Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

Pod dohledem družic se letos na cestu do Afriky vydali čtyři čápi černí: Kristýna, Jakub, Tereza a Martin

Pondělí 20. října 1997, 6.00

  • Další nelidské ráno, kvůli vysílání jsem vstával o půl páté; doopravdy jsem se ale probudil teprve před půlhodinou, když přes monitor přeběhl výpis z Toulouse: u Terezy se změnil údaj senzoru pohybu a dokonce i souřadnice! V prvním okamžiku jsem si myslel, že její smrt byla jen ohromná mýlka, ale v tu ránu jsem měl po radosti. Jedny souřadnice padly do Atlantiku, někam ke Kanárským ostrovům, druhé -zrcadlové- do Maroka na severovýchod od Antiatlasu, čili je to na 95% nesmysl. Satelitní lokalizace je ostatně kvality Z, takže horší už být nemůže, což potvrzuje i nulové NOPC (jakýsi index důvěryhodnosti); v Toulouse dávají do výpisu zetka asi jen proto, aby bylo vidět, že něco dělají. Jiná věc je ovšem změna u senzoru pohybu, jeho údaj vzrostl ze 40 na 54 jednotek, ergo se s Terezou, nebo přinejmenším jejím vysílačem cosi dělo! Senzor pohybu něco dost podráždilo včera mezi 15.30 a 18.30 UTC, pak byl až do 20.20 v klidu; přitom může být důležitý fakt, že v dané oblasti zapadá Slunce asi v 18.30 UTC. Vysvětlení se dají najít nejméně dvě, bohužel ani jedno není pro Terezu příznivé; senzor pohybu je v pořádku, vysílač, a tudíž ani Tereza, se víc než týden nepohnul; k tomu se musí připočítat ještě enormní kolísání teplot, které samo o sobě svědčí o Terezině smrti. Vysvětlení první: pozůstatky Terezy našla nějaká šelma, před západem Slunce už by mohli být aktivní třeba šakali. Vysvětlení druhé, asi pravděpodobnější: na vysílač kápnul nějaký člověk a odnesl ho. Kdo to mohl být a hlavně co s ním bude dělat, toť otázka. Nesedí mi na tom jen jedna věc, a sice že ho večer, když přišel domů, neukazoval sousedům, má-li jaké. Vysílač bude opět aktivní dnes v noci, takže SNAD uvidíme.
  • Úplně čerstvé souřadnice se právě objevily u Martina. Za včerejšek přeletěl o 180 kilometrů k jihojihozápadu, takže se Ergem Iguidi přiblížil k alžírsko-mauritánsko-maliskému trojmezí (25° 51´ s.š., 5° 54´ z.d.). Trochu změnil kurs, na Timbuktu už to nevypadá.
  • Ještě včera odpoledne zaměřil Argos Jakuba. Byl na severu Súdánu (21° 28´ s.š., 30° 49´ v.d.); předtím se ale pravděpodobně nakrátko zastavil kdesi v Egyptě - 550 kilometrů na čtyři dny, to je dost málo.
  • Kristýnu se lokalizovat nepodařilo, máme k dispozici jen údaje senzorů, nicméně předpokládám, že zůstává na svém východosenegalském zimovišti.

Miroslav Bobek      

<< >>


Africká odysea - projekt
Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz