Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Dominika přeletěla k jihovýchodu (Praha, čtvrtek 27. ledna 2000) Poprvé od našeho návratu z Afriky je pádný důvod se ozvat: Dominika opustila zimoviště u "Jezírka" nedaleko Maghamy, kde jsme ji sledovali v prosinci, a přesunula se o padesát kilometrů k jihovýchodu. Nadále však zůstává na území Mauritánie. Její přesnou polohu si můžete zobrazit na našem serveru Čápi on line. Stalo se tak to, co jsme očekávali. Jižně od Sahary je totiž podle všeho jakési „nárazníkové pásmo“. Čápi se po přeletu pouště zastaví na prvním vhodném místě, kde se jich utvoří větší skupiny nebo dokonce velká hejna; dříve nebo později jim ale nezbude, než postoupit dál na jih a rozptýlit se po krajině. Byli jsme toho svědky v případě Viktora, Kristýny a Kryštofa a nyní jsme toho patrně svědky i v případě Dominiky. Určitý rozpor se zdá být v tom, jak dlouho se Dominika u Maghamy zdržovala, ovšem tato zima je mimořádně příznivá díky tomu, že koncem léta byly v povodí Senegalu záplavy a dodnes tam zůstává víc vody než v jiných letech. S napětím budeme očekávat, co Dominika udělá v následujících dnech. Hodně času jsme věnovali zpracovávání materiálů z Afriky. Mimo jiné se ukázalo, že čápů bylo u Maghamy víc, než jsme původně odhadovali - totiž nejméně 75. I na těchto stránkách se k expedici ještě vrátíme. Příští týden přineseme textové a obrazové příspěvky "Nový rok v Kayes" a "Afričané", přespříští týden budou následovat "Zimoviště černých čápů" a "Ptáci západní Afriky". -mb-
<<	>>