Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Středa 13. ledna 1999 Podle zpráv z přelomu minulého a tohoto roku se zdá, že Jonáš nebyl jediným čápem černým, který se u nás zdržel až do zimy. Zprávy o pozorování čápů nám přicházejí z Čech i Moravy poměrně často, ale většinou po krátké konzultaci s autory zpráv vyjde najevo, že se jedná o volavky popelavé, které lze snadno s čápy zaměnit a jejich zimování je u nás běžné. Posledních několik telefonátů a e-mailů o výskytu čápů černých však vypadá velmi hodnověrně, navíc pozorovatelé čápy znají i z hnízdního období. Shodou okolností pochází pět zpráv z Brd - pozorování tří čápů černých 21. října 1998 v blízkosti Padrťských rybníků je velmi pozdní, ale možná to byla ještě skupinka na průtahu. V blízkosti této lokality byl však jeden kroužící čáp pozorován 8. listopadu a kolem 30. prosince se jeden pták zdržoval u Kařezských rybníků na západním okraji brdských lesů. Opakovaně byl čáp černý zaznamenán také na východní straně Brd u Jinců na Příbramsku 14. a 16. prosince a potom znovu 31. prosince. Zajímavá je také otázka, zda by některý z pozorovaných čápů nemohl být jedním z našich "nezvěstných" čápů. Je málo pravděpodobné, že by to byl Viktor, který zmizel v létě 1996 na Rakovnicku nebo Jakub, hnízdní partner Kristýny z roku 1997, jehož vysílání skončilo v Nigérii koncem téhož roku. Od loňského léta nevíme o dospělém samečkovi Martinovi, který neúspěšně hnízdil u Dobříše a v září selhal vysílač Ondřejovi, jednomu ze tří loňských mláďat Kristýny. Jejich zdržení až do zimy by tedy přicházelo v úvahu, ale žádný z pozorovatelů si nevšiml ani "batůžku" ani barevných kroužků. V každém případě uvítáme vaše další zprávy o čápech. -fp-
<<	>>