5. 1. Vztahy mezi Radou a generálním ředitelem

Generální ředitel Českého rozhlasu i v 2001 roce využíval svého práva a pravidelně se zúčastňoval jednání Rady ČRo o otázkách zajímajících obě strany. Pravidelně informoval Radu o záměrech svých i vedení a přijatých opatřeních v programových záležitostech, v oblastech ekonomiky a hospodaření, v technickém zabezpečení vysílání a v externí komunikaci. Průběžně zodpovídal otázky jednotlivých jejích členů k předkládaným zápisům z porad vedení ČRo, na žádost Rady předkládal materiály či vysvětlení k různým projednávaným problémům. Dodával vyžádané záznamy pořadů, které Rada potřebovala pro posouzení jejich kvality a následné hodnocení. Na žádost Rady přicházel i s pracovníky svého managementu nebo odbornými pracovníky, což vytvářelo dobrou atmosféru mezi Radou a širokou škálou odpovědných osob Českého rozhlasu.

Generální ředitel současně spolupracoval při sjednocování pohledů na připravovanou novou legislativu vůči ČRo. Zde došlo po diskusích k shodě názorů, která byla také vyjádřena v příslušných návrzích a dokumentech jak pro Ministerstvo kultury, tak pro sněmovní výbory.

5. 2. Činnost generálního ředitele

Organizaci a řízení Českého rozhlasu v roce 2001 lze charakterizovat jako stabilní, protože ve srovnání s předchozími lety v tomto roce nedošlo ve struktuře klíčových pozic vedoucích pracovníků k žádným dramatickým změnám. K 1. 6. 2001 byl proveden první krok v reorganizaci Kanceláře generálního ředitele. Jedním z důvodů byla nutnost dále již neodkladná vybudovat v Českém rozhlase skutečně funkční útvar řízení lidských zdrojů. Základ tohoto útvaru dnes tvoří personální oddělení (přesun z Ekonomického a správního úseku), oddělení vzdělávání a zdravotní středisko (přesun z Úseku komunikace). Už nyní je zřejmé, že se péče o lidské zdroje a jejich efektivní řízení neobejde bez sofistikované softwarové podpory, kterou lze vcelku dobře zajistit plným využitím všech možností stávajícího informačního systému SAP R/3. V rámci nově koncipované Kanceláře generálního ředitele hraje i nadále svoji nezastupitelnou roli právní referát. Dalším důvodem provedené změny bylo vyčlenění sekretariátu, který vedle rozsáhlé administrativní agendy koordinuje pracovní program generálního ředitele a zajišťuje komplexní sekretářský servis. Dále pak bylo vzhledem ke svému specifickému významu přesunuto oddělení výzkumu z Úseku komunikace do přímé podřízenosti generálního ředitele. Organizačně do nově vzniklé Kanceláře generálního ředitele byla začleněna i umělecká tělesa Českého rozhlasu: SOČR, Dětský pěvecký sbor a k 1. 1. 2002 Dismanův rozhlasový dětský soubor. V souvislosti s těmito změnami požádal o uvolnění z funkce ředitel Úseku komunikace PhDr. Václav Hradecký, aby se mohl plně věnovat oddělení výzkumu jako jeho vedoucí a dále rozvíjet jeho činnost. Řízením Úseku komunikace pak byl pověřen vedoucí odboru marketingu ing. Karel Zýka. Vedoucím nově vzniklé Kanceláře generálního ředitele byl k 1. 6. 2001 jmenován poradce generálního ředitele pro ekonomicko-hospodářskou a kontrolní činnost ing. Libor Křivka. K 1. 10. 2001 byl na vlastní žádost uvolněn z funkce šéfredaktora ČRo 6 - Rádio Svobodná Evropa Mgr. Pavel Pecháček a řízením této celoplošné stanice byl pověřen náměstek programového ředitele pro zpravodajství a publicistiku ing. Ivan Štern. I když uvedené organizační změny nespadají podle platného zákona do kompetence Rady, generální ředitel tato svá rozhodnutí s ní konzultoval.

Generální ředitel v roce 2001 vydal celkem 82 svých rozhodnutí. Z nich se 45 týkalo organizačních změn, kterými byly v převážné míře pouze korigovány a optimalizovány již dlouhodobě stabilizované organizační struktury jednotlivých útvarů ČRo. Nejvýznamnější změnou v této oblasti byla nově koncipovaná struktura a působnost Kanceláře generálního ředitele. Významným rozhodnutím upravujícím interní legislativu ČRo bylo vydání nového Pracovní řádu Českého rozhlasu vycházející z novely zákoníku práce. Rozhodnutím o pravidlech uzavírání smluv o užití zvukového záznamu byla pro celý Český rozhlas včetně rozhlasových studií stanovena jednotná pravidla pro tyto smluvní vztahy. Rozhodnutím o postupu v případě mimořádné události, která by mohla způsobit ohrožení zdraví nebo majetku v objektech ČRo Praha, byly vzaty na zřetel nové bezpečnostní požadavky, které v této oblasti nastaly po událostech 11.9. v USA. K naplňování záměru rekonstruovat historickou budovu bylo vydáno rozhodnutí, kterým byl jmenován realizační tým projektu "Oprava a rekonstrukce objektu Vinohradská". Obdobně k řešení stěžejních otázek týkajících se výběru koncesionářských poplatků bylo vydáno rozhodnutí, kterým byl jmenován realizační tým projektu "Rozhlasové poplatky". Dalším důležitým rozhodnutím byly pro následující rozpočtový rok přijaty některé úpravy pravidel ekonomického řízení Českého rozhlasu, které vymezují rozpočtové postupy a motivační prvky vycházející z těchto postupů.

V roce 2001 generální ředitel provedl 26 osobních návštěv regionálních stanic, absolvoval téměř 120 jednání s externími subjekty. Z nich nejvýznamnější jednání podobně jako v roce předchozím probíhala s Českou poštou a hromadnými správci autorských práv jako je Intergram, OSA, Dilia. Řada těchto jednání vyústila do podoby konkrétních smluvních ujednání.

Celkem za rok 2001 Český rozhlas uzavřel na 436 smluvních vztahů, z toho 236 bylo ve výhradní kompetenci generálního ředitele. V zájmu dalšího rozšiřování spolupráce Českého rozhlasu s významnými institucemi byla uzavřena deklarace o spolupráci s Národním muzeem, Správou českých center, Evropsko-českým fórem a Nadací Národní galerie. Praktická realizace první přípravné fáze akce “Oprava a rekonstrukce objektu Vinohradská" byla zahájena na podkladě smluv s projekční kanceláří Atelier 90, s.r.o. na zhotovení koncepční dispoziční studie a na zhotovení projektu pro stavební povolení. Důležité smlouvy byly uzavřeny s Českým Telecomem, a.s. o poskytování telekomunikačních služeb a s EuroTelem, s.r.o. o propojení ústředen. S Hasičským záchranným sborem hl.m. Prahy byla uzavřena smlouva o zabezpečení úkolů ochrany obyvatelstva a součinnostní dohoda byla uzavřena s MV ČR - Hasičským záchranným sborem ČR. V druhé polovině roku byla zahájena intenzivní jednání o podmínkách výběru koncesionářských poplatků Českou poštou, ale dosud se nepodařilo dosáhnout vzájemné shody. Obdobně intenzivní jednání jsou vedena s RFE/RL a RSE s cílem maximálně zjednodušit vzájemné vztahy a jednoznačně definovat podmínky plynoucí z dohody o společném vysílacím projektu. Všechna jednání o smluvních podmínkách mezi Českým rozhlasem a dalšími partnery jsou vždy vedena snahou o dosažení maximálního efektu při zachování podmínky minimálního zatížení rozpočtu Českého rozhlasu.

Generální ředitel v průběhu roku 2001 podnikl několik zahraničních služebních cest. V červenci byl jako člen delegace přítomen Dnům české kultury v Sarajevu a dále v Jugoslávii, kde při této příležitosti navštívil českou ambasádu a krajanské spolky. Na pozvání se v srpnu zúčastnil Golden League IAAF 2001 u příležitosti 25.výročí mítingu Van Damme v Bruselu. V říjnu navštívil Slovensko, kde se zúčastnil oslav 75. výročí Slovenského rozhlasu. V listopadu generální ředitel navštívil Bulharsko. V průběhu roku podnikl tři krátké služební cesty do SRN.

I nadále velkou pozornost generální ředitel věnoval problematice související s novým územněsprávním uspořádáním. Po rozsáhlé diskusi vedené v předchozím roce s řediteli regionálních studií, šéfredaktory celoplošných stanic a odbornými řediteli byly provedeny první konkrétní kroky k pokrytí vybraných nových územněsprávních celků regionálně zaměřeným a identifikovaným vysíláním. Prvním počinem v této oblasti je odpojované vysílání regionální stanice Plzeň pro Karlovarský kraj. V Pardubickém a Jihlavském kraji probíhaly velmi intenzivní přípravy se záměrem zahájit zde z vhodných prostor vlastní vysílání v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku. Již nyní lze konstatovat, že tento cíl se v daném termínu naplnit podaří. Ve zbývajících nových samosprávných celcích probíhají koncepční přípravy potřebné k vytvoření dislokačního a technického zázemí nutného pro nové regionální vysílání. Rychlejšímu postupu v pokrývání nových regionů plnohodnotným regionálním vysíláním Českého rozhlasu brání nejenom finanční náročnost konkrétních řešení ve vztahu k aktuální ekonomické situaci ČRo, ale především technické možnosti s ohledem na disponibilní kmitočty. Základní strategické záměry, které definují programové cíle včetně ekonomických prognóz pro zbývající nové regiony, jsou připraveny.

V řízení investičních aktivit Českého rozhlasu generální ředitel vycházel již standardně z plánu investičních akcí pro daný rok a dále tak mohl být naplňován již dříve deklarovaný záměr o investiční podpoře regionálních stanic. Výsledkem této snahy bylo dokončení první etapy rozsáhlé rekonstrukce regionálního studia v Brně, díky níž po několika letech došlo k integraci vysílacího pracoviště se zázemím hlavní budovy. Zrekonstruováno bylo vysílací pracoviště v Českých Budějovicích, v Ostravě proběhla rekonstrukce trafostanice a v Ústí nad Labem byla instalována klimatizace. Další investice byly směrovány do oblasti rozhlasové a výpočetní techniky. Všechny investiční aktivity kladly stejně tak jako v obdobích předchozích značné rozhodovací nároky na řízení peněžních toků, protože celkový objem plánovaných investičních záměrů dosáhl 130 miliónů korun. V průběhu celého roku byly v tomto objemu profinancovány téměř všechny plánované investiční akce a jejich realizace tak probíhá v předpokládaných termínech. Na intenzitě nabraly přípravné předprojekční a projekční práce k akci “Oprava a rekonstrukce objektu Vinohradská", která bude svojí technickou náročností a objemovým rozsahem srovnatelná s již dokončenou stavbou studiového domu.

V předchozím roce formulovaný cíl, maximálně využívat disponibilní kapacitu lidského i technického potenciálu a urychleně tak dosáhnout odpovídající pracovní produktivity při využití všech možností nově zaváděných technologií, sledoval generální ředitel s mimořádnou pozorností. Výsledným efektem byla postupná likvidace neefektivních provozů a zjednodušení řídících procesů. Ve svém důsledku pak tato opatření přinesla další úspory pracovních sil a tím i zvýšení ekonomické efektivity Českého rozhlasu jako celku. S ohledem na trvalé problémy související s klesajícími příjmy z koncesionářských poplatků se generální ředitel velmi intenzivně soustředil na průběžné výsledky hospodaření Českého rozhlasu, což se pozitivně projevilo především v nákladových položkách. Podle zatím předběžných rozborů bylo opět dosaženo kladného hospodářského výsledku. Těchto ekonomicky příznivých ukazatelů jak v oblasti investiční, tak v oblasti provozní bylo dosaženo i přesto, že prostředky získané v roce 1999 prodejem budovy RS Pankrác zůstaly pro potřeby opravy a rekonstrukce objektu na Vinohradské třídě i nadále zakonzervovány a nedotknuty na zvláštním úročeném účtu.

Generální ředitel také podnítil některé další aktivity zabývající se problematikou veřejnoprávnosti a podporující dobré jméno Českého rozhlasu. V měsíci únoru byl z jeho podnětu uspořádán pracovní odborný seminář na téma "Právo veřejnosti a veřejnoprávní média". Velký důraz byl opětovně kladen i na úroveň a kvalitu manažerského řízení, k jehož posílení proběhl v březnu interaktivní seminář pro vrcholové vedení Českého rozhlasu na téma “Přístupy k řízení strategických změn". Generální ředitel se podobně jako v roce předchozím osobně zasazoval o další posilování veřejnoprávních programových segmentů pomocí účelových grantů, které cíleně přiděloval z prostředků získávaných ze sponzoringu. Touto formou byly podpořeny vybrané programové aktivity celoplošných stanic a regionálních studií s pomocí 35 grantů, na jejichž realizaci byly přerozděleny téměř 4 mil. korun.

Za výrazné podpory generálního ředitele začal naplno fungovat Nadační fond Českého rozhlasu, jehož mimořádným úspěchem v roce 2001 bylo uspořádání celonárodní sbírky s názvem Bílá pastelka. Touto sbírkou bylo získáno více než 4,7 mil. korun, které byly v grantovém řízení přerozděleny mezi 18 projektů zaměřených na speciální výukové programy pro nevidomé a těžce zrakově postižené.

Generální ředitel i nadále udržoval pracovní kontakty s institucemi pro rozhlas významnými. Zúčastnil se řady schůzí Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny a Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, osobně se účastnil i řady setkání členů Rady s poslanci o problematice ČRo a mediálních otázkách. Obdobně absolvoval i řadu jednání na Ministerstvu kultury nebo v Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.

Rada Českého rozhlasu na svých zasedáních vedla s generálním ředitelem Českého rozhlasu Ing. Václavem Kasíkem soustavné diskuse o aktuálním stavu programu. Velkou pozornost věnovala problematice vyváženosti vysílání, a to zejména v souvislostí s tzv. televizní krizí. Rada v této souvislosti zadala ojedinělou studii u CEMESu, která byla na žádost Stálé komise pro sdělovací prostředky dána k dispozici jejím členům. Závěry přijaté Radou, které byly zveřejněny, akceptoval i generálním ředitel.

5.3. Zhodnocení činnosti generálního ředitele

Zpráva Rady Českého rozhlasu z loňského roku jako jeden z podstatných soudobých konfliktů poznamenávajících rozhlasovou praxi uvedla konflikt mezi veřejnoprávním směřováním spočívajícím mj. v kulturně výchovném úsilí a mezi komerčně motivovanou snahou o uspokojení posluchačových přání, tj. o uspokojení měřitelné počtem posluchačů, kteří daný pořad sledovali. Konkrétně se tento konflikt ve veřejnoprávním vysílání projevuje tím, že toto vysílání po ostrém nástupu komerčních rozhlasových stanic přejímá od nich některé podbízivé rysy v domnění, že tím zvýší počet zájemců o vysílání.

Jde o střetnutí kulturních intencí s intencemi mimokulturními a probíhá například tak, že do veřejnoprávního vysílání přecházejí návyky nebo spíš zlozvyky běžné v komerčních stanicích: ledabylá výslovnost, hrubší slovní zásoba a nezpůsob nezávazného, prázdného tlachání, jímž se vyplňují přestávky mezi jednotlivými hudebními čísly a reklamami. Snaha o nadlehčení pořadů odkoukaná od komerčních vzorů se někdy projevuje i v ČRo, a to tendencí k vysílání tzv. proudu, tj. k vytváření dlouhých řetězců oblíbených čísel popmusic prokládaných krátkými sděleními zajímavostí nebo spíš pikantérií.

Rada Českého rozhlasu spatřovala úkol nově zvoleného generálního ředitele Českého rozhlasu v tom, aby tento sdělovací prostředek vyvedl ze zmíněné křižovatky mezi komercí a veřejnou službou, jejímž smyslem je informovanost a výchova ke kulturnosti. Rok 2000 nepřinesl v tomto směru žádné rozhodující náznaky. Rada Českého rozhlasu připomněla ve své Zprávě generálnímu řediteli jeho úkol, vyslovila pochopení pro to, že jej nelze splnit za rok nebo za dva, a slíbila, že bude jeho plnění i napříště kontrolovat.

Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík vyslovil s takto formulovaným úkolem souhlas a potvrdil odhodlání jej plnit. Přehlížíme-li však z tohoto hlediska rok 2001, musíme konstatovat, že k pohybu, který by veřejnoprávní rozhlas vedl žádoucím směrem k důslednější službě výchově a kultuře, v roce 2001 zřetelněji nedošlo, avšak generální ředitel při pravidelných setkáních a diskusích s Radou Českého rozhlasu dával najevo, že si je zmíněného úkolu vědom. Rada Českého rozhlasu považuje za správné informovat touto cestou Poslaneckou sněmovnu o svém přesvědčení, že zejména po takzvané televizní krizi na předělu loňského a předloňského roku není pro zásadnější reformy ve veřejnoprávních médiích příhodná atmosféra. Každá ostřejší výtka, kterou generální ředitel adresuje svým podřízeným, může být vykládána jako následek politického tlaku a pokus okleštit tvůrčí svobodu redaktora a svobodu slova vůbec. Šéfredaktor může nedbat jak připomínek Rady ČRo, tak generálního ředitele, jako by vycházel z jistoty, že si generální ředitel nedovolí ho odvolat, aby se nevystavil zmíněným výkladům, nevnesl do Českého rozhlasu konflikt a nenarušil vnějškově stabilizovanou situaci.

Rada Českého rozhlasu nemá kompetenci zasahovat svými návrhy do tohoto problému, nemá ze zákona vliv na program ani vliv na konkrétní personální řešení kromě toho, že smí odvolat generálního ředitele. I jemu je však nepochybně známo, že nemá-li za něj Rada v záloze náhradu, neodhodlá se k radikálnímu rozhodnutí a dá vnějškové stabilitě přednost před zásadními, ale zároveň riskantními kroky připouštějícími konflikt, který by mohl otřást i tím, co je v dosavadní práci veřejnoprávního média právem hodnoceno jako pozitivní. To, že taková náhrada v záloze není a v dohledné době nebude, je dáno právě popisovanou situaci: není téměř nikdo, kdo by se chtěl vědomě dostat do postavení vedoucího činitele, který dost dobře nemůže prosadit, co pokládá za správné. Je to vážný námět k jednání a širší rozpravě, kterou by měly inspirovat parlamentní orgány, především Stálá komise pro sdělovací prostředky. Pak by mělo větší účin důsledné obsazování všech funkcí výběrovým řízením.

5. 4. Rozhodnutí o stížnostech