Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Středa 10. června 1998 Kristýna a David bdí nad mláďaty. Většinou stojí na hnízdě; mám podezření, že proto, aby je čápata moc neobtěžovala. Včera se Kristýna mezi ně posadila a neměla pak chvíli klidu; jedno z mláďat se jí málem vyšplhalo na záda. Všechno zlé je k něčemu dobré: opravování závady na analogové lince nám umožnilo rozšířit sestavu o přenos zvuku. Máme tak zachycené hlasy čápat, klapání Kristýny a Davida a spoustu ruchů z okolí (křik strakapoudů, zpěv nejrůznějších ptáků, bzučení much atd. atd.). První záběry se pokusíme odvysílat v sobotním Meteoru. Mnohadenní šílení v lesích -zdá se- zanechalo následky. Franta přišel s nápadem, že bude dřepět v koruně smrku na retranslaci, koukat na monitor a až budou čápi z hnízda odlétat, pokusí se dalekohledem vysledovat, kam se vydávají. Na to konto dnes Honza Petrů poslal do konference následující mail: Bylo by asi taky dobré přidat další velké bateriové pole k retranslaci, protože při celodenním pozorování bude nahoře určitě potřeba malá lednička a varná konvice, případně pracovní stůl s osvětlením. Bůh s námi... -mb- Miroslav Bobek
<<	>>