Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Odysea pokračuje, s "batůžky" poletí do Afriky i bílí čápi (pátek 18. srpna 2000) Několikrát jsem se tu zmiňoval o úvahách, jak dál. Naše rozhodnutí vyplývá z titulku. Nutné je dodat pouze to, že v rámci našeho projektu Odysea (s ohledem na vzdálenější budoucnost přestáváme používat přídomek Afriká) bychom napříště chtěli monitorovat i další druhy ptáků, které mají odlišné strategie migrace a zimování. Odysea tak rozšiřuje svůj záběr, ale zůstává jí to, co ji odlišuje od mnoha jiných projektů tohoto druhu: snaha zjistit o sledovaných jedincích co nejvíc a monitorovat je co možná nejdéle. Na podrobnosti bude ještě spousta času (část jich bude řečena v sobotním Meteoru), teď to nejpodstatnější: koho budeme sledovat. Čápi černí: Kryštof - Dospělý sameček, partner Dominiky. Solárním satelitním vysílačem jsme ho označili už loni. Zatím zůstává na Rakovnicku. Agáta a Johana - Mláďata z hnízda v Brdech, v jehož okolí se ještě zdržují. Stejně jako Kryštof jsou označena solárními vysílači. Čápi bílí: Žofie a Marta - Mláďata z hnízda v areálu Zoo Dvůr Králové nad Labem. Spolu s dalšími čápy se procházejí po výbězích zoologické zahrady mezi africkými kopytníky a připravují se k odletu. -mb-, fotografie Khalil Baalbaki
<<	>>