Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

Čapí konference (středa 11. dubna 2001)

V pořadí již třetí mezinárodní konference o čápu černém se konala ve dnech 28. – 31. března 2001 ve Forneau Saint-Michel v Belgii. Počtem 23 zúčastněných zemí překonala tato konference obě předchozí, ale především účastí zástupců ze 6 západoafrických států se zapsala do historie. Mauritánie, Senegal, Guinea, Burkina Faso,Togo a Benin - země ve kterých zimují evropští čápi černí - se představily jako právoplatní účastníci konference. Řečníci v referátech zdůraznili význam telemetrického sledování evropských čápů, které přispělo k rozšíření znalostí o tomto druhu a k ochranářským počinům nebo alespoň snahám v těchto zemích.

Celkem v sedmi blocích byla projednávána situace druhu v mezinárodním a národních měřítcích, biologie a ekologie, kroužkování a migrace, zimování, ochrana čápů a výchovné využití.

Kolegové z Belgie, Francie a Lucemburska seznámili účastníky konference s výsledky jejich společného projektu „Čápi bez hranic“. Telemetricky sledovaní čápi černí z této oblasti migrovali jihozápadní cestou přes Gibraltar do západní Afriky.

Zajímavé referáty zazněly také od účastníků ze Španělska, které se týkaly hnízdního chování čápů sledovaného z úkrytu (připomnělo nám to náš přímý přenos z hnízda Kristýny v roce 1998), a z Pobaltí (Lotyšsko, Estonsko), popisující snižování početnosti nejsilnější části evropské populace a její nízkou produktivitu. Za největší problém a příčinu tohoto stavu byla označena těžba dřeva v lesích.

Poměrně překvapivé byly pro většinu účastníků předpovědi, že na základě plánovaných analýz DNA z celého rozsáhlého areálu čápa černého by se příští konference již mohla zabývat nejméně třemi různými druhy černých čápů – evropským, asijským (populace na východně od Uralu na Sibiři a Dálném východě) a jihoafrickým (izolovaná populace v několika zemích na jihu Afriky), protože tyto populace spolu nekomunikují a pravděpodobně by mohla být nalezena značná genetická odlišnost opravňující k vymezení samostatných druhů.

Vedle těchto vědeckých úvah vynikly také praktické ochranářské aktivity a kampaně, využívající atraktivity a určité tajemnosti čápa černého k popularizaci ochrany fauny a přírody jako celku. Za samostatnou zmínku stojí např. to, že telemetrické sledování čápů černých ve Francii financuje organizace l´ONF („Francouzské národní lesy“) a její zaměstnanci tuto činnost prakticky zajišťují v terénu.

Abstrakty našich referátů:

-fp-

<< >>


Africká odysea - projekt
Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz