Publicita projektu Africká odysea v českém tisku v roce 1995
Publicita projektu Africká odysea v českém tisku v roce 1996
Publicita projektu Africká odysea v českém tisku v roce 1997
Publicita projektu Africká odysea v českém tisku v roce 1998
Publicita projektu Africká odysea v českém tisku v roce 1999
Publicita projektu Africká odysea v českém tisku v roce 2000
V rámci projektu Africká odysea sledujeme společně s posluchači Českého rozhlasu 2 - PRAHA život a daleké cesty čápů černých (Ciconia nigra). Počátečních podnětů vedoucích v roce 1994 k zahájení tohoto rozsáhlého projektu bylo hned několik; nejdůležitější z nich je možné shrnout do stručných hesel, která ostatně platí i nyní.
- o každoročním stěhování ptáků do Afriky máme dosud jen málo podrobných informací - a o čápu černém to platí dvojnásob;
- tažní ptáci, které v Evropě chráníme, stráví polovinu života na cestách a v zimovištích - i tam potřebují ochranu, nejprve se však musíme dozvědět kudy a kam létají;
- chceme posluchačům Českého rozhlasu přiblížit jeden z nejzajímavějších přírodních jevů, získat je pro myšlenky ochrany přírody, seznámit je s možnostmi moderních technologií a informovat o zemích, které jsou nám vzdálené geograficky i kulturně;
- chceme dokázat, že náročné nekomerční projekty lze realizovat i v podmínkách měnící se ekonomiky.
Jedním z nosných pilířů celého projektu je využívání nejmodernějších technologií. Pomocí satelitních vysílačů (PTT - Platform Trasmitter Terminal) upevněných ve formě "batůžku" na zádech čápů a monitorovaných systémem Argos máme možnost získat podrobné údaje o celé trase tahu mezi hnízdištěm a africkým zimovištěm. Pouhý rok před začátkem Africké odyseje byl vyvinut systém rychlého zpracování dat, který za optimálních okolností dovoluje získat informaci o poloze vysílače kdekoliv na Zemi během dvaceti minut. Právě díky této technické novince (v kombinaci s konvenční telemetrií a využitím systémů Inmarsat M a GPS) jsme mohli vůbec poprvé v historii studia ptačí migrace doprovázet doslova "krok za krokem" jednoho z našich čápů během celé jeho pouti ze střední Evropy do západní Afriky.
Pro projekt Africká odysea je charakteristická jeho široká publicita. Pravidelné informace o průběhu migrace čápů přináší nejen Český rozhlas 2 - PRAHA, ale také celá řada dalších médií. Český rozhlas 2 - PRAHA se navíc stal organizátorem výzkumných expedic do Afriky, ze kterých několikrát týdně vysílal přímé vstupy a reportáže.
Vědecká data získaná satelitním sledováním a expedicemi jsou postupně vyhodnocována. Výrazným způsobem rozšiřují naše znalosti o čápech černých, ale také o fenoménu ptačího tahu vůbec. Zároveň ukazují, jak je svět vzájemně propojen. Ani rozvinutá ochrana přírody v Evropě nebude účinná, pokud budou pro tažné ptáky existovat kritická místa na jejich každoroční pouti na jih, nebo pokud se neúnosným způsobem změní přírodní prostředí v jejich afrických zimovištích.
Během let 1995 až 1999 se na cestu do zimovišť vydalo celkem 17 čápů s "batůžky", přičemž jedna samička byla sledována opakovaně (Zuzana) a další dokonce čtyřikrát za sebou (Kristýna).
V první sezóně (1995/96) byly označeny samičky Kristýna (vůbec první černý čáp se satelitním vysílačem na světě) a Zuzana a sameček Viktor. Všichni ptáci dosáhli úspěšně svých zimovišť a je jedinečné, že každý z nich volil poněkud jinou strategii tahu a i geograficky zcela odlišné zimoviště. Kristýna letěla tzv. západní cestou přes Gibraltar a zimovala ve východním Senegalu. Zuzana a Viktor zvolili k cestě do zimovišť východní cestu, přičemž Zuzana zimovala v Etiopii a Viktor nejprve v Čadu a poté ve Středoafrické republice. Kristýnu doprovázela během její cesty "krok za krokem" expedice Českého rozhlasu 2 - PRAHA. Po prozkoumání jejího zimoviště sledovali čtyři členové této výpravy ve východním Čadu také Viktora. Na jaře roku 1996 se všichni čápi úspěšně vrátili na hnízdiště do Čech.
V další sezóně (1996/97) se na cestu vydala opět Kristýna a Zuzana a jako nový člen byl "vyslán" sameček Oskar. Kristýna opět dorazila na stejné místo, i když tentokrát zvolila poněkud jinou trasu. Stejně tak Zuzana opět zimovala téměř na stejném místě jako v předcházejícím roce. Její zimoviště se vydala prostudovat další expedice, která však bohužel našla Zuzanu mrtvou (příčinou její smrti byl vandalismus místních obyvatel; expedice se pak v Etiopii věnovala výzkumu zimovišť čápů černých). Oskar strávil většinu zimy v nejvýchodnějším cípu Středoafrické republiky. Na jaře se vrátila zpět do Čech pouze Kristýna, přičemž tentokrát se podařilo zmapovat i její zpáteční cestu; Oskar tragicky zakončil svoji pouť ve středním Egyptě.
Ve třetí sezóně (1997/98) odletěli do zimovišť čápi čtyři. Byla to opět Kristýna, která upevnila svůj světový primát nejdéle sledovaného tažného ptáka na světě, její hnízdní partner Jakub, samička Tereza a sameček Martin. Kristýna podle očekávání skončila svůj tah opět na stejném místě v blízkosti senegalského Khossanta, zatímco její "manžel", Jakub, doletěl východní cestou až do Nigérie (jeho vysílač vzápětí přestal fungovat; další zpráva o Jakubovi přišla až v únoru 1999, když zahynul u nigerijského Bauchi). Martin postupoval podobně jako Kristýna západní cestou a zimoval v povodí řeky Niger v Mali. Tereza v říjnu zahynula v pohoří Antiatlas v jižním Maroku. Na jaře se tak do Čech vrátili jen Kristýna a Martin.
Kristýna se svým novým partnerem Davidem zahnízdila v Brdech nedaleko od míst, kde hnízdila i v předchozích letech. Od 21. května do 15. srpna 1998 probíhal z tohoto hnízda přímý přenos na Internet. Čápi pečovali o čtyři mláďata, z nichž tři se dožila opuštění hnízda. Pozdější analýza DNA ukázala, že jde o samečky; dostali jména Ondřej, Hynek a Jonáš a stejně jako Kristýna a David byli v létě označeni vysílači.
Ve čtvrté sezóně (1998/99) měla být sledována migrace celé rodiny čápů černých. Ondřejův satelitní vysílač však ještě v srpnu selhal, Hynek byl zastřelen v jihozápadní Francii a Jonáš se v západních Čechách přiotrávil, takže musel být umístěn v zajetí (na sklonku roku byl letecky dopraven do jižního Španělska a vypuštěn do přírody). Oba dospělí čápi opustili hnízdiště společně a rozdělili se až ve východní Francii. Kristýna pak opět doletěla na své zimoviště ve východním Senegalu; David zimoval v jižním Španělsku.
Na jaře 1999 se z celé rodiny černých čápů vrátil jen David a s novou partnerkou se opět usadil v Brdech. Kristýna se v Senegalu -jižně od svého zimoviště, které opustila na sklonku zimy- patrně stala obětí šelmy nebo dravce. Její "batůžek" byl v dubnu nalezen ohořelý v neosídlené buši. Jonáš zůstával po celé léto v jižním Španělsku. Na začátku lovecké sezóny se pak podle všeho stal obětí vandalského střelce.
V páté sezóně (1999/2000) se opět uskutečnil pokus o sledování rodiny, tentokrát z Rakovnicka. Pár tvořený samcem Kryštofem a samičkou Dominikou byl monitorován už během hnízdění (viz videozáznamy), kdy pečoval o tři mláďata - samečky Otakara, Karla a Václava. Začátkem července pak byla do hnízda přidána ještě samička Sissi, která se vylíhla v Alpenzoo v Innsbrucku. Jak Kryštof, tak Dominika se nezávisle na sobě vydali k jihozápadu. Mláďata opustila hnízdiště společně; v té době však už byl nefunkční vysílač samečka Karla. Vzápětí se v Rakousku odmlčel i vysílač Sissi. Otakar a Václav směřovali k jihozápadu.
Kryštof doletěl na zimoviště u řeky Karakoro na mauritánsko-maliské hranici, Dominika se zastavila v jižní Mauritánii. Otakarovu cestu se dál nedařilo sledovat; zjistit se podařilo jen to, že v polovině října byl v severozápadní Africe. Václav, který se z Německa vydal na jihovýchod a přeletěl přes Jaderské moře (!), byl v jižní Itálii zastřelen.
V prosinci 1999 sledovala Dominiku na jihu Mauritánie, u města Maghama, expedice Českého rozhlasu. Spolu s Dominikou se na relativně malém území v záplavové zóně řeky Senegalu zdržovalo dalších nejméně 75 čápů černých; šlo tedy o největší zimoviště, jaké se za pět let trvání projektu Africká odysea podařilo zaznamenat. Čápi lovili samostatně nebo v malých skupinách, během dopoledne se shromažďovali u většího zdroje vody a až po západu slunce se rozlétali nocovat. Expedice krátce monitorovala také Kryštofa, který se v prosinci přesunul do západního Mali. V buši u vysychajícího marigotu byl pouze s jedním dalším čápem černým.
V lednu po více než čtvrt roce jeden ze satelitů zachytil signál Otakarova vysílače; podařilo se určit, že s nacházel v západní Africe. Koncem ledna Kryštof přeletěl daleko na jih od svého dosavadního zimoviště - dosáhl Sierry Leone. Rovněž Dominika se koncem února vydala na jih. Satelity ji naposled lokalizovaly na východě Senegalu.
Kryštof se na zpáteční cestu vydal 2. března a zejména nad Afrikou postupoval velmi rychle (během jednoho dne uletěl i 488 kilometrů), takže na Rakovnicko doletěl už 1. dubna. O dva týdny později se v jeho blízkosti podařilo zaznamenat Dominiku. Oba čápi postavili nové hnízdo, to se jim ale i s nejméně jedním vejcem sesunulo.
V šesté sezóně (2000/2001) byli už sledováni nejen čápi černí, ale i bílí (Ciconia ciconia). Dvě mladé samičky čápa bílého byly označeny na hnízdě v areálu Zoologické zahrady Dvůr Králové nad Labem. Hnízdiště opustily 18. srpna a obě se vydaly východní cestou. Marta již 6. září dosáhla jihovýchodního Súdánu, Žofie zahynula na elektrickém vedení v evropské části Turecka. Sameček čápa černého Kryštof (sledovaný druhým rokem) opět letěl západní cestou; na jihu Maroka mu však selhal satelitní vysílač. Mladá samička čápa černého Johana označená v Brdech se vydala na jihovýchod.
Miroslav Bobek, František Pojer, Magdaléna Pilná, Lubomír Peške,
Ivo Hulínský, Jaroslav Šimek, Martin Straka
Tento text byl naposled upraven v září 2000.
