jak šly měsíce 2000 Duben Březen Únor Leden 1999 Prosinec Listopad Říjen Září Srpen Červenec Červen Květen Duben Březen Únor Leden 1998 Prosinec Listopad Říjen Září Srpen Červenec Červen Květen Duben Březen Únor Leden 1997 Prosinec Listopad Říjen Září Srpen Červenec Červen Květen Duben Březen Únor Leden 1996 Prosinec Listopad Říjen Září Srpen Červenec Červen Květen Duben Březen Únor Leden 1995 Prosinec Listopad Říjen Září Srpen Červenec TO SEARCH: Vyber Celý server Online Archiv 99 Archiv 98 Angl. verze Počet přístupů: [ MS Windows | ISO Latin2 | Macintosh | Kameníci | Dos Latin 2 | 7bit ASCII ]          Rok co rok opouštějí milióny tažných ptáků svá hnízdiště a odlétají na jih. Ptačí tah je jedním z nejzajímavějších přírodních jevů; přestože ho ale vědci zkoumají více než sto let, stále o něm víme překvapivě málo. Teprve v poslední době nám moderní technika umožňuje sledovat ho téměř v přímém přenosu. Hlavním organizátorem projektu Odysea je Český rozhlas. Na sledování jeřába popelavého se podílí Zoologická zahrada Praha, Český svaz ochránců přírody, Pražská plynárenská a Kranichschutz Deutschland. Na sledování čápů bílých se podílí Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem, Tel Aviv University a The Society for the Protection of Nature in Israel. Zasílání posledních novinek e-mailem si můžete objednat zde. Aktuální souřadnice a mapy najdete na dynamickém webu na adrese http://capi.fido.cz. Judita stále v Zimbabwe! (čtvrtek 21. března 2002) Co vlastně napsat k tomu, co je v titulku? Judita se stále nemá k návratu, i když čas už by na to byl. Naštěstí skoro s jistotou můžeme říci, že je Judita v pořádku – data senzoru pohybu se mění přesně tak, jak by měla. Obvykle se čápi do Dvora Králové vracejí začátkem dubna (loni to ovšem bylo už v posledních dnech března). Kdyby Judita dnes vyletěla, možná by tu byla do čtrnácti dnů… První bílí čápi už se vrátili – svědčí o tom pozorování na webu Návrat tažných ptáků (http://www.rozhlas.cz/navrat), který jsme zprovoznili asi před třemi týdny. Zajímavou zprávu jsme včera dostali o jeřábu Arnoštovi. Pan S. ho pravidelně pozoruje na louce, kde Arnošt chodíval už loni. Včera dokonce Arnošt a jeho partnerka přišli až k domu a jen pár metrů ode dveří se začali z kbelíku (!) krmit zrním určeným pro slepice. Vlčáci, kteří hlídají dům, si jich nevšímali a leželi opodál. Neuvěřitelné! -mb- Svatební tance v jinovatce (čtvrtek 6. března 2002) Necelý týden poté, co byl jeřáb Arnošt i s partnerkou poprvé pozorován na svém hnízdišti na Českolipsku, jsme se ho vypravili navštívit. Stejně jako před čtvrt rokem na zimovišti u francouzského Arjuzanx jsme ho zastihli na louce pokryté jinovatkou. Fotogalerie: Arnošt zpět na hnízdišti Včera ráno jsme signál pozemního vysílače zachytili přesně z míst, kde jsme Arnošta vídali už loni. Vzápětí jsme jak Arnošta, tak jeho partnerku (která zatím nemá jméno) dalekohledy také uviděli. Zastihli jsme je v okamžiku, kdy předváděli své svatební tance; byla to úchvatná podívaná, která se bohužel ztrácela v ranní mlze a brzo skončila, když jeřáby vyplašilo projíždějící auto. Popošli loukou a začali se pást… Během následující zhruba půl hodiny se teleobjektivy podařilo Lubošovi Peškemu a Štěpánu Kotrbovi pořídit několik fotografií. Luboš zůstal s jeřáby téměř celý den. Už před jedenáctou mu připravili celkem velké překvapení: "Okolo 9.40 pár odlétl mimo známý areál. Po náročném pěším hledání jsem ho našel o osm kilometrů dál. Není známo, zda je toto chování typické v předhnízdní době, nebo zda menší vazba k hnízdní lokalitě plyne ze změněných podmínek vlivem vypuštění rybníka, v jehož porostech rákosu hnízdil pár loni." Čápice Judita je stále v Zimbabwe, o Sašovi nejsou zprávy (naposled byl lokalizován v Keni). -mb- Arnošt se vrátil! (čtvrtek 28. února 2002) Jeřáb popelavý Arnošt se vrátil ze zimovišť domů: dnes ráno byl pozorován na Českolipsku! Rekapitulace: Arnošta jsme na Českolipsku označili satelitním a pozemním vysílačem začátkem července 2001. Jeho odchyt byl velmi komplikovaný a zdařil se teprve poté, co pracovníci pražské zoo přilákali Arnošta na jiného jeřába, krotkého samečka Honzíka, kterého přivezli do Arnoštova teritoria. Na cestu do zimovišť se Arnošt vydal v polovině září. Nejprve však neletěl na jih, ale na sever a téměř dva měsíce se zdržel na shromaždišti Grünhaus u Lauchhammeru v Braniborsku, 120 kilometrů severoseverozápadně od hnízdiště. Mimochodem, na tomtéž shromaždišti bylo zaznamenáno i jeho mládě z předchozího roku. Z Německa se Arnošt konečně vyletěl "správným směrem" a zimoval u Arjuzanx v jihozápadní Francii, kam jsme se za ním v prosinci vypravili. Krátce poté, co jsme brzo ráno Arnošta zaměřili, se nám naskytlo úchvatné divadlo. V prvních paprscích slunce nad námi z nocoviště do polí přeletovaly malé skupinky i celá hejna jeřábů čítající někdy desítky, někdy stovky jedinců. Hejna měla tvar klínu a neustále se přeskupovala, takže chvílemi při čelním pohledu vypadala jako vlnící se stužka. V prosinci se u Arjuzanx zdržovalo asi pět tisíc jeřábů popelavých, ještě v polovině listopadu jich však bylo téměř třicet tisíc. Pole, na kterých se pěstuje kukuřice, jim skýtala dostatek potravy. Na cestu k domovu se Arnošt vydal začátkem února. Neletěl ale přímo. Nejprve se zastavil v oblasti Lacs Aubois na severovýchodě Francie a pak ještě ve stejném místě, kde se zdržoval už na podzim - u německého Lauchhammeru. Patrně po celou dobu byla s Arnoštem i jeho partnerka. V každém případě dnes ráno byl Arnošt na svém hnízdišti s jeřábí samičkou. -mb- Arnošt na dosah od domova (pondělí 25. února 2002) Jeřáb Arnošt, který zimoval u Arjuzanx v jihozápadní Francii a v minulých dnech byl u Lacs Aubois na severovýchodě Francie, pokračuje v návratu domů. Včera večer ho satelity lokalizovaly na stejném místě, kde skončila první etapa jeho cesty do zimovišť - u německého Lauchhammeru severně od Drážďan. Arnošt tak jednak při návratu kopíruje svou trasu, kterou použil už na podzim, jednak to má domů co by kamenem dohodil. -mb- Judita v Zimbabwe! (pátek 22. února 2002) Královédvorská čápice Judita, která se před dvěma týdny zastavila ve střední Zambii, se včera opět rozletěla - a to dál na jih. Urazila dvě stě kilometrů a večer byla východně od jezera Kariba v Zimbabwe. Od chvíle, kdy opustila Dvůr Králové, kde hnízdila na voliéře v areálu zoologické zahrady, nalétala přes 12 000 kilometrů a vzdušnou čarou ji od domova dělí víc než 7 500 kilometrů. Ukrajinské čapí mládě Saša: nic nového. Ani o jeřábu Arnoštovi nemáme nové zprávy, ještě začátkem týdne se však zdržoval v oblasti Lacs Aubois na severovýchodě Francie. -mb- Arnošt se vrací! (pátek 8. února 2002) Jeřáb popelavý Arnošt, kterého jsme loni v létě označili na Českolipsku, se vrací ze zimovišť domů. Satelity systému Argos ho zaznamenaly v oblasti tradičních jeřábích shromaždišť v oblasti Lacs Aubois na severovýchodě Francie. Arnošt se svému zimovišti u jihofrancouzského Arjuzanx zatím vzdálil na 660 kilometrů a je tedy v polovině cesty na hnízdiště. -mb- Jaro hned tak nebude (čtvrtek 7. února 2002) Královédvorská čápice Judita pokračuje ve své cestě na jih, východní Zambií postoupila o víc než dvě stě kilometrů. Není to nic mimořádného nebo neočekávatelného, jaro je přece jen ještě dost daleko. I naši černí čápi často ještě koncem února opustili své zimoviště a letěli na jih. Ukrajinské čapí mládě Saša zůstává v Keni a jeřáb Arnošt ve Francii. Jeřábi se ovšem už začínají vracet. První předvoj už proletěl nad Německem… -mb- Judita míří dál na jih, Saša zůstává na místě (pondělí 14. ledna 2002) Královédvorská čápice Judita sice nikterak rychle, ale o to vytrvaleji, postupuje na jih. Od počátku ledna, kdy jsme se ozvali naposled, urazila přes osm set kilometrů. Proletěla celou Tanzánií a podstatnou částí Zambie. Saša naproti tomu od 2. ledna postoupil jen zhruba o dvě stě kilometrů na sever a už řadu dnů zůstává na stejném místě ve východní Keni. -mb- Saša letí na sever (středa 2. ledna 2002) Jen velmi stručná rekapitulace zápisu z 26. prosince: ukrajinské mládě Saša před Vánoci přeletělo rovník, minulo ze západu Kilimandžáro a doletělo do Tanzánie, tam se však 23. prosince překvapivě obrátilo k severovýchodu, minulo Kilimandžáro tentokrát po jeho východní straně a letělo nad Keňou. I po Vánocích Saša pokračoval v cestě na sever. Uletěl dalších 450 kilometrů, než se zastavil na jižním okraji Lorian Swamp ve východní Keni (nyní už opět na severní polokouli!). To jsou věci… Královédvorská čápice Judita v minulých dnech rozvážně pokračovala dál na jih, její poslední souřadnice jsou z jihozápadní Tanzánie, a jeřáb Arnošt zůstával u Arjuzanx v jihozápadní Francii. -mb- Vyhlídkový let okolo Kilimandžára (středa 26. prosince 2001) Když jsme před týdnem vydávali tiskovou zprávu o našich čápech a jeřábovi, napsali jsme, že jak Judita, tak Saša budou možná o Vánocích na jižní polokouli. Nestává se často, aby podobná předpověď vyšla. Tentokrát jsme se ale nemýlili. Judita, královédvorská samička čápa bílého, která před 11 dny opustila oblast svých potulek v súdánském Kurdufánu, přeletěla přes rovník 22. prosince. Za oněch 11 dní, kdy je znovu na cestě, letěla nad územím Súdánu, Ugandy, Keni a Tanzánie. Denně překonávala různě dlouhé, nikdy ale rekordní vzdálenosti. Někdy neuletěla ani sto kilometrů, v jiný den urazila 270 kilometrů. Dá se očekávat, že v cestě na jih bude pokračovat i v následujících dnech. Mnohem zajímavější je sledovat putování ukrajinského čapího mláděte Saši. Když jsem se podíval na mapu se Sašovými vánočními souřadnicemi, vybavila se mi věta šéfa Kroužkovací stanice Jirky Formánka: "Víš, já si myslím, že táhnoucí čápi vidí třeba zasněžený vrcholek Kilimandžára z ohromné dálky a orientují se podle něj." Mám pocit, že pro Sašu je Kilimandžáro jakýmsi majákem v nezměrných prostorách Afriky - a že se od něj nemůže odtrhnout. Ale dost spekulací. Jak už jsem psal, Saša opustil oblast své dlouhodobé zastávky na súdánsko-keňské hranici 18. prosince a přeletěl do Ugandy. Odtud letěl do Keni a přes rovník, který překonal 20. prosince, do Tanzánie. Kilimandžáro minul ze západu a pokračoval dál na jih. Až potud nic zvláštního. 23. prosince se však Saša v Tanzánii obrátil k severovýchodu a tento směr si udržoval i v následujících dvou dnech (z dneška zatím nemáme k dispozici nové souřadnice; možná tímto směrem pokračuje, možná nikoli). Tak se stalo, že se opět vrátil do Keni, přičemž Kilimandžáro minul z východní strany. Sašova trasa z posledních dnů má tvar písmene V a moc nechybí, aby Kilimandžáro bylo uvnitř tohoto V. Jsem opravdu zvědav, co se bude dít v dalších dnech! Jen pro úplnost: i Saša postupuje přibližně stejnou rychlostí jako Judita. -mb- Další novinka (středa 19. prosince 2001) Ukrajinské mládě čápa bílého Saša včera ze súdánsko-keňské hranice přeltělo 200 kilometrů na jih a nachází se v Ugandě. Jak jsem si právě všiml v tv programu, dokument, který jsme o černých čápech natočili s ARD, vysílá ČT2 dnes nejen od 15.55, ale také od půlnoci! Tedy snad alespoň někdo má šanci ho vidět… -mb- V Arnoštově zimovišti (úterý 18. prosince 2001) Koncem minulého týdne jsme navštívili Arnošta v jeho zimovišti u Arjuzanx v jihozápadní Francii. Připomínám jen tolik, že Arnošt je jeřáb popelavý, kterého jsme označili na Českolipsku (podrobněji se dosavadnímu sledování Arnošta věnují zápisy z 11.6., 10.7.,. 4.9., 19.9., 15.10., 26.10. a 15.11.). Po pravdě řečeno, ani jsem moc nevěřil, že se s Arnoštem ve Francii setkáme. Počet jeřábů, hlášených od Arjuzanx (leží asi 60 kilometrů jižně od Bordeaux), se v posledních týdnech podstatně snížil: z téměř třiceti tisíc 20. listopadu na necelých deset tisíc 30. listopadu. Ostatně vzhledem k mrazivému počasí, které v Arjuzanx panovalo, bych se vůbec nedivil, kdybychom nezastihli žádného jeřába… Fotogalerie Zimoviště jeřábů v jihozápadní Francii Fotogalerie Zimoviště jeřábů v jihozápadní Francii K Arnoštovým posledním souřadnicím jsme se přiblížili za ranní tmy. Najeli jsme pár kilometrů po polních cestách, ale bez výsledku. "Musíme zkusit nocoviště," rozhodli jsme. To by mělo ležet u rybníků severně a jižně od obce Arjuzanx. V mapě je kolem nich tečkovaná čára a nápis "Réserve chasse ďArjuzanx", což neznamená rezervaci v našem slova smyslu, nýbrž území rezervované pro lovce (a těch je ve Francii požehnaně). Nedojeli jsme snad ani kilometr za Arjuzanx, když jsme zaslechli signál Arnoštova pozemního vysílače! Krátce po čtvrt na devět se signál Arnoštova vysílače změnil - jeřábi vyletěli na krmiště. Rychle jsme se přesunuli k Morcenx, tedy do místa, které se nacházelo přibližně mezi jeřábím nocovištěm a souřadnicemi, kde satelity zaměřily Arnošta během dne. Naskytlo se nám úchvatné divadlo: v prvních paprscích slunce nad námi přeletovaly malé skupinky i celá hejna jeřábů čítající někdy desítky, někdy stovky jedinců. Hejna měla tvar klínu a neustále se přeskupovala, takže chvílemi při čelním pohledu vypadala jako vlnící se stužka... Celé tohle představení trvalo jen asi půl hodiny. Před devátou už proletovali jen poslední opozdilci. Vydali jsme se tedy za Arnoštem do polí. Zhruba šest kilometrů severozápadně od Arjuzanx začínají kukuřičné lány; nyní jsou pochopitelně sklizené, ale pro jeřáby na nich zůstává dostatek potravy. Nebýt mrazu a jinovatky, připadal by si tu člověk jako na africkém safari: na polích se krmí hejnka a skupinky jeřábů, ke kterým se lze autem přiblížit na pár desítek metrů! Stranou hejnek lze vidět rodiny, vždy dvojici dospělých jeřábů s jedním nebo dvěma mláďaty, která lze snadno poznat podle rezavě zbarvené hlavy. Zimují tu ovšem nejen jeřábi, ale i zástupci dalších druhů, kteří docela dobře mohli přiletět i od nás. Mezi jeřáby procházejí například čejky, u krajnic se přelévají hejna pěnkav a z remízků tu a tam vyletí hejno hřivnáčů. Konečně jsme znovu zachytili slabý signál Arnoštova pozemního vysílače. Po pár kilometrech nás přivedl k poli, na kterém se páslo hejno mnoha set, možná i více než tisícovky jeřábů! Mrazivou krajinou se neslo jejich tlumené "povídání". Tu a tam vzletěla skupina jeřábů, aby se přesunula na jinou část pole, a tímto způsobem se postupně přestěhovalo celé hejno. Po jeřábovi s "batůžkem", našem Arnoštovi, jsme ale dalekohledy pátrali marně. Byl někde uvnitř hejna a neměli jsme šanci ho spatřit. Soudě podle signálu vysílače, přeletěl v jednom okamžiku přímo nad námi, jeho anténku jsme však nezahlédli… S postupujícím dnem se jeřábi přestávali krmit a už jen odpočívali na polích. Když se zpětně pokoušíme odhadnout jejich počet, shodujeme se na tom, že jich u Arjuzanx už jistě nebude ani těch necelých deset tisíc jako na konci listopadu. Snad pět, spíš ještě méně. Jak to asi vypadá, když je jich třicet tisíc?! Druhý den ráno jsme se přiblížili jeřábímu nocovišti, odkud se ranní tmou nesly hlasy jeřábů (můžete si je stáhnout jako mp3). Signál Arnoštova vysílače se neměnil, a tak Luboš začal přelaďovat v pásmu, na kterém vysílají jeřábi, označovaní pouze pozemními vysílači v západní a severní Evropě. Postupně jsme zaznamenali čtyři takové kmitočty (a později jsme všechny tyto jeřáby také dohledali na krmištích), které lze předběžně připsat třem jeřábům z Německa a jednomu ze Švédska. V osm hodin jsme se rychle přesunuli do Morcenx, abychom tentokrát viděli úplně celý ranní přelet. Po pár minutách se začali objevovat první přeletující jeřábi; skoro by si podle nich šlo nařídit hodinky. V půl deváté proletovala do oranžova zbarvenou oblohou největší hejna. Je to zážitek, který se nedá popsat, vyfotografovat ani natočit (nebo to alespoň nedokážeme). Tu a tam nám skupinky jeřábů za slabého pokřiku přeletěly téměř přímo nad hlavami, jako by se na nás chtěly podívat… I kdybychom neabsolvovali "safari" mezi jeřáby v polích, tahle půlhodinka by sama o sobě za tu dlouhou cestu málem až k úpatí Pyrenejí určitě stála… -mb- Judita znovu na cestě (pondělí 17. prosince 2001) Minulé úterý naše královédvorská čápice Judita vyletěla k jihu. Zpočátku se zdálo, že půjde o další z potulek, jejichž svědky jsme byli celé týdny. Judita ovšem ve své cestě pokračovala i v následujících dnech. Směr její cesty se měnil (jeden den letěla skoro přesně na východ), ale ve výsledku míří k východojihovýchodu. Její denní přelety kolísaly mezi 60 a 190 kilometry; celkem urazila skoro 850 kilometrů. K tomu, aby opustila Súdán - největší africkou zemi - to ovšem nestačilo. Prozatím. Pro srovnání: čapí samička Marta byla loni touto dobou daleko jižněji, v Tanzánii. -mb- Nemnoho novinek (pátek 7. prosince 2001) Loni touto dobou naše mladá čápice Marta letěla nad Tanzánií na jih, letos jak Judita, tak Saša nejeví ochotu opustit svá dosavadní zimoviště: Judita kočuje po súdánském Kurdufánu a Saša zůstává na súdánsko-keňské hranici. Poslední zprávu o jeřábu Arnoštovi máme z pondělí, kdy byl ještě v jihozápadní Francii. Oblast kolem Arjuzanx ovšem jeřábi valem opouštějí (viz graf) a přesunují se do Španělska. Prožije tedy Arnošt Vánoce ve Francii nebo ve Španělsku? To bychom se brzo měli dozvědět. A ještě dvě upozornění: Výstava fotografií z našich afrických cest bude od pondělí k vidění v Podblanickém ekocentru ve Vlašimi. Dokument o průběhu našeho projektu v roce 1999, který natočila německá televize ARD, bude konečně k vidění i v České televizi; bohužel v čase, kdy ho bezpochyby nikdo neuvidí, a sice ve středu 19. prosince od 15.50 na ČT 2. -mb- Letový týden ukrajinského mláděte (pátek 23. listopadu 2001) Před více než týdnem jsem tu psal, že ukrajinské mládě čápa bílého Saša letí Súdánem k východu. To už mělo za sebou dva letové dny, během kterých v tomto směru urazilo přes tři sta kilometrů. I v následujících třech, resp. čtyřech dnech ovšem ve svém putování pokračovalo; nejprve směřovalo k jihovýchodu a pak už přímo na jih. Nejprve nad Súdánem, pak nad Etiopií a pak znovu nad Súdánem (viz mapka) urazilo zhruba 650 kilometrů a zastavilo se přesně na súdánsko-keňské hranici. Tam zůstává i v těchto dnech. Královédvorská čápice Judita se stále potlouká po súdánském Kurdufánu. Rovněž jeřáb Arnošt zůstává na stejném místě - u Arjuzanx v jihozápadní Francii; nyní mu ovšem dělá společnost už téměř 30 000 dalších jeřábů. -mb- Arnošt v jihozápadní Francii! (čtvrtek 15. listopadu 2001) Už začátkem týdne jsme z Německa dostali informaci, že většina jeřábů ze shromaždiště u Lauchhammeru zmizela. Dnes ráno (konečně!) přišla satelitní lokalizace. Arnošt je v jihozápadní Francii, u Arjuzanx, kde je význačné jeřábí shromaždiště a zimoviště. S mírným povzdechem tedy nezbývá než konstatovat, že se stalo to, co jsme očekávali: Arnošt bude zimovat v západní Francii nebo ve Španělsku. Arnošt uletěl z Lauchhammeru k Arjuzanx zhruba 1300 kilometrů, bohužel však nevíme, jak dlouho mu to trvalo. Z dat, která jsou k dispozici na webu a která procházejí e-mailovými konferencemi, vyplývá, že k Arjuzanx přiletěla v posledních dnech velká hejna jeřábů. Ještě 7. listopadu tam bylo všeho všudy 960 jedinců. O pět dní později, 12. listopadu, však už jich francouzští ornitologové napočítali 18 421! Pokud jde o čápy, Judita zůstává na stejném místě. Saša ovšem postupuje překvapivě pro změnu na východ a blíží se k etiopské hranici. -mb- Saša letí k západu (středa 7. listopadu 2001) Předpověď z minulého zápisu překvapivě vyšla: skutečně to začíná být docela zajímavé. Ukrajinské čapí mládě Saša se rozletělo a jak se zdá, směřuje do střední Afriky. Dokonce je teď ještě o trochu západněji než královédvorská Judita, ovšem stále ještě v Súdánu. Během pondělí tenhle mladý čáp uletěl 350 kilometrů a během včerejšího dopoledne dalších 350 kilometrů. Pokud se podíváte na data na webu Čápi online, uvidíte jak letěl doslova hodinu po hodině. Zkusmo jsem spočítal, jakou rychlostí postupoval: bylo to mezi 40 až 60 km/hod. (nejde ovšem o rychlost letu, ale o rychlost postupu, což je rozdíl). -mb- Saša na cestě (pondělí 5. listopadu 2001) Zatímco Judita se v uplynulých dnech vrátila k západu, téměř na stejné místo, kde už pobývala, ukrajinský čáp Saša opustil oblast, kde se zdržoval prakticky od konce srpna, a během pátku postoupil o 200 kilometrů k jihojihozápadu. Oba naši bílí čápi jsou tedy sice pořád ještě v Súdánu, ale ani jeden se už nezdržuje na stále jednom místě; dění v následujících dnech by tedy mohlo být docela zajímavé. -mb- Náhodné potulky (pátek 2. listopadu 2001) V úterý jsme psali, že Judita vyletěla na severozápad. Vzápětí se ovšem vrátila, pak letěla pro změnu na severovýchod a posléze na jihovýchod. Je to předzvěst toho, že se vydá na delší cestu, nebo jde opravdu jen o náhodné potulky? Uvidíme… -mb- Judita se toulá Súdánem (úterý 30. října 2001) Víkend s Arnoštem (pátek 26. října 2001) Judita letí dál na jihozápad (úterý 23. října 2001) Návštěva u Arnošta (pondělí 15. října 2001) Saturn v burundské cele (úterý 9. října 2001) Vydá se Judita do střední Afriky? (pátek 5. října 2001) Judita v zimovištích (pondělí 1. října 2001) Judita letí nad Afrikou (středa 26. září 2001) Judita na Sinaji, Arnošt v Německu (pondělí 24. září 2001) Arnošt odletěl (středa 19. září 2001) Judita na Blízkém východě (středa 12. září 2001) Judita pokračuje v cestě (pondělí 10. září 2001) Judita je v Asii (pátek 7. září 2001) Dima, Táňa a Saša (pátek 7. září 2001) Podrobněji o Arnoštovi (úterý 4. září 2001) Judita stále v Bulharsku (úterý 4. září 2001) Judita odpočívá (pondělí 3. září 2001) Judita míří k Bosporu (pátek 31. srpna 2001) Judita letí! (čtvrtek 30. srpna 2001) Einstein (úterý 28. srpna 2001) Lovy beze zbraní (úterý 10. července 2001) Jeden jeřáb, jeden čáp (pondělí 9. července 2001) Usilujeme o jeřáby (pondělí 11. června 2001) Starší zápisy najdete v našem archívu.