Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Čtvrtek 5. listopadu 1998 Kristýna dorazila včera do svého tradičního zimoviště ve východním Senegalu v povodí řeky Falémé. S trochou nadsázky můžeme opakovat, že sedí na své oblíbené palmě, protože její poslední lokace je vzdálena 12 kilometrů západně od přesných lokací ze zimoviště v minulých letech. Podle našich zkušeností ze Senegalu v roce 1995 je to vzdálenost odpovídající krátkému odpolednímu přeletu Kristýny v oblasti zimování. Kristýna do povodí Falémé neomylně zamířila po více než deseti dnech pobytu severněji, kde asi již vyschly sezónní přítoky řek, tzv. marigoty. V těchto loužích se s postupujícím suchem soustřeďuje a zahušťuje potrava - drobné rybky a další vodní živočichové a Kristýna zde má prostřený stůl. Když louže úplně vyschne popoletí o kus dál. Tato souvislost je zřejmá i z map africké vegetace, která od podzimu do jara ustupuje k jihu a po deštích se vrací a cyklus se opakuje. David pravděpodobně již zůstane v jižním Španělsku v blízkosti národního parku Doňana, kam ukazuje poslední lokace. Zimu zde stráví ve společnosti dalších čápů černých, kteří zde v malých skupinkách pravidelně zimují. Naši španělští kolegové Alejandro Tores a Cristina Parkesová se tento víkend chystají navštívit lokalitu a Davida nalézt a případně vyfotografovat. S výsledkem jejich výpravy vás seznámíme v příštím týdnu. Jonáš je stále v péči Záchranné stanice ptactva v Plzni, dobře žere a příští týden se chystá na lékařskou prohlídku. Pokud se jeho zdravotní stav zlepší, budeme uvažovat o určitém řešení, jak mu pomoci při cestě do teplých krajin. Náměty jsme již dostali od příznivců našeho projektu. -fp-
<<	>>