Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

Pondělí 3. srpna 1998

Upozornění: Dnes odpoledne vysílá Český rozhlas 2 - PRAHA pořad Odysea, který bude věnován černým čápům. Začátek po 15. hodině; poslouchat můžete jak z rozhlasových přijímačů, tak ze Sítě.

Chvilka napětí před zapnutím počítače: budou ještě na hnízdě všechna mláďata? Jsou tam. Alespoň prozatím.

Dnes po čtvrt na sedm předvádělo Aru (?) prostocviky, které nasvědčují tomu, že opuštění hnízda se blíží. Postavilo se na kraj a začalo mávat křídly; pár okamžiků se zdálo, že se vydá na let do neznáma. Vzápětí si to ale rozmyslelo...


Dráčata, přinejmenším Asu a Aru, jsou si už poměrně jistá. Svědčí o tom i sekvence z pátečního odpoledne, kdy se jedno z čápat poměrně dlouho vznášelo nad hnízdem; podotýkám, že animace je trochu zrychlená, ve skutečnosti byly mezi jednotlivými obrázky třívteřinové pauzy.


Minulý týden jsme tu vystavili obrázek, na kterém se Dráčata dotýkají zobáky. Franta Pojer si prohlížel analogová videa a pak sepsal své (a Khalilovy) dojmy:

V posledních dnech - prokazatelně od středy 29. 8. 1998 - se projevuje ve vzájemném chování nový fenomén.
Dvě starší mláďata se navzájem obírají zobáky - zobák zobákem (trochu to vypadá, jako by se navzájem krmila), ale někdy tohle jejich chování přejde do šermování zobáky a až ve drobné šarvátky, kdy na sebe mláďata útočí a dorážejí. Někdo se dokonce honí po hnízdě. Snad by to bylo možno vysvětlit přemírou energie a jejím vybíjením tímto způsobem. Khalil to analyzoval jednoduše: "Jsou to samci a perou se, to je normální, podívej, jak nejmladší samička AJU stojí v pozadí a klidně to sleduje". Asi na tom něco bude, možná, že obě starší mláďata jsou opravdu samci, a AJU samice, která ovšem většinou počínání svých sourozenců ani nevěnuje pozornost.
Vybavuji si, že při posledním natáčení ve čtvrtek dopoledne jsem pozoroval ještě další zvláštní chování - v souvislosti s tím šermováním zobáky, - kdy postupně obě starší mláďata pobíhala po hnízdě a klovala do udusané výstelky hnízda a klacíků. Chovala se jako potřeštěná, divoce, jako kdyby je píchla v tu chvilku vosa. Krátce nato však zase klidně stála a čistila si peří. Možná by to bylo možno uzavřít tak, že už je jim na hnízdě dlouhá chvíle a "neví se čeho chytit", jak říkávala moje babička, když jsem doma zlobil.


O čem se tu nepsalo, ale co se dá už řadu týdnů běžně vidět v přímém přenosu, je to, že se mláďata pídí po hnízdě, tahají klacíky a přerovnávají je nebo zkoušejí, jestli by nebyly k snědku. Zběsilé pobíhání po hnízdě a klování je ovšem něco nového.

-mb-




<< >>


Africká odysea - projekt
Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz