Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

Pod dohledem družic se letos na cestu do Afriky vydali čtyři čápi černí: Kristýna, Jakub, Tereza a Martin

Středa 15. října 1997

  • 8:30 - Došel mail od Luboše Peškeho, který se zamýšlí nad událostmi posledních dnů. Jeho závěry se bohužel téměř neliší od mých:
  • Zato ja jsem se vzbudil pred ctvrtou, takze jsem mel dost casu presne zamerit na te nejpodrobnejsi mape polohu Terezy. K prekvapeni to pada mimo vodni toky do blizkosti hory 1740m vysoke v Antiatlasu, tedy ne k jeho upati. Cestou je to oklikou asi 200 km z Agadiru, v posledni casti neni zarucene ze bude sjizdna. Pak jeste asi 8 km pesky. Ze by byla treba ulovena orlem jestrabim a zanesena na jeho trhaniste na skale? Prilis bujna fantazie, ale vzpominam si, jak mi Willem rikal, ze vloni pozoroval v Izraeli jednoho orla jestrabiho, ktery se specializoval na capy a nejmene 2 cerne capy zabil a ostatni nebezpecne prohanel.
  • Prestoze Martinova vysilacka pracuje ze vsech nasich nejhure, prisla vcera dobra lokace z oblasti Maroka. Spolu se zrcadlovou jsou tak blizko, ze nelze rozhodnout, ktera je ta prava. Stejne vsak obe ukazuji zhruba na stejne misto. V horach Atlasu navstivil Martin lokalitu, kterou, jak se zda, Kristina nevynecha zadny rok. V 1995 tam jiste nocovala. To je jeden z planovanych vedeckych vysledku projektu. Najit na tahovych cestach vsechna dulezita mista. Lokalitu by bylo potrebne proverit a patrne ji zahrnout do mokradu chranenych mezinarodni konvenci
  • V Toulouse jsem se dotázal, co nového zjistil Argos o našich čápech. Tereza a Kristýna mají velmi kvalitní souřadnice. Smrt Terezy musíme od tohoto okamžiku pokládat za potvrzenou. Je mi to moc líto, ale jiné vysvětlení neexistuje. Troje noční souřadnice jsou velmi přesné a potvrzují, že se Tereza od předvčerejška nepohnula ani o píď. Rovněž údaje senzoru pohybu se nezměnily. Otázka je, co se stalo. Za dva a půl roku, co čápy sledujeme, jsme se přesvědčili o řadě nebezpečí, která jim hrozí. Vedení vysokého napětí, lov, vandalismus, vyčerpání, přirození nepřátelé. Na jižních svazích Anti Atlasu, kde Tereza zahynula, by teoreticky mohlo připadat v úvahu kterékoli z nich, anebo nějaké úplně jiné, o němž nemáme ani tušení. Začali jsme uvažovat o tom, že bychom se na jih Maroka vypravili; je velká šance během 48 hodin zjistit podrobnosti. Naše produkční Magdaléna zrovna žhaví telefony a pokouší se sehnat sponzora, který by to umožnil, ale nemyslím, že se jí to podaří. Ke Kristýně: patrně ještě v pondělí pozdě odpoledne popoletěla o 40 kilometrů na jih a nyní zůstává 120 kilometrů od svého zimoviště, nedaleko východosenegalského města Koussane (14° 3´ s.š., 12° 14´ z.d.). Je to klasika, Kristýna i v minulých dvou letech na dohled od své palmy výrazně zvolnila. O Martinovi zatím nemáme čerstvé zprávy, měly by se objevit každou chvíli. V pondělí kolem dvanácté sice Španělé zachytili signály jeho pozemního vysílače nad gibraltarskou skálou, vzápětí se ale vrátil do vnitrozemí.
  • Jakubův satelitní vysílač bude aktivní odpoledne.

  • 10:00 - Martin je v Africe! Ve 2:58 UTC ho Argos zaměřil v Maroku, v předhůří Vysokého Atlasu (33° 8´ s.š., 6° 33´ z.d.).

Miroslav Bobek      

<< >>


Africká odysea - projekt
Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz