Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Čápice Marta letí k rovníku (čtvrtek 30. listopadu 2000) Samička čápa bílého Marta, kterou jsme "batůžkem" označili ve Dvoře Králové, opustila své zimoviště ve východním Súdánu a vydala se na hlouběji jih. Naposled ji satelity zaznamenaly v severovýchodní Ugandě, jeden nebo dva dny letu od rovníku. Ve východním Súdánu se Marta zdržovala od začátku září, nebyl však týden, kdy by nepostoupila alespoň o několik desítek kilometrů, anebo nepodnikla i mnohem delší výlet. Postupně se tak východním Súdánem přesunula několik set kilometrů na jih. Až ve druhé polovině minulého týdne se ale vydala na další dlouhou etapu své cesty Afrikou a přes Etiopii a jižní Súdán doletěla do severovýchodní Ugandy. Denně přitom překonávala vzdálenosti mezi 150 až 250 kilometry a dá se očekávat, že bude pokračovat dál k jihu; ovšem vzhledem k tomu, že její satelitní vysílač přešel na řidší cyklus aktivity, budeme mít nové zprávy až začátkem příštího týdne.     Fotografie Pierre Perrina z jižního Súdánu. Zdroj: Yossi Leshem & Ofer Bahat: Flying with the Birds   Jižní Súdán naštěstí Marta překonala bez úhony. Jde patrně o jedinou oblast v Africe, kde jsou čápi místními obyvateli ve větším měřítku loveni. Dokumentují to fotografie Pierre Perrina pořízené už před několika lety. Lov čápů probíhá jednoduchým, ale účinným způsobem. Domorodci se k čápům stojícím ve vodě opatrně přiblíží a pak rychle vyrazí. Čápa se jim často podaří chytit dřív, než se mu podaří vzlétnout. O účinnosti této metody ostatně svědčí to, že začala být používána ornitology v Izraeli, kteří chytají čápy za účelem kroužkování nebo označení vysílači. Přestože v jiných oblastech lidé čápy nepronásledují, neznamená to, že by čapí toulky Afrikou byly bez rizika. Vedle přirozených nepřátel jsou i v Africe pro čápy nebezpečná například elektrická vedení. Svého času nejstarší kroužkovaný čáp zahynul na elektrickém vedení v tehdejší Rhodesii a obětí nevhodně konstruovaného sloupu se ostatně letos stala i Martina sestra Žofie. Je otázka, jak daleko na jih se Marta v následujících dnech a týdnech ještě pustí. Možná se bude potulovat kolem rovníku. Možná doletí až ke Kapskému městu... -mb-
<<	>>