Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Marta přeletěla rovník (sobota 2. prosince 2000) V pátek večer satelity mladou bílou čápici Martu zaznamenaly na jižní polokouli - jihovýchodně od Viktoriina jezera v Tanzánii. Hnízdu v areálu Zoo Dvůr Králové nad Labem se Marta dosud vzdálila na 6300 kilometrů; celkově ale uletěla už nejméně 8400 kilometrů. Její putování ji dosud zavedlo do čtrnácti nebo spíše patnácti zemí. Kromě České republiky proletěla Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Tureckem, Sýrií, Izraelem, Jordánskem, Egyptem, Súdánem (kde se zdržela zhruba dva a půl měsíce), Eritreou (kam podnikla jeden ze svých výletů), Etiopií, Ugandou, patrně i Keňou a zatím její poslední zastávkou se stala Tanzánie. Pokud jde o černého čápa Kryštofa, nezbývá než opakovat to, co už tu bylo uvedeno: jeho solární satelitní vysílač selhal. Ani o samičce Johaně nemáme zprávy (v jejím případě však bohužel navíc není jisté, zda jde také o technickou závadu). Jen slabou útěchou nám může být, že kolegové, kteří organizují podobné projekty, na tom nejsou lépe. Například ze čtyř bílých čápů je v projektu Naturdetektive sledován už jen jeden... -mb-
<<	>>