Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Dominika vyletěla (sobota 26. února 2000) Včera odpoledne jsem v Mnichově ukazoval kolegům naše weby a zabrousil jsem i na neveřejnou Databázi, kde se shromažďují všechny údaje z Argosu. "Kryštof je ve Sieře Leone a Dominika se potlouká na mauritánsko-senegalské hranici," prohlásil jsem a kliknul na tlačítko Manuální logování. Do mapy se promítly jedny nové souřadnice. Dominika zjevně opustila oblast, kde byla řadu měsíců, a vydala se na jih! Souřadnice ze včerejšího rána ukazují, že se Dominika po přeletu dlouhém víc než tři sta kilometrů zastavila v jihovýchodním cípu Senegalu. Nutno podotknout, že tyto souřadnice mají poměrně nízkou kvalitu, ale jsem přesvědčen, že úplně chybné nebudou. Po víkendu bychom měli vědět víc, mimo jiné i to, jestli Dominika třeba během včerejška ještě nepokračovala dál k jihu. Jsme tedy svědky třetího případu, kdy se čápi před návratem domů pustili stovky kilometrů na jih. Poprvé jsme podobnou věc zaznamenali u Kristýny před čtyřmi roky, podruhé u Kryštofa před měsícem. -mb-
<<	>>