Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Jonášova odysea skončila (středa 13. října 1999) Angela Schmid, která se štábem Bayerischer Rundfunk připravuje pro ARD dokument o našem projektu, se už v létě rozhodla, že bychom měli natočit čápy nejen v Čechách, ale také v Africe a někde na cestě. Když se ukázalo, že letí na západ, objednala na týden kameramana, zvukaře, produkci atd. s tím, že se pojede do Španělska. "Ještě si to dohodni s Kryštofem nebo Dominikou," říkali jsme jí, ale jen pokrčila rameny: "Natáčení se musí naplánovat dlouho dopředu". Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Když jsme (Franta a já) v určeném termínu odletěli za německým štábem do Španělska, Kryštof ani Dominika tam nebyli a nezbývalo nic jiného, než se pokusit najít a natočit Jonáše. Všechno, co se ve Španělsku odehrálo, je velmi podrobně popsáno v příloze. Jonáše jsme neviděli; našli jsme pouze jeho vysílač. Jonáše podle všeho jen několik dnů nebo dokonce hodin před naším příjezdem zastřelil pytlák. Nepíšu "neznámý pytlák", protože se nám podařilo zjistit číslo auta, jehož řidič se před námi snažil Jonášův vysílač ukrýt. Nezdá se ale, že by španělská policie byla schopna a hlavně ochotna celou věc vyšetřit. Opravdu nevím, co dodat. Lidská blbost a bezohlednost je nekonečná. Protesty na tom asi nic nezmění, nicméně pokud máte potřebu napsat španělskému velvyslanci, udělejte to. Svůj mail můžete poslat i nám, předáme ho. -mb-
<<	>>