Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Neuvěřitelné, s třemi vykřičníky (úterý 12. října 1999) Vůbec mě nenapadlo, že by se něco podobného mohlo stát: Václav přeletěl z Chorvatska do Itálie! Asi se už nedá pochybovat o tom, že do Afriky poletí přes Středozemní moře; z Apeninského poloostrova na Sicílii a odtud do Tunisu. Kromě východní tahové cesty (via Bospor, příp. Dardanely) a západní cesty (via Gibraltarský průliv) tedy asi skutečně existuje i cesta jižní. Krom toho, o čem ve svém včerejším textu psal Franta Pojer, svědčí o existenci jižní tahové cesty pozorování černých čápů na jihu Itálie a v Tunisku. Ovšem zcela jednoznačný a nezvratný důkaz by nám v nejbližších dnech mohl poskytnout právě Václav. Sám o sobě je zajímavý Václavův přelet přes Jadran, kdy musel nad mořem urazit minimálně 180 kilometrů! Jistěže tu mám jedno "ale": včerejší souřadnice, které ukazují na nárt italské "boty" mají nízkou kvalitu, ovšem nepředpokládám, že by mohly být zcela chybné. -mb-
<<	>>