Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Francie a Turecko (pondělí 28. srpna 2000) Ještě v pátek postoupil Kryštof (dospělý čáp černý) o 165 kilometrů a zastavil se ve východní Francii. Tam - jihojihozápadně od Besançonu - zůstával i dnes ráno. Kryštof jako by nám předváděl chování naprosto typické pro černé čápy. Uletěl pár etap dlouhých 150 až 200 kilometrů a pak se zastavil v oblasti, kde už naši černí čápi mnohokrát odpočívali. S napětím jsme čekali na nová data o cestě Žofie a Marty (mladé samičky čápa bílého). Satelity bohužel v pátek a o víkendu několikrát zachytily vždy jen po jednom signálu jejich vysílačů, takže souřadnic jsme se nedočkali. Až dnes ráno přišly nové souřadnice Marty: během tří dnů uletěla 750 kilometrů a v noci na dnešek byla uprostřed Turecka, poblíž města Konya. To proslulo jako centrum tančících dervišů, ornitologové ale budou vědět, že v okolí jsou jezera a mokřady s množstvím ptactva. Před pár lety jsme tuhle oblast s přáteli důkladně prochodili, takže možná doma najdu i obrázky míst, kde se zastavila Marta. Bohužel máme velké problémy se solárními vysílači, kterými jsme označili Johanu a Agátu (mladé samičky čápů černých). Dotazovali jsme se u výrobce a zde je odpověď: "Problém je pravděpodobně v rádiovém rušení přijímaném na satelit. V Evropě má mnoho uživatelů tyto problémy. Již několik měsíců o tom jednám s Argosem..." -mb-
<<	>>