Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu.
Na
dvou frontách (sobota 28. dubna 2001)
František Pojer nejspíš
v těchto chvílích pátrá po našich černých čápech v Brdech (konkrétně po
Davidovi) a Luboš Peške na Rakovnicku. To ovšem nejsou ony dvě fronty zmíněné
v titulku. Jak už jsem inzeroval abonentům našeho e-mailového infoservisu,
chystáme se v letošním roce věnovat nejen čápům, ale také jeřábu popelavému,
tedy velmi zajímavému druhu s úplně jiným typem migrace, než mají čápi.
Pro tuto chvíli alespoň základní informace:
Jeřáb popelavý (Grus
grus) patří hmotností mezi naše největší ptáky, vzrůstem je vůbec největší.
Váží 5 až 6 kg, stojící měří 120 až 140 cm a rozpětí křídel má 220 až 245
cm. Na naše území se začal šířit až v posledních desetiletích; v současnosti
u nás hnízdí každoročně více než deset párů. Patří k vůbec nejplašším a
nejopatrnějším ptákům. Obývá rozsáhlé mokřady, živí se rostlinnou i živočišnou
potravou. Je přísně monogamní, podle literatury tvoří trvalé páry „na celý
život“. Hnízdí na zemi v rákosinách, v zahřívání vajec (obvykle dvou) se
střídají oba rodiče. O mláďata, která krátce po vylíhnutí opouštějí hnízdo,
pečují nejméně dva měsíce.
Do zimovišť odlétá celá
rodina společně, mláďata se cestu učí od rodičů. Podle některých pramenů
se mláďata následující rok vracejí s rodiči na hnízdiště. Jeřábi zimují
v západní Evropě, severní Africe, na Blízkém východě a v Etiopii.
Na rozdíl od čápů černých jsou bez potíží schopni překonat moře i hory
a jejich tahové trasy jsou relativně ustálené. Denně uletí zhruba 400 kilometrů.
O tahových cestách a
zimovištích naší populace jeřábů popelavých máme minimum informací. Satelitní
sledování je ideální možností, jak je získat. Ostatně nechystáme s k němu
jen my, ale i naši němečtí kolegové, kteří dosud jeřáby hromadně označovali
barevnými kroužky (viz galerie) a VHF vysílači.
-mb-
|