Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

Do třetice úterý 4. srpna 1998 (19.30)

V 19.10 jsem si (pro uklidnění) otevřel stránku s přímým přenosem. Asu (nebo Aru?) obíhalo hnízdo a v některých okamžicích se nad ním vznášelo; v 19.13 jsem si udělal poznámku, že jeden obrázek byl zvlášť dobrý, ale hledat ho v archívu, kam se automaticky uložil, se mi už nechtělo, a tak jsem dál civěl na přenos. V 19.15 se Dráče postavilo na zadní okraj hnízda a roztáhlo křídla, čekal jsem, že podobně jako ráno přeletí-přetančí na větev, kde svého času sedávala Kristýna. Mezitím natekl další obrázek, ze kterého bylo patrné, že se Dráče rozmachuje křídly... a na následujícím záběru už nebylo! Zíral jsem na monitor, ale byla na něm vidět jenom dvě mláďata. Až asi po dalších dvou minutách jsem se konečně ujistil, že jedno z Dráčat dočista a úplně zmizelo. Že živě uvidím první velký let Dráčete, to jsem vážně nečekal!


Vytočil jsem číslo na Frantu; samozřejmě to pro něj bylo překvapení, ale překvapivě překvapení spíš nemilé (za pesimistu jsem v 99% procentech případů já). Franta se podivoval, že by mládě opustilo hnízdo takhle pozdě večer; navíc když si ještě nemůže být úplně jisté. Pak mi zavolal Ivo, který si všimnul, že jedno mládě chybí, a každý z jiného místa jsme listovali elektronickým archívem. Zarazilo nás, že zbývající Dráčata se dívala doleva a trochu dolů, což se při troše fantazie dá vykládat tak, že mládě opustivší hnízdo splachtilo na zem nebo na nějakou nízko položenou větev a že bude mít potíže dostat se zpátky a že -koneckonců- nemuselo sletět dobrovolně, ale že to mohla být nehoda (nebo přecenění sil). V tuhle chvíli se s tím ale nedá nic dělat, než bychom dojeli do Brd, byla by tma.
-mb-

Znovu úterý 4. srpna 1998 (10.00)


Mládě, které se odvážilo opustit hnízdo, nebylo nejstarší Aru, ale prostřední Asu; Franta to právě vyčetl z obrázků z elektronického archívu.

Asu(ovi) dnes bude 65 dnů.

Mláďata se dají rozlišit podle umístění kroužků:
Aru má barevný kroužek na pravé noze nahoře a kovový na pravé noze dole.
Asu má barevný kroužek na levé noze nahoře a kovový na pravé noze nahoře.
Aju má barevný kroužek na pravé noze nahoře a kovový na levé noze nahoře; krom toho je Aju stále ještě odlišitelný podle zbarvení.
-mb-

Úterý 4. srpna 1998

Jedno z Dráčat si trouflo opustit hnízdo! Obrázek myslím vydá za víc, než nějaké dlouhé popisy.

Že se jedno z Dráčat vydalo na průzkum, nás upozornil E. Hoffmann:
4.8.1998, 8:25 Urcite nejsem prvni, kdo to pozoroval: na hnizde jsou 2 mladata, treti sedi opodal na vetvi.

V tuhle chvíli (9.15) jsou všechna mláďata opět ve hnízdě. Zatím nevím, kdo byl odvážlivec, který přeletěl na blízkou větev. Mláďata se teď už špatně rozlišují. Z analogového videa by to ale poznat jít mělo (podle rozmístění kovových a barevných kroužků).
-mb-


<< >>


Africká odysea - projekt
Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz