Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu
7. Kontrolní činnost Rady
7.1. Obsah programů
Politické události národního i světového významu, které přinesl rok 2001, se samozřejmě odrazily i v obsahu vysílání Českého rozhlasu. Události po teroristických útocích proti USA 11. září 2001 vyvolaly zvýšené nároky především na pracovníky stanice ČRo 1. Přesto operativnost a komplexnost zpravodajských pořadů Radiožurnálu týkajících se této tragédie byla na vysoké profesionální úrovni, takže i mnozí televizní diváci dávali přednost aktuálním zprávám ČRo 1, jehož redaktoři zpracovávali autentické příspěvky z USA a okamžitě je předávali do vysílání. Je nepochybné, že díky zahraničním zpravodajům (včetně externích spolupracovníků a mimořádně vyslaných zpravodajců) měli posluchači této stanice k dispozici nepřetržité informace přímo z ohniska událostí. I publicistické (zejména debatní) pořady vysílané k tomuto tématu měly vysokou kvalitu výpovědi a značně ulehčily orientaci posluchačů.
Tradiční programová řada Radiožurnálu byla od začátku roku 2001 doplněna reportážním srovnávacím pořadem Jak se jim žije, který je zaměřen na jednotlivé profese, a nově byl pojat také sportovní debatní pořad Na střídačce, doplněný o možnost posluchačských dotazů přes internet. Vznikla občanská poradenská relace Dobrá rada a humoristický pořad Naruby, který je založen na mixáži záznamů výroků politiků. Příznivou odezvu zaznamenal nový předpůlnoční pořad Nad věcí, v kterém hostovalo mnoho kreativních osobností. Díky rozhovorům s těmito hosty se posluchačům zpravodajské stanice naskytla na sklonku dne možnost širšího, nejen úzce politického vnímání světa.
Denní osu výstavby programu ČRo 1 však tvoří zpravodajství : Ozvěny dne, Zprávy (v každou celou hodinu) a Krátké zprávy (každou půlhodinu). Náplň Zpráv se příliš nemění, jejich reprízování má zajistit libovolnému posluchači poslech základních informací v kteroukoli dobu dne. Druhou složkou programu je aktuální publicistika (komentáře, Radiofórum), která nabízí hodnocení současných dějů, polemiku a doplňkové informace. Zbývající programy stanice už nejsou zpravodajského zaměření a patří k nim pravidelné rubriky: Dva na jednoho, Kino, Křesťanský týdeník, Doteky víry, Host RF, Romské vysílání atd. Od roku 2001 přináší Radiožurnál také plnohodnotné textové, zvukové i obrazové zpravodajství na internetovém iŽurnálu.
Stanice ČRo 2 - Praha prošla v roce 2001 řadou změn a postupně se vyhranila jako stanice tzv. rodinného typu. Tyto proměny jsou zřejmé z celkového rytmu vysílání, velmi kvalitního výběru hudby, příjemné zvukové grafiky a také z vlastní zpravodajské relace Rozhlasové noviny vysílané místo Ozvěn dne, dříve přejímaných z Radiožurnálu. Rozhlasové noviny sice čerpají ze stejného zpravodajského servisu, avšak od Ozvěn dne se liší jak ve výběru, tak i v řazení zpráv a v jejich uvádění do souvislostí. Především domácí zpravodajství je detailnější, posluchač v něm nachází množství zpráv z regionů. Se změnou obsahu souvisí i změna formy, která se zčásti vrací ke klasickému zpravodajskému bloku čteného hlasateli. Rada nechala vypracovat srovnávací analýzu Ozvěn dne a Rozhlasových novin v 18 hod. prostřednictvím CEMES.
Rada při debatě s vedoucími pracovníky této stanice také kladně zhodnotila rozšíření vysílání pro děti a mládež, které doporučovala v průběhu roku 2000. Konstatovala, že na rozdíl od neúnavného tempa Radiožurnálu vysílá Praha v poklidnějším rytmu, a tím se pro své posluchače stává kultivovaným společníkem a partnerem. Pořady navozují atmosféru poklidu a harmonického zázemí. V každodenním Dobrém jitru se kromě základních informací nabízejí témata běžného života a soutěže na telefon, které jsou zaměřeny nejen na kulturu, vědu, lékařství a ekologii, ale i na cvičení dobré paměti a postřehu formou IQ-testu. Do dopoledního vysílání stanice Praha nově přibyla rubrika Klubovna určená sběratelům, zahrádkářům, chovatelům, kutilům atd. Další novinkou je Víkendový Host do domu s přílohou U stolu. Blok Dobré odpoledne je naplněný rubrikami společenského a rodinného charakteru: Splněná přání, Co nás baví, O čem se ve zprávách nemluvilo, Pohledy odjinud, Pozpěvování, Vstupenka, Aréna fejetonistů, Hnízdo, Káva o čtvrté. V pátečním odpoledni se mohou vysílání účastnit i někteří posluchači v prostoru rozhlasového atria, odkud je tento moderovaný zábavný pořad živě přenášen.
Stanice ČRo 3 - Vltava se v roce 2001 rozhodla k několika spíš “kosmetickým změnám”, aniž by však rezignovala na tradičně vysokou úroveň pořadů. Mezi nejúspěšnější relace patřil premiérový cyklus prof. Martina Hilského Divadlo svět, který reflektoval dílo a dobu Williama Shakespeara. Ani atraktivnější letní schéma a ani řada významných mezinárodních ocenění však nezastavila patrný úbytek posluchačů této kulturní stanice. Na oslovení širší posluchačské obce se zaměřila až předvánoční dramaturgie Vltavy (s nabídkou modernějších programových relací včetně popůlnočního moderovaného kontaktního bloku). Je však zřejmé, že tato stanice bude muset brzy akceptovat změněný životní rytmus posluchačů a přizpůsobit mu celkovou formu svého vysílání, aby své kvalitní obsahy mohla nabízet širší (a mladší) obci.
Stanice ČRo 6 - SE se po odchodu Deutsche Welle, BBC a po redukci přejímaných programů z Hlasu Ameriky a RFE/RL snaží ve větší míře spolupracovat s ostatními stanicemi Českého rozhlasu a přebírá do vysílání některé jejich relace (např. od Prahy oblíbenou Univerzitu třetího věku a od Radiožurnálu Vysílání pro menšiny). V řadě vlastních publicistických pořadů se kromě politických komentářů a analýz (Události a názory) věnuje především otázkám Evropské unie a směřování ČR do ní (Se Svobodnou Evropou do Evropy, Kompas atd.). V roce 2001 uvedla nový pořad Studna, který z pohledu studentů informuje o životě na českých universitách, kolejích a ve studentských klubech. Koncem roku byl tento pořad, vysílaný i na internetu, přejmenován na Radium. Ani tyto změny však nezastavily pokles poslechovosti stanice. Po příchodu prozatímně jmenovaného šéfredaktora ing. Jana Šterna proběhlo hloubkové hodnocení obsahu vysílání této stanice. Hodnocení směřuje k rozhodnutí o změnách ve struktuře programu. Rada vyjádřila svou podporu při hledání nových možností ve vysílání této stanice.
7. 2. Vysílání reklam a sponzorovaných pořadů
V Českém rozhlase můžeme nalézt tyto typy reklam:
Komerční reklama
Na tento typ reklamy zastupující agentura ARBO MEDIA uzavírá smlouvy, které obsahují buď finanční plnění, nebo plnění věcné proti plnění ve stejné hodnotě, tzv. barter. Časový rozvrh reklamy v Českém rozhlase je stále stejný, tedy na celoplošných vysílacích okruzích tři minuty denního vysílacího času a na regionálních okruzích pět minut denně. Do tohoto času se nezapočítává
Oznámení
Z hlediska povinnosti vysílatele se na oznámení vztahují všechny povinnosti, zejména povinnost zřetelného zvukového oddělení od ostatních částí programu. Mezi tuto reklamu typu “OZNÁMENÍ” patří: bezplatná oznámení ve veřejném zájmu, bezplatná charitativní oznámení, oznámení učiněná ve spojení s vlastními pořady, tedy o programové nabídce či o službách odvozených od pořadů Českého rozhlasu – např. oznámení o nabídce zvukových nosičů Radioservisu.
Rada Českého rozhlasu se jednomyslně domnívá, že na veřejnoprávní vlny reklama typu “oznámení” nepochybně patří. Stanovisko Rady k vysílání komerčních reklam není jednotné. Menšina členů Rady zastává názor, že určitá část komerčních reklam by měla být zachována. Jde též o právo posluchače slyšet i tak specifický druh informace, jakým reklama je. Český rozhlas však nemá vliv na kvalitu vysílaných spotů. Ty jsou mnohdy namluveny nekorektní a nekvalitní češtinou a snižují tak zvuk veřejnoprávního rozhlasu na komerční úroveň. Většinová část Rady Českého rozhlasu je toho názoru, že účast komerční reklamy ve veřejnoprávním mediu je přinejmenším sporná a že pouze zásadní zvýšení koncesionářského poplatku by umožnilo obejít se bez reklamy vůbec.
V roce 2001 činil výnos z reklamy 35,042.137 Kč. Provize ARBO MEDIA činila 8,760.534 Kč, čistý výnos 26,281.603 Kč.
Podobně jako u vysílání reklam má Český rozhlas i pro sponzoring uzavřenou smlouvu se společností ARBO MEDIA. Sponzoring je chvályhodná činnost a Český rozhlas z ní v roce 2001 získal 6,674.990 Kč. Provize pro ARBO MEDIA činila 2,224.997 Kč, hrubý výnos 8,899.987 Kč.
Do tohoto objemu nejsou zahrnuty bartery v celkové výši 14,158.126 Kč, z nichž se provize neplatí.
7.3. Zabezpečení plurality a svobodné výměny názorů
Na úvod lze konstatovat, že tomuto požadavku, danému zákonem, se Český rozhlas v roce 2001 ve svém vysílání nezpronevěřil.
Mezní situace roku 2001 - krize kolem České televize - se odrazila především v obou zpravodajských stanicích (ČRo 1 a ČRo 6). Vzhledem k tomu, že posluchači, k nimž patří i poslanci sněmovny Parlamentu ČR, mohli hodnotit pouze odvysílané pořady a neměli možnost účastnit se dění přímo v rozhlase, je nutné předeslat, že to, co bylo odvysíláno, představovalo nejvyšší možnou míru osobních kompromisů pracovníků a že zřetelně převážil pocit jejich odpovědnosti k posluchači. Redaktoři ČRo si byli vědomi toho, že uskutečňují jediné veřejnoprávní zpravodajství v zemi a že se současně stávají (v kontaktních pořadech) i jediným fórem pro výměnu názorů svých posluchačů. Současně se snažili o zajištění polarity názorů aktérů krize (viz. podrobněji v Analýze prezentace krize v České televizi ve zpravodajství a publicistice ČRo 1 a ČRo 6, a v souvisejícím Usnesení Rady 1/01. Přehled usnesení je zařazen do přílohy Zprávy).
V dalším průběhu roku 2001 se postupně měnila koncepce domácího zpravodajství na Radiožurnálu. Obsah zpráv o změnách v legislativě už tolik nespočíval ve vyjádřeních politiků, ale ukazoval, jak se změny zákonů dotknou občana, podnikatele, firem, státních zaměstnanců atd. Tento zorný úhel přinesl posluchačům mnoho potřebných konkrétních informací.
11. září 2001 prokázal Radiožurnál všestrannou operativnost. Několik minut od dopadu letadla na první mrakodrap v NY započala profesionální souhra: od naší zpravodajky v USA přes zpravodaje na dalších exponovaných místech světa až po Českou republiku. Radiofórum vysílané dvě a půl hodiny po začátku teroristických útoků přineslo první fundovaný souhrn analýz a komentářů k situaci. I o dalším vývoji událostí vysílal Radiožurnál vyváženě a objektivně v autentických přenosech od zpravodajců z USA, Evropy, ze zemí Blízkého Východu, z Pakistánu i z Afganistánu. V debatních pořadech měli posluchači možnost vyslechnout i názory muslimů žijících v současnosti v České republice nebo například rozhovor ředitele Židovského muzea s arabistou, týkající se izraelsko-palestinského konfliktu. Lze připomenout, že Radiožurnál jako jediné české médium měl také autentický zdroj v Havaně po zadržení našich občanů kubánskými úřady.
I stanice Praha přizpůsobila své vysílání mimořádným mezinárodním událostem a denně přinášela kromě aktuálního zpravodajství i množství rozhovorů s komentátory, zpravodaji a lidmi žijícími v USA, Pakistánu, Afganistánu, Izraeli a Tadžikistánu, aby posluchači získali další objektivní autentické informace.
Zatímco v oblasti zahraničního zpravodajství a publicistiky byla míra objektivity a plurality na vysoké úrovni, v oblasti domácí politicky orientované publicistiky se v projevech některých moderátorů dal rozpoznat jejich příklon k tomu či onomu politickému názoru. I posluchači v přímých telefonních vstupech na to upozorňovali. Tento problém je vleklý (stejně jako je vleklé jeho řešení), neboť pramení z psychiky zmíněných pracovníků a z jejich nedostatečné odolnosti vůči “magii mikrofonu”. Stejně jako k toleranci, dojde člověk i k objektivitě jen výchovou a vývojem, přičemž mu neustále překáží vrozený “sklon” stranit něčemu. V zemi, kde i hlava státu něčemu veřejně straní, je těžké žádat od pracovníků médií, aby byli vždy nepřetržitě nad věcí. Rada i vedení ČRo si uvědomuje, že tyto prohřešky nelze řešit personálně, ale že je to tzv. běh na dlouhé trati, obtížnější o to, že probíhá v přímém přenosu. Avšak právě přímé hlasy a často značně kritické připomínky posluchačů svědčí o tom, že kontrolní mechanismus a svobodná výměna názorů ve vysílání Českého rozhlasu fungují. Lze jen doufat, že účinek této zpětné vazby (od posluchačů na moderátory) časem přinese své plody a že i komentátoři Radiožurnálu opustí své nutkání být proroky a stanou se skutečnými služebníky veřejnosti.
7.4. Zabezpečení různorodé skladby pořadů
Skladba pořadů jednotlivých stanic Českého rozhlasu souvisí s charakterem stanic. Radiožurnál se v roce 2001 vyvinul ve stanici zpravodajského typu, takže i jeho publicistika směřuje stále více k denní problematice. Zatímco ve zprávách dochází k neustálým reprízám, což posluchače odrazuje, publicistické relace mají nápaditější formu a pomáhají vytvářet atmosféru dobrého společníka (např. pořady O všem s vámi, Co nás pálí, Víkend začíná, Pod kůži, Zlaté dno, Výzvy přítomnosti a další). Na stanici ubylo hudebních pořadů, naopak se rozšířilo dopravní zpravodajství. Úbytek posluchačů, který Radiožurnál v roce 2001 zaznamenal, možná signalizuje přesycenost posluchačů tímto typem vysílání, které především dopoledne působí mechanicky.
Opačným směrem se, jak už bylo zhodnoceno, vydala stanice Praha, jejíž obliba u posluchačů roste. Rozmanitost jejích pořadů je koncepční, navazující, takže tvoří hodnotný celek s širokým záběrem, který odpovídá přirozenému rytmu dne a potřebám stálého posluchače. I zábavné a kontaktní pořady odpovídají kulturnímu poslání této stanice a umožńují posluchači účastnit se svým názorem či dotazem. Rada s uspokojením hodnotí kvalitní vývoj stanice Praha, jehož svědkem byla po překonání stagnace v letech devadesátých.
Specifické postavení stanice Vltavy je určeno jejím tradičním uměleckým zaměřením, které Rada nezpochybňuje. Přesto se domnívá, že vedení stanice bude muset hledat nové přístupy, jak oslovit posluchače. Přílišná konzervovanost a “škrobenost” ve vysílání totiž odrazuje od jeho kvalitního obsahu. Samozřejmě nesmí jít o změnu formátu stanice.
V obdobné situaci, i když z jiných (objektivních) důvodů, se ocitla i menšinová stanice ČRo 6 - SE. Začíná se jevit neúnosným, aby v rámci Českého rozhlasu existovaly dvě obsahově obdobné celoplošné stanice. Ani odlišnost v jejich rytmu nemůže zastřít skutečnost, že tu dochází k duplicitě, což vede ke ztrátě poslechovosti obou z nich. Rada i vedení ČRo si to plně uvědomuje a v roce 2002 bude pomáhat hledat řešení.
Máme-li si při hodnocení vysílání těchto čtyř celoplošných stanic Českého rozhlasu pomoci analogií, dovoluje si Rada v této části zprávy nabídnout toto zjednodušené (a humorně nadsazené) porovnání:
Radiožurnál lze přirovnat k mužskému elementu (obsáhnout co nejvíc, co nejrychleji a bez servítků. Často však i bez návazností a reminiscencí). Neměnné řazení opakujících se zpráv a bombastika znělek, které je rámcují, vyvolává u posluchače pocit obklíčení, často i sklíčenosti. Nespraví to ani nekoncepční hudební vata. Úlevu přinášejí večerní pořady (např. Nad věcí).
Prahu lze naopak připodobnit k ženskému principu. Zajímá ji člověk, jeho rodina, obec, svět kolem nás. Hledá a nachází pozitivní příklady, přináší to potěšitelné z domova, ze sousedního dvorku i ze světa, nepohrdá tradicí, nabízí kultivovanou zábavu a citlivě vybranou hudbu, která příjemně hladí duši. (Občas ale zazní i rušivé neprofesionální koktání, zneklidňují dlouhé pauzy a někdy i sklon moderátorek k “přeslazenosti,” která inteligentního posluchače maličko degraduje jakoby na pacienta).
Vltava - renomovaná paní profesorka, drdol, pod krkem fiží, na něm křížek. Méně ukázněného posluchače to občas znaví, a tak jde za školu (pustit si třeba stejné CD, ale bez těch režijních poznámek v italštině).
ČRo 6 - SE působí jako kdysi skvělý a zasloužilý, nicméně dnes už přesluhující kapitán, kterému část mužstva odešla pod jiné velení a navíc mu servisní středisko nedodalo nové mapy a svodky. A tak stojí na své zapomenuté vartě jako strážná věž. Až pochopí, že je nutné se pokorně “přešaltovat” na pěšáka, omládne. A získá nové mladé posluchače.
7. 5. Problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí
V oblasti šíření programů celoplošných a regionálních stanic ČRo došlo v průběhu roku 2001 k některým změnám. Do provozu byly uvedeny nové vysílače, pro které byly získány kmitočtové příděly, v některých případech došlo ke změnám ve způsobu distribuce.
V následujícím přehledu jsou uvedeny nejdůležitější kroky a požadavky, které ČRo zaslal na Radu ČR pro rozhlasové a TV vysílání v souvislosti se zajišťováním vysílání pro jednotlivé regiony.
ČRo Regina 1 – Praha
zůstává současný stav
ČRo Regina 2 – Střední Čechy
Pro zlepšení pokrytí již jsou rozpracovány tyto dokrývací vysílače :
ČRo České Budějovice
zůstává současný stav
ČRo Plzeň
zůstává současný stav
ČRo Karlovy Vary
zůstává současný stav
ČRo Ústí nad Labem.
Je zapotřebí vybudovat pro potřeby studia síť menších vysílačů, které mohou umožnit uvolnit kmitočet 88.8MHz/80kW Buková Hora pro potřeby ČRo2.
To v dané chvíli není možné, neboť alternativní pokrytí není k dispozici.
- je zažádáno o koordinaci městského vysílače Ústí n.L./Stříbrníky - dva vytipované kmitočty pro ČRo2 a ČRo5 - 98,6MHz/1kW a 102,8MHz/1kW a dále Ústí n.L - Kukla 107.9MHz/5kW.
- do některých dalších oblastí byly prozatím naše žádosti zamítnuty
ČRo Liberec
Pokrytí tohoto kraje by nejlépe řešil vysílač 89,9 MHz/20 kW Liberec/Ještěd ze sítě ČRo 2, ale za výše uvedeného předpokladu, že bude možné program ČRo 2 vysílat z Bukové Hory. Do té doby není uvedený přesun možný.
V současné době využívaný vysílač 102,2 MHz Proseč pokrývá spíše oblast Jablonce a sídelní město kraje pouze částečně.
ČRo Hradec Králové + ČRo Pardubice
Vzhledem k velké vzájemné provázanosti posuzujeme tuto oblast společně.
Přechodné období :
Záměna kmitočtů 101,9 MHz/10 kW Trutnov /Černá hora – ČRo Hradec Králové a 90,5 Mhz/ 20 kW Trutnov/Černá Hora - ČRo 3 - tento krok navrhujeme vzhledem k možnosti zvýšit stávající výkon na kmitočtu 90,5 MHz
100,1 MHz/100 kW Pardubice/Krásné – ČRo Pardubice:
V tomto období navrhujeme koncipovat vysílání po programové stránce tak, aby vycházelo z potřeb obou regionů a vhodným odpojováním připravovalo posluchače na cílový stav – samostatné vysílání.
Cílový stav :
ČRo Hradec Králové:
90,5 MHz/20 kW Trutnov /Černá hora
87,6 MHz/1 kW Hradec Králové/komín (alt. 95,3 Mhz/ 1 kW) – žádost na Radu odeslána 3.7.2001
96,5 MHz/1 kW Rychnov nad Kněžnou (alt. 107,6 Mhz / 1 kW) – žádost na Radu odešla 3.7.2001
ČRo Pardubice:
104,8 MHz/10 kW Pardubice/Krásné – přesun stávajícího kmitočtu 104,7 Mhz z lokality Hoděšovice a posun o 100 kHz - žádost na Radu odešla 3.7.2001
101,1 MHz/1 kW (alt. 98,6 MHz/1 kW) Pardubice/TKB – nový kmitočet - souhlas Rady se zahájením koordinací byl vydán 22.5.2001
102,4 MHz/1 kW Svitavy/Kamenná horka – nový kmitočet - souhlas Rady se zahájením koordinací byl vydán 22.5.2001
Do budoucna lze uvažovat o využití kmitočtu 102,1 MHz s výkony kolem 100 W jako opakovaného dokrývače v údolních městech (např. Ústí n.Orlicí, Česká Třebová, Žamberk apod.).
ČRo Jihlava
Pro toto studio je uvažováno s využitím vysílače 87,9 MHz Jihlava/Strážník, který svým signálem pokrývá značnou část potřebného území.
ČRo Olomouc
Zůstává současný stav
ČRo Ostrava
ČRo Zlín
Situace jižní části regionu je závislá na rozhodnutí, zda vysílač Uherský Brod ČRo Brno zůstane beze změny - v takovém případě je nutné dokrýt ještě Uherské Hradiště (ale není to nutné, pokud by tato oblast byla pod Zlínem).
ČRo Brno
Situace v Brně je obdobná situaci v Ústí n. Labem. V případě převedení kmitočtu Kojál 106.5MHz/80kW ve prospěch ČRo2 dojde ke snížení pokrytí ČRo5, zvláště v severní oblasti regionu. Jednoduše se tím ale vyřeší pokrytí celé jižní Moravy.
Je navržena změna 92.6MHz/5kW Hády (dnes ČRo2) na Kojál a zvýšení výkonu na 10kW.
Dále by pro potřeby ČRo5 zůstal kmitočet Hády 93.1/500W a vysílače Znojmo, Hodonín a Uherský Brod
Dále v této oblasti je zažádáno o koordinaci/povolení zvýšení výkonu pro vysílač Znojmo na 3kW u všech programů (ČRo1,ČRo3 a ČRo5) a nová koordinace 107.8MHz/3kW Hodonín (ČRo2).