Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.

FAQ (středa 11. října 2000)
Vybral jsem a pokusím se zodpovědět několik nejčastějších dotazů. Vesměs se týkají Dominiky a jejího partnerství s Kryštofem.

Máte nějaké informace o Kryštofově partnerce Dominice? Co se s ní stalo?
Jsem přesvědčen, že je v pořádku a směřuje ke svému zimovišti u mauritánské Maghamy.
Černé čápy Dominiku i Kryštofa jsme na Rakovnicku označili v létě 1999. Oba čapí manželé se na jaře 2000 šťastně vrátili ze svých západoafrických zimovišť a dokonce se setkali na jednom hnízdě. Hnízdění se jim ale nevydařilo. Oba se pak potulovali po Rakovnicku.
Kryštofa jsme označili solárním satelitním vysílačem, jehož vestavěný akumulátor je nabíjen ze solárního článku. Měl by tedy být aktivní po několik let (že nyní došlo k jeho závadě, je jiná věc). Naproti tomu Dominika má na zádech vysílač s baterií - a ta se vybila už na jaře. Proto o Dominice nevíme.
Plánovali jsme, že Dominice její vysílač vyměníme. Protože ale nehnízdila a neměla ustálený domovský okrsek, nebylo možné ji odchytit.

Co příští jaro? Dá se očekávat, že se Kryštof k Dominice znovu vrátí, nebo bude spíš hledat novou partnerku?
U čápů se dá mluvit o "partnerství bez lásky"; spíš než k sobě navzájem jsou vázáni ke svému hnízdu. Kryštofovo a Dominičino původní hnízdo jsme ale museli v předjaří 2000 přestěhovat - stará borovice, na kterém se nacházelo, hrozila zřícením. Po návratu z Afriky si čápi vybrali jiné nevhodné hnízdo, pak se vrátili na to, které jsme jim připravili. Nakonec se na scéně objevil cizí černý čáp a z hnízdění definitivně sešlo. Ve světle všech těchto složitostí je téměř nepředvídatelné, co se stane příští jaro.

Jaký je osud potomků Kryštofa a Dominiky?
Loni Kryštof a Dominika odchovali tři vlastní mláďata (samečky Karla, Otakara a Václava) a jedno nevlastní (samičku Sissi z innsbrucké zoo, kterou jsme jim do hnízda přidali).
Karlovi přestal satelitní vysílač fungovat ještě v době, kdy byl na hnízdě a Sissi krátce po opuštění hnízda. Otakar se vydal na západ, i jeho satelitní vysílač ale fungoval velmi špatně; je nicméně téměř jisté, že doletěl do západní Afriky. Václav překvapivě letěl jižní cestou přes Itálii (jako vůbec první z "našich" čápů); v Kalábrii však byl zastřelen.
Věříme, že dříve nebo později se o Karlovi, Otakarovi nebo Sissi dozvíme něco bližšího. Nejspíš v roce 2002 by mohli začít hnízdit a pak bude větší šance, že si jich někdo všimne.

Zajímalo by mě, zda batůžky čápům také sundaváte, když skončí jejich sledování jako v případě Dominiky a ostatních?
Vysílače jsou upevňovány speciálními popruhy tak, aby po zhruba dvou letech odpadly. Praxe ukazuje, že je čápi mohou ztratit i podstatně dřív.
Když jsme některého z našich čápů s "batůžky" opakovaně odchytili, vyměnili jsme mu starý vysílač za nový.

Měla vyjít kniha o Africké odysee. Podaří se ji vydat?
Vydání knihy se připravuje už velmi dlouho. Chceme, aby byla slušně vypravená a obsahovala hodně fotografií a mapek. To ovšem znamená vysoké náklady a vydavatel, se kterým jsme jednali, se obával, že nebude natolik prodejná, aby se zaplatila. Sponzora se nám ani jemu získat nepodařilo.
Nyní jsme v kontaktu s velkým nakladatelským domem a všechno nasvědčuje tomu, že vydání knížky je otázkou několika měsíců.
-mb-


<< >>


Africká odysea - projekt
Českého rozhlasu 2 - PRAHA

Texty: Miroslav Bobek, František Pojer
Fotografie: Khalil Baalbaki a archív Africké odyseje
Grafika: Tom Vild
Webmaster: Lenka Hampapová
Připraveno za podpory společnosti Internet Servis.

Africkaodysea@internet.cz