Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Johaně se z Balkánu zatím nechce (pondělí 9. října 2000) Černá čápice Johana stále zůstává v blízkosti rumunsko-srbských hranic. Jen tu a tam asi podnikne kratší výlet; pokud se občas na Čápech online objeví lokalizace, která ukazuje daleko stranou, je to většinou chyba satelitního zaměření... Je normální, že Johana stále zůstává v Evropě? Ve světle skutečnosti, že bílá čápice Marta je už měsíc v zimovištích jižně od Sahary, se to opravdu jeví podivně. Musíme si ale uvědomit, že černí a bílí čápi mají odlišné strategie migrace. Dokonce - jak se zdá - jsou rozdíly i mezi černými čápy táhnoucími západní a východní cestou; západotažní podle našich poznatků postupují rychleji, než východotažní. To může být způsobeno tím, že na východní cestě je daleko více vhodných zastávek než v západní Evropě. Johana se chová podobně, jako ostatní černí čápi, které jsme sledovali na východní cestě: Zuzana přeletěla přes Bospor v roce 1995 až 22. října a v roce 1996 21. října, Viktor v roce 1995 přes Dardanely 2. října, Oskar o rok později 22. října a jedinou výjimkou je Jakub, který z Evropy do Asie přeletěl v roce 1997 "už" 2. října. -mb-
<<	>>