Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

Desítky a desítky černých čápů (15.40N 12.91W, pondělí 20. prosince večer)

Pularský pastevec

Zimoviště černých čápů

Čápi krouží nad "jezírkem"
Dnes ráno jsme se od Tembelu přestěhovali k jezírku (vlastně spíš louži), kde se zdržuje Dominika.

Včera jsem psal, že s Dominikou je snad padesát černých čápů. Ve skutečnosti jich asi bude ještě víc; v každém případě jsou u "jezírka" nejpočetnějším ptačím druhem. Jinak se tu zdržují už jen pisily, africké čejky, drobní bahňáci, které jsme zatím neurčili, a dva druhy volavek.

Během dne čápi postávali podél vody a ve vodě. Odpoledne přihnali pularští pastevci svá stáda. Čápi se zvedli, rozptýlili do okolí - a po chvíli se zase vrátili.

Nezdá se, že by je tu pastevectví nějak omezovalo. Limitní bude spíš dostupnost potravy. V jezírku určitě zůstala po záplavách spousta ryb, ale je otázka, za jak dlouho je možná šedesát, možná sedmdesát čápů spotřebuje. Asi to však bude dřív, než jezírko vyschne.

Teď večer se čápi usadili na poli, kde budou nocovat. Stále si zachovávají velkou únikovou vzdálenost, takže se k nim i při největší opatrnosti lze přiblížit sotva na 150 metrů.

Zítra se pokusíme zjistit, jaké je zastoupení dospělých a mladých ptáků; zatím se nám zdá, že je to půl na půl.
-mb-


<< >>


Africká odysea - projekt
Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz