálu je zřejmé, že APF je dobrým servisním útvarem Českého rozhlasu.

Část výše uvedené studie je zveřejněna na internetu a intranetu Českého rozhlasu.

A. Archivní a programové fondy Českého rozhlasu, zpracování rozhlasové historie od počátku vysílání v ČR a vydavatelství ČRo jsou předmětem zvláštní kapitoly.

B. Mezinárodní oddělení

Členství Českého rozhlasu v Evropské vysílací unii (EBU) předpokládá aktivní spolupráci nejen s touto unií, ale i s ostatními jejími členy – zahraničními rozhlasovými organizacemi.

Mezinárodní oddělení se zabývá především mezinárodní programovou výměnou, a to hlavně v hudební oblasti, dále přípravou a organizací mezinárodních akcí v České republice a zajišťováním účasti Českého rozhlasu na mezinárodních soutěžích, seminářích a akcích. Nejde jen o naplnění principu kulturní solidarity a výměny kulturních hodnot, ale především o využití šance s mimořádnou příležitostí prezentovat významnou část vlastní národní kultury.

Příklady:

V rámci Operní sezóny Euroradia 2000-2001 byl 14.dubna vysílán přímý přenos představení opery Bohuslava Martinů Řecké pašije z Národního divadla v Brně, který přejímalo 17 rozhlasových stanic v Evropě, USA a Kanadě.

V rámci Koncertní sezóny Euroradia 2001 - 2002, části nazvané “Objevy”, byla 15.10.2001 zařazena Dvořákova balada Svatební košile. Koncert přejímalo 26 zahraničních rozhlasových stanic.

Koncertní sezóna SOČRU 2000-01, která byla nabídnuta do sítě EBU jako celek, byla ve sledovaném období zastoupena 7 koncerty, které byly v reálném čase přebírány průměrně 10 zahraničními rozhlasy pro vysílání ze záznamu. Všechny uvedené koncerty vysílal přímo Rumunský rozhlas, koncert 1.5.01 také BBC.

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro 2001 - nabídka zahrnovala 8 koncertů, z nichž 3 byly vysílány do sítě EBU live. Největší zájem byl o koncert České filharmonie s dirigentem J.E.Gardinerem /Obecní dům 18.5.2001/ - 24 zahraničních rozhlasových stanic.

Celkově bylo do zahraničí vyvezeno 48 266 minut hudby. Největší zájem o českou hudbu měla Kanada, Dánsko, Norsko, USA, Německo, Lotyšsko, Rumunsko, Řecko, Korea, Finsko, Belgie a Austrálie.

Mezinárodní oddělení zprostředkovalo především pro stanici VLTAVA přímé přenosy a záznamy z koncertní, operní a jazzové sezóny, celkově bylo uskutečněno 118 přenosů koncertů a operních představení, z toho 43 přímo a 75 ze záznamu.

Za celý rok 2001 bylo prostřednictvím mezinárodního oddělení objednáno celkem 52 097 minut zahraniční hudby pro vysílání v Českém rozhlase. Nejvíce hudby redaktoři objednali z Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska, Rakouska, Švýcarska, Dánska a Švédska.

Zahraniční semináře, konference a zasedání EBU

Pracovníci Českého rozhlasu se účastnili jedenácti seminářů, konferencí a workshopů EBU.

Sport

Mezinárodní oddělení zajišťovalo po celý rok technickou pomoc, komentátorské stanoviště, mezinárodní linky nebo dočasný telefon, akreditaci pro redaktory Českého rozhlasu v zahraničí a totéž pro sportovní redaktory ze zahraničních rozhlasů v České republice. Ze zahraničí přijelo 44 redaktořů komentovat celkem 22 sportovních akcí v České republice. 30 reportérů Českého rozhlasu se zúčastnilo 28 sportovních akcí v zahraničí.

Technická pomoc a studia

Na základě dokumentu EBU – “Kodex vzájemné pomoci a spolupráce” – poskytoval Český rozhlas průběžně po celý rok technickou pomoc a studia pro redaktory a korespondenty zahraničních rozhlasů pro odeslání příspěvků nebo živé vysílání. Nejvíce této služby využívají německé rozhlasové stanice ARD, BBC a ORF.

Prix Bohemia Radio 2001

Festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia (pořádaný ve dnech od 1. do 3. října 2001 v Poděbradech) představuje jednu z nejvýznamnějších neprogramových aktivit Českého rozhlasu. Soutěž, která si dala za cíl zvyšování kvality původní rozhlasové tvorby, se v posledních letech stala mostem, který překlenuje nejen představy rozhlasových tvůrců s podobou jejich pořadů, ale současně spojuje a propojuje statisíce posluchačů rozhlasového vysílání.

Již potřetí se v rámci Prix Bohemia Radio konaly v Zámeckém biografu každodenně veřejné poslechy nejúspěšnějších pořadů z jednotlivých soutěžních kategorií. Měly za cíl dát možnost všem soutěžícím poslechnout si několik pořadů, které považovaly poroty za nejhodnotnější v příslušných kategoriích (porovnat s úrovní vlastního soutěžního pořadu), a zároveň jim umožnit setkání se živou odezvou mladých posluchačů. Odpoledne se autoři scházejí se členy poroty, mohou vyslechnout její názory a stanoviska k soutěžním pořadům a zeptat se konkrétně i na svůj vlastní pořad. Diskuse s porotou jsou pro tvůrce pořadů, zejména mladé kolegy, velmi užitečné. Těmito akcemi a seminářem tak dostává Prix Bohemia Radio nejen reprezentativní, ale také pracovní charakter.

S veřejnoprávním posláním ČRo korespondoval doprovodný večerní program 2. října určený veřejnosti, věnovaný výhradně romské národnostní menšině.

Concertino Praga, Concerto Bohemia

Koncert laureátů 35. ročníku Concertino Praga se uskutečnil v Rudolfinu 4. 6. 2001, a to poprvé v rámci Koncertní sezóny Euroradia. Přímý přenos nebo záznam vysílalo 23 rozhlasových stanic.

Koncert laureátů jubilejního 10. ročníku národní soutěže žákovských a studentských orchestrů Concerto Bohemia se úspěšně uskutečnil 10. 11. ve Španělském sále Pražského hradu pod záštitou vedoucího kanceláře prezidenta republiky I. Mathého. V přímém přenosu byl vysílán na ČRo 3 a v záznamu na ČT 2.

Mezinárodní fórum mladých interpretů 2001 Bratislava - účastnili se Dechové kvinteto Iuventus a hobojista Jan Thuri, který postoupil do finále a představil se ve veřejném kole soutěže 25. 9. 01. v rámci Bratislavských hudebních slavností.

Mezinárodní tribuna skladatelů 2001 Paříž - zorganizován konkurzní poslech, ke kterému bylo přihlášeno 16 skladeb /3 ČRo Brno, 1 ČRo Plzeň, 1 ČRo Hradec Králové, 11 RVH ČRo 3/. Pro prezentaci na rozhlasové soutěžní přehlídce v Paříži byla vybrána 1. symfonie Ondřeje Kukala a skladba Betweenworld Kateřiny Růžičkové.

Mezinárodní hudební festival Shanghai (4. - 13. 5. 2001) – byl přihlášen pořad pí J.Vašatové , která se také osobně zúčastnila části festivalu v době od 5. do 9. května 2001.

Mezinárodní soutěž pro ženy – IAWRT (7. - 12. 5. 2001, Berlín)

Český rozhlas přihlásil do této soutěže pořady: Jana Vašatová: “Skřítkové, rusalky a vodníci českých luhů, hájů domovů”, Lenka Svobodová: “Znásilnění… a co dál”, Radka Lokajová, Jitka Škápíková: “Až tam, kde Jánošík…”, Marcela Antošová (ČRo Brno): “Sen o Izraeli”.

Prix Marulic (15. - 21. 5. 2001, Hvar, Chorvatsko)

Český rozhlas se zúčastnil příspěvkem M. Zelinského a dr. J. Malury z ostravského rozhlasu pod názvem : “The Royal Mace And The Nightingale of Paradise.”

17. Festival původní slovenské rozhlasové hry v Bojnicích (11. - 15. 9. 2001)

Za Český rozhlas se zúčastnily pí. Jana Weberová ze stanice Vltava a pí. dr. Václava Ledvinková ze stanice Praha.

URTI (Mezinárodní rozhlasová Grand Prix) – září 2001.

Do Radio France byl zaslán příspěvek INFERNE(T)O autorů: Vlado Rusko, Petr Mandel, Petr Šplíchal, Milan Křivohlavý.

Mezinárodní festival folkové a tradiční hudby EBU (5. - 9. 7., Diosgyor Castle u Miskolce, Maďarsko).

Český rozhlas reprezentovala Zuzana Lapčíková a Folková skupina Miroslava Minkse.

Prix Italia 2001 (15. – 22. 9. 2001) – přihlášeny byly pořady: PhDr. Zdeněk Bouček: “Kostky jsou vrženy” (kategorie Dokument-current affairs), Radka Lokajová, Jitka Škápíková: “Až tam, kde Jánošík…” (Dokument – kultura), Jana Paterová: “Vstaň, prosím tě” (Drama – single drama)

Prix Europa – (Berlín, Postupim 13. -20. 10. 2001)