Parlament České republiky
6. Studia Českého rozhlasu
ČRo 5 – regionální studia
V roce 1999 si kulatá výročí vzniku připomínali hned ve třech z jeho osmi regionálních studií: 50 let vysílání v Olomouci, 70 let v Ostravě a 75 let v Brně. Jednotlivá studia jsou nadále v nestejném postavení jak v rámci Českého rozhlasu, tak i na rozhlasovém trhu vůbec. V polovině roku se sjednotil čas začátku regionálního vysílání Českého rozhlasu: ranní program studií tak od 5:00 logicky navazuje na přirozený šev mezi nočním a ranním vysíláním ČRo 2 Praha (pouze Brno se o víkendech připojuje až o hodinu později).
Programové změny měly v roce 1999 až na výjimky spíše konzervativní charakter a směřovaly hlavně k větší dynamice, přehlednějšímu programovému schématu a k živějšímu víkendovému vysílání.
Regina Praha ve třech vlnách postupně přešla na formát metropolitního zpravodajsko-publicistického rádia. Vysílání ČRo Regina Praha se prodloužilo na jaře do 20:00, od prosince až do 22:00. Víkendové schéma se přiblížilo schématu všedního dne. Od 1. 12. došlo k dalším změnám ve struktuře Rána s Reginou (mj. přibyly další dvě vlastní zpravodajské relace). Ke konci roku 1999 tedy Regina ve všední dny vysílala celkem 17 vlastních zpravodajských relací (a tři přebírané Ozvěny dne), v sobotu deset vlastních a tři přebírané, v neděli osm vlastních a tři přebírané.
Základní cíle studia Regina Praha pro rok 2000 lze shrnout takto:
- dokončit změnu formátu: vytvořit dynamickou zpravodajsko-publicistickou
stanici pro Prahu a okolí, se zaměřením na posluchače ve věku 30-55 let;
V nově rekonstruované budově s výrazným interiérem a moderním rozhlasovým vybavením prodloužil o dvě hodiny program ČRo Hradec Králové, který se ale potýká s výrazným poklesem poslechovosti. Ten postihl i studio ČRo Plzeň, jehož konzervativněji koncipovaný program se v průběhu roku měnil. Podzimní výsledky Mediaprojektu bohužel nepotvrdily ani nadějnější letní rating studií v Olomouci a Ostravě. Více posluchačů by potřebovalo severočeské studio; velmi dobře se však etablovala nově zřízená liberecká redakce studia ČRo Ústí nad Labem, které je již z hlediska programu připraveno na to, že liberecká stanice bude mít vlastní vysílací časy. Ojedinělým veřejnoprávním fenoménem zůstává postavení ČRo České Budějovice v jihočeském regionu.
ČRo Brno se snaží oslovovat většinového posluchače cílové skupiny nad čtyřicet let, a to programem, který kombinuje aktuální zpravodajství z regionu s pozitivně laděnou publicistikou zábavnějšího charakteru; o víkendech pak více čerpá z kulturního bohatství regionu. Prodloužen byl blok Dobrého rána (5:00-9:00), do něhož byli nasazeni externí moderátoři. V červnu se výrazněji změnil víkendový program: zvýšil se podíl živých kontaktních pořadů (sobotní mutace Apetýtu a Rendez-Vous), zábavy (Brněnské kolo, Zastavárna aneb Frc, Trefa), v pořadech kulturních pak došlo ke zpřístupnění témat širšímu okruhu posluchačů (Nedělní nadělení, Vážná hudba není nuda). Úspěšným vývojovým pořadem je Černý Petr, nový publicistický cyklus o lidech, kteří si v životě ”vytáhli špatnou kartu” (pořad, který kombinací reportáže s následnou diskusí získal 1.cenu v publicistice na Reportu 99).
Zpravodajství
Rok 1999 byl rokem přechodu z odbavovacího systému Basys na moderní zpravodajský systém Avstar, hradecké studio dokonce implementací audiosystému Dalet zbytek ČRo o rok předběhlo. Ale i v ostatních regionech se prakticky prosadilo digitální zpracování zvuku a jeho přenos prostřednictvím intranetu. Snižuje to závislost tvůrčích pracovníků na technickém personálu a nároky na telekomunikační linky a může dále růst produktivita práce redaktorů a jejich operativnost.
Limitem moderního zpravodajství přestává být ”lidský faktor”, ale spíše hardwarové a softwarové vybavení. Tak např. skvělou vymožeností nové digitální telefonní ústředny v Regině Praha je instalace záznamových schránek pro posluchače, automaticky propojených s počítači editorů a následně se systémem Dalet. Naproti tomu nedořešen zůstal problém přístupu okresních zpravodajů k Avstaru po Internetu – zůstávají tak odříznuti od agenturního zpravodajství a nemohou snadno a jednoduše komunikovat ani se svým studiem, ani s ČRo 1.
Ve studiu ČRo Olomouc po analýze potřeb rozhlasového zpravodajství přešla redakce na kompletní počítačový systém odbavování všech zpravodajských příspěvků při použití běžně dostupného hardwaru i softwaru. Spolu s chytrým řešením elektronické archivace to Olomouci přineslo zefektivnění práce a materiální úspory – tisk zpráv odpadl, archivuje se na CD-ROM. V Olomouci má redaktor téměř okamžitý přístup ke kompletnímu elektronickému archivu textových dokumentů i zvukových příspěvků za celý uplynulý rok, což je vymoženost, ke které se Radiožurnál zatím nedopracoval. Do podobné organizace zpravodajského pracoviště se pustili také ve studiu ČRo České Budějovice.
Jedním z hlavních regionálních úkolů bylo budovat sítě okresních zpravodajů. Novou redakci se podařilo otevřít v Liberci – prostory rekonstruované na náklady města Liberec (1,5 mil. Kč) vybavil ČRo Ústí nad Labem nábytkem a technickým zařízením umožňujícím digitální zpracování zpravodajských příspěvků a jejich transport prostřednictvím Internetu. Po několikaměsíční absenci obsadil ČRo Brno místo redaktora v Jihlavě a po téměř dvouleté pauze konečně i svou zlínskou expozituru.
Důležitým krokem bylo rozhodnutí o zpravodajském pokrytí středočeských okresů po přechodu Reginy Praha na metropolitní formát. Okresy si konsensuálně ”rozebrala” okolní studia, která jsou zde většinou dobře slyšet:
Regina Praha postupně eliminovala zpravodajství ze středních Čech a zaměřila se hlavně na Prahu a okresy Praha-východ a Praha- západ. Ze středních Čech informuje pouze o událostech republikového významu, přičemž se jí osvědčuje přímá spolupráce se zpravodaji z dalších studií ČRo. Ta převzala okresy, kam dosud Regina vysílala. Vzhledem ke zjištěným prioritám Pražanů přistoupila Regina k obsažnějšímu zpravodajství nejen z ČR, ale i ze světa (nadregionální informace tvoří 30 % rozsahu zpravodajství).
Některé regionální redakce se svými příspěvky na Radiožurnálu prosazují méně úspěšně než jiné; např. moravské události byly v uplynulém roce zařazovány na ČRo 1 výrazně častěji než události z českých regionů. Zvláště úspěšně se na ČRo 1 uplatňují redaktoři ČRo Brno. Velmi dobrou práci odvedla i ostravská redakce Hudby a volné rozhlasové tvorby, která kromě výborného regionálního kulturního servisu odvysílala v rámci pořadu Mozaika na ČRo 3 Vltava dalších 274 zpravodajských příspěvků z regionálního kulturního dění.
Podrobnější komentář si zaslouží i prosincový ”rekord” zpravodajů ČRo Brno; jejich příspěvky se uplatnily na ČRo 1 v tomto měsíci celkem 262 krát (naposledy přispělo některé studio více než 200 příspěvky v měsíci za povodní v r. 1998). Na výsledky práce měla nepochybně vliv ”generační výměna”: 7 redaktorů odešlo a 5 přibylo; v závěru roku po dohodě odešla i vedoucí zpravodajské redakce. Díky tomu se podařilo již v polovině prosince s okamžitou platností zavést do řízení redakční práce systém tří editorů, kteří se střídají s denní periodicitou a ve dvanáctihodinových službách (6 -18) koordinují činnost redakce.
Editorské systémy moravských zpravodajských redakcí evidentně přinášejí kvalitní výsledky, podmínkou je však spolehlivé a koncepční vedení týmu. Editor rychle (digitálně) zpracuje příspěvky od redaktorů z terénu a sám je odešle do ČRo 1, takže zkrátí čas mezi pořízením příspěvku a dalším redakčním vytížením konkrétního zpracovatele. Zavedení funkce celodenního editora samo o sobě se však nijak zvlášť neprojevilo - např. ve zpravodajství studia ČRo Plzeň. Zde se situace začala lepšit až v závěru roku, zřejmě i vlivem změn vedoucích zpravodajské redakce. To potvrzuje, že personální změny, jakkoli bývají nepříjemné, se na kvalitě programu projeví nejrychleji.
Začátkem roku 1999 byla dohodnuta spolupráce České televize a Českého rozhlasu v oblasti regionálního zpravodajství. Díky smlouvě uzavřené mezi nimi a díky spolupráci vedení se v řadě případů zlepšil přístup rozhlasových zpravodajů k televizním zdrojům (a naopak).
V zájmu zkvalitnění práce bylo pro rok 2000 dohodnuto, že bude nezbytné věnovat se řešení úkolů a problémů, které jsou regionálnímu zpravodajství společné. To znamená, že
Společným problémem většiny regionálních studií (ale i celoplošných stanic) je kolísavá úroveň besed s hosty a zejména diskusních pořadů. Zpravidla se nepodaří pozvat každý den hosty, kteří mají co říci k aktuálním problémům či událostem.
V září se ve studiu ČRo Plzeň odhodlali zkrátit diskusní pořad pod novým názvem Co vy na to? Ukazuje se, že půlhodinová diskuse regionálnímu formátu postačuje; závažnější témata (volby apod.) dostanou ovšem k dispozici dobu až 50 minut. Hosty diskusí byli přední regionální politici, kteří byli vystavováni dotazům a názorům oponentů z řad ekologů a jiných občanských sdružení i posluchačů; stanoviska to byla často velmi vyhraněná. Diskuse jsou mezi angažovanými posluchači tak populární a ceněné, že např. Hospodářská komora Plzně velmi stojí o spolupráci i v dalším roce. Diskuse natáčela a vysílala místní kabelová televize, psal o nich nejčtenější regionální tisk. Přesto zatím nešly tyto pořady dostatečně na kloub praktickým problémům a potřebám posluchačů. Dobrou úroveň si udrželo plzeňské náboženské vysílání, které má převážně publicistickou formu.
Hudba
Nástroj pro hudební programování – RCS Selector – se v šesti studiích ČRo začal používat na konci roku 1998 vůbec poprvé. V řadě případů se nejdříve musel Selector ”nastavit” – upravit rotační pravidla tak, aby práce s hudebním materiálem byla efektivnější. Takto byla vylepšena funkce Selectoru v Ústí nad Labem, Plzni, Regině Praha a Olomouci; zásahů nebylo třeba v Brně, Hradci Králové ani v Ostravě.
Hudební formáty většiny studií se začínají přibližovat ke společnému jmenovateli: výběru nejznámějších, nejžádanějších písniček v konzervativním ACE formátu. Převažující popový sound bývá doplňován vysokým počtem folkových a country skladeb. Hudba jednotlivých desetiletí (60. - 90. léta) je zastoupena rovnoměrně, postupně vzrůstá podíl české hudby. Ostravské studio má výraznější podíl rockové hudby, pro studio ČRo Ústí nad Labem je příznačný podíl hudby country.
V některých studiích ČRo jsou problémy s využíváním kapacity nahrávacích studií, např. brněnská studia připravila za rok pouze 140 minut vážné hudby a 149 minut tzv. malých hudebních žánrů. Zato na koncertech tato stanice natočila 1915 minut vážné hudby a 2410 minut tzv. malých hudebních žánrů, což odpovídá celosvětové tendenci umožněné novými technologiemi, které dovolují kvalitně snímat hudbu přímo na koncertech.
Podobně se situace vyvíjí v dalších studiích, čímž někde dochází k výrazné úspoře honorářových prostředků.
Posluchačské ohlasy
Dopisové i telefonické ohlasy se ve studiích evidují, až na výjimky se z nich ale nevytvářejí databáze posluchačů.
Je zajímavé, že zatímco ve studiích nasazení Selectoru vyvolávalo často odpor, posluchači změnu hudební tváře buď neregistrovali, anebo dokonce chválili úbytek angloamerické produkce (Brno, Olomouc). V Ústí nad Labem nereagovali posluchači ani na změnu tak zásadní, jako bylo přeformátování do country rádia. Naopak ČRo Plzeň zaznamenával počátkem roku negativní reakce na nutné programové změny (zejména na přesun folklorního hudebního pořadu mimo hlavní vysílací čas), do konce roku však posluchači tyto změny zřejmě přijali.
Všechna studia mají tradičně výbornou odezvu na Dny otevřených dveří (chodí rok od roku více návštěvníků) a na celorozhlasovou akci Daruj krev s Českým rozhlasem (chodí více dárců a prvodárců).
Mediální partnerství
O mediální partnerství se studii ČRo je samozřejmě v regionech zájem a studia v tomto směru uzavírají velké množství smluv. V roce 2000 by se mělo postupovat ještě koncepčněji a pečlivě volit partnery pro různé formy spolupráce. Partneři by měli být vybráni nikoliv podle momentální nabídky, ale spíše podle závažnosti a prospěšnosti akcí a také s ohledem na výlučnost partnerství.
Vydavatelství a prezentace
V souvislosti s centralizací vydavatelských aktivit Českého rozhlasu do dceřiné společnosti Radioservis tlumila regionální studia vlastní ediční činnost nebo ji ukončovala. Nadále se projekty budou realizovat v rámci centrálního Edičního plánu, reprezentační projekty pak formou zakázky u Radioservisu.
Prezentace studií na Internetu a intranetu se v roce 1999 spíše jen rozbíhala. Lze již sice spravovat stránky studií na intranetu pomocí FTP, ale skutečný pokrok přinesla až implementace redakčního systému počátkem roku 2000.
Celkové hodnocení
S výjimkou studia ČRo České Budějovice zaznamenala meziroční pokles počtu posluchačů (při porovnání podzimních čísel Mediaprojektu) všechna studia ČRo. Poklesem počtu posluchačů v Plzni a Hradci Králové se zřejmě projevilo definitivní zrušení rozhlasu po drátě.
Také podíl většiny studií na trhu v jednotlivých regionech spíše klesal, zatím jen Ostrava má stále ještě větší podíl než před jedním nebo dvěma roky, Hradec Králové sestoupil velmi razantně. Meziroční vzestupnou tendenci zjišťujeme u Českých Budějovic, Brna a přes současný pokles i u Ostravy. Brno zaznamenalo nejlepší podíl za uplynulé dva roky. Oživení posluchačského zájmu u studia ČRo Ústí nad Labem lze považovat za velký úspěch, jde však o to, aby studio posluchačský zájem udrželo.
Na základě nového zákona o vyšších územněsprávních celcích jsou regionální studia před zásadním předělem nebývalým v historii Českého rozhlasu, a to i před změnou programovou, která musí reagovat na konkurenci privátních stanic v regionu. Investiční a zřizovací náklady na vznik nových regionálních stanic by měly vést poslance k zamyšlení nad jejich financováním.