Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Pondělí 18. ledna 1999 Zpráva paní Cristiny Parkes o včerejší kontrole našich čápů: "Tentokrát jsem jela s britským ornitologem Edwardem Hunterem, který mi pomáhá také během migrace. Přijeli jsme ve 12.15 na stejné místo, kde jsme čápy viděli minule. Nebyli tam, ale ve 12.30 jsme je našli a zachytili jsme také signály obou čápů - Jonáše a Davida. Nacházeli se asi dva kilometry od místa, kde Alejandro Torés (otec) pořídil jejich fotografii (viz níže, pozn. -fp-). Celkem tam bylo 50 čápů černých, společně se 17 čápy bílými a 5 slípkami modrými. V 16.30 jsme se vraceli stejnou cestou, naši čápi byli na stejném místě, kde jsme je před tím opustili. Stáli 200-300 metrů od cesty na vodním kanálu. Počasí nebylo moc dobré, vítr a slabý déšť. Všichni čápi vypadali velmi dobře." -fp-
<<	>>