Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Zastavila Kryštofa písečná bouře? (pátek 8. října 1999) Před chvílí jsme s Ivo Budilem dotočili čapí příspěvek pro zítřejší Meteor. Pořádně jsem se zapletl do vysvětlování, co vlastně naši čápi vyvádějí. Kryštof letěl ve středu na východojihovýchod a po zhruba 240 kilometrech se zastavil v Ergu Iguidi v Alžírsku. Pozoruhodné bylo, že téměř přesně kopíroval trasu Dominiky. Proč také nezvolil optimální trasu, po které by poušť překonal nejrychleji, ale uhnul na východ, jsem si stejně jako u Dominiky vysvětloval silným západním větrem: v alžírském Tindoufu naměřili 26 km/hod. Ve čtvrtek pak došlo k mimořádné události, jakou jsme ještě nezaznamenali. Pokud je satelitní lokalizace správná (a měla by být), vrátil se Kryštof na sever! Jako by ze Sahary doslova utekl, a to hodně rychle - uletěl 300 kilometrů. To už se samozřejmě mým oblíbeným větrem vysvětlit nedá. Začal jsem tedy pátrat, co mohlo Kryštofův návrat způsobit a zjistil jsem, že do míst, kde se Kryštof včera obrátil na sever, zasahovala oblast velmi špatné viditelnosti, způsobená zvířeným prachem a pískem (když si otevřete mapku a kliknete do zeleného rámečku, otevře se obrázek, ve kterém je tato oblast znázorněna - čím nižší viditelnost, tím oranžovější podklad). Podstata téhle úvahy spočívá v tom, že než by Kryštof čekal, až bude možné letět dál nebo až ho písečná bouře zasáhne, raději se vrátil. Znovu ale opakuji, že Kryštofův návrat ještě není stoprocentně potvrzen. Václav po zastávce u Karlovace pokračoval v cestě a doletěl na jadranské pobřeží mezi Šibenikem a Splitem. I tenhle fakt by si zasloužil detailní rozbor a je velká otázka, co bude Václav podnikat dál. Předpokládám, že podél pobřeží postoupí na jih a pak se buď někde v Albánii otočí na východ a poletí k Bosporu, nebo zkusí do Afriky přeletět přes Krétu. Druhá varianta by byla velmi překvapivá - a pro Václava velmi riskantní. Pokud si dobře vzpomínám, přinejmenším jednou se stalo, že orel sledovaný satelity přelet přes moře nezvládl a utopil se. Není vůbec jisté, že černí čápi létají jen přes úžiny (Gibraltarský průliv a Bospor, resp. Dardanely). V Egyptě mi tamní ornitologové tvrdili, že je vídají i na severu Egypta, u libyjské hranice - a právě tam by se Václav vynořil, kdyby letěl přes Krétu. Jako velmi pravděpodobné se jeví, že malý zlomek populace táhne přes Itálii a Středozemní moře. Této otázce se ale podrobněji budeme věnovat v některém z příštích zápisů. -mb-
<<	>>