Parlament České republiky
5. Generální ředitel Českého rozhlasu
5.1. Vztahy mezi Radou a generálním ředitelem
Zásadním problémem ve vztazích bylo rozhodnutí generálního ředitele Českého rozhlasu mgr. Ježka ukončit svůj pracovní poměr k 30. 6. 1999, které oznámil ve svém dopise ze dne 8. 2. 1999. Jako důvod uvedl, že veřejná kritika jeho setrvání ve funkci, které mu Rada pro nové volební období nabídla bez výběrového řízení, poškodilo a poškozuje Český rozhlas.
Rada při svém původním postupu vycházela z expertizy, kterou si dala zpracovat u Advokátní kanceláře Kříž a Bělina. V expertíze se konstatovalo:
"Výběrové řízení není podle platné právní úpravy obecně podmínkou jmenování vedoucích zaměstnanců, a to ani v rámci právnických osob veřejného práva, jakou je nepochybně i Český rozhlas. Rada nemusí žádné výběrové řízení vypisovat a může s ohledem na neexistenci jiné úpravy jmenovat generálního ředitele na základě vlastní úvahy." (Vypracoval prof. JUDr. Bělina)
Rada rozhodla svým usnesením 29/98 ze dne 9. 9. 1998, že "nebude vypisovat výběrové řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu. Rada zahajuje jednání se současným generálním ředitelem o koncepci řízení Českého rozhlasu do roku 2005." Generální ředitel předal Radě písemnou koncepci o více než 200 stranách. Po odstoupení mgr. Ježka byla jednání nad předloženými materiály přerušena a přijato usnesení 8/98, že "Rada rozhodla na svém zasedání dne 17.února 1999 vyhlásit výběrové řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu". Usnesením 10/99 ze dne 24. 2. 1999 byly tyto podmínky vyhlášeny. Předpokladem bylo vysokoškolské vzdělání, řídicí schopnosti, koncepční myšlení, jazykové znalosti, předpoklady pro dlouhodobý nadprůměrný výkon, morální bezúhonnost, zkušenost s médii po roce 1990. Podmínkou účasti bylo též odevzdání písemně zpracovaného návrhu činnosti veřejnoprávního Českého rozhlasu do roku 2005. Žádosti s příslušnou dokumentací bylo možno zasílat do 15. 3. 1999.
Na zasedání dne 17. 3. 1999 Rada usnesením 12/99 rozhodla o dalším postupu výběrového řízení podle přijatého harmonogramu, aby nový generální ředitel mohl být jmenován 9. 6. 1999. Usnesením 30/99 dne 28. 4. 1999 Rada rozhodla o postupu přihlášených kandidátů do druhého kola tak, aby postup byl umožněn všem, kteří vyhovují vyhlášeným zásadám. Z 36 kandidátů postoupilo 27 a Rada svolala mimořádné zasedání na 12. 5. 1999 kvůli užšímu výběru. Na tomto zasedání po zevrubném posouzení odevzdaných prací 27 uchazečů postoupilo do dalšího kola pět kandidátů: Milan Bouška, Milan Brunclík, Josef Havel, Václav Kasík a Pavel Ryjáček. Konstatovalo to usnesení Rady 31/99. Vybraní kandidáti byli vyzváni k účasti na psychologických testech a k pohovoru s Radou dne 2. 6. 1999. Pohovory se uskutečnily za přítomnosti psychologa na mimořádném zasedání Rady. Rada se dohodla, že na mimořádném zasedání dne 9. 6. 1999 zvolí nového ředitele.
Na tomto zasedání přijala Rada Českého rozhlasu usnesení 46/99 v tomto znění : "Rada Českého rozhlasu na svém mimořádném zasedání dne 9. června 1999 rozhodla o jmenování generálního ředitele Českého rozhlasu. V tajném hlasování byl zvolen ing.Václav Kasík. Generální ředitel Českého rozhlasu je podle zákona jmenován Radou Českého rozhlasu na období šesti let. Funkční období dosavadního generálního ředitele Českého rozhlasu mgr. Vlastimila Ježka končí 30. června 1999." Dne 11. 6. 1999 svolala Rada ČRo tiskovou konferenci, na které představila veřejnosti nového generálního ředitele. Konference se účastnil též odstupující generální ředitel.
Předání a převzetí funkce generálního ředitele proběhlo v kolegiální atmosféře a Rada v této souvislosti nezaznamenala žádný problém. K výrokům mgr. Ježka na adresu Rady, proneseným po odchodu z funkce a zveřejněným v tisku, se Rada nevyslovila, protože je považovala za marginální.
Ačkoliv má generální ředitel ze zákona právo zúčastnit se celého průběhu schůze Rady, požádal nový generální ředitel, aby byl zván pouze na ty části programu, u kterých bude jeho přítomnost účelná. Nový generální ředitel zvýšil informovanost Rady tím, že jí předkládá pravidelně všechny zápisy ze schůzí vedení Českého rozhlasu. To umožňuje Radě seznamovat se okamžitě se všemi aktuálními problémy. Rada má přístup do intranetových stránek týkajících se managementu. Ing. Kasík vítěznou koncepci zveřejnil, Rada umožnila zveřejnit i zestručněné koncepce dalších kandidátů, pokud s tím autoři souhlasili.
5.2. Zhodnocení činnosti generálního ředitele
Interní organizaci a řízení Českého rozhlasu v průběhu roku 1999 ovlivňovalo několik významných personálních změn ve vrcholovém managementu. Na stanici ČRo 3 Vltava odešel k 10. 4. 1999 do důchodu šéfredaktor mgr. Oldřich Knitl. Na jeho místo byla na základě výběrového řízení jmenována k 15. 3. 1999 PhDr. Blanka Stárková. K 16. 10. 1999 byl novým šéfredaktorem stanice ČRo 2 - Praha na základě dohody s Radou Českého rozhlasu jmenován ing. Miroslav Dittrich. Předchozí šéfredaktor této stanice mgr. Miroslav Bobek byl jmenován ředitelem nově vzniklého útvaru Internet.
Po náhlém úmrtí ředitelky Ekonomického a správního úseku ing. Marty Bössové na konci roku 1998 byla tato funkce obsazena po konkursu až k 1. 3. 1999 ing. Hanou Skalovou. Ředitelem Úseku komunikace se po odchodu ing. Jiřího Svobody k 31. 12. 1998 stal od 1. 1. 1999 ing. Pavel Koukol a setrval v této funkci do 31. 3. 1999. Poté byl vedením úseku dočasně pověřen dr. Václav Hradecký; od 1. 10. 1999 byl jmenován ředitelem.
V první polovině roku bylo přijato 19 rozhodnutí generálního ředitele. Významnější z nich bylo např. rozhodnutí o reorganizaci personálního referátu, který byl posílen novým profesně zdatným vedoucím a organizačně povýšen na oddělení. Další organizační změnou bylo rozhodnutí o zrušení organizační složky Vydavatelství Českého rozhlasu. Bylo včetně zásob vydavatelské produkce převedeno pod dceřinou společnost Čekého rozhlasu Radioservis, a.s. Rozhodnutím o čerpání nadstandardních požitků vedoucích zaměstnanců byla stanovena pravidla upravující některá účelově vázaná zvýhodnění členů topmanagementu. K tomuto rozhodnutí měla Rada kritické připomínky. Jedním z rozhodnutí generálního ředitele byla jmenována Sociální komise Českého rozhlasu a stanoven nový statut Sociální komise. Významné bylo i rozhodnutí o kontrole hospodaření divizí, které stanoví pravidla a periodicitu provádění těchto kontrol.
Ve druhém pololetí roku 1999 bylo vydáno 32 rozhodnutí generálního ředitele. Některá z nich mají značný význam pro další řízení Českého rozhlasu. Jedním z prvních bylo rozhodnutí o aktualizaci podpisového řádu, které upravilo některé kompetence, pravomoci a limity. Pro řízení dalších investičních aktivit Českého rozhlasu má význam rozhodnutí, které stanoví pravidla pro tvorbu a realizaci investičního plánu. Dalším důležitým rozhodnutím byla přijata nová pravidla ekonomického řízení Českého rozhlasu. Jednotný řád a pravidla pro obsazování řídících pozic v Českém rozhlase upravuje rozhodnutí o výběrových řízeních na vedoucí funkce v Českém rozhlase. Původní rozhodnutí o možnostech čerpání nadstandardních požitků vedoucích zaměstnanců Českého rozhlasu bylo upraveno novým rozhodnutím, které zrušilo dříve přiznané výhody. S ohledem na klíčovou roli koncesionářských poplatků ve výnosech Českého rozhlasu bylo vydáno rozhodnutí o ustavení pracovní skupiny zabývající se agendou poplatků, a to na podkladě uzavřené Deklarace o partnerství České televize a Českého rozhlasu. Řadou rozhodnutí generálního ředitele byly nastoleny i dílčí organizační změny (nová pozice legislativního pracovníka začleněná pod kancelář GŘ, zřízení nové divize Internet, převedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu z podřízenosti ředitele Úseku programu pod kancelář generálního ředitele). Rozhodnutím o vydávání Věstníku Českého rozhlasu došlo po několikaletém vydávání jeho papírové formy k přechodu výhradně na podobu elektronickou.
V prvním pololetí roku bylo na úrovni generálního ředitele podepsáno téměř 140 smluvních vztahů. Ve druhé polovině roku bylo schváleno a podepsáno přes 130 těchto dokumentů. Mnohé z nich měly a mají značný význam především z ekonomického hlediska, protože nově dohodnuté smluvní podmínky jsou mnohdy pro Český rozhlas výhodnější, zejména pak z hlediska finančního. Např. s některými autorskými ochrannými svazy byly vyjednány a dohodnuty úpravy v oblasti platebních podmínek. Úpravy přinesou reálné snížení nákladů (DILIA - nový sazebník, OSA - forma úhrad poplatků vázaná na dohodnuté procento z výnosů Českého rozhlasu). Mimořádnou pozornost věnoval generální ředitel smlouvě s IP Praha. Zásadní význam smlouvy spočívá v definici režimu finančních výtěžků z prodeje reklamních časů. Po více než dvou měsících jednání se podařilo dosáhnout shody v podmínkách garancí, míry slev a výpovědní lhůty. Jednání o platbách za šíření signálu byla vedena i s Českými radiokomunikacemi, do konce roku se ale zatím nepodařilo výhodnější platební podmínky vyjednat. Všechny tyto snahy a dosud dosažené výsledky jsou vedeny záměrem snížit zatížení rozpočtu Českého rozhlasu v některých významných nákladových položkách.
Pokud jde o hlavní úkol Českého rozhlasu, který spočívá v zajištění veřejné služby na základě zákona, sleduje generální ředitel dva základní cíle: za prvé udržovat a zvyšovat kvalitu vysílání, za druhé toho dosáhnout racionálním využitím finančních prostředků, které má Český rozhlas k dispozici. Z toho vyplývají i programové zásady, které si vyžádalo nové územněsprávní rozdělení České republiky. Prioritní snahou generálního ředitele bylo, aby jednotlivé stanice kromě sledování vlastního profilu usilovaly i o to, aby působily společně jako jedna veřejnoprávní instituce.
Byly provedeny tři významné výzkumy zaměřené na poslechovost, příčiny úbytku posluchačů a analýzu značky Český rozhlas. Velkým problémem uplynulého roku byla poslechovost Českého rozhlasu jako celku. Příčinou úbytku jsou podle provedených analýz některé programové chyby a odklon zájmu posluchačů od vážnějších témat. Znepokojivé je i klesající posluchačské povědomí o Českém rozhlase (zejména pak o ČRo 2 - Praha). K obratu této situace by měla přispět změna ve funkcích čtyř důležitých programových pracovníků (šéfredaktoři ČRo 2, ČRo 5 - Regina Praha, ČRo 5 - Ústí nad Labem a Týdeníku Rozhlas).
Některé výsledky výzkumu ukazovaly, že Český rozhlas neoslovuje větší část publika pod třicet let. Pro ně byl koncepčně připravován celoplošný okruh ČRo 4, který měl vytvořit nový typ vysílání pro mladé posluchače. Původní vize počítala s programovou a technickou přípravou v průběhu roku 1999 (příprava programového schématu spolu s personálním a ekonomickým zajištěním a vyřešením distribuce signálu) a předpokládaným začátkem vysílání v roce 2000. Od tohoto záměru bylo prozatím upuštěno z důvodů technicko-ekonomických (nedostatek potřebných frekvencí v pásmu FM) i finančních.
Jako nejvhodnějšího a nejperspektivnějšího z dosažitelných způsobů získávání mladých posluchačů doporučil generální ředitel využít nové divize nazvané Internet, která byla v organizační struktuře Českého rozhlasu postavena na roveň stanicím a stala se jejich spolupracovníkem a partnerem. Internet tak významným způsobem přispívá k propagaci vysílání a přináší do něj nové impulsy. Při plném využití jeho možností může nabídku rozhlasového vysílání také dále zhodnocovat a doplňovat.
Značná pozornost byla zejména v závěru roku věnována koncepci dalšího vývoje regionálních studií v souvislosti s připravovaným novým územněsprávním uspořádáním. Generální ředitel zahájil diskusi o možných perspektivách, k níž předložil několik alternativních návrhů a námětů, jako např.: jaká umělecká tvorba přísluší regionu a jaká celoplošnému okruhu, zda zachovat nebo zrušit statut tzv. "velkých" produkčních studií (Brno, Plzeň, Ostrava), co s kapacitami velkých studií (jaká je nebo může být jejich efektivnost), co s hudební prvovýrobou, investicemi do nahrávacích technologií, zda lze vybudovat systém centrální správy všech nahrávacích studií ("produkční dům"), jež by se starala o kapacity celoplošných okruhů a regionálních studií a zodpovídala za ně. Tyto problémy bude nutné řešit v průběhu následujícího roku zároveň s ustavením nových samosprávných celků.
Paralelně s výše uvedenými koncepčními a strategickými úvahami probíhaly přípravy na 24 hodinové vysílání v existujících studiích. Generální ředitel formuloval cíl rychle dosáhnout odpovídající pracovní produktivity při využití všech možností nových technologií a zlikvidovat staré neefektivní provozy a procesy. Ekonomickým přínosem tohoto opatření jsou úspory pracovních sil.
Významným počinem byla smlouva o prodeji objektu rozestavěného rozhlasového střediska na Pankráci, kterou podepsal bývalý generální ředitel. Pozdějším jednáním, které vedl generální ředitel nově zvolený, se podařilo dosáhnout urychlení plateb. Vleklý problém, který Český rozhlas finančně zatěžoval, byl tedy vyřešen. Do rozpočtu Českého rozhlasu to přineslo před zdaněním 285 mil. korun. Kromě RS Pankrác byl prodán i areál skladů v Písnici. Byly demontovány a prodány haly, stavební materiál a zařizovací předměty, jichž RS Pankrác nemohlo využít. Protože pozemky, na kterých se areál rozkládal, měl Český rozhlas v pronájmu, není rozpočet Českého rozhlasu napříště zatěžován platbami nájemného.
Generální ředitel usiluje o racionální využívání nemovitostí v regionech, usiluje o prodej nevyužitého objektu s garážemi v Ostravě. Připraven k prodeji je objekt Vizina. Tyto kroky přispěly k ekonomické stabilitě Českého rozhlasu v roce zatíženém značnými investicemi do nově budovaného studiového domu. Všechny smlouvy o prodeji byly řádně předloženy Radě Českého rozhlasu a Rada je schválila.
Nový generální ředitel od prvních okamžiků svého působení v Českém rozhlase věnuje mimořádnou pozornost vzájemným pracovním vztahům a úrovni komunikace. Snaží se vytvářet prostředí orientované na týmové pojetí práce, zřetelně formulovat cíle a podněcovat k tvořivosti. Podstatnou část své práce zaměřil na součinnost s vedením a na další posilování jednoho ze základních předpokladů mnohaúrovňové komunikace, kterým je poskytování aktuálních a relevantních informací a jejich výměna. V Českém rozhlasu byla ustavena odborná skupina, která bude analyzovat účelnost využívání lidských zdrojů v jednotlivých útvarech Českého rozhlasu. Cílem je optimalizace pracovních činností. Uskutečnění tohoto záměru bude znamenat přiměřené personální zeštíhlení Českého rozhlasu.
S činností generálního ředitele souvisely další konkrétní aktivity, na kterých se podílel. Intenzivně podporuje spolupráci s Českou televizí. Iniciativa Českého rozhlasu směřuje ke zlepšení výběru rozhlasových poplatků. Zpracovává se návrh nového Statutu Českého rozhlasu, etický kodex a opatření související s novým územněsprávním uspořádáním. Je udržován kontakt s Českými radiokomunikacemi, Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání i se soukromými provozovateli vysílání, aby bylo území našeho státu maximálně pokryto kvalitním signálem jednotlivých stanic Českého rozhlasu. Ve výhledu je posílení spolupráce s RFE/RL a příprava spolupráce se Slovenským rozhlasem.
V roce 1999 bylo uspořádáno celkem 12 tiskových konferencí.
5.3. Rozhodnutí o stížnostech
Rada Českého rozhlasu se v roce 1999 zabývala jedinou stížností na generálního ředitele, a ta se týkala jednostranného vypovězení Dohody mezi Českým rozhlasem, Českou biskupskou konferencí a církvemi sdruženými v Ekumenické radě církví ze dne 19.prosince 1995. Rada v této souvislosti přijala usnesení 42/99.