3. Formy a náplň služby

3.1. Vysílací okruhy

3. 1. 1. ČRo 1 – Radiožurnál

ČRo 1- Radiožurnál ( dále ČRo 1) si v roce 1999 opětovně udržel pozici nejúspěšnější české rozhlasové stanice, a to i přesto, že ve srovnání s předcházejícími lety se hodnoty poslechovosti všech ukazatelů snížily. Jednou z příčin nižší poslechovosti ČRo 1 je nepochybně obecný pokles poslechovosti rozhlasu nejen u nás, ale i v zahraničí. Je způsoben mimo jiné depolitizací společnosti a oblibou zábavy. Tato skutečnost byla ovšem pro ČRo 1 podnětem k  úsilí o zdokonalování programové skladby i profesionality pracovníků.

ČRo 1 je v rámci Českého rozhlasu chápána jako stanice s největším podílem zpravodajských a publicisticko-informačních pořadů. To bylo také důvodem k zavedení zpravodajských relací každou půlhodinu v době od 4 do 20 hodin denně s výjimkou víkendového dopoledne. Změn ve snaze o posílení zpravodajského profilu ČRo 1 bylo pochopitelně víc, např. zavedení zpravodajského pořadu Večerní Radiožurnál nebo Velké malé zprávy atd.

ČRo 1 však stále musí pečlivě dbát na dobré, vyvážené a rychlé zpravodajství ve všech částech svého programu. V domácím zpravodajství se pozornost soustředila na všechny významné události (např. vstup České republiky do NATO, podíl České republiky v balkánském konfliktu či jiné zásadní události domácí politiky) a chvályhodné je, že se i četnost zpráv o významných regionálních událostech zvýšila v nadregionálním zpravodajství.

Zahraniční redakce ČRo 1 prokázala profesionální schopnost zajistit aktuální informace o významných světových událostech pomocí zvláštních zpravodajů (vstup České republiky do NATO, zemětřesení v Turecku a jinde či zpravodajství z válečných střetů). Pro své zpravodajství dovedl ČRo 1 vhodně využívat rovněž monitorování zahraničních médií a Internet. Rada svým usnesením 22/99 vyslovila pracovníkům ČRo 1 uznání za pohotové, vyvážené a objektivní podávání informací a komentářů v ”kosovské krizi”.

Podstatnou složkou rozhlasového vysílání je i na ČRo 1 hudba. Hudební redakce si dala zpracovat pro svou práci rozsáhlý výzkum, který organizoval Úsek komunikace Českého rozhlasu, a v polovině roku 1999 došlo k nové koncepci Selectoru a ke změnám v práci Hudební redakce.

Rada Českého rozhlasu se nadále ČRo 1 zabývala na svých zasedáních. Pozornost věnovala především složitým úkolům spojeným se zavedením nové výpočetní techniky. Změny ve způsobu práce, k nimž zákonitě muselo docházet a jež vyplývaly z nové organizace práce, se dotkly i řady pracovníků. Nová organizace práce však přispěla k efektivnější žurnalistické práci. Rada Českého rozhlasu se zabývala i obsahovou stránkou vysílání Českého rozhlasu. Opakovaně řešila stížnosti posluchačů na politickou nevyváženost a nedodržování nestrannosti pořadů ČRo 1 (např. v souvislosti s Iniciativou Impuls nebo Děkujeme, odejděte). Jak už bylo uvedeno výše, Rada své stanovisko vyjádřila v usnesení 83/99, v němž mimo jiné požádala generálního ředitele, aby provedl opatření, která by vedla k obnovení důvěry veřejnosti v program ČRo 1. Rada v tomto usnesení trvá na důsledném zachovávání nestrannosti a objektivity. Nespokojenost Rady s některými pořady byla počátkem prosince 1999 podnětem k zadání důkladné analýzy zpravodajského pořadu Ohlasy dne a pořadu Čteme z denního tisku. Výsledky rozboru se Rada zabývala v prvním čtvrtletí roku 2000. Nemalým problémem, který se v souvislostí s ČRo 1 projevil a který Rada v průběhu roku projednávala, byl způsob zpracovávání exkluzívních společných bleskových průzkumů agentury STEM pro ČRo 1 - Radiožurnál a Českou televizi. Otázce výzkumů a jejich zpracovávání pro zpravodajství ČRo 1 se Rada rozhodla věnovat dva samostatné semináře, které se uskutečnily počátkem roku 2000. Vyrovnanou a velmi dobrou úroveň prokazuje na této stanici ekonomické zpravodajství, které bylo oceněno Cenou guvernéra České národní banky zejména za soustavnou celkovou kvalitu.

3. 1. 2. ČRo 2 Praha

V roce 1999 prošla tato stanice složitým obdobím. Na sklonku roku 1998 se zdálo, že se podařilo vytvořit předpoklady pro vybudování moderního publisticko-zábavního vysílání. Ne všechna očekávání byla naplněna. Docházelo k postupným programovým změnám. Zásahy do vysílacího schématu Rada sledovala i v roce 1999. Byla zastavena výroba sporného seriálu Okresní noviny, a to z uměleckých i ekonomických důvodů. Od 16. října 1999 se stal novým šéfredaktorem Miroslav Dittrich a byl proměněn management. Do praxe je uváděno nové vysílací schéma, které teprve prověří čas. Věřme, že ranní blok Dobré jitro nebude mít tak kolísavou úroveň jako dosud, že Host do domu nebude jen čekáním na rozhovor s hostem v poslední hodině, že odpolední blok bude mít jednotnější formu. Na vysílání této stanice se v roce 1999 výrazně podílela hudební redakce. I když výzkum ukazoval, že posluchači ČRo 2 preferují pomalejší skladby, loňské vysílací schéma vyžadovalo rychlejší tempo a stanice se tak posouvala k hudebnímu vkusu posluchačů Radiožurnálu. S příchodem nového hudebního dramaturga byla tato disharmonie koncem roku 1999 napravena.

Za tři poslední měsíce roku 1999 nemohlo pochopitelně nové vedení ČRo 2 uskutečnit všechny nápravy. Např. možnost vysílání pro děti je stále omezena. Rada Českého rozhlasu přijala k této problematice usnesení 19/99 už 31. 3. 1999 (viz strana 10 této zprávy) a hodlá i v budoucnu celou situaci pečlivě sledovat. Jde o to, aby dramaturgie ČRo 2 i v tomto směru zvýšila své úsilí o naplnění základního poslání této veřejnoprávní stanice jako "rádia rodinného typu". Vysílání má reflektovat kvalitu - kulturu života. Kultura jako téma musí prolínat celým vysílacím časem. Kultura ČRo 2 je v hledání způsobu, jak celé vysílání zprostředkovat. ČRo 2 bude takový, jaké bude mít moderátory, redaktory, režiséry, jaké autory osloví, jaké osobnosti z řad hostů získá, jak bude zacházet s hudbou, mluveným slovem, s češtinou a v neposlední řadě jaká bude komunikace mezi jednotlivými pracovníky na různých stupních. Zatím se zdá, že nejsou všichni domluveni na společných cílech svého usilování. Směr je vytýčen správně. Je dán snahou přibližovat se ideálu rozhlasové stanice přispívající k obecné kultuře života, jejíž tvůrci jsou hrdí na to, že pracují ve veřejnoprávním mediu. A zde podle názoru Rady jsou v práci ČRo 2 ještě velké rezervy.

3.1.3 ČRo 3 Vltava

Stanice ČRo 3 Vltava uplatňovala i v roce 1999 ustálené vysílací schéma, které se dosud osvědčovalo, a proto nebyl důvod je podstatně měnit. Schéma má oporu v určitých cyklech pořadů, které redakce zařazuje pravidelně v určitou konstantní dobu a v určitý den v týdnu, případně častěji, a také je promyšleně a systematicky reprízuje. Platí to jak pro pořady publicistické, například velmi působivé Souvislosti nebo Reflexe, které přesahují do oblasti autonomního eseje a jejich hodnota bývá často stvrzována pozdějším knižním vydáním, tak pro pořady literární a hudební. Naproti tomu svou nejpůsobivější tvář stále ještě nenašla ranní Mozaika, ale zřejmé je, že se zlepšuje. Šetrnými úpravami schématu byly v průběhu roku zavedeny nové pořady s cílem oživit vysílání a reagovat na nové potřeby posluchačů v souladu s výsledky specializovaného výzkumu z předchozího roku.

Vynikající výsledky má hudební redakce. Uvádí známé i méně známé klasické skladby, často v provedení vzácném a méně obvyklém. Zejména však nutno ocenit trvalou péči hudební dramaturgie o to, aby se v programech ČRo 3 objevovala moderní a soudobá hudba, a to světová i česká, komorní i symfonická. Nejen Stravinskij, Schönberg, Janáček a Šostakovič, ale i Kabeláč, Kalabis a další jména připomínají posluchačům nové výrazové prostředky, jichž se moderní hudba dobrala.

Znamenité jsou pořady věnované jazzu, provázené zasvěceným kometářem. Chválu si však zaslouží i pořad Mezi drakem a hadem, zařazovaný nad ránem a uvádějící hudbu buď exotických národů, nebo národů méně hudebně proslulých, a přitom velmi tvořivých.

Pokud jde o literaturu, umí ČRo 3 udržet rovnováhu mezi klasickou literaturou a dramatikou a mezi pracemi novými a původními. Mezi nejvynalézavější patří pořady, na nichž se jako redaktor a spolutvůrce účastní Pavel Šrut. Tyto pořady mají cennou přednost ve smyslu pro humor. Ten bývá jinak na vlnách ČRo 3 poměrně řídkým hostem. Je to jediná, zato obecná výhrada k celkovému dojmu, jímž výsledky práce ČRo 3 působí: jeho profil je vážný a důstojný, jako by kultura byla hlavně záležitostí pánů a dam ve večerním oblečení. Chce-li ČRo 3 dobýt přízeň mladých a mladších posluchačů - a to jistě chce - měl by přemýšlet o možnosti dát na své vlny proniknout i méně sváteční a důstojné tváři kultury, obecně řečeno promlouvat například v komentářích nejen jazykem a tónem Milana Friedla, ale i Marka Ebena.

3.1. 4 ČRo 6 / RSE (dále ČRo 6)

Rada Českého rozhlasu na základě předložení Dohody o společném vysílacím projektu z 22.5.1996 a 28.5.1996 včetně dodatku z 19.9.1996, kterou uzavřely Radio Svobodná Evropa a Český rozhlas, došla k závěru vyjádřenému v usnesení 67/99, že jde o dva nezávislé subjekty. Rada Českého rozhlasu vzhledem k platnému zákonu 484/1991 Sb. nemá tudíž žádné pravomoci vůči rozhlasové organizaci RSE. Případné problémy může řešit jedině prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu, a to pouze v rámci okruhu ČRo 6, který spadá pod Český rozhlas a na kterém ve spolupráci s RSE a dalšími zahraničními subjekty šíří Český rozhlas svůj program. V rámci toho RSE prohlubovala jak spolupráci s okruhy studií Českého rozhlasu, tak i s Voice of America, BBC a slovenskou RFE/RL. V důsledku zrušení českého vysílání Deutsche Welle a omezení českého vysílání VOA byla provedena příslušná programová opatření, která budou realizována v roce 2000.

Programové schéma ČRo 6 se vyvíjelo graduálně. V roce 1999 se v souvislosti s blížícím se členstvím České republiky rozšířilo o programy Evropské unie o lidských právech, o problematice ve školství a o pořad natáčený za přímé spolupráce mládeže. Schéma se pružně přizpůsobuje dobovým tématům a tendencím. Nyní klade ČRo 6 důraz na problematiku Evropské unie a ekologie. ČRo 6 má ze všech okruhů nejvíce publicistických pořadů. Tím plní hlavní programový úkol okruhu, přičemž zdůrazňuje témata evropských struktur, ekologie, lidských práv a pořady s mládeží.

Slovesná tvorba nepatří mezi domény ČRo 6. Věnuje však pozornost literátům a filozofům v pravidelném programu Časové a nadčasové (Čep, Heidler, Michael Novak, Kovtun a jiní). Hudbu vysílá ČRo 6 méně než v předchozích letech vzhledem k dělbě práce mezi jednotlivými okruhy.

Vysílací okruh ČRo 6 je přitom široce otevřen pro vyjádření různých politických názorů a přesvědčení. Jen například v rámci různých pořadů v roce 1999 vystoupilo více jak dvě stě osobností nejrůznějšího zaměření, jakož i náboženských představitelů a vynikajících zahraničních osobností, mezi nimi prezident Václav Havel, premiér Miloš Zeman, předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus, předsedkyně Senátu Libuše Benešová, ministři, vedoucí činitelé všech opozičních stran, kardinál Miloslav Vlk, Madeleine Albrightová, slovenský premiér Mikuláš Dzurinda a další.

ČRo 6 usiluje o vliv na zlepšení politické kultury v zemi. Dosavadní programové schéma umožňovalo plnit úkoly veřejné služby a jednotlivým tématům dovolovalo uplatnění v potřebné šíři. Nové programové schéma dále rozvinulo všechny formy veřejnoprávního působení.

RFE/RL dala připravit podrobné hodnocení pořadů ČRo 6, které má téměř padesát stran v angličtině. Bylo pořízeno na základě podrobného vyjádření sedmi anonymních hodnotitelů z České republiky a jednoho kontrolního experta z USA. Hodnotitelé byli lidé nejrůznějších profesí ve věku od 20 do 66 let. Ve srovnání s hodnocením zpracovaným před rokem bylo konstatováno zlepšení. Zvýšila se žurnalistická kvalita, informační hodnoty, vyváženost programů, objektivita i při zachování širokého názorového spektra, profesionalita a aktuálnost. Hodnotitelé většinou oceňují aktuální komentáře a analýzy zpracované hlouběji a důvěryhodněji než v jiných českých médiích a váží si i vysoké kvality jazyka a účinu prezentace. Posluchačské ohlasy vysílání jsou vesměs kladné.

V roce 1999 vydala agentura STEM/MARK kvalitativní výzkum ČRo 6/Rádio Svobodná Evropa s podtitulkem Základní postoje a názory posluchačů. Takto podrobná studie vyšla poprvé v historii. Hodnocení postojů a názorů zveřejněných na ČRo je v zásadě pozitivní.

Poslechovost podle posledních výsledků z konce roku 1999 byla 2,1% týdně a 2,7% čtrnáctidenně, tj. 227 tisíc posluchačů. Okruh ČRo 6 je na 5. místě mezi všemi stanicemi v České republice, kategorie vysokoškolsky vzdělaných posluchačů zaujímá 8,2% týdně a 10% čtrnáctidenně. Na základě průzkumu nelze očekávat, že by mohlo dojít k výraznému růstu poslechovosti, protože okruh ČRo 6 je založen na zájmu posluchačů o zpravodajské žánry. Jde tedy o specifickou menšinovou skupinu, která se na vysílané zpravodajské komentáře a informace plně soustřeďuje.

Reklama upozorňuje na ČRo 6 v jiných sdělovacích prostředcích jen sporadicky, a to ještě většinou za prostředky RFE/RL. Respekt a Hospodářské noviny zdarma otiskují mapku s frekvencemi a rozmístěním vysílačů ČRo 6. Některé noviny a časopisy občas přetiskují i komentáře vysílané na tomto okruhu. Někteří komentátoři pravidelně přispívají do jiných sdělovacích prostředků. Opakovaně jsou redaktoři okruhu zváni na přednášky v prostředí vysokých škol. V oblasti kultury spolupracuje RSE na příklad s Nadací Zdeny Podhajské, která každý měsíc organizuje hodnotné koncerty, nad nimiž má stanice patronát. V létě 1999 byla RSE i patronem Mezinárodního sochařského sympózia v Krušných horách.

Na okruhu ČRo 6 pracovalo celkem 18 zaměstnanců. Se stejným počtem a při zachování náročnosti bude okruh plnit hlavní úkoly roku 2000.

Dne 30.června oslavila Svobodná Evropa páté výročí svého přestěhování z Mnichova do Prahy. Oslavy se účastnili představitelé vlády, osobnosti veřejného života, prezident RFE/RL Thomas Dine a americký velvyslanec John Shattuck. Ten při této příležitosti prohlásil, že "Spojené státy zůstanou velmi silným a hrdým podporovatelem tohoto skvělého šíření pravdy - českého vysílání Svobodná Evropa". ČRo 6, který již předtím získal četná vyznamenání a ocenění, obdržel v posledních měsících Čestnou medaili T.G.Masaryka, Pamětní medaili III.odboje za "Pomoc demokracii v minulosti i současnosti" a její komentátor Jan Jůn dostal prestižní Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 1999.

3.1.5. ČRo 7 - Radio Praha (dále ČRo 7)

Rada věnovala tomuto okruhu zvýšenou pozornost, protože jde o vysílání financované přímo z peněz daňových poplatníků. Oddíl věnovaný tomuto okruhu je proto rozebrán podrobněji než okruhy ostatní, k jejichž problematice se ostatně zpráva vrací v různých úhlech pohledu. Člena Rady Richarda Seemanna jmenovalo Ministerstvo zahraničních věcí do Konzultační rady pro rozhlasové vysílání do zahraničí. Rada Českého rozhlasu tak dostávala informace bezprostředně a mohla se vyslovovat ke všem otázkám souvisejícím s vysíláním. Svým usnesením 69/99 zmocnila svého předsedu prosazovat připomínky do návrhu smlouvy o zajištění a provozování rozhlasového vysílání ČR do zahraničí. Svým usnesením 2/99 se Rada zabývala financováním ČRo 7 a upozornila jak Poslaneckou sněmovnu, tak i Ministerstvo zahraničních věcí, že částka původně stanovená na rok 1999 je nedostatečná. Částka pak byla rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zvýšena.

Na základě informací a průzkumů, které si Rada dávala předkládat generálním ředitelem, lze rok 1999 považovat za úspěšný. Rozhodnutím Poslanecké sněmovny byl rozpočet ČRo 7 navržený vládou zvýšen z 45 milionů korun na 55 milionů korun. Podařilo se doladit program, zavést novou zvukovou grafiku, navázat programovou spolupráci s Radiem France International (RFI) a Radiem Polonia (vysílání do zahraničí Polského rozhlasu) a zlepšit příjem signálu ve vzdálených oblastech, především v Americe. Pokračovala však určitá nejistota daná ročním rozpočtem, z něhož plyne, že se s pracovníky ČRo 7 uzavírají pouze roční smlouvy.

ČRo 7 v roce 1999 vysílal na krátkých vlnách 22 hodin programu denně (6 hodin česky, 2 hodiny německy, 7 hodin anglicky, 4 hodiny španělsky a 3 hodiny francouzsky).

Příslušné programové schéma je k dispozici např. na internetových stránkách ČRo 7 (www.radio.cz). Relace v jednotlivých jazycích zůstávají půlhodinové, sestávají ze zpráv, aktuálního bloku, přehledu tisku a specializovaných rubrik. V průběhu roku došlo k drobným programovým úpravám české a anglické relace (zavedení nových rubrik), v českém vysílání vznikly například víkendové rubriky Listárna a Krajanská rubrika, po nichž se objevila poptávka.

Jedním z tematických mezníků roku 1999 bylo 10. výročí listopadové revoluce. Všech pět jazykových redakcí k tomuto tématu připravilo a od léta vysílalo seriál 10 let poté, dokumentující změny v české společnosti. Seriál se promítal i na webovou stránku ČRo 7 a vyvrcholil dokumentárními kolážemi, odvysílanými 17. listopadu 1999.

V listopadu byla zavedena nová zvuková grafika, tj. úvodní a závěrečná znělka, hudební předěly a znělky některých rubrik, protože dosud používané znělky nedosahovaly potřebné kvality a z estetického hlediska již nevyhovovaly.

ČRo 7 v roce 1999 pokračoval ve výrobě krátkých zpravodajských přehledů, které jsou každý týden zasílány krajanským rozhlasovým stanicím v celém světě, především Radiu Daruvar (Chorvatsko), Radiu Temešvár (Rumunsko), Radiu SBS a Radiu Adelaide (Austrálie). Kromě pravidelných zpravodajských přehledů ČRo 7 zasílá těmto stanicím tematické pořady věnované významným českým výročím či osobnostem. Všechny tyto krajanské stanice příspěvky ČRo 7 velice oceňují a v roce 1999 se na na něj písemně obrátily s prosbou, aby tato spolupráce pokračovala. ČRo 7 nově obdržel nabídku Community Radio  Canberra, s nímž v současné době jedná o nejvhodnější formě spolupráce.

Za velmi důležitý považuje ČRo 7 oboustranný styk s veřejností, který byl v minulosti zanedbáván. Nejenže v České republice neexistuje povědomí o vysílání ČRo 7, ale nejsou zatím využity ani všechny možnosti, jak oslovit posluchače v zahraničí a tím rozšířit jejich počet. V tomto směru dochází nyní k postupnému obratu.

Jednou z propagačních akcí, zaměřenou na české publikum, je dětská výtvarná soutěž Tam, kde jsem doma - po síti. V roce 1999 se uskutečnil IV. ročník této soutěže, pořádané ve spolupráci se stanicí Praha ČRo 2 a s firmou Silicon Graphics. Do soutěže zaslalo obrázky přes tři a půl tisíce dětí. Sto padesát nejlepších obrázků bylo v červnu vystaveno v Národním technickém muzeu v Praze a zároveň na internetových stránkách ČRo 7. V druhé polovině roku proběhla putovní část výstavy, obrázky byly vystaveny v Brně, Českých Budějovicích a Plzni. V lednu proběhla v Národním muzeu aukce obrázků z předchozího ročníku soutěže. Výtěžek - 35 000 Kč - byl věnován dětskému domovu Naděje v Otrokovicích, poničenému záplavami. Aukce obrázků ze IV. ročníku proběhla v březnu 2000. Zároveň bylo započato s přípravami V. ročníku soutěže, který díky spolupráci se společností Praha 2000 a českým výborem UNICEF získá mezinárodní rozměr.

Na aktivizaci posluchačů byla zaměřena Soutěž Radia Praha 1999. Soutěž spočívala v tom, že ve všech jazykových vysíláních byly jednou měsíčně vyhlašovány otázky, na něž publikum odpovídalo prostřednictvím pošty a elektronické pošty. Soutěž měla příznivý ohlas. Potvrdilo se, že nejaktivněji reagují posluchači z německy mluvící oblasti.

Všechny akce a soutěže ČRo 7 probíhaly v úzké koordinaci s internetovým oddělením, které připravilo i samostatné webové prezentace důležitých výročí, jež mohou vzbudit zájem mezinárodního publika, např. výročí smrti Jana Palacha, výročí listopadových událostí roku 1939 a konečně výročí sametové revoluce. Tyto prezentace jednoznačně zvyšují návštěvnost na internetových stránkách ČRo 7 a posilují zájem o Českou republiku.

Důležitým propagačním nástrojem je vydávání informačních letáků s vysílacími časy. Letáky jsou distribuovány na české zastupitelské úřady v zahraničí, dostávají je krajanské spolky a posluchači. V létě byly vyrobeny speciální letáky pro české turistické kanceláře s cílem upozorňovat na možnosti poslechu českého vysílání Radia Praha při pobytu v cizině, kde jiné česky vysílající stanice nejsou slyšet.

V roce 1999 se Radio Praha stalo členem Association of International Broadcasters (Asociace mezinárodních rozhlasů) se sídlem ve Velké Británii. Cílem asociace je propagovat mezinárodní rozhlas a hájit zájmy svých členů. Rada proto svým usnesením 1/99 plně podpořila úsilí mezinárodního orgánu High Frequency Co-ordination Committee - HFCC, aby mohl být registrován v České republice a založit v ní svou kancelář. Toto sdružení řídí hospodaření a koordinaci rozhlasových kmitočtů na krátkých vlnách, na kterých se ve světě vysílá do zahraničí a na nichž vysílá i Český rozhlas.

Akcí zaměřenou na zvýšení informovanosti o činnosti Radia Praha a na získání nových posluchačů byla prezentace v Českém centru v Londýně, která proběhla v květnu 1999 v součinnosti s týdeníkem The Prague Post. Prezentace dopadla nad očekávání úspěšně, navštívilo ji přes 100 lidí, a to krajanů i Britů, kteří se zajímají o ČR. Na rok 2000 je plánována prezentace v podobném duchu v dalším z evropských měst.

V září se ČRo 7 poprvé představil dvěma publicistickými příspěvky v rozhlasové soutěži Prix Bohemia.

Redaktor české redakce ČRo 7 Zdeněk Vališ navštívil v říjnu Kosovo s konvojem České katolické charity, jejímž prostřednictvím Radio Praha do oblasti poničené válkou zaslalo několik desítek přenosných radiopřijímačů. Reportáže z cesty Zdeňka Vališe se objevily nejen ve vysílání a na internetových stránkách Rádia Praha, ale i na vlnách Radiožurnálu.

V listopadu navštívila Radio Praha skupina kubánských disidentů, kteří se na pozvání prezidenta Václava Havla účastnili oslav 10. výročí sametové revoluce. Disidenti ocenili práci španělské redakce ČRo 7 a projevili přání, aby Český rozhlas více sledoval dodržování lidských práv na Kubě.

V předvánočním období vyhlásila česká redakce akci Hrajeme na přání pro Vaše nejbližší v zahraničí. Do redakce přišlo přes 100 žádostí a pořad musel být natočen na pokračování.

V oblasti personalistiky nedošlo k  žádným výraznějším změnám. Administrativní uspořádání ČRo 7 zůstává stejné, tj. 5 jazykových redakcí, oddělení internetu, provoz a sekretariát. Počet zaměstnanců ČRo 7 za rok 1999 stoupl o dva na 54. Jde o dva redaktory španělské redakce, jejíž obsazení bylo nedostatečné. Zatímco v ostatních redakcích pracuje v průměru 7 redaktorů včetně vedoucího, ve španělské redakci to bylo pouze 5 redaktorů na zhruba stejný objem práce. Zajištění výroby vyžadovalo zvýšené úsilí při najímání externistů. Při delších nemocích, dovolených atd. byla personální situace v redakci kritická.

V roce 1999 ČRo 7 hospodařil s rozpočtem 55 milionů korun. Do této částky spadá desetimilionové zvýšení, kterého se podařilo dosáhnout počátkem roku díky Poslanecké sněmovně. Zvýšení bylo využito k posílení výkonu krátkovlnných vysílačů v Litomyšli, k retranslaci KV signálu prostřednictvím Radio Miami na Floridě, k umístění španělské a české relace na satelit WRN pokrývající severní Ameriku, k propagaci, k úhradě zvýšených provozních nákladů Českému rozhlasu a částečně i ke zvýšení platů zaměstnanců ČRo 7.

Rozpočet ČRo 7 na rok 2000 byl navržen ve výši 65 milionů korun. Obsahuje rozšíření vysílacích jazyků o ruštinu, které doporučila Konzultační rada pro rozhlasové vysílání do zahraničí jako poradní orgán Ministerstva zahraničních věcí. Předsedkyní je ředitelka Konzultační rady pro rozhlasové vysílání do zahraničí Ministerstva zahraničních věcí A. Prouzová, člen Stálé komise pro sdělovací prostředky PS Parlamentu ČR P. Pleva, člen Zahraničního výboru PS V.Vymětal, člen Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání O. Tomek, předseda Rady Českého rozhlasu R. Seemann a ředitel ČRo 7 M. Krupička. Kladně se projevuje i to, že se vysíláním ČRo 7 zabývá podvýbor Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny pro propagaci v zahraničí. Zvýšený rozpočet dovolí přijmout redaktory do ruské redakce, získat prostory v budově Českého rozhlasu a vybavit je výpočetní a redaktorskou technikou.

Koncem roku 1999 vypršela dvouletá Smlouva o provozování vysílání do zahraničí mezi Ministerstvem zahraničních věci a Českým rozhlasem. Byla připravena smlouva nová, platná na dobu neurčitou. Bohužel do konce roku ji nebylo možné uzavřít, protože neschválený státní rozpočet neumožnil zpracovat rozpočet vysílání do zahraničí. Proto byla o tři měsíce prodloužena platnost smlouvy dosavadní. Ihned po schválení státního rozpočtu byla nová smlouva podepsána. Rada Českého rozhlasu zároveň upozornila jak Konzultační radu, tak příslušné poslance, že vzhledem k novému Zákoníku práce nemůže již Český rozhlas uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou.

Základem šíření programů vysílání do zahraničí stále zůstává vysílání na krátkých vlnách. Zvýšení rozpočtu dovolilo posílit asi polovinu relací ze 100 na 200 kW. Posluchači si totiž stěžovali na nedostatečnou sílu signálu. Posílit zásadněji výkon vysílače v Litomyšli není z technických důvodů uskutečnitelné. Proto ČRo 7 v souladu s doporučeními Konzultační rady věnuje pozornost tzv. alternativním druhům přenosu. Jde především o využití internetu, vysílání přes satelit, retranslaci i o mezinárodní spolupráci (vysílání ČRo 7 na vlnách zahraničních stanic).

Vzrůstající oblibě se těší internet, který ČRo 7 provozuje od roku 1995. V současné době internetový server Radia Praha nabízí celá vysílání a jejich součásti (zprávy, aktuální bloky, tisk, specializované rubriky) i tematické pořady, a to v textové i zvukové formě. Od listopadu je zvuk vedle formátu RealAudio k dispozici ve formátu MP3, který představuje kvalitnější a efektivnější technologii. Kromě toho webové stránky Radia Praha nabízejí živé vysílání, každodenní zasílání zpravodajství v jednom z pěti jazyků zdarma i mnoho dalších doplňkových informací o České republice. K poměrně vysoké návštěvnosti webu Rádia Praha přispěl i nový design, představený v červenci 1999.

Dalším perspektivním médiem je vysílání přes satelit. ČRo 7 využívá satelitní sítě britské společnosti World Radio Network, která patří k průkopníkům šíření rozhlasových programů přes satelit. V Evropě je díky WRN (satelit Astra) možné poslouchat německé a anglické vysílání a v Severní Americe (satelit Galaxy) české, anglické a španělské vysílání Radia Praha. Z ohlasů se zdá, že nejvíce "satelitních" posluchačů má ČRo 7 v Německu, kde je satelitními přijímači vybaveno největší procento domácností. Velký význam má satelitní vysílání pro retranslaci, která je dalším ze způsobů zlepšování příjmu.

V roce 1999 zahájilo ČRo 7 retranslaci anglického, českého a španělského vysílání prostřednictvím Radio Miami International. Díky retranslaci je pokryt krátkovlnným signálem středozápad USA (čeština, angličtina) a severozápad Jižní Ameriky (španělština), kam se nedostane signál vysílaný z Evropy.

V posledních letech se rýsuje ještě jedna zajímavá příležitost: ukazuje se, že vysílání do zahraničí má co nabídnout i publiku na území své mateřské země. Jde především o cizince trvale žijící v České republice a o turisty. ČRo 7 vyrábí denně dvě patnáctiminutové relace a jednu relaci třicetiminutovou (pondělí - pátek) pro pražskou frekvenci BBC 101.1 FM. Ohlasy na toto vysílání jsou pozitivní, relace poslouchají anglicky mluvící diplomaté i členové anglofonní komunity v Praze. Podobným způsobem hodlá v roce 2000 Radio Praha vstupovat do francouzského vysílání RFI v Praze.

Zůstává naší povinností sledovat nové technologie v oblasti vysílání na dlouhé vzdálenosti, tj. např. projekty WorldSpace a DRM (Digital Radio Mondiale), které budou mít v budoucnosti podobný význam jako DAB u vysílání na FM.

Mezinárodní spolupráce se pro malé stanice typu Radia Praha jeví jako životně důležitá. Pomocí ostatních stanic a jejich frekvencí je totiž možné proniknout na nové trhy, oslovit nové posluchače, zatraktivnit program.

S vědomím toho Radio Praha v roce 1999 aktivně přispívalo do projektu Radio E, produkovaného BBC World Service. Anglická redakce ČRo 7 minimálně jednou měsíčně do hodinového pořadu Radio E posílala buď reportážní příspěvek, nebo se jeden z redaktorů účastnil živé besedy vysílané na vlnách BBC i ostatních účastnických stanic. Radio Praha si v projektu získalo určité renomé a je pokládáno za spolehlivého partnera. Svědčí o tom např. to, že jedna ze schůzek účastnických států projektu proběhla na půdě ČRo 7. V této činnosti hodlá ČRo 7 nadále pokračovat.

Podobně francouzská redakce přispívá zhruba jednou měsíčně zpravodajskými a publicistickými příspěvky do pořadu Accent d´Europe, produkovaného RFI, který je francouzskou obdobou Radia E. ČRo 7 jedná o aktivnější zapojení českých redaktorů do projektu.

Spolupráce s RFI začíná nabývat dalšího rozměru. Bylo dohodnuto, že francouzská redakce Radia Praha bude od počátku roku 2000 denně přispívat do vysílání RFI na VKV v Praze dvěma speciálně vyrobenými patnáctiminutovými relacemi a jednou relací třicetiminutovou (pondělí - pátek). Toto vysílání - podobně jako příspěvky anglické redakce do BBC - je zaměřeno na francouzsky mluvící diplomaty, obchodníky a turisty v Praze a okolí.

Velmi dobrá spolupráce existuje s Radiem Polonia (vysílání Polského rozhlasu do zahraničí). Radio Polonia vysílá každý týden anglicky magazín Europe East, věnovaný problémům střední a východní Evropy. Anglická redakce Radia Praha do tohoto pořadu pravidelně přispívá. Na základě jednání s Radiem Polonia bylo dohodnuto, že v roce 2000 budou magazín Europe East střídavě produkovat i vysílat obě stanice, tedy Radio Polonia a Radio Praha.

Za mezinárodní spolupráci je možné považovat i zapojení Radia Praha do projektů společnosti World Radio Network. V roce 1999 byl např. zahájen projekt WRN on NPR, který znamená přenos programových bloků, jejichž součástí je i anglické vysílání Radia Praha, do VKV sítě National Public Radio na území Spojených států. Jiným projektem je spuštění nového evropského satelitního kanálu Euromix, který je směsicí různých jazykových vysílání evropských států. Radio Praha do něj dodává české a anglické vysílání. Výhodou je to, že Radio Praha - jako jeden z přispívajících členů WRN - nemusí za účast v těchto projektech platit.

Žádný reprezentativní průzkum poslechovosti ČRo 7 proveden nebyl. Pro demografickou i geografickou roztříštěnost posluchačské obce by zřejmě bylo obtížné jej uskutečnit a navíc je finančně velmi náročný, jak ukazují zahraniční zkušenosti. Proto můžeme ohlas posuzovat jen z dopisů, případně z návštěv na internetových stránkách. V roce 1999 přišlo do ČRo 7 téměř 13 000 dopisů z celého světa (v roce 1998 12 000). Obsahují reakce na vysílání, DX zprávy, žádosti o zaslání programových letáků a propagačních materiálů a odpovědi na soutěže. Na zmíněnou Soutěž Radia Praha 1999 reagovalo dopisem a elektronickou poštou na 2000 posluchačů. Povzbudivé je, že se počet píšících posluchačů zvyšuje, jakož i fakt, že valná většina posluchačů začala poslouchat Prahu po roce 1989. Vzestupnou tendenci vykazují i internetové stránky Radia Praha s průměrem návštěvností 100000 vstupů za měsíc.

Pokud jde o legislativní činnost, předložila Rada Českého rozhlasu své návrhy na změnu příslušných zákonů.

Rada Českého rozhlasu konstatuje, že v roce 1999 bylo dosaženo četných úspěchů.

Další úkoly ČRo 7 v nastávajícím období období:

1) plnit zadání vyplývající z dohody o provozování vysílání do zahraničí, tj. objektivně a pestře informovat o dění v České republice;

2) usilovat o posílení legálního statusu vysílání do zahraničí jak v zákonu RTV, tak v připravované novele tzv. malého zákona o Českém rozhlase;

3) zabezpečovat pravidelné financování;

4) snažit se o zlepšování příjmu ve všech oblastech světa, sledovat nové technologie, v maximální možné míře usilovat o mezinárodní kooperaci a reagovat na potřeby a přání posluchačů.

3.2. Síť zahraničních zpravodajů

Jednou ze specifik Českého rozhlasu je ustálená síť zahraničních zpravodajů. V současné době má Český rozhlas své stálé zpravodaje v Moskvě, Varšavě, Londýně, Berlíně, Bruselu a ve Washingtonu. Zahraniční zpravodajství Českého rozhlasu je vyvážené, objektivní a profesionálně na velmi vysoké úrovni. Samostatné pořady využívající práce zahraničních zpravodajů patří mezi nejsledovanější pořady ČRo 1. Ke změnám v síti zahraničních zpravodajů v tomto roce nedošlo, i když úvahy o zrušení místa stálého zpravodaje v Londýně probíhaly. Pro některé vybrané oblasti se jako úspornější pro budoucnost jeví vysílání zvláštních zpravodajů a posílení sítě stálých zahraničních spolupracovníků (např. Sýrie, Turecko a další země). Stálí spolupracovníci Českého rozhlasu jsou uvedeni v příloze VII.

3.3. Vytváření archivních fondů

Z úkolů plánovaných pro rok 1999 se podařilo především zajistit nákup knihovnického software, v podstatně větší míře digitalizovat archivní zvukové dokumenty, vytvořit systém jednotného značení zvukových médií v rámci celého Českého rozhlasu, pokročit v počítačovém zpracování retrospektivy a úspěšně dokončit veškerá administrativní řízení spojená s pozůstalostí po MUDr. Frenclovi. Jednotlivé části této hudební pozůstalosti se postupně zpracovávají a obohacují programové fondy Českého rozhlasu. Pro nedostatek peněz nebyla opětně realizována digitalizace určené části písemných fondů Archivu mnohdy mimořádné kulturní hodnoty. Stále citelnější je absence počítačové sítě v Archivu a Fondu hudebnin. Dalšího technického pokroku se nepodařilo docílit ani v oblasti zpracování dokumentačních zdrojů.

Archiv programových fondů se podílel na přípravách propagačních výloh k historickým výročím v květnu a srpnu, Hit století, Prix Bohemia, Dni otevřených dveří a spolupracoval na výstavě věnované 100. výročí narození Oldřicha Nového, pro kterou připravil ozvučení expozice a dodal obrazové materiály.

Činnost Archivu programových fondů se musela vyrovnat mj. s některými opatřeními Ekonomického útvaru, ať již novelou Podpisového řádu, metodikou zpracování ceníků služeb a zásahů do Pravidel ekonomického řízení, omezujících čerpání nákladových položek. S ostatními útvary Českého rozhlasu byla spolupráce na tradičně dobré úrovni, zlepšení lze konstatovat především ve spolupráci s odborem marketingu a styku s veřejností. Nový způsob práce bude pro Archiv programových fondů znamenat jeho přestěhování do nové studiové budovy v průběhu roku 2000.