 | |
|
Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.
Třetí sada videí do Dominičina a Kryštofova hnízda (pátek 2. července 1999) (Pro přehrávání videí ve formátu RealVideo G2 potřebujete RealPlayer. Zdarma je k dispozici zde.) 
15. Čáp opečovává mláďata (26.6.99).Dnes už se podobné záběry pořídit nedají. Čápi přilétají, jen aby mláďata nakrmili; na hnízdě se zdrží nanejvýš pár minut. 
16. Čáp bez pohybu nad mláďaty (24.6.99). Svého času František Pojer vyprávěl, jak pozoroval čápa stojícího na hnízdě tři hodiny. Za tu dobu si čáp přešlápl z levé nohy na pravou; to bylo všechno, co se za celou dobu stalo. 
17. Čáp přináší na hnízdo větev (25.6.99). Čápi se minulý týden na hnízdě buď zdravili jen krátce, anebo vůbec. Asi to ale nutně neznamenalo, že by jejich vztah ochládal. Zaznamenali jsme, jak jeden z čápů přiletěl ke hnízdu "vyzvedl" si tam partnera a společně pak vykroužili do výšky a zmizeli severním směrem. 
18. Všichni čápi se čistí (25.6.99). Nejprve se začali čistit dospělý čápi, pak i mláďata. Příklady táhnou - co víc dodat? 
19. Přílet s mechem (25.6.99). O tom, proč čápi přinášejí na hnízdo mech, jsem tu už spekuloval. Teď jsem se znovu utvrdil v dojmu, že je to proto, aby mláďata seděla na měkkém. 
20. Mláďata dostávají vodu (26.6.99). V horkém odpoledni přiletěl jeden z dospělých čápů - a ze zobáku mu srčela voda. 
21. První procvičování křídel (26.6.99). Před časem jsem napsal, že třetí mládě výrazně zaostává za svými sourozenci. Slovo "výrazně" dnes už naštěstí můžeme škrtnout - není to tak zlé, jak se zdálo. Netroufám si ovšem tvrdit, že je to výsledek naší snahy o zarybnění okolních potoků (i když si čápi některá místa, kam František Pojer vozí ryby, už našli). 
22. Krmení dravé zvěře (26.6.99).Když jsme viděli, jak se čáp chystal vyvrhnout potravu na jedné straně hnízda, ale mláďata ho obtěžovala tak, že musel uhnout, napadlo nás, jestli to nevysvětluje, proč nejmenší mládě přestalo zaostávat: silnější sourozenci ho sice odstrčí, ale pokud ryby skončí na opačné straně hnízda, má šanci se k nim dostat dřív a nasytit se. -mb- | |
| << | >> |
Africká odysea - projekt Českého rozhlasu 2 - PRAHA
Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.
Africkaodysea@internet.cz